Stránky fóra jsem otevírala s vidinou toho, jak odvážně začnu psát na toto téma.
Po pár slovech cítím, jak těžké pokračovat bude.
Svět Equilibrie je pouhou hrou, naše postavy se na Desce objeví, žijí, bojují... umírají a znovu se vrátit mohou.
Přesto si myslím, že s úplnou smrtí by se mělo šetřit.
Ty tam jsou časy kdy mi při umrtí postavy na nějakém čtvrtém levelu vadila ztráta těch bodů tam, došla jsem dál a ve hře viděla, povahy a příběhy, které se tam lépe či hůře snaží odehrát každý z nás. Je to jako "divadelní představení, kde pro mě jednu z hlavních rolí hraje má, pro jiné bezvýznamná postava".
Nejsme přeci na serverech Metinů a podobných her, kde jde hráčům o to, aby "vyexpily" co největší rváče a pak bezhlavě zkoušeli co umí na těch co do soubojů nadšeně po hlavě vletí.
Je to už pár měsíců zpět co jsem se poprvé setkala se smrtí blízké postavy, jejíž hráč vnímal smrt v CvC jako permanentní, nestačilo se moc reagovat a hned nechal zničit tělo na povrchu. Co pro útočníka bylo pouhým natažením ruky, dětinskou zkouškou co dokáží kouzla dosaženého okruhu, znamenalo pro jiné zlom, propast... zmaření plánů a zničení životů... a od té doby už nic nebylo jako dřív.
Neřekla bych ani slovo, kdyby šlo o hlubší hru, zajímavé RP... tehdy šlo o malichernost a pro takové věci se umírá hodně špatně.
Myslím, že by se nemělo zapomínat na to, že někteří život svých postav tady.. opravdu hrají, jsou tací, kteří permanentní smrt v CvC přibrali v runě na Prvotním kameni, ale i jiní... kteří se prostě z tak schválně ubitou postavou vracet zpět už neumí... chuť tak nějak vyhasne, spolu s tím jak vyhasl její život tam.
Jde o můj osobní názor, ŠETŘILA BYCH SE SMRTÍ i s vidinou toho, že bohové přece všechny musí vrátit zpět.
Špatně se o tom píše tak, aby to mohlo být pochopeno. Nejsem proti zabíjení ve hře. JEDINĚ OD POMATENÝCH POSTAV se snad dá očekávat zabití pro nic, ale Ti druzí by měli vědět, proč zajít v souboji až tak daleko, že se druhá postava ze země nezvedne a zvednou už nikdy nemusí, byť by mělo jít o pouhé přenesení mrtvoly kamsi a pokračování ve hře, nikdo přeci neví co oné postavě přikazuje EXTRAX, nebo jaké pocity z takového násilného lámání smrti... bude mít hráč jeho oběti.
Nerada bych, aby to bylo pochopeno nějak zle. Snesu konec své postavy se kterou jsem odehrála dlouhé hodiny... měsíce i roky, zajímavé hry... i kdybych s ní měla kdovíjaké plány a věřím, že pak i zvládnu poděkovat za její pěkně odehranou smrt , tomu kdo ji způsobil. Smrt mi nevadí a do hry patří jen... po RP životě, by si hráč pro postavu představoval i konec se smyslem pro kvalitní RP a ne pro hloupost.
Úvahy o smrti
Moderátoři: Dungeon Servant, World Builder, Dungeon Master
z https://www.equilibrie.cz/pravidla_pravidla.php
4.7. PvP neboli útok na postavu jiného hráče bez IC důvodu je přísně zakázáno. Oproti tomu pro CvC nejsou omezení.
4.11. Veškěré vraždy v CvC soubojích je nutné hlásit DM a to s přesným popisem události. Musí tak učinit obě dvě strany - jak vrah, tak oběť. Samozřejmostí při smrti postavy v CvC je ztráta paměti, která tak vylučuje, aby se obět jakýmkoli způsobem mstila či jinak se vracela ke konfliktu. Ztráta paměti platí při jakémkoliv způsobu a důvodech smrti postavy.
4.12. Permanentní smrt postavy je vždy na rozhodnutí hráče. Rozhodne o ní chováním postavy, která se při smrti dostane na Druhou stranu Desky. Ovšem zvažte, zda permanentní smrt je vhodná a spíše svět nepoškodí. Mocnosti poskytují milost Znovuzrození podle aury vaší postavy, a tato skutečnost se obecně ví. Návrat na povrch Desky je tak IC ošetřen. Smrt na Desce není tolik ultimátní jako na jiných světech a to i pro prostý lid.
