Detailní popisy postav

Neaktuální a stará témata

Moderátor: Dungeon Master

Zamčeno
Winonne
Příspěvky: 668
Registrován: 20. 2. 2007 12.21
Bydliště: Plzeň, Ústí nad Labem
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Winonne »

Nyaro Ellen
Mladá elfka, která tě zaujme na první pohled. Její oči jsou zelené a hledí z nich moudrost. Zrzavé vlasy jako oheň má stáhnuté do ohonu a zajištěné čelenkou, i tak neposedné pramínky neudrží pod kontrolou, jakoby si s nimi vítr neustále pohrával. Je štíhlé, vysoké a lehce vypracované postavy, což k ní jako ženě kupodivu sedí. Pokud ale budeš pozorný tak si všimneš spousty jizev po jejím těle. Pár co vypadají jako kousance, podlouhlé jizvy na jejím krku, která už je díky léčení dost nepatrná a pokud ji někdy uvidíš bez šatů, tak si můžeš všimnout veliké jizvy na jejím břiše, o které ti toho ale asi moc nepoví.
Své srdce odevzdala přírodě a zapřísáhla se chránit jí. Je klidné povahy, opravdu naštvat ji dokáží jen chamtiví lovci a obzvlášť ti, kteří chodí na vlky, které miluje a považuje je za nejdokonalejší stvoření.
V honosných šatech ji moc často neuvidíte dává přednost pohodlí a jednoduchosti. Vlasy má jednoduše stáhnuté, líčidla nepoužívá vůbec. Pro elfa není nijak výrazně kásná, člověka ovšem může okouzlit.
Zbraním se tolik nevyhýbá, ráda si zatrénuje na cvičišti s kvalitním lukem elfí práce nebo s kopím. Spíše jí však spatříte s druidskou holí jak se prochází po lesích a lukách odhodlaná bránit vše živé co si zaslouží její pozornost.
Nyní ale z jejich očí vyčteš smutek, i když se směje a vypadá šťastně, tak často upadá do melancholické nálady a na její tváři se objevují slzy při vzpomínce na minulost, kterou se snaží překonat.
edit: Často lze Nyaro zahlédnout veselou jako dříve, ne-li ještě více, však také pravá láska zahojí všechny rány a jí z očí zamilovanost přímo srší.
Poslední dobou jí doprovází velká orlice, která se zdá trochu umanutá, avšak také můžeš zjistit že je to ještě mládě.
U pasu se jí houpe velký meč s nádherným zdobením, ale bojovat jí s ním moc neuvidíš. I při tréninku je s trochu nešikovná, ovšem když se chopí kopí...
Obrázek
Naposledy upravil(a) Winonne dne 21. 1. 2009 11.56, celkem upraveno 5 x.
KaTo
Příspěvky: 850
Registrován: 15. 2. 2007 12.34
Bydliště: Severní okraj Středozemě
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od KaTo »

Stiletto D'Grim
Záblesk ohnivě rudých vlasů je první co z dálky spatříš na siluetě patřící mladé ženě, možná dívce. Když se blíží, všimneš si ladných pohybů (podobně vlnící se křivky bys mohl spatřit třeba u hadů plazících se v horkém písku). Pokud jí pohlédneš do tváře, zahlédneš takřka nemrkající oči, zářící jako smaragdy. A podíváš-li se blíž, zjistíš že mají velmi, velmi... zneklidňující hlubiny. Uhneš-li pohledem, zarazí tě náušnice, precizní elfská práce. Po nich Tvůj pohled sklouzne k dekoltu, kde se leskne skvostný náhrdelník. Možná ještě drobnou zmínku k jejím očím. Při jakémkoli rozrušení či soustředění může pozorný člověk (elf, etc.) nabýt dojmu, že se jí zorničky zužují do svislé čárky. Ale nejspíš se jedná jen o hru stínů řas na sargasové zeleni duhovky.
Pokud mluví nebo (velmi vzácně) zpívá, semišově tichý hlas mezi drobnými zoubky doslova klouže přes úzké rty. Při hlubších tónech, či je-li rozrušená, slyšíš, že má lehké problémy se sykavkami.
Co se chování týká, nevybočuje z běžného průměru slušně vychovaného, lehce drzého a trochu naivního děvčete, s velmi malým sebevědomím. Nicméně počítej s tím, že s každým zářezem na madle jejího luku patřičně poroste. Její krátký lovecký luk můžeš spatřit zavěšený v toulci na zádech.


edit: Protože Stilettina prostořeká pusinka nedávno umluvila "nějakého" bojovníka, aby ji naučil bojovat s jezdeckým mečem, je nyní na zádech křížem zavěšený i dřevěný cvičný meč. Pokud je k tomu donucena, tak v boji na blízko používá těžký kord.
A když už jsme u jejích zad, pokud někomu dovolí, aby se na ně podíval, může dotyčný podél páteře spatřit dvě dlouhé linie jemných červených šupinek.

edit2: Pokud se někdo v poslední době přiblížil hodně blízko k Stilettiným rtům mohl ucítit, ne nutně nepříjemnou, vůni fosforu. //Pozn. pro fajnšmekry - fosfor voní po broskvích\\ Toto souvisí s její novou schopností plivat (čím dál tím obratněji a přesněji) sliny, které téměř ihned na vzduchu vzplanou. Mimojiné její nehty získaly pevnost oceli a v něžných rukách se skrývá síla větší než by se na první pohled zdálo.
edit3: Tak nakonec se Sti podařilo najít bránu do jiné sféry, kde plynul čas jinak a tam ji zastihla přeměna v dědictví jejího předka...a tam i zůstala spokojeně žít v klanu Ostrého drápu.


Motto:
Bestií se žena nerodí, bestií se žena stává...


P.S.
Pár obrázků ze Stilettina putování, zkoumání, odpočinku a jiných podnětných činností (povětšinou z minulosti):
// ..časem si určitě sednu a určitě dokreslím něco z aktuálnějšího dění.


Obrázek
Naposledy upravil(a) KaTo dne 30. 4. 2008 13.51, celkem upraveno 13 x.
Rysan
Příspěvky: 93
Registrován: 27. 1. 2007 22.59
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rysan »

Cohen N'ammar

Nejvýraznější je na něm bezpochyby jeho neobvyklý účes, na nějž je však patřičně hrdý – vlasy má pečlivě spleteny do dredů, jež mu volně splývají na ramena. Zda jej zvolil proto, aby skryl mírně zašpičatělé uši, nebo aby poukázal na opovrhování konvencemi, těžko říct. Tvář s hnědýma očima a téměř neznatelnými elfími rysy mu zdobí několik malých jizev, jako památky na boje, jimiž prošel. Není to zrovna krasavec, ale věčně dobrá nálada a častý úsměv na tváři z něj činí celkem sympaťáka, jemuž byste hádali něco přes tři desítky let.

