Nalk píše:1) Beduínské tradice nenalezl, ale nabídl jim nejvyšší slib, jaký může dát. Že tobě to bylo málo a dal jsi další hod na přesvědčování na něco naprosto absolutního. Nic vyššího Van už nemá a podobný slib složil jen jedné jediné PC postavě, ačkoliv tam to nesložil tak obřadně. Jako singlový quest jsem to nebral, zjistili jsme něco o existenci červa více, dal jsem dohromady infa od ostatních atd. Prostě z mé strany jsem toho udělal dost, jen to klíčové bylo velmi těžko proveditelné.
Pro beduíny byla důležitá hodnota té osoby, které by svěřili své tajemství. Pokud postava tu hodnotu nemá, může nakrásně slibovat a přísahat a dělat rituály, ale to tajemství se od nich nedoví. Jinými slovy, pokud přijde někdo nedůvěryhodný, může přísahat na život svých dětí, ale beduíni mu nic nepoví.
Uvědom si situaci. Hned vedle tohoto leží problém s Altairem, který svěřil tajemství seveřanovi a se zlou se potázal... a ten je za to nyní proklínaný (včetně celé jeho rodiny). Nemůžeš očekávat, že se na to jen tak zapomene. K Vanově přísaze jsem přihlížel, když jsem mu dával onen druhý ("záchranný") úkol, stejně tak jako k jeho zápisu u beduínů za chycení vraha.
A proveditelné to zase tak špatně nebylo, když jiní, a to několik, v té věci uspěli (např. beduínské zvyky). A to i takoví, kteří s beduíny neměli nic společného, na rozdíl od Vana.
Nalk píše:2) Reakce beduínů u Gora byla zpočátku jak od normoš lidí a né od nasraných beduínů.
Zpočátku šlo o nepohostinnost a nevřelost. Díky Gorově první výpravě a dalším věcem se teprve potom vztah k seveřanům ještě posunul. Svět není černobílý a nedělí se na "přítel" a nebo "nepřítel." Po druhé jeho výpravě se postoj beduínů ještě zhoršil, vzhledem k tomu, k čemu to vedlo. A ynní jsou beduínin spíš nepřátelští. To ale neznamená, že jsou takoví všichni (a opravdu dost záleží na tom, koho v oáze potkáš - viz třeba stařešina Ismaíl nedávno) a že by se hned chápali zbraní, jak uvidí seveřana.
Nalk píše:1) Byly tam opravdu velmi zásadní rozdíly v síle, např. když po obsazení říše byly super silné hlídky, které pak najednou defakto zmizely a Mithská armáda jima prošla jak žhavý nůž máslem.
Super silné hlídky je přehánění, nicméně ano, z počátku byly silnější a později už tolik ne (a je rozdíl mezi tím narazit na hlídku a na čelo armády). A mělo to své důvody, které nebyly veřejně vyhlašované (ale které se některé postavy i tak dověděly).
Nalk píše:2) Temnota byla přes celou lokaci... zábrany začínali na jednom místě a až k přechodu směrem k Mithu byla tma. Summonem byl meč, u kterého si u každé rány házíš na smrt, kdy dřív nebo později padne jednička. Jakýkoliv jiný summon by byl přežitelný (démony jsme dávali jestli sis všiml).
Tma byla efektem, který má omezenou velikost. Nejde o zatmění celé lokace. Je ale možné, že v nějakém případě útočící zlobři z druhé strany použili rovněž temnotu nebo, že šlo o občasný bug u temnoty, který se občas vyskytne a oslepuje postavu i mimo území tmy. Summoni byli převážně Mordenkainenův meč, případně svázání plání či středně vysoký monster summoning. Meč katastrof se objevil zřídka a to právě u určitého vysokolevelového šamana. V drtivé většině případů to ale byly Mordenkainenovy meče (poletující brnění).