4.7. PvP neboli útok na postavu jiného hráče bez IC důvodu je přísně zakázáno. Oproti tomu pro CvC nejsou omezení.
4.11. Veškěré vraždy v CvC soubojích je nutné hlásit DM a to s přesným popisem události. Musí tak učinit obě dvě strany - jak vrah, tak oběť. Samozřejmostí při smrti postavy v CvC je ztráta paměti, která tak vylučuje, aby se obět jakýmkoli způsobem mstila či jinak se vracela ke konfliktu. Ztráta paměti platí při jakémkoliv způsobu a důvodech smrti postavy.
4.12. Permanentní smrt postavy je vždy na rozhodnutí hráče. Rozhodne o ní chováním postavy, která se při smrti dostane na Druhou stranu Desky. Ovšem zvažte, zda permanentní smrt je vhodná a spíše svět nepoškodí. Mocnosti poskytují milost Znovuzrození podle aury vaší postavy, a tato skutečnost se obecně ví. Návrat na povrch Desky je tak IC ošetřen. Smrt na Desce není tolik ultimátní jako na jiných světech a to i pro prostý lid.
Zcela chápu, co chceš říct, na druhou stranu to rozhodnutí o permce (pokud nejde o popravu) je opravdu vždy hráče.
Runa permanentní smrti zabraňuje samovolnému návratu z druhé strany, nikoli oživení těla někým zvenčí, a tím že si ji bereš, sama si volíš.
Pokud si dotyčný hráč spálil tělo poté, co jeho postava zemřela v nějakém jednoduchém CvC, ať bylo důvodem cokoli, o čem třeba nevíš (dotyčnou postavu naštval, přátelil se s kým neměl, měl být varováním pro někoho, nebo vyznává takového boha...), potom viditelně tam tělo zbylo - tzn druhá strana nechala možnost oživení. Nešlo tedy o snahu postavu zlikvidovat, což je od druhé strany v takovém neosobním CvC přinejmenším rozumné.
Dotyčný hráč, ať už z přesvědčení nebo z naštvání, rozhodl skončit svou postavu pouze na své vlastní rozhodnutí a dokonce osobně zabránil ostatním spálením těla, aby mu mohli pomoci.
Z mého pohledu není co vyčítat protistraně. Zabila, ale nechala cestu zpět. Pokud to bylo malicherné a smrt nestála za permku, nebyl důvod si ji dávat.
O čem by byl svět, kdyby tu nebyli eviláci a postavy a hráči si mohli být jistí, že kromě dungů je nemůže nic ohrozit?
Runa permanentní smrti zabraňuje samovolnému návratu z druhé strany, nikoli oživení těla někým zvenčí, a tím že si ji bereš, sama si volíš.
Pokud si dotyčný hráč spálil tělo poté, co jeho postava zemřela v nějakém jednoduchém CvC, ať bylo důvodem cokoli, o čem třeba nevíš (dotyčnou postavu naštval, přátelil se s kým neměl, měl být varováním pro někoho, nebo vyznává takového boha...), potom viditelně tam tělo zbylo - tzn druhá strana nechala možnost oživení. Nešlo tedy o snahu postavu zlikvidovat, což je od druhé strany v takovém neosobním CvC přinejmenším rozumné.
Dotyčný hráč, ať už z přesvědčení nebo z naštvání, rozhodl skončit svou postavu pouze na své vlastní rozhodnutí a dokonce osobně zabránil ostatním spálením těla, aby mu mohli pomoci.
Z mého pohledu není co vyčítat protistraně. Zabila, ale nechala cestu zpět. Pokud to bylo malicherné a smrt nestála za permku, nebyl důvod si ji dávat.
O čem by byl svět, kdyby tu nebyli eviláci a postavy a hráči si mohli být jistí, že kromě dungů je nemůže nic ohrozit?
Naposledy upravil(a) Braenn dne 15. 12. 2012 9.36, celkem upraveno 3 x.
Myslim, že to není zas tak o pravidlech, jako o zamyšlení se nad přístupem.hemendo píše:z https://www.equilibrie.cz/pravidla_pravidla.php
4.7. PvP neboli útok na postavu jiného hráče bez IC důvodu je přísně zakázáno. Oproti tomu pro CvC nejsou omezení.
4.11. Veškěré vraždy v CvC soubojích je nutné hlásit DM a to s přesným popisem události. Musí tak učinit obě dvě strany - jak vrah, tak oběť. Samozřejmostí při smrti postavy v CvC je ztráta paměti, která tak vylučuje, aby se obět jakýmkoli způsobem mstila či jinak se vracela ke konfliktu. Ztráta paměti platí při jakémkoliv způsobu a důvodech smrti postavy.
4.12. Permanentní smrt postavy je vždy na rozhodnutí hráče. Rozhodne o ní chováním postavy, která se při smrti dostane na Druhou stranu Desky. Ovšem zvažte, zda permanentní smrt je vhodná a spíše svět nepoškodí. Mocnosti poskytují milost Znovuzrození podle aury vaší postavy, a tato skutečnost se obecně ví. Návrat na povrch Desky je tak IC ošetřen. Smrt na Desce není tolik ultimátní jako na jiných světech a to i pro prostý lid.
