dny Noqeru

Máte příhodu, legendu či příběh ze hry? Sem s ním.

Moderátoři: Dungeon Servant, World Builder, Dungeon Master

Odpovědět
karNoqer
Příspěvky: 13
Registrován: 16. 3. 2009 17.37
Kontaktovat uživatele:

dny Noqeru

Příspěvek od karNoqer »

Hlavni chodbou protinajici Alchymistovy dilny dusal spechajici pruvod. V jeho cele Mistr sam nasledovan skupinkou peclive vybranych doctoru. Hnal se po proslapanem koberci, jakoby pro nej cas mel znovu nejaky vyznam a oni mu, prestoze byli povetsinou o mnoho mladsi, sotva stacili. Zdobenou holi bil s kazdym krokem do podlahy, na krizeni s jinymi chodbami odbocoval prudce a necekane. Jakoby se sveho pruvodu doufal zbavit. To vsak nebyl jeho zamer. Uz pred tim rekl, ze miri na nadvori.
Konecne posledni dvere, posledni praskani tezkych pantu a pak cerstvy vzduch, tak nudny pro ty, kteri propadli svetu krivuli a barevnych dymu. Zamrkali, aby privykli venkovnim svetlu. Slunce prave zacinalo zapadat.
A tam, na dlazbe z kocicich hlav cekal okovany vuz. Takovy, jakym jsou prevazeni zlocinci, jen bytelnejsi. O mnoho bytelnejsi.
Mistr ignoroval pohradve odfrknuti, ktere uniklo jednomu z doctoru, kdyz vyslo najevo, kdo kociroval a ted hlida ten vuz. Osm terraqu v plne polni. Zapraseni, v potrhanych uniformach, tvare bez vyrazu. Na Mistruv rozkaz se pohnuli a shodili obri plachtu, ktera zakryvala naklad.
Slabnouci slunce se oprelo do cerne srsti s bilym zihanim a probudilo v ni tisice drobnych jiskricek. Selma zastrihala pravym uchem. Kazdy ve skupince mel dojem, ze si prohlizi prave jeho. Ze kdyby mohla, uz trha jeho mysl na kousky. Kazdy z nich byl ted vdecny za stineni, ktere si musel predem nasadit. Nebo ne? Koutkem oka si premerili sve sousedy. Ktery z nich pohrdl komickou cepickou z dratu a ted mu odteka rozum usima? Koho z nich odnesou otroci na hnuj za dilnami s rudou penou u ust? Nanestesti nikoho.
Mistr pristoupil az tesne k mrizi a jako na trhu zkoumal zajate zvire.
"Neni z rodu Prvnich, terraqu," zabrucel. "Take jste meli zajmout nejakou s kridly," pokracoval.
"Co selhalo?" Obratil se na nejbizsiho vojaka.
"Dva Pozorovatele padli v prvnim stretu a ostatni nemeli dost sil dal hledat, Mistre," odpovedel valecnik.
Alchymista cosi zamumlal a mavl rukou. "Vlastne na tom nezalezi, mame ji a jsme schopni plnit Cisarovu vuli."
karNoqer
Příspěvky: 13
Registrován: 16. 3. 2009 17.37
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od karNoqer »

Labyrint chodeb tristil vztekle prskani kocky a nesl rinceni napinanych retezu celkem daleko. Syceni elixiru v kadich a bolestne vriskani selmy, kdyz probihaly pokusy, dodavaly celemu sklepeni atmosferu domu hruzy. Mene otrli studenti se v tech tydnech vstupu do nizsich pater tvrdohlave vyhybali i za cenu, ze zmeskaji dulezitou prednasku nebo pokus.
A jednoho dne to vsechno skoncilo.Mrsina zvirete poseta popaleninami, poli lysin a hlubokymi kratery ran byla odvezena na zvlastni skladku tech nejjedovatejsich sloucenin. Asistent v mastnem plasti a ridkymi vlasy, kterymi prosvitaly otlaceniny od jeste nedavno nutneho stineni, svazal fascikl podrobne zpravy provazkem a na zatim neohmatane desky nalepil katalogizacni cislo.

Svrastele nazloutle prsty povolily uzel a Mistr pohledl pres pozlaceny cvikr na prvni stranu zpravy.
„Uplny prehled kalibracnich mereni subjektu 2495.9865-IIIY,“ znel nadpis.
Starec knihu zbezne prolistoval. Text byl psan hustym kostrbatym pismem, ve spechu a v touze zachytit co nejvice detailu. Hrubym schematum s mracny vysvetlivek by nikdo neprisoudil, ze by mohly neco smysluplneho sdelovat.
Mistr knihu zavrel, oprel se o ni dlani a vzhledl k asistentovi: „Je to velky kus prace.“
Hubeny muzik polichocene sklopil oci a plase se usmal.
„Dekuji vam, Mistre. Je to cest.“ Mirne se uklonil. „Ovsem, musim rict, ze hlavni zasluhu... chci rict, ze jsem jen zapisoval...“
„Vim, co byl ci ukol, magistre.“ Sekl po nem starec pohledem.
Asistent se trochu zmensil. „Jiste, jiste, samozrejme.“
„Mate vyborne predpoklady pro dalsi studim,“ dodal uz smirliveji Mistr a sede oci pod hustym obocim se snad i usmaly. „Uvazoval jste nekdy o praci v terenu?“ Ani necekal na odpoved, nezalezelo na ni. „Sbalte se. Za tri dny vyrazite pro nove vzorky. Tentokrat jich musi byt vic a musi to byt mladata.“
karNoqer
Příspěvky: 13
Registrován: 16. 3. 2009 17.37
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od karNoqer »