Nalk píše:Hlavy jsi krom jedné situace sekal jenom ty pokud vím. Jediná vyjímka byl Catigernův slavný útok, kde pak CM tuším posekal zbytek hlav, třech nezachráněných. Co se XP týče, jak jsem psal výše. Nikdo se tam nejde přiživovat eXPově (aspoň teda já jsem to tak nikdy nebral, spíš jako zábavu nad rámec běžných možností EQ), ale zase když jde o opravdu tvrdý quest a není umožněno oživování nějak beze ztrát (vzpomínám na Psancův quest do hlubin Pavoučí propasti, kde vypnul ztráty XP za umírání nějak, protože většina výpravy umřela aspoň dvakrát, sám jsi tam byl Pavle), tak je hezké dostat úměrnější odměnu než 500 XP za "krásnou hru", když někdo ztratí 5K (stejný příklad jako výše). Navýšení odměn jsem nežádal, byl to kompromis, který jsem se dozvěděl od Nayluna a za války se projevil.
Ne, nesekal jsem je jen já. Sekali je i ostatní a sekaly se vždy zcela oprávněně, viz co jsem psal výše, v předchozím příspěvku.
"Nikdo se nejde přiživovat eXPově" je odvážné a mylné tvrzení.
Navýšení odměn dělat nebudu, jen to podporuje honbu za DMQ. Odměny budu rozdávat takové, jaké se mi zdají adekvátní a u toho zůstanu. Nemám problém udělit odměnu v tisících, ba i v desítkách tisíc XP, ale postava si to musí zasloužit (což u takových sum není snadné, jak je jistě pochopitelné). Rozhodně ale nebudu udělovat XP jako nějaké náplasti nebo motivační příspěvky, aby se hráč zase přišel s postavou podívat na nějaký další Q.
Nalk píše:4) Podle kvality hlídek po dobytí zlobři neutrpěli příliš velké ztráty... deváté kruhy běžně, bojovníci ti nejlepší atd. Z útoků museli mít dost obětí... a postupující armáda se dost zdržovala střelbou atd. S trochou snahy se mohli snadno krýt a sesílat.
Deváté kruhy byly převážně postavené na strategických místech. A ne, nemohli sesílat svá rituální kouzla.
Nalk píše:5) Neoživování jsem tehdy řešil jen v jedné situaci a to při prvním útoku na pláně směrem k pevnosti. Tam se oživilo jen pár osob a zbytek jsme museli nechat být, protože se posílali nové a nové spawny.
Nevím přesně o čem mluvíš, ale je klidně možné, že když oživování "resuscitací" trvalo dlouho, začali zlobři opět dotírat. Nepřítel nebude vždy čekat až si povzkřišujete všechny své padlé. Pokud jste an žhavé půdě, doporučuji ošetřit co nejrychleji ranené, mervé vzkřísit nebo odnést někam, kde je možné je křísit v bezpečí.
Nalk píše:6) Něco na tom bylo fajn, neříkám že ne, ale vesměs to pak při pohledu na celkový průběh vypadá opravdu jako nesedící fraška.
Škoda. No, všem se válka líbit nemohla.
Některým hráčům se líbila, jiným ne. Holt nikdy se nedají uspokojit všichni.
Nalk píše:Ano straním se. Z mé strany jde o celkem jasné očividné důvody, které jsem probíral s tebou v ten moment, kdy jsem quest vzdal.
Jde o ty, které tu padly nebo ne ? Pokud ještě nějaké, klidně je přidej.
Nalk píše:A už jen k dávání XP od tebe (jak jsi psal Braenn):
třeba včera (předevčírem teď už) ta výprava byla podle mě celkem dobrá na to, kde jsme se nacházeli a jaké tam bylo vypjetí, tak jsi nedal nic. A sám víš, čemu jsme čelili (dle lvlů ve výpisu měl navíc kouzla, která mít nemá bigwink ). Takže tak.
Za co přesně myslíš, že bys/byste měli dostat z té situace XP ?
Nevím co myslíš těmi kouzly, která mít neměl. Můžeš to rozvést ?
Nalk píše:Dále pak Din je v Oáze defakto nenáviděný, nevítaný a tak dále.
Ještě se vrátím k tomuto, na což jsem před tím zapomněl.
