Napsal: 4. 11. 2010 3.07
Tirínská píseň, která si získala značnou oblibu, už se stala natolik známou, že si jsou její slova schopny vybavit i malé děti. Jmenuje se "Balada o naháčích v Tirianu", ale mnozí název zkracují jen na "Nahatou baladu". Zpívá se všude a zní takhle:
Seržant Tonny Signerr, který v ní figuruje, je v Tirianu díky písni velice známou osobou, dá se říct že je i jakýmsi prototypem hrdiny, který "těm říšským konečně ukázal, zač je toho loket". Naproti tomu kupec Vozko je téměř démonizován a je propagandisticky ukazován jako typický obyvatel Říše, která je podle Tirínských sice navenek dobrá a neposkvrněná, uvnitř však prohnilá a pokrytecká - podle drbů v hospodě z Říše do Tirianu proudí největší množství drog, a prý se chystají důkladnější kontroly obchodníků, ale i prostých cestujících z Říše. Uvažuje se prý i o vybírání "přístavního cla", kdy bude muset ten, kdo připluje do Tirianu projít důkladnou kontrolou, sdělit účel svého pobytu a zaplatit tučné peníze... ale kdo ví, možná jsou to jenom drby těžící z protiříšské nálady panující ve městě.O naháčích v Tirianu vypráví si celý svět,
jak to bylo doopravdy chystám se vám povědět.
Mamonínský kupec Vozko v Říši hledal doprovod,
pro muly a náklad dýní, každá pomoc přišla vhod.
Tirianský seržant Tonny, co na kupce pifku měl,
u brány si na něj počkal, hned ji za ním uzavřel.
"Co to vezeš?" silně hříme, "Tam v té bedně, v balíku,
všechno vyndej, na zem vysyp!", už se sápe po víku.
Kupec Vozko vzteky rudne: "Co to na mě zkoušíte?
Stěžovat si budu v Říši, tohle přece nesmíte!"
"Tak já nesmím?" zvolá Tonny "Tu jsi, cháme, v Tiríně!
S Říší zkoušíš vyhrožovat? Kouknu se ti na dýně!
A abychom utli naše podezření v zárodku,
na zem dejte vše co máte - všichni svlíkat do spodků!"
Kupec rudne, bělá, sípe, ale stráž je prostě stráž,
a už svléká boty, kabát, tenhle výlet vyjde dráž!
Pro smích chudým, úsměv stráže, pro zábavu boháčů,
před branou za chvilku stojí pěkná řádka naháčů.
Stráž šacuje oblečení, pátrají a hledají
"A co dýně?" na Tonnyho "prohledat se nedají."
"Rozbít!" káže seržant tvrdě. Kupec na čele má pot,
když se dýně na dláždění rozprskává na kompot!
Po hodině nezůstala na svém místě ani nit,
i poslepu každý zvlád by kupcův pupek nakreslit.
Tonny milostivě kývl: "Šaty obléct, můžeš jít,
jenom zapoměl jsem dodat - náklad musím zabavit!"
"Za týden se na strážnici zastav pro svůj majetek,
znáš to, vše se musí sepsat!" Kupec špatně skrývá vztek.
Natahuje zpátky gatě, i s ochrankou odspěchá,
stráž však někde čichá zradu, náklad jen tak nenechá.
Čtvrtá dýně rozprskne se a v dužině - dobře skryt,
leží balík s drogou, která měla tu jít na odbyt!
Seržant Tonny oči přivře, zařve: "Zavřít za mříže!"
Kupec jak to zdálky slyší zrychlí, vážně k nevíře.
Jen se míhaj krátké nožky a plavnými poskoky,
míří si to do kanálu, míří si to do stoky.
Zapad čile do těch splašek, jako sysel do díry,
mezi krysy skryl se, krysa, pravé říšské manýry.
V tirianu práci stráže pašeráci nezhatí,
tady skončí bez majetku a někdy i bez gatí!