Equilibrie

Done.

Král Llywelyn se svou družinou se blíží k místu souboje. Celý Wales tají dech, ale někde se už rovnou oslavuje výhra.

Omlouvám se za menší zpoždění, ale tah ještě na chvíli pozdržím, musím se domluvit s Naylunem na něčem ohledně klání dvou králů.

P.S. A prosil bych, aby se o odeslaných tazích informovalo, mail kam mi to chodí každý den nekontroluju, zato Eq fórum docela ano .

Tah přeposlán Balrogovi.

Llywelyn je mrtev ! Král Henry porazil v souboji nenáviděného rebela a plenitele Anglie ! Celá zem je jako u vytržení. Lid oslavuje krále a raduje se z této neuvěřitelné noviny. Přestože byli úhlavní nepřátelé, král neváhal vyjádřit mrtvému vojevůdci uznání. "Bil se do poslední chvíle jako lev."
Historka o souboji těchto dvou soků už od prvních chvil nabírá tak neskutečné rozměry, že se dá jen těžko uvěřit aspoň polovině z toho co se v ní skrývá, ale angličanům je to docela jedno, třebaže nikdo nemá ani tušení, jestli smrt Llywelyna přišla přímo z rukou anglického panovníka.

Další zprávy pojednávají o tom, jak Henry nevyslyšel slova svého vnuka Godwinna, aby Llywelyna rozčtvrtil a vystavil tak každou jeho část na "obdiv" obyvatelům v Londýně. Pouze při svém triumfálním návratu do hlavního města vystavil jeho mrtvolu, aby i ti nejzarytější pochybovači mohli na vlastní oči shlédnout, že se nejedná o žádný výmysl. Také přislíbil, že po určité době navrátí jeho tělo zpátky do jeho domoviny, kde ho mohou pohřbít jeho nejbližší jak se sluší a patří.

Všeobecné veselí zatím ještě neopadlo, ale už se vynořují první nejisté otázky. Jak to bude dál ? Přijmou po smrtí svého vůdce welšané podmínky, které sám navrhnul ? Znamená to konec války ? zatím je jisté pouze jedno a to, že Wales postihla za celou dobu konfliktu s Anglií ta nejcitelnější ztráta.

Posláno Naylunovi.

Na Irských ostrovech se opět válčilo!

Norské i Skotské armády se vylodily na západním pobřeží a napadly odbojná města, ovládaná barony, kteří se vzepřeli anglické koruně. Skotské armády obsadily Dublin a Norské se usídlily v Downpatricku - a začaly obléhat i Trim. Se samostatnými barony to vypadalo opravdu neslavně, avšak ze severu přišla pomoc a irský princ Domnall přitáhl se svými šiky.

Pyšná skotská armáda ale ve své zpupnosti padla do irské léčky a co se zdálo býti jen drobnou družinou byla ve skutečnosti ohromná irská armáda. Tak padl starý bláznivý Skotský král a Irové věří, že tím je skotská bláhovost u konce.

Norské armády, obléhající Trim, pak dostaly důrazné varování od princovy armády. jako odpověď pak požádali o příměří -- na to se jim dostalo odpovědi, že irský lid je ochoten na jejich příkoří zapomenout, pokud se obrátí a z ostrova odplují.

A zdá se, že i norští bijci dostali rozum a tento ostrov, který se pro ně ukázal tak krvavým, v klidu opustí.


(snad mám ta jména měst dobře)

Done.

Zpráva o Llywelynově prohře a smrti zasáhla Wales jako studený ocelový šíp přímo do srdce. Mnozí odmítají věřit tomu, že by legendární Welšský hrdina prohrál s šedesátiletým anglickým sucharem. Někteří dokonce křičí, že musel padnout do léčky. Jiní je zase uklidňují s tím, že Llywelyn by do léčky nepadl a jistě vše proběhlo spravedlivě a rozhodla síla celých družin. V každém případě je ale Llywelyn mrtev a s ním i welšské myšlenky na samostatnost.

Šíří se ale i různé zprávy o tom, že Llywelynův nástupce princ Rhodri neunesl jeho smrt a se svou věrnou armádou vytáhl za pomstou. V Montgomery a Pembroke je sice nálada na bodě mrazu, ale říká se, že brány měst byly v gestu přijetí porážky a podmínek stanovených Llywelynem otevřeny.

V každém případě ale Llywelyn ani svou prohrou neztratil nic na svém respektu a lásce lidu. Právě naopak - tím, že obětoval život v souboji, zachránil tisíce welšských životů a odvrátil zkázu několika měst. Soubojem s Henrym vzal veškerou zodpovědnost za své neúspěšné tažení na sebe a sejmul tak břemeno prohrané války z welškého lidu. V Montgomery, Pembroke i Caernarvonu už dobrovolníci začínají pracovat na stavbě pomníků tomuto národnímu hrdinovi, který dokázal odejít jako skutečný vlastenec.

Časem napíšu i OOC shrnutí.

Tak to byla Irská armáda, co mě u Trimu rozprášila? Sakra, to jsem doteď netušil:/. Bych žádný dopis neposílal ..

Nevím jestli Skarbi už něco posílal, ale co vím od Jona, tak tah by měl být u něj (já zatím nic nedostal).

Omlouvám se za zdržení. Posláno.

Odesláno.

Král je mrtev, ať žije král ! Tyto slova teď nejvíce rozeznívají Anglické království. Stařičký král Henry skonal na sklonku zimy a na jeho místo dosedl s očekáváním jeho vnuk Godwine. Ten se nechal s nijak velkou pompou korunovat v Londýně, hoden své pověsti spíše schopného vojevůdce, navyklého strádáním z bitev, než vladaře, který svůj majestát musí dokazovat zbytečným přepychem a okázalostí.