Din není v oáze nenáviděný (řečeno jako obecná pravda). O situaci s Dinem ví jen málokdo (je to otázka řešení spíš vyšších kruhů). Din dost v minulosti oáze pomáhal, na druhou stranu se přátelil s Altairem, a samozřejmě je tu pak ta otázka hole. Někteří beduíni ho nebudou mít v oblibě, někteří by ho nejspíš rádi zaškrtili, jiní budou respektovat jeho rozhodnutí (i když s ním nesouhlasí), jiní jeho rozhodnutí budou schvalovat, jiní ho budou mít za přítele a další s ním budou prostě jen vycházet (jako s jinými seveřany). Svět není černobílý, jak jsem psal výše u Gora.
Din jim nic neprovedl, to Van selhal v obdržení té hole.
Braenn píše:Možná, ale nevím, jestli je na místě ten smajlík.
Ano, rozhodně je na místě.
Vážně mne baví ta utkvělá představa, že tebe a tvé spoluhráče pronásleduji, jen co se naloguji do hry. Rád bych tě toho stihomamu zbavil, ale nevím jak.
Nalk píše:Jestli se nepletu, tak jsem taky děkoval za ty akce, protože si cením této aktivity. Ale tak jako tak to celkově nevypadalo až tak reálně, jak bylo asi zamýšleno. Defakto to bylo to klasické "sice prohráváme, ale scénář říká, že nakonec vyhrajem". To máš to samé, jak když kdosi podotknul, že kdyby na Tvrz tenkrát šli dvě vlny po sobě hned rychle, tak všichni umřou a bitva je prohraná.
Byl vytvořený scénář vývoje, který diktoval jak se bude situace vyvíjet, pokud nikdo z PC nezasáhne. Na základě různých zásahů se pak scénář měnil. Ke smůle zlobrů se nikdo nepokoušel nějak příliš pomáhat jim a všichni stáli na straně Říše.
Někteří hráči nejsou spokojení s tím, že se neobjeví další vlna, která by dorazila přeživší zbytek, někteří hráči nejsou spokojení, když se ta vlna objeví a není čas oživovat padlé spojence. A někteří hráči nesjou spokojení ani v jednom případě.
Nalk píše:My jsme chytili dva vrahy, kteří ctili v ten moment Harguda, a chtěli podpálit beduínské stany a pobít je všechny. My jsme je skutečně chytili! Beduínům pak utekli a jednoho jsme pak dodali opět spravedlnosti, byl popraven. Problém jsme skutečně vyřešili.
(a teď sorry Jone) Dietrich se postavil s několika dalšími Černému jezdci, kteří chtěl vyvraždit Oázu ve jménu Harguda jehož byl "tvorem" (zde má silnější pozici díky přímému spojení s Hargudem). Dietrich ho však neporazil, jen se pobili, umřeli oboum koně a Černý "jezdec" nebyl poražen a mohl zaútočit hned další noc klidně (případně kteroukoliv následující, dokud nebyl zničen), protože Dietrich už nebyl ve stavu, aby Oázu napadl. Takže Dietrich je zachránil pro jeden jediný moment, ale upír mohl přijít znovu a Oázu dost možná vyhladit. Naštěstí krátce na to byl zastaven jinou skupinou (kde se to celkem ututlalo, kdo tam byl, ale kdyby náhodou, tak tam byl opět Galli, který ale neměl podíl na stvoření Černého jezdce jako většina té skupiny).
Jaký je rozdíl mezi cílem pobít beduíny a zničit jim "osadu"… a pobít beduíny a zničit "osadu"?
Rozdíl mezi těmi dvěma případy je velký. Nějací obyčejní hrdlořezové s krvelačnými plány se nemohou rovnat váze, kterou má Hargudův splozenec kalibru Černého rytíře.
Kdyby za hlavním beduínem přišel namísto Vana Gallinacio, který přispěl k zahubení Černého rytíře, a byl by to on, kdo by zkoušel vyjednávat, měl by jiné přijetí než ostatní seveřané a jiné než Van. Přátelství se někým nebo účast ve stejné skupině s někým, kdo má důvěru, automaticky nedává důvěru všem přátelům či členům té skupiny. Reputace, kterou si vybudoval Gallinacio, se nevztahuje na Vana ani na jiné Hrebogovce.
