Vražda v Oáze
Moderátor: Dungeon Master
Vražda v Oáze
"Ty, slyšels co povidal ten zjizvenej beduín co tu sedává dycky ráno dyž de prodat kůže?" ptá se jeden štamgast U pytlíku zlata druhého.
"Prd sem slyšel, byl sem zpitej pod vobraz."
"No, povidal že prej někdo nebo něco zabilo jednoho z beduínů přímo ve stanu jejich toho... náčelníka nebo co."
"No a? Aspoň vo jednoho přičmoudlýho míň."
"Prej někdo rušil klid mrtvejch, nebo co to blábolil... ale ty, co dyž to bude ňák blbý pro vobchod?"
…
"Prd sem slyšel, byl sem zpitej pod vobraz."
"No, povidal že prej někdo nebo něco zabilo jednoho z beduínů přímo ve stanu jejich toho... náčelníka nebo co."
"No a? Aspoň vo jednoho přičmoudlýho míň."
"Prej někdo rušil klid mrtvejch, nebo co to blábolil... ale ty, co dyž to bude ňák blbý pro vobchod?"
…
Kraki Skengdrang
U pytlíku zlata při karbanu múže vyprávět jeden opilec svým kumpánům asi takovou historku: "Slyšel sem jak povídal ten zjizvenej beduín starostovi vo dalšim mrtvym na poušti. Tělo prej měl hrozně rozsápaný a jeho vnitřnosti byly roztahaný na sto sáhů daleko vod místa kde ležel... Jakoby někoho bavilo to tělo takle znetvořit. Leze mi z toho mráz po zádech... dodal, že todle nebyly hyeny. Varoval před ňákou soutěskou v poušti a vodešel. Na tom chlapovi je něco divnýho, to vám povídám... nosí samý zlý zprávy, a dyž se tu vobjevil posledně, hned nato začala ta tuhá zima, víme?"
Kraki Skengdrang
Báby v Mamoníně na trhu…
„Slyšela jsi to Mařeno?“ když přebírá ovoce.
„Co se zas stalo? Tvůj starej se opil v hospodě?“
„Ne,“ mávne rukou první.
„Prej dneska zachránili kejhák stráže nějakýmu tulákovi z pouště.“
„Tulákovi z pouště?“ zarazí se druhá.
„No to nevím … kdo to byl, ale prej to bylo velký, říkal to hostinskej, prej to zaslechl od těch, co hlídaj ten vchod z pouště.“
„Ta poušť je fakt nebezpečný místo, snad už těm vandrákům dojde, že tam nemaj lézt.“
„No jo, třeba jim to dojde,“ přitaká druhá.
„Hele a koukala si na ty nový šaty…
„Slyšela jsi to Mařeno?“ když přebírá ovoce.
„Co se zas stalo? Tvůj starej se opil v hospodě?“
„Ne,“ mávne rukou první.
„Prej dneska zachránili kejhák stráže nějakýmu tulákovi z pouště.“
„Tulákovi z pouště?“ zarazí se druhá.
„No to nevím … kdo to byl, ale prej to bylo velký, říkal to hostinskej, prej to zaslechl od těch, co hlídaj ten vchod z pouště.“
„Ta poušť je fakt nebezpečný místo, snad už těm vandrákům dojde, že tam nemaj lézt.“
„No jo, třeba jim to dojde,“ přitaká druhá.
„Hele a koukala si na ty nový šaty…
Donesla se do Mamonína zpráva, že nějaký cizinec našel v nadívaném hyením žaludku (oblíbené beduínské jídlo) hotový poklad. Hovoří se o mocném magickém prstenu a pokud to nebyl zrovna on, určitě byl zlatý a s velikým briliantem.
Všem je ale jasné, jak se takový prsten do hyeního žaludku dostal.
Všem je ale jasné, jak se takový prsten do hyeního žaludku dostal.
Kraki Skengdrang
Beduíni prý pohřbili vysušené tělo někoho, kdo v poušti zabloudil a snad zemřel žízní. Povídá se, že to byl snad i někdo důležitý, prý kajícník konající pouť. V Mamoníně se proslýchá, že obyčejná dřevěná hůl, kterou s sebou měl, byla dutá a v ní bylo ukryto spoustu drahých kamenů, surových i krásně broušených. Že je měl a platil jimi může dosvědčit několik štamgastů od Pytlíku zlata. Kdo ale ten chlap byl, to si nikdo nepamatuje.
"Stejně je to jedno, dyž je už nadobro a dočista tuhej, k mořskejm ďasům. Ale ta jeho blbá hůl musí na poušti někde bejt, stálo by to, do psí mateří, za to se po pustině projít a kouknout se po ní..."
"Ceš chcípnout žízní jako von?"
"Von byl blbej, do pouště bez vody, ale ta hůl... ty peníze! Slyšíš to vábení zlaťáčků, to uším libý cinkání?"
"No dobře, pudem se kouknout, třeba do Voázy a po vokolí, voptáme se beduínů..."
"Nic neřeknou, podle mně tu hůl vzali voni."
"Hmm..."
"Stejně je to jedno, dyž je už nadobro a dočista tuhej, k mořskejm ďasům. Ale ta jeho blbá hůl musí na poušti někde bejt, stálo by to, do psí mateří, za to se po pustině projít a kouknout se po ní..."
