Equilibrie

*mlčí*

Jedna starší, když už je záležitost vyřešena :)
A- kdysi štíhlá elfka, jenž velmi dbá na své těla, ale díky jistému problému má trochu kypřejší křivky
B- elf který se ji snaží povzbudit
T- trpaslík

B: *povzbudivě se na ni zadívá* Však bude zase dobře... a nemáte se za co stydět.
T: Šak A fčíl máte dobré tvary *zazubí se na ni*
B: *káravě koukne na T*
A: *koukne na T* chcete pěstí?
B: *zasměje se*
T: *podrbe se na hlavě* tož som hasik řekol cosik špatně, čo?
B: Ale no tak...
T: *snaží se zmenšit na židli*
B: mistr T to nemyslel nijak zle
A: *koukne na B a pak na T*
B: a mistře T... musíte uznat že lichotit takovým způsobem... není zrovna lichotící...
T: hal- ha- *zmlkne*
B: *přikývne*

*Skupina sedmi unavených a hlavně zneviditelněných či skrývajících se postav vstoupí do začarovaného lesa.*

D: Držte se pohromadě

(V tu chvíli mě to dostalo i přes únavu... kupodivu to ale nakonec šlo, až jsem koukal)

*Po Tonyho narážkách na to, že si paladin není sto si sundat helmu* :

Paladin : Vidíte mi do obličeje, a přilbu nosí každý paladin jako jednu ze svých incignií. Žádám vás abyste přestal z osobním vystoupením a abychom dali slovo panu trpaslíkovi. Takže prosím ještě jednou, můžete. *na trpaslíka*

*Tony poodejde stranou k vodě*
Tony : Můžu se tu vysrat?

*následuje trpaslíkova výpověď*

Tony : Už se mi chce dobrej tejden, hodim to pak do řeky.
Paladin : Doporučuju ti pane *na Tonyho*, kálit nejméně na půl míle od pietního místa dvorní dámy Sehane a zdržel se zbytečných provokací.
Tony : Pravda, zrovna to nevoní.

*Tony se vrací zpět k hloučku postav*
Tony : *nahlas se uprdne* Pardon, mám to na krajíčku.
Paladin : *podívá se z opovržením na Tonyho, ale neřekne nic a dále se věnuje trpaslíkovi*
Tony : No co? Vy snad neplynatíte?

*o chvíli později žádá paladin omluvu dvorní dámě*

Tony : Paní odpuste.. odpuste mi, že jsem utratil všechny svoje peníze a Jackovi, abysme otevřeli podnik, uživili děti i sebe. A odpusťte že budu smrdět až chcípnu na hlad.

Nesouvisí to uplně s hrou ale,
potom co oholili vracase. Aladar si šel taky oholit Bradku.
Tomu řikám HCRP.

Po lehkém překliku v jedné hospůdce nastal útok postavy A na postavu B a ejhle critical hit...

B: No co to!?
A:*koktá* Já... no... nechtěl...
A: Asi jsem...uklouzl a praštil vás korbelem a rozlil pivo
B:*kriticky se podívá*

*slyšíte lehké zavrzání kovu*
A: *řinčí*
B: *jeho zbroj řinčí při každém pohybu*
C: *chrastí a vrže celou cestu*
D: *má těžkou zbroj*

a E to pro jistotu vzdala, protože její soukmenovci evidentně dělají už randálu jak kapela :-D

zuzuPD píše:*slyšíte lehké zavrzání kovu*
A: *řinčí*
B: *jeho zbroj řinčí při každém pohybu*
C: *chrastí a vrže celou cestu*
D: *má těžkou zbroj*

a E to pro jistotu vzdala, protože její soukmenovci evidentně dělají už randálu jak kapela :-D

Ještě tam byl po všech těch reakcích "pasťák" F: *jemně se zaposlouchá*

zuzuPD píše:*slyšíte lehké zavrzání kovu*
A: *řinčí*
B: *jeho zbroj řinčí při každém pohybu*
C: *chrastí a vrže celou cestu*
D: *má těžkou zbroj*

a E to pro jistotu vzdala, protože její soukmenovci evidentně dělají už randálu jak kapela :-D

No já jsem si říkal, že tam taky něco napíšu, ale ono to bylo už jedno. Řekli jste c jste chtěli říct a tak toho nebylo třeba.