Rozhodně to není žádný hromotluk – jeho krok je jistý a lehký, jeho svaly pevné a pružné. Tělo má neustále lehce opálené (spíše je to však přirozená barva pleti), díky čemuž je tetování na jeho pažích sotva znatelné.

Obrázek

Nebere příliš vážně sebe, ani svět kolem. Zvláště jeho přátelé s ním občas zažívají perné chvilky, když jim nabídne opečeného škorpióna, pod záminkou gurmánského zážitku. Někomu tak může připadat jako hrubián bez vychování, ale ti co ho znají lépe, mohou potvrdit opak. Nudí ho vznešené řeči a pohrdá arogantními pomatenci, ať se jedná o tuláka, či krále. Bohužel neumí šeptat potichu, což mu ve spojení s jeho cynickým smyslem pro humor přineslo již nemálo potíží.

Nejčastěji ho můžete spatřit v jeho oblíbené (a notně obnošené) kožené košili, se dvěma meči připevněnými na zádech. Ač obé vypadá omšele, vše je naprosto funkční a nejednoho soupeře překvapilo, s jakou rychlostí dokáže tasit. Málokdy ho uvidíte zahaleného do pláště, neboť jak s oblibou říká, plete se mu pod meče.

Rád se toulá po lesích, hlubokých stržích a útesech nad mořem... Rád přijímá výzvy, co za to stojí...
A rád se dívá do očí panterovi těsně předtím, než se na něj vrhne.

Ilustrační obrázky:
Obrázek Obrázek


Většinu času se toulá po neznámých krajích a jen málokdy ho můžete spatřit ve větší společnosti a pouze výjímečně ve větším městě.
Naposledy upravil(a) Rysan dne 18. 3. 2010 23.02, celkem upraveno 24 x.
"Meč není silnější slova. Potíž je v tom, že někteří nechtějí naslouchat." *zkontroluje si meče na zádech* Cohen N'ammar
Mr_Binks
Příspěvky: 65
Registrován: 7. 11. 2006 10.10
Bydliště: Plzeň / Železná Ruda / Tirian
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Mr_Binks »

Palleas Atheron

180 cm vysoká, štíhlá žena útlé postavy. Z dálky vypadá křehce, ovšem při bližším pohledu je možné spatřit šupinatou kůži, která je předzvěstí toho, že pár ran snese. Obličej má oválný s mírně ještěrovitými rysy, jasně zelené oči, malý nosík, úzké rty a jako oheň rudé vlasy, které si nejčastěji váže na zátylku šedou stuhou. Když už se usměje, lze spatřit ostré, zašpičatělé zoubky. Špičáky o trošku delší než ostatní, ale ne zas o moc. Celé tělo jí pokrývají, již zmíněné, šupinky zbarvené do zlato-hněda, v obličeji a na dlaních jemnější, jinde zas dosahují velikosti mincí. Paže se zdají poměrně úzké, ovšem zdání klame. Bez nejmenšíh problémů se dokáže ohánět těžkým řemdichem dlouhé hodiny, jako by byl jen kusem klacku. S přehledem se v síle vyrovná manuálně pracujícímu muži. Nehty na prstech připomínají spíše drápy, ale i tak jsou trochu lidské. I přeze všechny výstřednosti jejího vzhledu by jí každý normální člověk či elf mohl považovat za krásnou.
Vždy nosí červené, někdy až temně rudé, oblečení. Přes rameno nosí cestovní vak s nezbytnými věcmi pro přežití.
V boji se chová spíše jako nějaký dravec než člověk. Všímavější tvor může spatřit, že ve vypjatých situacích se jí mění oči na dračí (zorničky se stáhnou do úzké svislé čárky, bělmo zezlátne a utvoří se v něm vzor tmavších rovných linek jdoucích od zorničky k okraji očí)

// Edit k 16.9.2007 … další změnu očekávnejte až povylezu na vyšší level //
Naposledy upravil(a) Mr_Binks dne 16. 9. 2007 16.30, celkem upraveno 3 x.
Palleas Atheron - jedna "dračice" v červeném
Nifredil
Příspěvky: 381
Registrován: 28. 4. 2007 12.16
Bydliště: Lesy... louky

Příspěvek od Nifredil »

Nifredil Níniel

Oči… to je to první co Tě i na elfské poměry drobné a štíhlé dívce zaujme. Jsou velké, hnědé a když se do nich podíváš... máš pocit, že Tě pohlcují… a v tu chvíli Tě obklopí záře hvězd… *jemně zatřepeš hlavou* a vidění se rozplyne. Konečně si můžeš elfku prohlédnout. Bledá pleť jasně kontrastuje s dlouhými vlnitými vlasy, jež jsou stejně hnědé, jako její oči. A zase jsi u jejích očí…

V její blízkosti můžeš cítit jemnou, ale omamnou vůni neznámých květin. Promlouvá většinou klidným melodickým hlasem a její smích zvoní jako kapky deště dopadající na jarní trávu. Má milý úsměv a lehkou chůzi podobající se tanci. Působí klidným a jemným dojmem, ovšem zdání někdy klame. S přáteli, má-li k tomu příležitost, ráda zapomíná na svou vážnost a chová se mnohdy až rozpustile.
Často ji lze spatřit jak se prochází krajinou a pohledem vše něžně objímá. Někdy ji doprovází velká černá kočka a v poslední době i vlčice. Nade vše miluje přírodu a je připravena ji bránit celým svým srdcem.

Edit: Kdo v poslední době Nifredil potkal, zajisté si všimnul několika stříbrných pramenů v jejích vlasech a malé, leč ošklivé jizvy na prsteníčku pravé ruky.

Obrázek
Gran
Příspěvky: 913
Registrován: 18. 9. 2006 13.26
Bydliště: Pražské království
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Gran »

Areena Welteel

Ona... tančí.

Ať již se otáčí v jednom kole s obsluhováním hostů či je na noční vycházce, když někam jde či popobíhá, běží ladně jako víla. Vlastně, sama je krásná jako víla - někteří by dokonce řekli, že i více, ale na to se příliš bojí víl.
Za to Areeny se nemají důvod bát. Na první pohled je to milé, ba roztomilé děvče, obdařuje svět zářivými a krásnými bílými úsměvy a její průzračné zelenošedé oči v sobě, při tichých chvilkách, ukrývají zvláštní moudrost, hořící jako tiché poleno v krbu za chladivého večera, ale jinak se vždy smějí a září na všechny okolo a svým jasem chytají pohledy všech mužů, starých i mladých. Ba celá vesnice si povídá o tom, jak je Areena krásná, ale málokterý si troufne jí dotknout... a když, tak jen malinko, škádlivě, a ona se jen zasměje svým melodickým hlasem, rošťácky mrkne jako malé děcko a tančí dál...
A jak tančí, oheň za ní plane - to její vlasy, co rámují kulatou a jemnou tvář s úzkou bradou jako z obrázku.