4.12 - S permkou jsem se nesetkal, ale myslím, že mi někdo říkal, že na EQ je možnost dát permanentní smrt i proti vůli hráče. (v CvC) Nevím přesně jak.
Například, jak by se řešilo zabití postavy, useknutí hlavy, napíchnutí hlavy na kůl a znovu objevení? Dotyčný chudák by potom šel a viděl svou vlastní hlavu napíchlou na kůlu.
A s permanentní smrtí by se vážně mělo šetřit. Právě teď o jedný uvažuji (rozmýšlím to už asi rok), zvažuji možnosti jak to udělat a jak to co nejlépe využít. Využít myslím ve smyslu toho, že to nechci udělat tak, že někam přijdu kliknu na suicide a that´s it, no big deal... Jenže chci zabít postavu naprosto vedlejší, ovšem pro jiného naprosto klíčvou. Tak uvidíem jak se to vykoulí :-)
barely playing
Kdokoli mi napíše v čem má moje hra nedostatky a v čem dělám chybu, má u mě malé bezvýznamné plus, který se mu bude fakt moc hodit!
herní ACC javanesjanes
Kdokoli mi napíše v čem má moje hra nedostatky a v čem dělám chybu, má u mě malé bezvýznamné plus, který se mu bude fakt moc hodit!
herní ACC javanesjanes
No... děkuji za příspěvek k mému povzdychnutí. Zjevně jsi zcela nepochopila... zde nešlo o kritiku eviláků. Mě je jasné... že jejich hra je prospěšná... svět je nudný bez nich. I když zahrát pěkně zlouna, je těžší než kterýkoli jiný charakter, tak aby byl uvěřitelný a nešlo zas jen o dalšího šílence.Braenn píše:Zcela chápu, co chceš říct, na druhou stranu to rozhodnutí o permce (pokud nejde o popravu) je opravdu vždy hráče.
Runa permanentní smrti zabraňuje samovolnému návratu z druhé strany, nikoli oživení těla někým zvenčí, a tím že si ji bereš, sama si volíš.
Pokud si dotyčný hráč spálil tělo poté, co jeho postava zemřela v nějakém jednoduchém CvC, ať bylo důvodem cokoli, o čem třeba nevíš (dotyčnou postavu naštval, přátelil se s kým neměl, měl být varováním pro někoho, nebo vyznává takového boha...), potom viditelně tam tělo zbylo - tzn druhá strana nechala možnost oživení. Nešlo tedy o snahu postavu zlikvidovat, což je od druhé strany v takovém neosobním CvC přinejmenším rozumné.
Dotyčný hráč, ať už z přesvědčení nebo z naštvání, rozhodl skončit svou postavu pouze na své vlastní rozhodnutí a dokonce osobně zabránil ostatním spálením těla, aby mu mohli pomoci.
Z mého pohledu není co vyčítat protistraně. Zabila, ale nechala cestu zpět. Pokud to bylo malicherné a smrt nestála za permku, nebyl důvod si ji dávat.
O čem by byl svět, kdyby tu nebyli eviláci a postavy a hráči si mohli být jistí, že kromě dungů je nemůže nic ohrozit?
Nešlo mi čistě o mou postavu, ale o příběhy tam a o to zbytečné zabíjení, pro hovadiny.. pro které by stačilo někomu "dát přes držku".. a bylo by. Pro dobíjení bez důvodů, kdy se hráč ani nezamyslí hlouběji nad tím, jestli je postava opravdu až tak naštvaná... že třeba zrovna tohohle co tu teď ubíjí k smrti už nikdy nechce potkat... protože tak to dopadnout může... vyhoří-li lampa na straně oběti.
Více (k věci) píšu v PM.
Mad Lay
Laura Boo
Rozy
Laura Boo
Rozy
Já osobně jako hráč nerad zabíjím PC, zatím se to stalo naštěstí jen asi dvakrát, ale vždycky z toho mám takový divný pocit.
Ovšem ať se na mne nikdo nezlobí, ale ohledy beru jen v rozsahu, jaký mi umožňuje charakter postavy a okolnosti.
Jednou se mi stalo, že jsem našel doslova před bránou ležet něčí tělo. Moc jsem chtěl toho hráče odnést do chrámu, ale postava je povahově taková, že ho prostě překročila a šla dál. A já celou dobu vymýšlel, jak to navlíknout, aby to neodporovalo charakteru a mohl jsem tomu hráči pomoct. Naštěstí jsem pak dostal přijatelný nápad, a když jsem se vracel, on tam naštěstí ještě pořád ležel. Ale kdybych na nic přijatelného nepřišel, nechal bych ho tam ležet i cestou zpátky.
Někdy je snadné být ohleduplný, ale někdy by to znamenalo lámat charakter postavy, a to dělat opravdu nebudu.