A: Pánové, pokud uvidíte psisko, tak se ho snažte znehybnit, potřebujeme zajatce.
B: Neumím znehybňovat *pokrčí rameny*
A: Střílet do noh a boků. Neumíte mířit? Řekl bych, že umíte.
B: Dobrá. Já jen aby mi někdo nenadával, kdybych ho sejmul úplně.
A: To nevadí.
B: Zapískám na obratnost, to se lépe trefím do malých nohou.
A: Mají je velké.
B: Jen doufám, že to nebude nějaké štěně teriéra, to bych se v té tmě možná vůbec netrefil.
A: Myslel jsem gnoly, u bohů! *zasměje se*.

postava stojí těsně za hradbama.…
A: *zamrká na ni překvapeně*
A: "Ale prosímvás...po mě snad střílet nebudou..."

po pádu serveru

A: *není tu*

B: *není tu*

C: *taky tu nejsou*

při turnaji:

Din šel do stanu pro zbraně, asi po pěti reálných minutách se stále nevracel a mistr trpaslík povídá: On tam ty zbraně snad vyřezává.

Jeden z překlepů:
A: *stále má ropušku*
A: **roušku*

A: Určíš mi tyhle věci?
B: Nevíš co je to zač? Tak ukaž .. povím ti to...
B: *bla bla bla bla*
B: Dobrý?
A: jo, myslela jsem si to.

A: Co děláš?
B: Koukám jak hrajou míčovanou.
A: A proč taky nehraješ?
B: Protože by do poločasu nepřátelský tým jen ploužil po hřišti.
A: Aha :D

A: Tyhle čokoládové orlíky mám ještě od Eze.
C: A už létají?

Učíme se rybařit...

A: *nahodí a kouká do vody* stejně sem ale zvědavej, jestli něco chytnem... taky lovim prve
A: jeee, heléé *vytáhne rybu*
A: koukejte! *ukazuje ještě mrskající se rybu*
B: no a co teď s ní? ji něčim flákni
A: no... a čim ji mám jako fláknout?
B: *dala oči v sloup*
A: ale... nebude ji to bolet?
B: no takhle se dusí, ne?
A: *starostlivě koukne na rybu*
ryba: *lape po dechu*
A: hmm... to teda jo, to je pěkně blbý...
A: to jí jako fakticky mám praštit, jo?
B: no tak ji dej do vody
A: ale proč sem ji pak chytal?
B: takhle bude trpět
A: *zrudne a hodí rybu zpátky*
A: uf... to sem nevěděl že to bude taklenc náročný
B: ach bohové, co si měl s tou rybou v plánu?
A: no... mám docela hlad
B: tos ji chtěl koupit kytku a vzít ji na vejlet?
A: *červená se, zavrtí hlavou*
B: no ona se sama nezabije, nevykuchá a nepřipraví
A: a jak jí mám jako?
B: no prostě ji něčím pleskni po palici a pak se udělá zbytek
A: achjo, chudák ryba
B: jestli ji chceš litovat, tak ji netahej na sucho
A: no jo
A: *chytá ryby*
A: tak já to teda eště zkusim a...
B: vem si že bych tebe potopila pod vodu, taky bys nebyl odvázanej
A: to teda ne, já totiž neumim moc plavat *zazubí se*
B: stejně se cejtí ryba, kterou vytáhneš ven, jenom se teda netopí, ale zase dusí
A: tak... já ji příště teda plesknu... ale čim?
B: šutrem
A: achjo...
B: nebo ji zařízni, jestli je ti to milejší
A: to teda nevim *zakoulí očkama*
A: hele *tahá rybu* tyjo, a... *rozhlíží se*
B: *kouká na rybu*
A: *odběhl, vzal ze země kámen a vrací se zpátky*
A: jako fakticky mám, jo?
B: no tys ji vytáh
A: mhm *zakručí mu v žaludku*, tak teda jo... ale nekoukejte se, já taky nebudu! *odvrátí tvář a sehne se k rybě*
B: praštíš se do ruky, když se nebudeš koukat
A: *naslepo praštil rybu* už je po ní?
B: *sehnula se k rybě* no vypadá to že nedejchá

A jak to dopadlo? Nakonec šli na hrušky
(mírně zkráceno)

A: leda bych se chtěla kouknout na koně
B: na koně?
A: bych chtěla koně, ale prej dou blbě sehnat
A: třeba vraníka *evidentně se zasnila, má rozněžněný pohled*
B: *koukne na A* vraníka... no aspoň vím co ti shánět k narozeninám
A: opravdu? *koukla se na B s širokým nadšeným úsměvem*
B: jistě
B: k sedmdesátým
A: *lehce se usmívá, vypadá spokojeně*
A: k sedm- é *už vypadá méně spokojeně*
B: *pousměje se*
A: pcha *zatvářila se uraženě*