A koho nechytí do svých očí, kdo se nerozplyne nad něžným nosíkem a jemnými rty, kdo nezatouží přivonět si k vlnitým vlasům plným západu slunce, ten jistojistě zatouží po vnadech, které nabízí snad každá žena, ovšem jen málokterá se jimi může chlubit tak jako Areena.
Každý by jí chtěl dělat partnera, když tančí, a každý by ji chtěl učit svému tanci.

Ale ačkoliv je to milé a hodné děvče, je nespoutaná, a když po ní někdo něco hrubě chce, zmizí, omluvně se usměje a rozplyne se. Není sice plachá, ale prožila si toho dost...

A tak tahle slečna tančí mezi stoly s korbely piva a směje se na všechny strany, za sebou táhne auru krásy a pohledy mužů i žen a žije si dál ve své nespoutanosti, a ač má jizvy na duši a občas se jí v oku zaleskne smutek, vždy se umí smát...

A že se směje opravdu krásně.

***

Nyní si však v Mithalliru jen občas někdo povzdechne, když vzpomene na smích plný radosti, touhy, vášně, lásky a mládí, když vzpomene na krásnou Areenu.
Budiž jí země lehká.
Naposledy upravil(a) Gran dne 18. 11. 2007 22.14, celkem upraveno 1 x.
Eigmar, syn Igmarův - Zatčen a zabit
Galf Steel - Zatčen, vyhnán a zabit
Areena Welteel - Servírka v krčmě U Umrlce
Khadur, syn Aghda - Zabit a obětován
Sebastian Gall - Zemřel na útěku
Mona Taret - Pohledná servírka, kdo ví, kde skončila
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4909
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

<b>Kat Boleynová</b>
Obrázek
I navzdory výrazným rysům, špičaté bradě a trošku ostrému nosu, by se její tvář dala označit za krásnou. Dala by - nebýt sevřených rtů, vzdorně zvednuté bradě a přimhouřených očí. Výraz těch očí zastíní i jejich neobvyklou barvu - jsou zlatohnědé jako jantar a často se dívají na svět s pohrdáním a zlostí. Pod levým koutkem úst si jde všimnout drobné, křivé jizvičky, díky níž působí její úsměv spíše jako úsměšek.
Rezavohnědé vlasy si stahuje do praktického culíku, na jeho úpravu příliš nedbá a tak jí několik krátkých pramenů téměř neustále padá do tváře. Rezavá barva vlasů vypovídá o její povaze- je prudká a výbušná, se stejnou prudkostí nenávidí i miluje a pro urážku či ostré slovo nejde daleko. Za křivdy - domnělé či oprávněné - se dokáže velmi pečlivě a krutě mstít.
Bez rozmyslu se vrhá do problémů a spíš je tak zhorší než vyřeší. Život ve městě sice trochu otupil hrany její povahy, pořád je však vidět, že v Katině výchově bylo lecos zanedbáno.
Díky neustálému pohybu má štíhlé a vypracované tělo, šlachovité, ale příjemně zaoblené na těch správných místech.
Jen vyjímečně se objeví bez dvou krátkých mečů u boku a rozhodně nevypadá, že by s jejich tasením nějak váhala, ostatně ruku má téměř neustále položenou na jílci, ať už je ve městě či mimo něj. V boji pak používá černý, otlučený štít beze znaku, někdy sebou nosí na zádech kuš.
Hledí-li na osoby jí blízké, jako by se její tvář proměnila - napětí a arogantní pohled zmizí, na rtech se usadí úsměv a na chvíli se vynoří obraz bezstarostné dívky, kterou snad kdysi byla...

Její nos po zlomení špatně srostl, u kořene je trochu propadlý a vybočuje nepatrně nalevo.

Edit 11.4.2011 - ve věku 40 let si zachovala postavu bojovnice, tvář je více strohá a s drobnými vráskami na čele a kolem očí a úst. V těch očích se odráží zášt a hněv nad vším, co se stalo, při sebemenším nebezpečí nebo křivém pohledu sahá po meči. Pokud ji uvidíte v boji, vidíte bojovat snad samu smrt. Žádné zbytečné finty - účelové, rychlé pohyby, seky a body, každý krok vedený s jistotou, každá rána vedená s cílem zabít.
Naposledy upravil(a) Braenn dne 11. 4. 2011 11.37, celkem upraveno 20 x.
Uživatelský avatar
Uradin
Příspěvky: 137
Registrován: 14. 11. 2006 0.15
Bydliště: NO HOME(homeless)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Uradin »

William Vryce

Williem je mladý muž.. s jemně zasněným, melancholickým výrazem ve tváři, kterou zdobí jizva přes levé obočí. Na jeho zevnějšku je znát, že se dlouhou dobu živil náročnou fyzickou prací.. tělo je pružné a svalnaté a jeho pohyb mrštný. Jen tak se neunaví.Vysoký je zhruba 178 cm. Má příjemný, hluboký a pevný hlas.
Je dobrosrdečné povahy. Zvědavost mu občas zakalí jinak dobrý úsudek. Na někoho může působit až zbrkle. Jeho životním motem je. „Nějak bylo, nějak bude“ o budoucnost se moc nestará.
Trpí nezvladatelnou vášní pro dobré jídlo a i když to není znát na jeho vypracované postavě, na stolování se to již projeví.. jeho způsoby se nedají označit zrovna za vybrané.
V současné době se zdá, jakoby jeho bleděmodré oči byly zastřené mlhou… často se jeho pohled obrací k horám, jako by doufal, že tam najde cosi, co ztratil. . . . .nepoznává tváře přátel a na jindy známých místech se zdá že tápe. Pokud se k němu dostaneš dostatečně blízko, můžeš zahlédnout tmavou jizvu ve vlasech nad jeho pravým spánkem.



P.S. :chtěl bych poděkovat Nifredil protože mi pomohla při tvoření.
možná někdy bude i obrázek
IM BACK
Noir Comme la Nuit-mladík co má v lásce noc
William Vryce-usměvavý dřevorubec a bojovník(ztracen v horách)
tak tahle hudba se mi v zahryzla do těla jako noční bytost :D http://www.youtube.com/watch?v=d9geleJT … EF2808797B
KaTo
Příspěvky: 850
Registrován: 15. 2. 2007 12.34
Bydliště: Severní okraj Středozemě
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od KaTo »

Naposledy upravil(a) KaTo dne 10. 6. 2009 12.02, celkem upraveno 3 x.
Uživatelský avatar
Nalk
Příspěvky: 2560
Registrován: 12. 2. 2007 18.50
Bydliště: Jižní Morava - Znojmo a Brno - stále 100% jižan
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Nalk »

Largo z Vlčnova, přezdívaný v těch krajích Listoplášť
Tento mladý muž má od pohledu mírně vypracovanou postavu. Výška se pohybuje kolem 180 coulů (spíš něco málo přes). V jeho hnědých očích je vidět odhodlání, odvaha a i jakýsi náznak mnoha prožitých událostí, o kterých ale nerad mluví. Charakteristickým znakem je už obvyklé "strniště" na tváři. Celkově jeho vystupování a vzhled zapadá spíše do průměru.