Ovšem ať se na mne nikdo nezlobí, ale ohledy beru jen v rozsahu, jaký mi umožňuje charakter postavy a okolnosti.
Jednou se mi stalo, že jsem našel doslova před bránou ležet něčí tělo. Moc jsem chtěl toho hráče odnést do chrámu, ale postava je povahově taková, že ho prostě překročila a šla dál. A já celou dobu vymýšlel, jak to navlíknout, aby to neodporovalo charakteru a mohl jsem tomu hráči pomoct. Naštěstí jsem pak dostal přijatelný nápad, a když jsem se vracel, on tam naštěstí ještě pořád ležel. Ale kdybych na nic přijatelného nepřišel, nechal bych ho tam ležet i cestou zpátky.
Někdy je snadné být ohleduplný, ale někdy by to znamenalo lámat charakter postavy, a to dělat opravdu nebudu.
K zabijákům:
Existují lidé, kteří hrají postavy, jejichž jediným účelem je škodit poté, co dostatečně vyexpí a dosáhnou na harm/igms/phantasmal/dostatečně velký sneak/… (obecně jakýkoliv instakill).
Takové postavy nemám rád a netajím se tím, protože vesměs co jsem mohl vidět tak se navenek neprojevují nijak (rozuměj: charakter postavy je nula) a jen expí, harvestí, a pak sem tam někoho vykuchají když už na to mají.
Zabití od těchto postav neberu ani jako zaznamenání hodné, natož aby bylo na permku. Důvody jsou dva:
1) Smrt na Desce devalvovala a z DS se na povrch vrací pomalu kde kdo, proto někoho zabít většinou nemá naprosto žádný smysl.
2) Je to hra, máme se bavit. Pokud zabiják neposkytne dostatečnou "zábavu" i pro mrtvého, proč ztrácet čas a nervy. To si raději jen odkroutím ten jeden den na DS a hop nahoru. (V tomto případě samozřejmě mluvím o náhodném zabití, ne o vraždě před kterou byla postava varována, to je trochu něco jiného)
Tito hráči většinou jinak hrát neumějí (konstatování), pro svět samozřejmě jsou svým způsobem přínos (je koho upalovat a chytat), ale většinou je z cvc setkání pachuť (z vnějšího pohledu postava dlouho nedělá vůbec nic, pak jí najednou rupne v bedně a začne vraždit).
K permce:
Když pominu runu, je opravdu jen na zamyšlení hráče, jestli hodlá svou postavu umřít definitivně. Více k tomu nejde říci.
Když hráč postavě runu dá, bere si ji s vědomím, že může být definitivně zabita. Toto se může bohužel stát i postavě nekonfliktní (život je svině, co si budeme povídat), ale pokud ji má někdo kdo se vrhá do potencionálně nebezpečných situací,…
Osobně bych si runu nikdy nevzal, protože náhoda je mrcha. A permku bych řešil individuálně. Pokud by předsmrtá hra a události s ní spojené byly opravdu silné, bylo by to zakončení něčeho velkého, tak ano - nechal bych postavu dole. Pokud bych ale nenabyl dojmu, že "tohle je fakt konec a bylo to dobré", vylezl bych ven. Příklad dát bohužel nemůžu, každý jsme nastavení jinak a jedná se o příliš specifickou situaci než abych se odvážil spekulovat co je "dobrá smrt".
K ohleduplnosti:
Toto je na každém jak se zařídí, nebo spíš jaký má postava charakter.
Zastávám názor, že vraždit jen proto, že můžu, bez hlubších důvodů, je pitomost (ne, důvod "jsem strašně moc evil uctívač" není hluboký - ne pro mne. Je to jen hloupá okecávka.). Protistraně to nic nedá. Jak jsem napsal výše, jde o hru u které se máme bavit - ale všichni, ne jen půlka z nás.
A teď mě můžete zase zbít :D
Existují lidé, kteří hrají postavy, jejichž jediným účelem je škodit poté, co dostatečně vyexpí a dosáhnou na harm/igms/phantasmal/dostatečně velký sneak/… (obecně jakýkoliv instakill).
Takové postavy nemám rád a netajím se tím, protože vesměs co jsem mohl vidět tak se navenek neprojevují nijak (rozuměj: charakter postavy je nula) a jen expí, harvestí, a pak sem tam někoho vykuchají když už na to mají.
Zabití od těchto postav neberu ani jako zaznamenání hodné, natož aby bylo na permku. Důvody jsou dva:
1) Smrt na Desce devalvovala a z DS se na povrch vrací pomalu kde kdo, proto někoho zabít většinou nemá naprosto žádný smysl.