Jmenuji se Re Owain Larrgo a rozhodl jsem se psat krom pracovni zpravy i tento denik. Jeho stranky mi budou jedinou spolecnosti na ceste k zahube. I kdyz nas rozhovor bude jednostranny, stale se od listu papiru dockam vetsi odezvy, nez od tech veci, ktere mou karavanu doprovazeji.
V pustine beze stromu, obklopen jen ostrym kamenim a prachem jsem se ocitl diky rozhodnuti velkeho Mistra. Pry jsem velmi dobry a na takovou misi se hodim. Pohadky. Nejsem slepy, abych si nevsiml intrik magistra Ahrimana. Puvodne mel byt on tim stastnym, kdo vyrazi sesbirat dalsi vzorky, ale jeho hluboce zakorenena zbabelost mu dala silu se v mezich sveho postaveni vzeprit a naseptat Mistrovi moje jmeno. Toto obvineni sveruji deniku s klidnym svedomim. Az se mi neco stane, vrati se do Dilen jedina kniha, ma zprava. Ta a lapena zvirata. Terraqu vzdy splni sve rozkazy.
Nemam z nich dobry pocit. Celou karavanu tri povozu, jednoho se zasobami a dvou obrnenych kleci, doprovazi osm muzu terraqu. Cetl jsem, ze je k vycviku vybiraji z rad odsouzenych zlocincu a fanatickych dobrovolniku z vesnic okolo klastera. Nevim, co je horsi. Zda vedomi, ze cestuji s tlupou vrahu, nebo ze nekteri z nich se nechali premenit z vlastni vule. Je jen dobre, ze skoro vubec nemluvi a vetsinu casu se venuji svym povinnostem.
Dalsimi cleny nasi vypravy jsou dva Patraci, Barlaam a Arawn. Odeni v hadrech, s zivymi maskovacimi plasti pres ramena a paskami pres oci. Jsou usmevavi a prijemni spolecnici, presto s nimi zatim nenachazim spolecnou rec. Snad az si zvyknu na to, ze jsem vedle nich ja ten slepy a hluchy.

Zitra prekrocime hranici Rise a staneme na uzemi nikoho, v planich Noqeru. Od zitrejsiho rana uz ani krok bez stineni. Jako jediny obycejny mezi promenenci bych byl snadno zameritelny.
karNoqer
Příspěvky: 13
Registrován: 16. 3. 2009 17.37
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od karNoqer »

Jsme dva tydny cesty od hranice a stale nemame stesti. Zadna stopa po noqer nebo jejich doupatech. Jedinym zpestrenim byl pokus mistnich kocovniku o najezd na nasi malou karavanu. Nez posledni ze zajatcu vykrvacel mezi kameni a drny preschle travy, potvrdil nam, ze postupujeme spravnym smerem.
karNoqer
Příspěvky: 13
Registrován: 16. 3. 2009 17.37
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od karNoqer »

Owain zaklapl maly sesitek a skryl jej do zanadri. Vzhledl k prichazejicimu muzi.
"Co se deje, Arawn?" zeptal se Patrace.
Porad se usmivaji. Usmivali se i pri vyslechu toho najezdnika.
"Blizime se k velkemu stadu, Pozorovateli," oznamil mu Arawn a prisedl si do prachu. "Smecka je nedaleko. Brzy narazime na jejich stopy. Pak spocitame mladata a do dvou mesicu jsme doma."
Zamnul si ruce nad skromnym ohnem.
"Jde to dobre, ze?"
Magistr prikyvl a usklibl se. "Po tehle vete v laboratori zpravidla neco vybuchlo."
Patracuv sipavy smich mel stejny rytmus jako vrzani cikad.
karNoqer
Příspěvky: 13
Registrován: 16. 3. 2009 17.37
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od karNoqer »

Mel jsem pravdu i kdyz to rano tak jeste nevypadalo. Jeste pred rozednenim jsme s Arawn a dvema terraqu vyrazili sledovat stado. Obri mrak zvireneho prachu nas vedl jako signalni prapor. Vylezli jsme na kamenity kopecek a pred nami se otevrela rovna planina od obzoru k obzoru poseta stovkami tisic kusu mohutnych zvirat. Tisicihlave proudy se bez radu valily narezavelou masou stada. Vzdalene mruceni a hrmeni kopyt k nam dolehalo ze vsech stran, odrazelo se od samotne oblohy, dunelo nam v usich a naplnovalo vzduch zvlastni silou.
Dival jsem se na zive more. Stado se prelevalo ve vlnach, michalo se, lilo se mezi osamocena skaliska a ve volnem prostoru se rozprostiralo do nedohledne sirky.
Odpovědět