Kromě řečí o tom, jak si povede nový král, se z mnohých stran ozívají domněnky, že za smrt bývalého panovníka Henryho, může střetnutí s Llywellynem, přesněji jeho pozůstatky. Henry sice už dávno nevládnul díky svému věku oslnivým zdravím (což nebylo žádným tajemstvím), ale těžko by se dalo zastřít, kolik si ze souboje přinesl nových jizev a zranění. Je pravděpodobné, že jedno z nich mohlo mít nakonec velký podíl na jeho skonu.

Done.

Obrovské armády strážící Montgomery a Pembroke jsou rozpuštěny, vojáci se vrací domů ke svým rodinám a města jsou připravována pro příchod anglických správců. Jediný Rhodri, nyní samozvaný král Walesul, je stále odhodlán bojovat a pomstít smrt Llywelyna. Jeho armáda směřuje přímo k Londýnu.

PS: Díky za ten zkušební tah, udělal jsem 10 pokusů útoku Llywelyna na Henryho a jen jeden skončil výhrou se ztrátami 7/18 a 9 skončilo prohrou 17/5. Docela zajímavý výsledek vzhledem k tomu, že poměr sil byl 1:1, obě bodyguard jednotky měly stejné staty a Llywelyn měl o pár hvězdiček víc a víc životů. Zřejmě má velký vliv zkušenost jednotek - Llywelynova družina měla 2 exp, Henryho 3 exp. Ale jsem rád, že jsem se ujistil, že moc asi při autoresultu tak malých armád na rovném terénu nemá vliv, kdo útočí a kdo se brání. Dá se tedy říct, že souboj proběhl opravdu férově a rozhodla zkušenost a špetka náhody.

Odesláno.

Naylun píše:PS: Díky za ten zkušební tah, udělal jsem 10 pokusů útoku Llywelyna na Henryho a jen jeden skončil výhrou se ztrátami 7/18 a 9 skončilo prohrou 17/5. Docela zajímavý výsledek vzhledem k tomu, že poměr sil byl 1:1, obě bodyguard jednotky měly stejné staty a Llywelyn měl o pár hvězdiček víc a víc životů. Zřejmě má velký vliv zkušenost jednotek - Llywelynova družina měla 2 exp, Henryho 3 exp. Ale jsem rád, že jsem se ujistil, že moc asi při autoresultu tak malých armád na rovném terénu nemá vliv, kdo útočí a kdo se brání. Dá se tedy říct, že souboj proběhl opravdu férově a rozhodla zkušenost a špetka náhody.

Tak to je pro mě docela překvapující, když jsem kouknul na staty Llywelyna a porovnal je se staty Henryho (i když to taky nebyl žádný chudáček), měl jsem malou dušičku. Docela mě dostalo, že vyhrál a bral jsem to za nemalou náhodu. Zkušenost ale svou roli hraje vždy.

Jinak, tah mám a ještě dnes se ho pokusím odehrát.

Odehráno odesláno. Do neděle se zase odmlčuji.

Rhodriho postup byl zastaven poblíž Oxfordu, kde ho a hrstku jeho věrných sevřeli síly angličanů do kleští armádou z Glouchesteru, která mu napochodovala do týla a armádou pod vedením samotného krále Godwina přicházející od jihu. Proti téměř trojnásobné přesile neměli poslední welští válečníci, kteří se nevzdali, příliš velkou naději. Zdecimovaným zbytkům vojska, které už hnala dopředu hlavně touha po pomstě, se jen s velkými obtížemi podařilo stáhnout k hranicím Montgomery.
Král Godwine formálně požádal Rhodriho, ať ctí památku svého otce a dodržuje podmínky, které on sám navrhnul a ať zanechá tohoto bláznovství (většina spíš ale věří v to, že se Godwinn jen tak nevzdá potěšení z toho až dostihne jeho armádu a i se zbytkem rebelů ho zprovodí ze světa).

A já také odehrál. A svůj save odehnal.

Done.

Převzetí Montgomery Angličany proběhlo až na pár lokálních potyček poklidně. Z Pembroke vypochodovaly poslední zbytky rozpuštěných armád a hrad je také připraven k předání. O tom, jak skončil Rhodri nikdo moc neví, nejspíše se se zbytky své věrné armády skrývá někde v lesích Walesu a čeká na příležitost pomstít svého otce. Většina lidí mu však už naději nedává a považuje jeho počínání spíše za zneuctění Llywelynovy památky.

Tah od Jona mám, ale celý víkend jsem byl bez notebooku a odehraji až zítra. Zároveň předesílám, že takhle "bledě", to se mnou bude vypadat asi každý víkend, takže budu zdržovat.

Odesláno.

Proradní Norové nerespektují uzavřená spojenectví a v krátkém časovém sledu obsadily Irské přístavy, napadly Irské loďstvo a jako by toho nebylo málo, oblehli město Cork na jihu země. Kdo ví, jaké jejich jednání bude mít následky.
Proslýchá se také, že tyto rozkazy snad nevydal král Magnus Haakonson, ale případný dědic koruny, Charles, který se svými oddíly napadl zmiňované město Cork a už čtvrtým rokem se pohybuje po Irském ostrově.

Posláno Balrogovi.

Nenávidím vás, proradný fretky a jezevci!

Done.

Předávání Welšských měst pod správu Anglie pokračuje a jen Rhodri se zdá se stále nesmířil se svým osudem a snaží se získat výhodou pozici v malé pevnůstce poblíž Glouchesteru.