2) Je to hra, máme se bavit. Pokud zabiják neposkytne dostatečnou "zábavu" i pro mrtvého, proč ztrácet čas a nervy. To si raději jen odkroutím ten jeden den na DS a hop nahoru. (V tomto případě samozřejmě mluvím o náhodném zabití, ne o vraždě před kterou byla postava varována, to je trochu něco jiného)
Tito hráči většinou jinak hrát neumějí (konstatování), pro svět samozřejmě jsou svým způsobem přínos (je koho upalovat a chytat), ale většinou je z cvc setkání pachuť (z vnějšího pohledu postava dlouho nedělá vůbec nic, pak jí najednou rupne v bedně a začne vraždit).
K permce:
Když pominu runu, je opravdu jen na zamyšlení hráče, jestli hodlá svou postavu umřít definitivně. Více k tomu nejde říci.
Když hráč postavě runu dá, bere si ji s vědomím, že může být definitivně zabita. Toto se může bohužel stát i postavě nekonfliktní (život je svině, co si budeme povídat), ale pokud ji má někdo kdo se vrhá do potencionálně nebezpečných situací,…
Osobně bych si runu nikdy nevzal, protože náhoda je mrcha. A permku bych řešil individuálně. Pokud by předsmrtá hra a události s ní spojené byly opravdu silné, bylo by to zakončení něčeho velkého, tak ano - nechal bych postavu dole. Pokud bych ale nenabyl dojmu, že "tohle je fakt konec a bylo to dobré", vylezl bych ven. Příklad dát bohužel nemůžu, každý jsme nastavení jinak a jedná se o příliš specifickou situaci než abych se odvážil spekulovat co je "dobrá smrt".
K ohleduplnosti:
Toto je na každém jak se zařídí, nebo spíš jaký má postava charakter.
Zastávám názor, že vraždit jen proto, že můžu, bez hlubších důvodů, je pitomost (ne, důvod "jsem strašně moc evil uctívač" není hluboký - ne pro mne. Je to jen hloupá okecávka.). Protistraně to nic nedá. Jak jsem napsal výše, jde o hru u které se máme bavit - ale všichni, ne jen půlka z nás.
A teď mě můžete zase zbít :D
Pokud by bylo potřeba doplnit ztracené knihy do knihovny, dejte vědět do PM.
Aktivní: Alariel Erna
Bejvávalo: Te'lyn (by Balrog) (by Niam - NSFW) | Ulrika | Ignatz
Ostatní: Ukládání logů a konverze screenshotů | Jak vyrobit portrét | Knihovna v Amfiberai
Aktivní: Alariel Erna
Bejvávalo: Te'lyn (by Balrog) (by Niam - NSFW) | Ulrika | Ignatz
Ostatní: Ukládání logů a konverze screenshotů | Jak vyrobit portrét | Knihovna v Amfiberai
Děkuji... za názor toho, kdo chápe, co bylo myšleno v mém prvním příspěvku.placidity píše:…
Jsou postavy, které nezapomínají na zranění která utržily v boji a stav ve kterém se nachází, pokouší se o RP... na poslední stránky knihy o žití své postavy tak dopisují poslední slova, místo aby využila systému, zapomněla na krev vytékající z mnoha ran a utekla do bezpečí. Tak bych si přála, aby to bylo, vždyť přeci o role jde, až do posledního výdechu.
Pak, hodně zamrzí tichá hra postavy vraha, ze které to jediné co v písmenkách zůstane... je jen výčet věcí které mizí z inventáře těsně před zabitím a.. ani jediné slovo, nic víc... pak velkým písmem napsáno KONEC a zavření knihy.
O to víc zamrzí od hráče, který dobře ví co hráč oběti sehrát umí.
To jsou prožitky ze hry... "špatně odehraná smrt pro hloupost"… které dávají permku samy od sebe, ztrácí chuť vrátit se a hrát dál.
Mad Lay
Laura Boo
Rozy
Laura Boo
Rozy
Mé shrnutí závěrem, po léčbě časem:
Po mnoha slovech v zákulisí, bych se měla omluvit.
RP je široký pojem a jeho pojetí, je na každém z nás. Věřím, že jsou tu hráči postav které dovedou vzít život druhému, včas postřehnou s jakým hráčem scénu hrají a dokáží napsat tolik slov doprovázejících to umírání, že i oběť má proč děkovat za napínavý "film", který se promítal na jejich monitorech.
Jsou tady i jiní, kteří byť v klidové fázi výborní hráči v momentě útoku a nebezpečí, dají přednost systému a až na závěr si třeba hrdinsky zaeRPí nad mrtvolou.
Hráč musí z postavou odžít věky... než identifikuje ke komu jaký způsob patří, z těch co potkává.
Jsme lidé a bohůmžel i na EQ stejně jako na jiném serveru, jsou hráči se kterými je požitek hrát, ale i ti, kterým by se člověk nejraději vyhnul. Nelze napsat... "nevšímej si mě, nechci s Tebou hrát a až se potkáme, dělej, že mě nevidíš"… žijí na jedné Desce, byla by to špatně zahraná role. Poučení člověk získává každý den, pro mě do budoucna:.