V oblékání preferuje hnědou a zelenou barvu, nerad nosí nějaké honosné oblečení, ale spíš praktické oblečení vhodné na toulky po cestách i lesem. Obvykle nosí na zádech plášť pod kterým maskuje velký štít a dlouhý meč. Krom toho si nyní uvykl nosit dlouhý luk, který jde jasně vidět, neboť zamaskovat jeho přítomnost je takřka nemožné. Snad každý pozná elfí práci, ale jen znalci tam najdou rysy práce Betty z Drehanu. Nosí už dost dlouho jakýsi náhrdelník (podobné lze vidět u různých klenotníků) a také dva prsteny. Jeden se zdá btý zcela běžný (znalci poznají práci mistra Vinrista) a druhý - stříbrný je na pohled docela běžný, ale čas od času se na něj Largo podívá s jakýmsi neurčitým výrazem - výrazem, který se podobá nadšení, smutku a mírnému odporu.

Vypadá spíš na bojovníka, ale pokud s ním trochu promluvíte, dojde vám, že jeho uvažování je jiného rázu. Ve tváři má obvykle neutrální výraz a málo se usmívá (spíš se často mračí). Přesto když je mezi přáteli (nebo v dobré náladě v dobré společnosti), tak tento výraz zmizí a začne se usmívat. Má rád přírodu a je ochoten jí bránit, přesto úplně neodvykl civilizaci. Dá se poznat, že má v oblibě vlky, o kterých mluví jako o braších a mnohdy je tak i oslovuje, a jejichž zástupci ho často doprovází (takřka nezáleží na druhu).

Zvláštním jevem je u něj jeho tetování zeleno-červené barvy, které obvykle mnoho lidí nevidí. Pokrývá sice takřka celé jeho tělo (paže, nohy, hruď a záda), ale většinou je takřka neznatelné. Ve chvíli kdy se zdá být Largo zranitelný, nebo ohrožen na životě, tetování se vyjasní a jde jasně vidět na jeho kůži. Přesto že se objevuje spíš v krizových chvílích, nezdá se, že by mělo nějaké zvláštní účinek. Pokud se na tetování soustředíte, je možné si všimnout, že většina plochy, kde se tetování objevuje, je zjizvená.

Kolem roku 1120 se během několika dní Largovo chování výrazně změnilo. V několik následujících týdnech přestal dbát o své záležitosti v Mithalliru a vůbec mezi běžnými lidmi a stáhl se do Divočiny. Mnoho času trávil hlídkováním po lese a pobýváním v Drehanu s gnómkou Mielle. Mezi místními šli nějaké zvěsti o tom, že není snad úplně sám sebou a že se nepohodl s jinými druidy. Koncem roku 1122 je možné zjistit, že Largo i Miell odešli někam pryč. Largo mluvil o dlouhé pouti a snad o hledání nějakého magického prstenu. Není známo, kde se v současné době nachází.


// 1 coul = 1 cm :bleh: na to nezapomínejte (žádný engliš jednotky pls)
//pokud by někdo potřeboval Larga ve hře, tak ať napíše PM, zvážím jestli se Largo ve svém stavu ozve na takovou zprávu (pište tedy spíše IC formou atd.) a dle situace se Largo objeví. :bigwink:

A jedná rádoby podoba a druhá snad velice věrohodná:
Obrázek

Obrázek
Naposledy upravil(a) Nalk dne 11. 1. 2010 17.10, celkem upraveno 24 x.
"Compared to the "righteous" greed of the rulers, the villains of the world seem much more honorable. When scum rules the world, only more scum is born... You don't even understand that?"
- Eustass Kid (One Piece)

Van, kněz Hrebogův, vyznavač Vyšší cesty
acc.: Nalkanar
drake127
Příspěvky: 1753
Registrován: 20. 9. 2006 14.39
Bydliště: Jihlava

Adalbert Bezradný

Příspěvek od drake127 »

Adalbert Bezradný

Adalbert je starší muž vyšší postavy odhadem okolo šedesátky s už notně prošedivělými vlasy a plnovousem. Jeho vždy upravený zevnějšek na něj snadno prozradí, že dokáže dobře ocenit pohodlí dobře vytopené kanceláře.

Při rozhovoru vystupuje slušně, avšak s patrnou stopou přezíravosti. Způsobům dvora zřejmě nikdy nepřivykl a tak se i dámy musí spokojit s podáním ruky a úklony se od něj dočkal zatím jen málokdo. Nikoliv, že by něco takového nedokázal, spíš se zdá, že jeho žebříček osob, které si zaslouží podobná uznání, je poněkud jiný.

Sporům se vyhýbá, snadno přehlédne drzé chování trpaslíků či přezíravost elfů, osobní urážky se ho nedotýkají a je tak ochotný se domluvit doslova s kýmkoliv, pokud na tom má ovšem zájem.

Dnes je už téměř nemožné zahlédnout jej jinak než v očividně drahém modrém kabátu, kalhotách a bílé košili. Většinu času nechodí nijak viditelně ozbrojen.

Aktuální k 15. 8. 1135
Naposledy upravil(a) drake127 dne 29. 1. 2011 5.49, celkem upraveno 27 x.
Als sie mich holten, gab es keinen mehr, der protestieren konnte.
Uživatelský avatar
Luelle
Příspěvky: 819
Registrován: 26. 8. 2007 12.24
Bydliště: Dějiště bitvy národů

Tarí Ethelis

Příspěvek od Luelle »

Tarí Ethelis

Každý již z dálky vidí krásné dlouhé zlaté vlasy padající v nekonečně dlouhém vodopádu až pod rozkošný zadeček a tvoří tak plášť, ba blyštivou medovou auru okolo jejího žensky tvarovaného těla, i když křehkého,ale ne vychrtlého těla.
Hledí na svět zkoumavýma blankytnýma očima, pohled má zvědavý, ale po vzoru elfů spíše hloubavý a zamyšlený než rozverný. Jen opravdu dobrý pozorovatel prokoukne dokonalou masku úsměvu a přátelství a vidí smutek a zoufalství, co se asi stalo té překrásné elfce?
Uprostřed srdčité tváře dlí trochu ostrý nosík a pod ním usměvavá ústa.
Kráčí zlehka, vznešeně a ona na své okolí hledí s určitým nadhledem, i když zvídavě, ráda získává nové poznatky a ještě raději poznává nové lidi, málokdy je mrzutá a nikdy vyloženě nepřátelská.
16? Tak to je v pohodě
Uživatelský avatar
sciorp
Příspěvky: 1991
Registrován: 31. 3. 2007 19.54
Bydliště: Hag Hargol
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sciorp »