"Ceš chcípnout žízní jako von?"
"Von byl blbej, do pouště bez vody, ale ta hůl... ty peníze! Slyšíš to vábení zlaťáčků, to uším libý cinkání?"
"No dobře, pudem se kouknout, třeba do Voázy a po vokolí, voptáme se beduínů..."
"Nic neřeknou, podle mně tu hůl vzali voni."
"Hmm..."
Kraki Skengdrang
V hospodě U pytlíku zlata lze slyšet rozhovor jakýchsi štamgastů.
"Prej někdo zase prudil v Arnudenu, až vodtamtuď vyběhlo několik kostlivců. A v noci když všichni spali."
"Jo...ňákej mladej beduín je prej rozsekal, ještě, že zrovna nespal."
"Prej ten, co tam lez byl jakejsi půlčík a hodili ho hyenám."
"Dobře mu tak, parchantovi."
"Prej někdo zase prudil v Arnudenu, až vodtamtuď vyběhlo několik kostlivců. A v noci když všichni spali."
"Jo...ňákej mladej beduín je prej rozsekal, ještě, že zrovna nespal."
"Prej ten, co tam lez byl jakejsi půlčík a hodili ho hyenám."
"Dobře mu tak, parchantovi."
Account: Shadow_cz
Beduín Mansur.
Beduín Mansur.
V Železné Říši a okolí se začíná proslýchat, že z Oázy *zítra po obědě (kolem druhé)* odjede karavana naložená skvělým zbožím...
V hospodě U pytlíku zlata lze zaslechnout asi toto:
"Ty prašiví psi z pouště prej naložili stovky liber datlí, koberců a jinejch vzácnejch věcí na velbloudy a plánujou vobjet celou Desku.…"
"Blázni! To se jim nemůže povíst, v životě ne!"
"Prej se jim to už hodněkrát povedlo. Najali si zkušený hrdlořezy, aby jim náklad bránili."
"Do psí mateří, to znamená, že si vod nás pár dnů nikdo nic nekoupí!"
"Jo, jak řikám, sou to svině, vyfukujou nám kšafty!"
…
V hospodě U pytlíku zlata lze zaslechnout asi toto:
"Ty prašiví psi z pouště prej naložili stovky liber datlí, koberců a jinejch vzácnejch věcí na velbloudy a plánujou vobjet celou Desku.…"
"Blázni! To se jim nemůže povíst, v životě ne!"
"Prej se jim to už hodněkrát povedlo. Najali si zkušený hrdlořezy, aby jim náklad bránili."
"Do psí mateří, to znamená, že si vod nás pár dnů nikdo nic nekoupí!"
"Jo, jak řikám, sou to svině, vyfukujou nám kšafty!"
…
Kraki Skengdrang
Bláznivý "zahrabávací" mág z pouště, jak ho nyní v Oáze nazývají, byl údajně jendou brzy ráno spatřen jak se v zuboženém stavu, tvář znetvořenou sluncem a pískem, vleče z pouště do Mamonínu. Byl prý skoro úplně nahý, měl jen hadr kolem pasu a v ruce držel nějaký kus skla.
Svět nepatřil nikomu, kdo nebyl hráč.
Pokud přijde do Oázy poutník a bude chtít mluvit s mužem jménem Altair, pravděpodobně nepochodí. Beduíni mu řeknou, že mudrc už dlouhé týdny téměř nevychází ze svého stanu, a pokud už, tak jednou za čas, aby obětoval bohům. Sami mu nosí jídlo a vodu, je prý zabraný do nějaké důležité práce, a nikoho nepříjmá - ani rodinu, ani blízké přátele. Jisté ale je, že si z Mamonína nechává dovážet nejlepší pergamen a inkoust, brků už prý zlomil nespočet.
Kraki Skengdrang
Kolují fámy o tom, že z Altairova stanu se každou noc ozývá podivné mumlání, snad zaříkání. Ve stanu neustále hoří svíčky a kadidlo a onen pach je cítit po celé Oáze. Zkušenější v něm mohou kromě kadidla a vonných olejů cítit i dryanku.
V Mamoníně se povídá, že za barvířovou chalupou na kraji pouště se pohybují nějaké přízraky a hrozně kvílí... Ti, kdo nevěří pohádkám tvrdí, že to je jen pouštní vítr.
V Mamoníně se povídá, že za barvířovou chalupou na kraji pouště se pohybují nějaké přízraky a hrozně kvílí... Ti, kdo nevěří pohádkám tvrdí, že to je jen pouštní vítr.
Kraki Skengdrang
Povídá se v Mamoníně, že Mithallirská stráž vyhnala z pouště několik vagabundů, kteří i přes četná varování lezli do dolů, prý aby tam zachránili nějakou ženu.
Tomu, že šlo o ženu, nidko v Mmaoníně nevěří. Jistě šli pro nějaký cenný poklad.
Stráže před pouští prý ale kontrolují každého, kdo se do pouště vydá.
Tomu, že šlo o ženu, nidko v Mmaoníně nevěří. Jistě šli pro nějaký cenný poklad.
Stráže před pouští prý ale kontrolují každého, kdo se do pouště vydá.
Kraki Skengdrang