Pamatovat si kdo vyznává jakou z her a oplácet stejnou mincí, třeba i šňupat lékárny v boji s takovými a celý ten systémový souboj.. vzít jako zlý sen.
Není lehké zahrát záporné postavy, klaním se těm dobře zahraným. Herní svět bez zla... by byl nudný. Být vyznavačem zlých bohů, nebo třeba Drowem, podle mého, neznamená jenom bezhlavou hru na vraždícího šílence. Podle toho co jsem četla na fóru, obava z nedobré hry za ně byla jedním z důvodů proč tu nemáme něco jako "podtemno". Je málo hráčů, kteří by ty charaktery dokázali zahrát, protože to prostě stroje na zabíjení být nemají.
Po mnoha slovech v zákulisí, bych se měla omluvit.
RP je široký pojem a jeho pojetí, je na každém z nás. Věřím, že jsou tu hráči postav které dovedou vzít život druhému, včas postřehnou s jakým hráčem scénu hrají a dokáží napsat tolik slov doprovázejících to umírání, že i oběť má proč děkovat za napínavý "film", který se promítal na jejich monitorech.
Jsou tady i jiní, kteří byť v klidové fázi výborní hráči v momentě útoku a nebezpečí, dají přednost systému a až na závěr si třeba hrdinsky zaeRPí nad mrtvolou.
Hráč musí z postavou odžít věky... než identifikuje ke komu jaký způsob patří, z těch co potkává.
Jsme lidé a bohůmžel i na EQ stejně jako na jiném serveru, jsou hráči se kterými je požitek hrát, ale i ti, kterým by se člověk nejraději vyhnul. Nelze napsat... "nevšímej si mě, nechci s Tebou hrát a až se potkáme, dělej, že mě nevidíš"… žijí na jedné Desce, byla by to špatně zahraná role. Poučení člověk získává každý den, pro mě do budoucna:.
Pamatovat si kdo vyznává jakou z her a oplácet stejnou mincí, třeba i šňupat lékárny v boji s takovými a celý ten systémový souboj.. vzít jako zlý sen.
Není lehké zahrát záporné postavy, klaním se těm dobře zahraným. Herní svět bez zla... by byl nudný. Být vyznavačem zlých bohů, nebo třeba Drowem, podle mého, neznamená jenom bezhlavou hru na vraždícího šílence. Podle toho co jsem četla na fóru, obava z nedobré hry za ně byla jedním z důvodů proč tu nemáme něco jako "podtemno". Je málo hráčů, kteří by ty charaktery dokázali zahrát, protože to prostě stroje na zabíjení být nemají.
Mad Lay
Laura Boo
Rozy
Laura Boo
Rozy
Teda nerad bych nejak zabíjel debatu, ale nechi ani zakládat extra topic, když tento má tak krásně příhodfný název. Přemýšleli jste někdy nad tím, co lze vyčíst na nástěnce na druhé straně? Postava asi nic moc. Ale jako hráč se musím podivit tomu, jak někteří dokáží několikráíte po sobě zemřít. Konkrétně mne dnes udivily dvě po sobě jdoucí úmrtí několika postav. Postav, které stihly zemřít, nelenily as posmrtkami vyrazili kamsi, kde stihli zemřít znova a to všechno za ani ne 30 minut. Dost napováženou, když posmrtné debuffy trvají 7 hodin. Jistě, akceptuji možnost, že postava je díky debuffům zesláblá a snadno ji něco zabije. Přesto ale 30 minut? Nebo i méně? To vážně hraničí s prasáckým přístupem ke hře. Nebudu ani zminovat ty další ee možnosti a budu si představovat, že je to jen náhoda či následek něčeho něvímčeho kladného.
Ph'nglui mglw'nafh Cthulhu R'lyeh wgah'nagl fhtagn
I'm an ancient monster. I'm not an octopus
I'm an ancient monster. I'm not an octopus
Imho se někdo dostal na DS a vrhl se ji prozkoumávat, načež zhebl podruhé :)
Takže s prasáctvím bych byl v tomhle ohledu opatrnější.
Takže s prasáctvím bych byl v tomhle ohledu opatrnější.