Slípal Hnědý

celkem "normálně" vypadající gnom který je výrazný svoji barvou, která je sitě čokoládová tuto barvu si přinesl už ze své domoviny gnorrisu. Dalším rodovým znakem je jeho pěstěný knír. Chová se celkem vybraně avšak v tváři vzhledu běžného, vysoký je o trochu víc než normální gnom zhruba o 5 coulů. Je spíš sušinka než svalovec, ale nějakou sílu také má. Býval velice divoký a nerozvážný s věkem se, ale začíná umírnovat. Rád hloubá a je velice zvědavý pořád je pro každé dobrodružství i když se už do všeho nevrhá tak jako dřív.
K ženám je milý a k mužům upřimný občas něco zatají, a velmi rád vypráví. ovšem jeho příběhy bývají občas ostřejší zvlášt když se napije. Jeho velkou zálibou je pití hobytího piva a rád si dá i dobrý doutník.
je však občas náladový a když to naněj přijde je jako vyměněný.
Nedá dopustit na svoje přátele kterých však není mnouho. známých má spoustu ale přátel poskrovnu
//edit

Gloinus iroff
Trpaslík který neví kudy kam zakotvil v Hag Hargol je zvláštní svou barvou, která je slabě červená. Jeho velmi široká ramena značí velkou sílu na pažích má zvláštní tetování a tělo pokryté spoustou jizev, které značí jistou zručnost, možná nezručnost, v boji. Prošel jich už spousty jeho oděv gladiátora hodně napoví.
Paže má silné, je velmi pružný až na velké břicho, ketré vypovídá o lásce k pivu. Hlavu má oholenou a vousy ostříhané těsně pod bradu. Kdoví proč? je mu něco kolem 50 let možná něco přes, díky svému věku je značně prchlivý a vznětlivý, dost často jedná rychleji než přemýšlí. To se mu nejednou nevyplatilo a zachránila ho pouze jeho síla. Víc se o něm neví.
//edit2
Tharek skřetobijca syn Thararekuv

Nadmíru ošklivý trpaslík, který má jedno oko větší než druhé, za což asi může velká spálenina přez celý obličej. Když jí, jestli se tomu tak dá říkat, mlaská a drobky kolem něho lítají na všechny strany občas si dá i takovou lahůdku jako jsou netopíří křídla. Vousy má dlouhé do půly břicha, radno říct že si na nich zakládá a má je vždy pečlivě spletené do pří mohutných copů, které jejich délku sice trochu zmenšují ,ale na druhou stranu vzbuzují respekt. Je velice urostlý v síle se mu málokterý rovnat může a vydrží jako tažný vů,l při
p(b)itkách stojí na nohou poslední. Ještě k jeho vzhledu zakládá si na velikosti svého břicha *mezy brachy se povídá že je snad ještě tlustší než Jup ten dolvobránca*. Vlasy i vousy má ohnivě rudé. Ruce jsou mozolnaté od těžké práce s dřevorubeckou sekerou, kterou se ohání jako málokterý, říkává však že ještě není jako jeho otec, který dokáže jednou ranou prý přeseknout černý dub. Je velice podezřívavý k rasám, které jsou větší než on sám.
//edit k 24.2.2008
Svou starou pavézu vyměnil za skvostný štít Hargolských těžko oděnců, u pasu se mu houpe trpasličí válečné kladivo, které je už notně odtlučené z nesčetných šarvátek, at menších tak těch větších. Na zádech nyní občas nosívá připevněnou zbran ve tvaru sekery, která je celá pečlivě zabalená do jemně vyčiněné jelenice, ti kdož ho znají vědí a co se jedná ostatní to zustane zapovězeno, dokud ho neuvidí v boji. pod pláštěm je možné zahlédout obrys kuše, kterou má připevněnou na zvláštním řemínkovém mechanismu, takže je připravena k použití během několika vteřin , tímto mechanismem se nesmírně pyšní, vymyslel ho totiž sám.
jen občas ho potkáte v Hargole kolem chrámu, jak se svým nejmladším něco málo přes dva roky starým synkem obchází kovárnu a spodní Hargolskou sín.
//edit k 5.5.2008
Tak a je to tady nenosí už svou plátovou zbroj ve zlaté a růžové barvě, a válečné kladivo. Zrukou kováře přijal polopancíř v barvách Durmina a Hag Hargol od samotného Vojvody do rukou dostal strašlivou obouruční sekeru. Ano je to tak stal se sekerníkem. Hrdě vykračuje po báních a síních Hag Hargol, kde dohlíží spolu s ostatnímy sekerníky na dodržování zákovů a pořádku. Jeho barvou se nadosmrti stala stříbrná v kombinaci s fialovou. Můžete ho zahlédnout jak hrdě nosí lva na prsou
edit k 13.8.2008
V prvních dnech po návratu odkudsi jste ho mohli vidět jak má zbroj pomačkanou zakrvavenou, a vůbec neudržovanou, na sekeře zejí dva velké zuby. Z huby už mu čouhají poslední tři zuby, nevidíte ho jinak než s dýmkou v puse a to dokonce i při boji. U pasu se mu houpají okovy, když na sobě nemá zbroj přeci jen si ponechává spodní část uniformy, kalhoty s vysokýmy botamy, k nim nosí kazajku z které mu vylézá jeho břich na který je patřičně hrdý.
V poslední době občas nosí helmu.
Naposledy upravil(a) sciorp dne 13. 8. 2008 11.39, celkem upraveno 6 x.
PODPIS
Jája CZE
Příspěvky: 656
Registrován: 1. 3. 2007 7.36
Kontaktovat uživatele:

Serin Weftyln

Příspěvek od Jája CZE »

Serin Weftyln

Na první pohled na tomto elfovi zaujme jeho velmi mladý vzhled. Je mu teprve 83 let, a je to znát na jeho poměrně uvolněných způsobech i chování.
Nedá se říct, že by byl hezký, jeho obličej je na elfa dost hrubý. Má protáhlé elfí uši, které zachytí kdejaký šelest a pichlavé oči, které stále těkají po okolí. V tváři je velmi hubený a má vystouplé obočí a lícní kosti. Výškou se neliší od ostatních svého rodu, ovšem mimo civilizaci chodí málokdy zcela vzpřímen. Snad je to proto, že se raději plíží skryt před očima nepřátel.

Tělo má neuvěřitelně pružné, zde se naplno projevuje jeho mladý věk. Většinou je oděn do lehké zbroje, která byla zřejmě určena pro šlechtice na lov, ale teď je pokryta spoustou pečlivě opravených šrámů. Vše co nosí je sladěné tak, aby poskytovalo co největší ochranu, ale zároveň co nejméně omezovalo v pohybu. Oblíbená barva je jakákoliv, která splyne s okolní přírodou.