Nalk píše:Jedno z prvních setkání s tebou jako DM a mnou, bylo taktéž u skřetů. Nejdřív jsi zfireballoval dva nejslabší členy družiny, kdy jeden umřel. Poté jsi tam běhal zmateně s velemágem, abych asi kvůli nedokonalosti systému (dáte útok, doběhnete k potvoře, zastavíte se a v tu chvíli vám uteče) nemohl velemága sejmout, dal tam za něj pasti navíc atd. Nakonec stejně velemág padl, padlý člen byl oživen a následně jsi kvůli čtyřem fireballům začal bortit jeskyni (a omylem tam házet takové ty rozprsky shnilého masa). biggrin
Opravdu to nebylo jen vyhánění z dungu a snaha o co nejvíc pobitých členů družiny (cílení na nejslabší články, které i zevnějšekem nevypadají příliš nebezpečně)?
Už si to příliš nepamatuji, ale ke svému jednání měl pochopitelně důvod. K fireballování opodál stojících osob to, že to mohou být čarodějové nebo střelci, kteří by boj dost znesnadnili. K pobíhání to, že pak byla vysátá magie a on se snažil utéct tomu běsovi s tasenou zbraní za sebou a přitom zkoušel stále sesílat kouzla, což se mu nedařilo a on nechápal proč. Jeden výbuch masa místo výbuchu kamene byl úklik (stane se) a jeskyni jsem nebortil, jen jsem opadal trochu prachu a kamení ze stropu - žádný zával s nekonal. Ano, výbušné efekty v jeskyních jsou špatný nápad, ale pokud to není na vyloženě špatném místě nebo se nebezpečí závalu neignoruje (tj. například nedochází opakovaným výbuchům na jednom místě), není zával na místě. Za své DMkování jsem udělal tuším asi jen dva závaly.
"Vyhánění z dungu" jak se tu poslední dobou objevuje neni nic jiného než to, že NPC začnou jednat trochu rozumněji než zvládá AI (viz třeba to nečekání skupiny v místnosti, když se jednotlivci vylákávají ven k zabití, které jsem zmiňoval výše). To, že hráči s postavami vlezou do doupěte skřetů, hrobky nemrtvých, do tábora banditů apod. a diví se, že se je ta NPC snaží zabít (inteligentněji než prostou AI) nebo aspoň vyštvat mi přijde zvláštní. Zvláštnější mi ale přijde to, že to vidí jako "DM se nás snaží vyhnat z dungu" namísto "ty potvory nejsou rády, že nás tam vidí." Nezřídka je to doprovázené nerozumnou hrou oněch hráčů, kteří místo toho, aby přemýšleli nad tím co se děje a jak se to děje, raději odsoudí DM a nepřizpůsobí jednání svých postav situaci. Někdy jsou dokonce tak neústupní a tvrdošíjní (a nepřizpůsobiví), že i když to jejich zavedeným způsobem nejde dál, stále tlačí a jejich postavy pak často i zemřou.
Nemám radost z toho, že někde nějaká postava zemře, ale nevadí mi to. Pokud si postava nebo postavy říkají o smrt, nemám problém je NPC zabít. Připomínám (pro jistotu), že neboostuji NPC ad absurdum a nepřidávám jejich počty proto, abych zadupal nějaká PC do země - z pravidla zacházím s tím co je v lokaci za NPC. Výjimkou jsou Q, kde se vyskytují unikátní NPC, ale ani ta nejsou příliš odlišná od standardů světa.
Braenn píše:No, pro upřesnění tedy k tomu pouštnímu qestu:
Beduínská PC vyskytující se ve hře - jak často? Kdy? Kdo? Před tvým questem ty PC nehrály ani jedinou hodinu, během něho jsem je ve hře viděla tak pětkrát. Těžko můžeš čekat, že nějaké PC bude shánět a hlavně že sežene neaktivní a nehrající hráče. To je jako udělat quest, jehož hlavní informace ti poskytne lektor Adalbert a Jacho.