Aktivní: Febrilia Jr'eile, pořezaná kráska
Srdcovka: Caled Nailo, elfský bard a strážný z Amfiberai
Občasní: Grik, Lainathiel Nesseldë, Siriand Tir'ein, Jednoručka Cyrus, Neotesanec Lutz
Bonus: Knihovna v Amfiberai
Srdcovka: Caled Nailo, elfský bard a strážný z Amfiberai
Občasní: Grik, Lainathiel Nesseldë, Siriand Tir'ein, Jednoručka Cyrus, Neotesanec Lutz
Bonus: Knihovna v Amfiberai
-
Mourisson1
- Příspěvky: 1688
- Registrován: 27. 11. 2010 17.39
- Kontaktovat uživatele:
Asi chyba v Amfiberaiském chrámu, tělo se objeví nad dírou, a hups dolů, a takhle pořád dokola 
Lothias Cys'variana
"...býval tady hráčem, ale spáchal ten největši hřích, creepil proti zkorumpovaným spoluhráčům. Snažili se ho zabanovat. Misto toho mu nedali staršího sráče, kterého tak chtěl. Obviněn z metagamu nyní creepi na Equilibrii. Creeper, který loví creepery. Potížista. Mourisson..." - Woxa 22. 10. 2015
"...býval tady hráčem, ale spáchal ten největši hřích, creepil proti zkorumpovaným spoluhráčům. Snažili se ho zabanovat. Misto toho mu nedali staršího sráče, kterého tak chtěl. Obviněn z metagamu nyní creepi na Equilibrii. Creeper, který loví creepery. Potížista. Mourisson..." - Woxa 22. 10. 2015
Ondrasman - A nebyl ten desetibojař třeba nováček?
Lenwe - prasácký přístup ke hře, když někdo umře dvakrát po sobě s cestou na DS? Já bych to spíš definovala jako blbost či neznalost dotyčného hráče, která snad nemusí nikoho trápit tak, aby ji pranýřoval na fóru.
Dráp - to už si snad zas trochu idealizuješ.
Lenwe - prasácký přístup ke hře, když někdo umře dvakrát po sobě s cestou na DS? Já bych to spíš definovala jako blbost či neznalost dotyčného hráče, která snad nemusí nikoho trápit tak, aby ji pranýřoval na fóru.
Dráp - to už si snad zas trochu idealizuješ.
Přístup na EQ se stává tak plyšovým, že hráči samotní nechtějí, aby ostatní umírali? Neuvěřitelné.
Snad jen pitomec si může myslet, že hráč s postavou, co má nenulovej počet expů, bude umírat dobrovolně. (Hráč, co to myslí vážně - ten, co to vážně nemyslí, si tohle stejně nepřečte).
Chci říct... myslím, že ten, kdo umřel, bude ten první, koho ta smrt bude zajímat, ne ostatní.
Snad jen pitomec si může myslet, že hráč s postavou, co má nenulovej počet expů, bude umírat dobrovolně. (Hráč, co to myslí vážně - ten, co to vážně nemyslí, si tohle stejně nepřečte).
Chci říct... myslím, že ten, kdo umřel, bude ten první, koho ta smrt bude zajímat, ne ostatní.
-
Pavel Urban
- Příspěvky: 5860
- Registrován: 30. 4. 2007 16.38
AD Mini:
Dostal sem se k tomu až teď, ale snad to nevadí.
EQ je RP server nebo by měl být. Na takovém lze očekávat to, že za každým jednáním jakékoliv z postav, snad kromě systémového spawnu NPC, je nějaký motiv, nějaký důvod. Ty mohou být jakékoliv - od propracovaných schémat a plánů, až po náhlá hnutí mysli šílenců.
U každého z těchto případů je široká škála odehrávání celé situace CvC. Postavy všeho ražení mohou prostě zabít a zmizet nebo nad mrtvolou odehrát divadlo (od filmového zapózování padoucha nad padlým sokem, přes emotivní zhodnocení události, až po maniakální radost šílence z úspěchu).
Leckdy si dokonce může člověk vykoledovat prudkou a agresivní reakci na postavě, která je jinak jak mílius. Stačí, aby se udělalo něco, co tu reakci vyprovokuje, nebo se provokuje postupně, až ten někdo prostě vybouchne. Ohrozí se matce dítě, příteli přítel, sebere se dítěti hračka atd.
Nic z toho výše není špatně. A přes to, že by mnohé oběti rády věděly proč se něco takového stalo, jejich vrah nemá žádnou povinnost jim něco takového vysvětlovat (obzvlášť nad mrtvolou a beze svědků okolo - jsme stále ten RP server).
Přirovnání k divadlu, které na EQ leckdo používá je sice pěkné, ale liché. Padouchovi, který v divadelní hře někoho zamorduje nikdo do scény neplánovaně nevleze, na EQ ano. Takové ne-zlé postavy pak mají tendence zloducha pronásledovat, ať už samy (kupodivu většinou jen tehdy, když na to mají systémovou úroveň) nebo skrze zákon (a identofikace takového zločince je dost často prostá, i když většinou se vyslýchající DX nespokojí s něčím jako "popíše Jardu Vomáčku")).
Pro onoho padoucha je to pak otázkou života a smrti. Permanentní smrti. Vynucené permanentní smrti.