Jeho tvář zdobí většinou bezstarostný upřímný úsměv, má rád společnost a hudbu.

Na zádech nosí několik toulců s velkou sbírkou nejrůznějších šípů a pečlivě zabalený luk. Jeho jediná a v jeho rukách smrtelně přesná zbraň nese známky spousty dobrodružství, a je právě proto velmi pečlivě opatrována a pravidelně opravována. Jen skutečně vyjímečně se pohybuje bez nějakého pláště, a v přírodě často nosí kapuci, jež skrývá jeho havraní černé delší vlasy. Kapuci nemá nikdy přes obličej aby mu nekryla výhled, takže i když ji má na hlavě jde rozeznat, s kým máte tu čest.

EDIT 12.8.2008: Serin malinko zestárnul (táhne mu na 90), a trochu zkrásněl. Svůj věrný dalekonosný luk už dávno vyměnil za pečlivě vyřezánaný skvost starých elfích mistrů, který nosí v pouzdře na zádech. Na svou zbraň je hrozně pyšný a když na něj přijde řeč, mluví jakoby spíše o milence, než o zbrani. Kdo ho potká při jedné z jeho častých tréninkových střeleb, povšimne si neobyčejně jistého držení těla a úsporných pohybů a elegance, se kterou střílí na terče. Toulce plné šípů má při ruce, takže jeho střelba je nejen přesná, ale i hodně rychlá. Dalšími zbraněmi jsou jen dřevorubecká sekera, lovecký nůž a dvě zubaté dýky, které ale nejeví známky častého používání.
Na prstech má pár magických prstýnků, vybírá si většinou nenápadné hladké kroužky bez výrazných zdobení či kamenů. Taktéž jeho oblečení doznalo větší péče a je poznat že o sebe více dbá. Klackovitě energické chování mladíka jen velmi pomalu ustupuje rozvážnému pohybu dospělých elfů.
Z očí a tváře se mu vytrácí nervózní těkavost a usídluje se tam klid a jistota. Přesto je poznat, že neustále sleduje vše v jeho okolí. Stále mu však zůstavá chlapecká naivita a úsměv v tváři, kdykoliv potká někoho ze svých přátel a známých. Nepřátele naopak čím dál častěji přivítá přezíravý chladný pohled. Vzhledem k faktu, že nedokáže skrývat své emoce, je hned poznat kam osoby ve svém okolí umisťuje.

EDIT 6.6.2010 dalších deset let mění tohoto mladíka v předčasně dospělého. Ztráta spousty jeho přátel, nedůvěra v okolní svět a spravedlnost, zlo všude kolem něj a pověst mistra luku, to je koktejl, který je vidět na jeho tváři i chování. Těch několik málo přátel, které občas potkává, ještě vykouzlí srdečný úsměv, ale čím dál častěji je ten úsměv spíše zdrženlivý. Oděv se příliš nezměnil, jen dýky zmizeli někde v nenávratnu. Stále častěji je ho vidět v šatech, které mu umožňují se pohybovat lehce a tiše. Na nohou elfí boty, na zádech elfí plášť s kapucí a kapuce stále častěji nasazena na hlavu, aniž by jakkoliv kryla obličej.
Naposledy upravil(a) Jája CZE dne 6. 6. 2010 13.47, celkem upraveno 6 x.
-------------------------------------------------------------
Serin - Mladý, trošku urážlivý elf, toulající se po lesích a pláních na desce.
Uživatelský avatar
Alfray
Příspěvky: 1177
Registrován: 15. 8. 2006 20.59
Bydliště: Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Alfray »

*Trpaslík, s dlouhým bílým vousem vypráví malým holobrádkům po obědě*

VY se ně ptáte na Jupa?? Na tého Jupa, kerej je členom Důlnobrany a poudá se vo něm, že skřety po třech ednim máchnutim kladiva klátí?? *zazubí se* .. Tož vo tém vám klidňá povim .. *pohodlě se posadí a usmívá se při pohledu na dychtivé oči malých trpaslíků*

Kde bych začal.. *zapřemýšlí* ..
Tož je to brach ako každé iné. Po otcovo vzore sa naučal zacházat s kladivom, majzlíkem a krumpáčem v našich báních. Na nějakej čas alejc potém odešál. Prej na vyučenou. Vráťal se zrovna po tém těžkom závalu čo tadějc bol. Zjisťál, že jeho votca mu to vzalo. Tož to se prej sakrá nasral. Povim vám holobrádci moji, je to děsnej pruďas a keď ho někdó nasere, kebulu mu rozmláťá vo stůl a nehne ani brvou.
Tož čas plynůl, poznal nový brachy, voučil se vod nich a teďkonc, teďka je z něj trp jak má bejt! Těžká práca mu nejni cizí. Chlastá jako prokopnuté. Špekový koláče v něm mizí jak flusanec v kaluži. A voháňá se kladivom ako samotné Durmin. Takejc to chlapisko! A takejc...
_____________________________________________________

*holobrádci ho přehluší* A strýcu, pooudaj nám jak ten Jup vypadá!… Jojo! Jak vypadá?! Jak strejcu?? .. *přidávají se další mladí trpaslíci*

Tož držte huby, nebo vás přetáhnu holí po hřbetě! *zazubí se starý trpaslík* To je jasná, že vám to pouvim, ne?
Takže začnu vod ksichtá. To vám řikam, sice je to rovnej chlap, ale hnusné jak málokdo! *chechtá se* Jedno voko vo trochu větší, nos křivej, držku samej šrám, zuby mu chybí a z huby mu táhne jak praseti z perdele. Teda alejc čo je mu ke cti, vo fůsiska se stará, to sa faktějc mosí nechat. *kývne si stařec pro sebe*
Ty svý rudý fůsiska má dycky česaný a volně rozpuštěný. Tož sa řiká, že prej boly světlý, alejc krví zabitejch nepřátol mu taklenc zrudly! *postraší trochu holobrádky*
Ináč je docela tlusáj, břuch má velikej a pořádně voplácanej je. Alejc bacha! Sílu má, že skálu by holejma rukama rozervál. *na chvilku se odmlčí a zamyslí se* …
Jo! *zazubí se* Tož eštějc vám možu říct, že nejčasťá si ve svojej zbroji vykračuje po slujích. Zbroj má pěknů, vostarávanů a dobře zachovalů. Takejc že je to válečnisko, tak se vo taký věci štará jak nejláp umí! Nosí černej plášť a vobčás má černů kapucu nasazenů. Na zádoch má přehozenej štít a u pasu sa mů hůpe kladivo. *pokyvuje vlastním slovům*
Lebo normálňa v hornickóm ho možete viďát. Jak poudam, je to brach jako každé z nás a na nič si nehraje...

