Souboj titánů.

Máte příhodu, legendu či příběh ze hry? Sem s ním.

Moderátoři: Dungeon Servant, World Builder, Dungeon Master

Odpovědět
Sonny880415
Příspěvky: 1
Registrován: 4. 8. 2010 19.01

Souboj titánů.

Příspěvek od Sonny880415 »

Jeho oči sledovaly ráz tunelu, kterým pomalu kráčel na denní světlo. Věděl, že každou chvílí může přijít zával a světlo, které v tunelu zahlídl odrazem od porcelánově lesklé stěny, zmizí snad navždy. Uvědomoval si to nebezpečí. Každý jeho krok, každý jeho dech byl neslyšný, jakoby jemně plul v tunelu, avšak to úsilí, které jej hnalo kupředu, bylo nadlidské. Po dlouhých sekundách již stanul v ústí tunelu. jaký to pohled, jeho oči zalila oslnivá zář, jež jej na moment oslepila. Toliko dní trávil v temnotě, že jeho oči si na ni zvykly. Nakonec však stanul na světle a jeho srdce zalila upřímná radost. Rozhlédl se po světě, který se nacházel ve světle, když spatřil tři ohromné plameny. Udiveně sledoval tuto nádheru, jež se mu naskytla. Jeho oči vnímaly detaily těch plamenů, jako kdyby tančily spanilé dívky, jemně se kroutily v bocích a občas jimi i svůdně a nestoudně zatřásly.. toliko uchvácen sledoval ty plameny a kráčil k nim, když se ozval hrom kdesi jdoucí od jeho levého boku a poté se ozval ohromný hluboký a tvrdý ryk. Otočí se po zvuku vyděšeně, když vidí ohromného giganta. Tělo jeho černé jako noc, však jeho hlava lesklá, až odráží svit plamenů, jimiž zvědavec byl uchvácen. Gigant v ruce tříme ohromný kyj, snad kmen ohromného stromu, který přelomil těsně u kořenů. Koruna toho stromu již dávno vyschla a ztratila listy. Gigant se tím kyjem rozmáchne, že zvědavce zničí. Úlek a strach čišel mu z očí, když sledoval, jak Gigant zvedá ten strom z lehkostí. Věděl, že proti gigantovi nemá šanci, musí mu utéci. Vzepjal své síly a rozběhl se, že gigantovi podběhne mezi nohy. Ucítil silný závan větru, když kmen svou korunou šlehl o zem a rozvířil prach okolo sebe. Viděl i gigantovy nohy, mohutnější než ten strom, jak se zvedají, ovládnut čirým strachem jen běžel, když najednou na svých zádech ucítil strašlivou bolest a tíhu. Ta tíha jej doslova přimáčkla k zemi. Věděl, že to není dobré. Gigantova zbraň Jej přimáčkla k podlaze a Gigant se zlověstně zasmál. Musím se z toho dostat! Já nechci umřít! Já nechci umřít! Tyto myšlenky Mu šly hlavou, když najednou ucítil na svých zádech volnost, ani se nerozpakoval, běžel, seč mu síly stačily, když ucítil jak do jeho zad udeřily větve a prorazily jeho kůži. Tehdy vydal silný bolestivý ryk, který snad byl slyšet na míle daleko... a tehdy i vydechl naposled... poslední slova, co slyšel z úst Giganta, byla Ty zatracený krysy si nedaj pokoj...
Robert "Bobby Butthead" Stratham

Nikdy si nedělejte plešatou postavu, pokud máte slabé PC!!
Odpovědět