Pokud někoho vyloženě štve to, proč se co a jak stalo, může se na to zkusit zeptat pachatele OOC cestou, aby měl klid na duši. Osobně se mi to nelíbí a nedoporučuji to (je to řešení pro ty, kteří bez té OOC znalosti prostě nemohou být), jelikož to jen kazí dojem z té hry (ano i ten šok a nechápání je jistým způsobem cenný a patří ke hře), nemluvě o znalosti informací, které pak mohou a často ovlivňují i chování hráčů a jejich postav. Je to ale nejspíš lepší, než si hryzat žíly nad tím, jak někdo něco udělal špatně a jak se choval neRP, dusit se teoriemi ohledně hráčů a jejich kvalit apod., případně ukončit postavu nebo zcela přestat hrát, protože mne ten někdo namíchl. A i když vám třeba nepoví vše, třeba vám to uleví.
A nakonec srovnání s RL (protože RP je do značné míry snaha přiblížit postavy životu). Smrt je zmar. Je to negativní zážitek, i když se to netýká přímo vás, ale jen někoho známého nebo blízkého. Náhlá smrt o to víc. Většinou nebývá žádné vysvětlení na místě (u násilných smrtí), prostě jen konec, pocit prázdnoty. A tak to má být. Ve hře je to nesrovnatelně jinak, protože ve většině případů postava za nějakou dobu zase ožije, chudší jen o něco málo XP a (většinou) trochu paměti.
Dostal sem se k tomu až teď, ale snad to nevadí.
EQ je RP server nebo by měl být. Na takovém lze očekávat to, že za každým jednáním jakékoliv z postav, snad kromě systémového spawnu NPC, je nějaký motiv, nějaký důvod. Ty mohou být jakékoliv - od propracovaných schémat a plánů, až po náhlá hnutí mysli šílenců.
U každého z těchto případů je široká škála odehrávání celé situace CvC. Postavy všeho ražení mohou prostě zabít a zmizet nebo nad mrtvolou odehrát divadlo (od filmového zapózování padoucha nad padlým sokem, přes emotivní zhodnocení události, až po maniakální radost šílence z úspěchu).
Leckdy si dokonce může člověk vykoledovat prudkou a agresivní reakci na postavě, která je jinak jak mílius. Stačí, aby se udělalo něco, co tu reakci vyprovokuje, nebo se provokuje postupně, až ten někdo prostě vybouchne. Ohrozí se matce dítě, příteli přítel, sebere se dítěti hračka atd.
Nic z toho výše není špatně. A přes to, že by mnohé oběti rády věděly proč se něco takového stalo, jejich vrah nemá žádnou povinnost jim něco takového vysvětlovat (obzvlášť nad mrtvolou a beze svědků okolo - jsme stále ten RP server).
Přirovnání k divadlu, které na EQ leckdo používá je sice pěkné, ale liché. Padouchovi, který v divadelní hře někoho zamorduje nikdo do scény neplánovaně nevleze, na EQ ano. Takové ne-zlé postavy pak mají tendence zloducha pronásledovat, ať už samy (kupodivu většinou jen tehdy, když na to mají systémovou úroveň) nebo skrze zákon (a identofikace takového zločince je dost často prostá, i když většinou se vyslýchající DX nespokojí s něčím jako "popíše Jardu Vomáčku")).
Pro onoho padoucha je to pak otázkou života a smrti. Permanentní smrti. Vynucené permanentní smrti.
Pokud někoho vyloženě štve to, proč se co a jak stalo, může se na to zkusit zeptat pachatele OOC cestou, aby měl klid na duši. Osobně se mi to nelíbí a nedoporučuji to (je to řešení pro ty, kteří bez té OOC znalosti prostě nemohou být), jelikož to jen kazí dojem z té hry (ano i ten šok a nechápání je jistým způsobem cenný a patří ke hře), nemluvě o znalosti informací, které pak mohou a často ovlivňují i chování hráčů a jejich postav. Je to ale nejspíš lepší, než si hryzat žíly nad tím, jak někdo něco udělal špatně a jak se choval neRP, dusit se teoriemi ohledně hráčů a jejich kvalit apod., případně ukončit postavu nebo zcela přestat hrát, protože mne ten někdo namíchl. A i když vám třeba nepoví vše, třeba vám to uleví.
A nakonec srovnání s RL (protože RP je do značné míry snaha přiblížit postavy životu). Smrt je zmar. Je to negativní zážitek, i když se to netýká přímo vás, ale jen někoho známého nebo blízkého. Náhlá smrt o to víc. Většinou nebývá žádné vysvětlení na místě (u násilných smrtí), prostě jen konec, pocit prázdnoty. A tak to má být. Ve hře je to nesrovnatelně jinak, protože ve většině případů postava za nějakou dobu zase ožije, chudší jen o něco málo XP a (většinou) trochu paměti.
Historie umírá s těmi, kteří ji pamatují.
The cup is full.
The cup is full.