*koukne k obloze* Tož padajte takejc něčo domů pomocť! Šecko aby za vás vodřali druhý,čo?..*odhání je holí a trochu mu cukají koutky* A příšťa..*volá za nima, když se zvedá* ..vám pouvim vo jeho spolubojovnícach, vo Hromválovi, Málcomovi, Balkónovi... kurva, už ně stejně neposlůchajů..*povzdychne si, promne si ztuhlé klouby a vyrazí pomalu k bráně*
_____________________________

// Mírné nadsázky brát s rezervou, ne doslova! Znáte přeci trpasličí příběhy, ne?
:bigwink: :clover:
Naposledy upravil(a) Alfray dne 17. 11. 2007 13.44, celkem upraveno 1 x.
acc.:skarbi
postavy: Luthor Waldenn
Pavel Urban
Příspěvky: 5860
Registrován: 30. 4. 2007 16.38

Příspěvek od Pavel Urban »

Din Dagor

Din je průměrně vysoký elf. Má štíhlou postavu, jak je pro jeho rasu typické a jeho hlavu zdobí hustá kštice špinavě blonďatých vlasů, většinou sčesaných dozadu a držených dvěma tenkými copánky, svázanými v týlu. Kdo se k němu přiblíží opravdu blízko, může pocítit jakousi auru chladivé svěžesti nočního vánku.
Kdo má možnost, může si všimnout, že na jeho těle nejsou žádné jizvy ani po těch nejhrůznějších zraněních a ani žádné pihy nebo mateřská znaménka a.jeho kůže je jemná jak ta batolete.
Na jeho úzké tváři jsou nejvýraznější jeho velké mandlové oči ocelově šedé barvy. Na první pohled se zdají, jako by viděly věky, ale jakmile něco upoutá jejich pozornost, zaplanou dětskou zvídavostí. Je zpravidla veselý, často se usmívá a jeho oči se v těch chvílích smějí spolu s jeho rty. Zřídkakdy skrývá své pocity, ale když už ano, tak je jeho oči většinou vyzradí lépe než kdyby je řekl. Poslední dobou se mu v nich občas podivně zablýskne, někomu kdo to uvidí i přeběhne mráz po zádech nebo mu naskočí husí kůže a to bez zjevných příčin kromě onoho lesku v jeho očích. Jeho pohled je většinou vlídný,měkký a přátelský, ale když je donucen k boji na život a na smrt, často ztvrdne odhodláním a čiší z něj klid očekávání nevyhnutelného. Připomíná tak pohled dravce, který se právě vrhnul na svou kořist.
Útlý nos a tenké rty dodávají výrazu jeho tváře zvláštní výraz důstojnosti, který ale taje s každým jeho úsměvem. Ve tváři je celkem pohledný, ale ne nijak výrazně, rozhodně ne nijak zvlášť krásný, ale vyzařuje z něj jakési velmi jemné kouzlo nepopsatelné zvláštnosti, která nemá hmatatelný původ.
Pohybuje se s kočičí lehkostí a v případě nutnosti s mrštností kobry. Často splývá s okolím, zvlášť v přírodě a to díky jeho nenápadnému zevnějšku a prostým šatům matných přírodních barev. Čas od času je však možné vidět ho v koženém brnění jasných červených a zelených barev. Na krku je možno všimnout si měděného řetízku, který čas od času přejíždí prsty, jako by se stále ujišťoval, že ho pořád má. Co na řetízku je není vidět, protože ho má neustále schovaný pod šaty. Občas k němu nosí ještě nějaký náhrdelník a na prstech je u něj možné občas vidět nějaký ten prsten, ale ty se většinou mění. Tyto šperky nebývají většinou nijak okázalé a ozdobné.
U pasu se mu houpají dva krátké meče, od kterých se jen velmi zřídka odloučí a přes rameno má většinou volně přehozený luk, tak aby, když je třeba, stačilo málo a měl ho v ruce, připravený ke střelbě, a na zádech pak vždy plný toulec šípů.
Naposledy upravil(a) Pavel Urban dne 7. 1. 2010 17.54, celkem upraveno 5 x.
Historie umírá s těmi, kteří ji pamatují.
The cup is full.
Akira
Příspěvky: 883
Registrován: 16. 10. 2007 11.31

Příspěvek od Akira »

Slunce se líně vynořilo zpoza obzoru a ozářilo zelené pláně zlatorudým přísvitem. Přes krvavě zbarvená oblaka přeletělo jako roj pestrých zářivých klenotů hejno volavek. Jejich ladné pohyby se dodávali celému výjevu poetický nádech. Z pastvin se ozývalo volání honáků. Jemný vítr přinášel vůni čerstvě pečeného chleba.
Podívala se na ni. Stála u otevřené stěny z jemného papíru, pokrytého přírodními výjevy a sledovala úchvatnou scenérii rodícího se dne. Usmála se a přejela ji pohledem. Lehké bílé kimono, z nejjemnějšího hedvábí, které měla po ránu oblečené, jen stěží zakrývalo křivky jejího ladného těla. Byla drobná, snad jen pět stop vysoká. Tmavé vlasy ji neupraveně padaly na záda. Některé z jemných copánků byly rozpletené po nočním milování. Ta vzpomínka ji mírně vzrušila. Ta představa byla více než lákavá, avšak silou vůle ji potlačila. Opět se podívala na postavu stojící v chladném jitřním vánku. Pod jemnou látkou se dmula plná ňadra. Hroty jejich bradavek, vzpružené ranním chladem, napínaly jemné hedvábí.
Pomalu vstala a šla blíž, k osobě, kterou tolik milovala. Vzpomínala na její tvář, nyní otočenou k východu a oddávající se blaženým slunečním paprskům vycházejícího slunce. Její jemné, smyslné rty, barvy horských malin. Drobný nos, noblesně umístěn jako malý kopeček uprostřed symetrického obličeje, byl protikladem vystouplým lícním kostem. Vzdychla. Oči. Její oči, jako dvě mandle, položené daleko od sebe, ji činily ještě exotičtější. Zelené duhovky byly často jako dva uhlíky magického plamene. Někdy tak smutné, jindy s jiskrou. Milovala na ní snad úplně vše. I to její složité tetování, pokrývající celou pravou polovinu obličeje. Složité vzory, vzájemně se proplétající jako klubko hadů. Někdy to bylo tak démonické. Ale jí to nevadilo. Často prstem kopírovala tvar tetování celé hodiny.
Přistoupila k ni a zezadu ji objala. Políbila ji na špičaté uši bez boltců, tolik typické pro její rod. Cítila jak se zachvěla. Tělo pod jejím dotekem ztuhlo. Rty se dotkla jemné kůži na šíji. Slunce měnilo barvu kůže z bronzové na zlatou. Opět se pod jejím dotekem pohnula. Ladnost i v tak malém pohybu byla téměř nadpozemská. Dokázala ji svým tanečním krokem a kočičími pohyby vždy rozrušit.
Obešla ji a stoupnula si čelem k ní, aniž pustila její pružné tělo. Upřela pohled do zelených mandlových očí a pak ji jemně políbila na rty. Zelené panenky se rozšířily a ze rtů se vydral jemný vzdech. Voněla jasmínem.
Na zem skápla první kapka krve, následována další. Bílé roucho z jemného hedvábí začal zbarvovat rudý květ smrti. Zelené oči, plné smutku a překvapení se začaly zavírat. Vtiskla polibek do vonících vlasů. Vadnoucí tělo opouštěly síly, a pomalu klesalo k zemi. Tiskla ho k sobě a zvolna, jemně a s láskou ho položila na dřevěnou podlahu. Vytáhla tenký nůž z bezvládného těla. Sklonila slzami mokrou tvář k jejím uším a zašeptala slova, která už nemohla slyšet: „Miluji tě Akiro…“
* * *
Otevřela oči. Za chvíli bude svítání. Zbožňovala východ slunce. Potichu vstala z rohože, aby nevzbudila krásnou ženu spící po jejím boku. Byla tak nádherná. Akira se usmála a přetáhla přes kůži jemné kimono, z bílého hedvábí. Nedbale ho uvázala v pase a drobnými krůčky přešla ke stěně z bílého papíru. V jejím pohybu byla ladnost pantera a elegance kobry. Zvolna posunula stěnu do boku a její kůži zasáhl ranní vánek. Nechala se ovívat a rozhodila vlasy.
Slunce se líně vynořilo zpoza obzoru a ozářilo zelené pláně zlatorudým přísvitem. Přes krvavě zbarvená oblaka přeletělo jako roj pestrých zářivých klenotů hejno volavek. Jejich ladné pohyby se dodávali celému výjevu poetický nádech. Z pastvin se ozývalo volání honáků. Jemný vítr přinášel vůni čerstvě pečeného chleba….