PC které znají Altaira - tedy, z těch co stále hrají, kdo to je, kdo s ním měl nějaké bližší styky a hraje? Din? Ani ten prakticky nehraje, takže.. kdo? Kdo z hrajících postav, PC, znal Altaíra? Skrývající se Catigern? Nepodařilo se sehnat nikoho, nikdo se neozval a ani se nedivím.
(Edit: schválně jsem se ptala Jona a do seznamu postav co ví něco o Altaírovi přibyla Albra, Nyaro, Kayn, Bornin, Kat, Akira, Abdul, Teng, v té době nehrající Ez.. stačí si vybrat :D)
S Aishou je to samé.
Odpusť mi jestli se pletu, ale tak nějak mám pocit, že jsi postavil své informace na nehrajících, mrtvých nebo neaktivních PC a těžko Vanovi vyčítat, se že jich nedohledal, ať udělal během vyjednávání jakékoli chyby.
To jen tak na okraj a trochu mimo téma.
K seznamu těch vyjmenovaných bych přidal ještě Azraela a Aishu (nikoliv dceru Altaira), případně Thanu (střelba na vzdálený terč, ale přece), kteří jistě něco málo o beduínských zvycích mohli povědět. Ze jmenovaných postav se vyskytují některé občasně, jiné ne, ale jejich hráči hrají a jistě by bylo možné se na něčem domluvit (btw. minimálně s Dinem se Van přece setkal). Vanovi byl z tohoto seznamu zmíněn Abdul, kterého mohl jistě najít. Kromě toho, to byl jen jeden z přístupů k tomu řešení zadaného úkolu.
Van měl mnoho možností, jak si věci zjistit, jak zajistit úspěch ve svém úkolu (ve svých úkolech). A on neuspěl zatímco jiní, kteří měli podobnou i možná horší pozici než on, ano... a bez mého zásahu. Nalkovi/Vanovi nic nevyčítám, jen říkám jak na mne jeho snažení působí. A vymlouvat se na to, že něco nejde je hluché, když vedle stojí někdo, kdo to zvládl. Jak jsem již psal výše, věci nejsou jasně nalinkované a označené, a hráči a jejich postavy se musejí snažit. A pak to jde.
Jon píše:Rozhodně bych Nalkovi nevytýkal, že se jeho postava questu nevěnovala. Byl to právě Van, kdo posbíral všude po Desce stěžejní informace a sepsal je v IC knize Zlo v poušti (k nahlédnutí je například v trezoru mithallirské stráže), a kdo se o Červa a věci kolem viditelně nejvíc zasloužil (alespoň podle mého mínění.
O tom vím a knihu jsem četl. Rozhodně nezpochybňuji Vanovo snažení v tomto směru. Naopak, zjistitil toho docela dost. Ovšem bylo to jeho jednání s beduíny, kde zkrachoval. Shánění informací od lidí, kteří s červem přišli nějak do styku apod. vs. vymyšlení jakým způsobem se u beduínů prokázat (vcelku jasně vytyčené vs. neoznačené).
Jon píše:Na druhou stranu beduíny při vyjednávání chápu. Ani Vanovy ani Dietrichovy zásluhy nebyly takových rozměrů, aby je "beduíni přijali mezi sebe" - ne. Oba byli prostě tolerováni a beduíni je sem tam v Oáze přivítali jako "za starých časů" ovocem a masem (což byl dříve standart pro jakékoli cizince v poušti, než si seveřané totálně zkazili reputaci). Van postrádal přesvědčování, naproti tomu Dietrich měl dvě stěžejní výhody: obrovské charisma (systémově, pro rýpaly) a solidní skill přesvědčování. Tady bych viděl celý problém. Problém "diplomatického" rázu prostě nevyřeší postava bez dispozic. I když to ode mě bude znít určitě jako přizdisráčství, a o to víc, že právě má postava zde uspěla, já zde z DM strany nevidím žádné pochybení.
Nejen to. Dietrich i velice rozumně argumentoval, což mu vyneslo bonusy při jeho hodech (které tedy příliš nepotřeboval). Jinak podle mých informací byly "na cestě" i jiní, kteří měli velmi dobrý přístup k jednání s beduíny a v podstatě by splnili Vanův první úkol aniž by jim vůbec byl zadán.