Obrázek
Obrázek

Edit 19.5.2008: Na pravém spánku se od jednoho večera objevil bílý pramen vlasů. Splétá si ho do samostatného copánku. Při bližším pohledu lze zjistit, že není odbarvovaný. Rozhodně ne přirozeně.

Od narození Tenshara je občas možné vidět Akiru takto (pohled zleva, kdy není vidět tetování)//sledujte dispozici, nikoliv plyšový výraz v tváři prosím//Obrázek


Edit: 8.7.2008: Jak se zdá, mateřství Akiře svědčí. Stejně tak i blízká společnost jednoho nejmenovaného Královského velvyslance.

Obrázek
Naposledy upravil(a) Akira dne 8. 7. 2008 13.03, celkem upraveno 12 x.
Milujte se a množte se..zabijte je pak všechny, Bůh už si je nahoře přebere!
Přiznání je polehčující okolnost, ale jistý trest - od léta páně 1992 MERLIN
Mrtvý manga avatar, dobrý manga avatar!
Bas
Příspěvky: 271
Registrován: 10. 9. 2007 20.59
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bas »

GOVAN SYN THORA
tož čo sem mám jako nápsat? jo jako vo sobě? tož tak mi dáj ten pahél*začne na papír škrábat nějaké klikyháky*Kurva mať nápiš to račéc ty Rundáre.Jo ty takéc nevomíš psát?*pohlédne na nově příchozího*"Hélenc jak sa menuješ?"*půlelf odpoví*"Terasian"." no tož tak u mňa máš silnějc trpasličejc pívo.… tak sí piš":
Dýž mě někdo vidí popérvý ták si řékne.Kurva mať to je hale tlůsťoch.…..hale až přídete blíž tak vidíte docéla nabuchanýho bracha.Častoc chodím so sekyrů ha vlaje za mnů kožené plášť.Nemám vlase enem fůse protožé mě výpadaly vokolo 20. roku žívota.Fůsiska mě rostů kvolenc pravýmu trpasličímu pívu.Častéc som v čáryfuckým městě za svýma kámošama a vobčas som příjedu za jednů hodnů hobítku dovýzt jí limonáde.No tož to je haséc všécko.Rundáre dé mi jédno hat mi rostů fůsiska*zařehtá se*
Govan syn Thora ("Oh fun and games!")

Adept Magnus - Jeho posledním kouskem je přístroj, který by měl údajně z jablek udělat mošt - a naopak.
Prý by to jednou mohlo fungovat i na chmel.

Kobold Kruul - Vyčistí i ten největší magický blivajz.
kucik
Příspěvky: 326
Registrován: 29. 8. 2006 13.54
Kontaktovat uživatele:

Ninquelótë helca-nírë

Příspěvek od kucik »

Ninquelótë Helca-nírë

Postavou je trochu vyssiho vzrustu, nez je na jeji rasu obvykle. Nevinnou krasu v jeji tvari nahradila elegance dospele elfky a ani trochu ji neubrala na pritazlivosti. Nosi bile saty z tenkeho hedvabi tesne prilehajici na telo. Vse pusobi dojmem dustojnosti a elegance zaroven vsak jemne drazdi fantazii. Kratce strizene snehobile vlasy ramuji pohlednou tvar a vse doplnuji klidne blankytne modre oci. Bystry pozorovatel by si mozna vsiml, jak uzkostlive udrzuje sve saty v cistote - temer tolik, jako lpi na sve sametove hebke pleti. Pleti tak svetle, ze je az k neuvereni, ze se ji nekdy dotykaly slunecni paprsky.
Pod saty skryva ladne krivky sveho tela, jimz jako by se leta, tolik zrejma z jejich oci, zcela vyhnula. Nepouziva licidla, ani se nezdobi zadnymi sperky.
Mluvi hlubsim hlasem, nekdy medove prijemnym, jindy ostrym jako dyka. Pokud chce, dokaze byt presvedcivym recnikem.
Velmi casto ji muzete videt jak neco ji nebo uzdibuje. Vse labuznicky vychutnava a vypada pri tom, jako kdyby zrovna jedla nejvyhlasenejsi lahudku sveta.

Obrázek
Pokud nemate co rozumneho rici, KRICTE!!!
eqileus
Příspěvky: 173
Registrován: 25. 2. 2007 20.30

Příspěvek od eqileus »

Katie

Mladá čarodějka s blond vlasy a štíhlou postavou. Do tváře jí padají prameny vlasů a musí si je často ohrnovat. Ráda nosí černou a mimo město ji často můžete potkat v kápi. Je nevyspitatelná a občas i zbrklá, ale každým dalším rokem života dostává rozum. Snaží se pomáhat lidem kolem sebe ikdyž ne vždy se jí to daří tak jak by si to představovala. V magii je přirozený talent a je dost chytrá, bez kouzel by si nedokázala představit život. Jí na co má zrovna chuť, nijak se neomezuje a protože je v pořád v pohybu nijak to na ní neni poznat.

Obrázek
Zamčeno