Vzhledem k tomu co se objevilo v topicu o žádostech o mazání postav, trochu zneužiju tuto část fóra a dovolím si ji naplnit nejen obrázky a nostalgií.
Sice jsem už několikrát zažil, že vyhlášený odchod nemusí být vždy odchodem konečným a aspoň u dvou osob dožadujícíchse o výmaz, se jedná spíš o symbolické kopnutí do náhrobního kamene, člověk nikdy neví a třeba by mě nakonec i mohlo zamrzet, že jsem se s nimi veřejně nerozloučil.
Rathgarův pohřeb
Trochu morbidní, ale asi jediný obrázek co mám, který by se blízce týkal některé z Ghostových postav. Konec dlouhonohého přítele trpaslíků byl zajímavý a docela nečekaný. Dobře si pamatuji jak mě ta smrt překvapila (postavu i rozladila - zvlášť když měla vraha na dosah ruky). Snad to nevyzní zle, ale doufám, (i vzhledem k osudu Dustila Derela), že pokud si rozjedeš ještě někde jinde jinou postavu, že zase neskončí v plamenech :) (jedině pokud by to byl tvůj výslovný záměr).
Kdo dřív vrhne
Momentka ze soutěže o Hargolského tvrďáka (nebo tak nějak). Mezi odvážlivci snášející všechny ty muka v podobě míchání nejrůznějších tekutin (mléko, pšeničné pivo, mléko, kořalka, ječné a to vše několikrát dokola dokud se to … nerozhodlo vydat na pochod zpátky), posedává i Werhaim Kirthagen (druhý zprava), vítěz tohoto klání (holt trénovaného alkoholika s urozeným původem jen tak někdo nepřekoná).
Vzpomínám si na Ismaila, Altaira, Werhaima a na Dietricha, kterého moje postava měla možnost poznat nejvíc. Moc často jsem spolu nehráli, ale vždy to mělo něco do sebe (i když ztráta dalšího DMka je pro tento svět myslím o dost citelnější).
Šlechtický turnaj v Mithalliru
Když jsem se tak probíral svým archivem, zjistil jsem, že toto je je možná tak jediná fotka, na které se nějak objevuje Skarbiho postava (ano ten blonďatý elf postávající v levém horním rohu snímku). Měl jsem dojem, že se u mě ještě někde nacházela jedna s Garym v kanálech, podobná té jako tady kdysi hodila Braenn, ale ta už bude nejspíš nenávratně ztracena někde mezi dalšími megabajty dat.
Zažil jsem nerváka Jupa (skvělý trpasličí poháněč nejrůznějších konfliktů), mladíka Garyho (jehož "obdivné" pokukování po jisté osobě mě vždy dokázalo pobavit) a pak samozřejmě Alfraye, se kterým má postava na konci paradoxně často dokázala nacházet společnou řeč (nj, dva "kmeti" … tedy pamětníci).
První magický turnaj v Tirianu
Na hraní s Cybermisou vzpomínám spíš ve spojitosti s jiným servrem, kde jsme toho nahráli společně docela dost (dodneška si vzpomínám na tu nesourodou dvojku - trpaslíka Agretha a elfa Torwyna
). Na Eq už si naše postavy tak nesedly nebo se příliš nepotkávaly, ale byly to většinou velmi zábavné setkání a některé okamžiky prostě nejdou jen tak zapomenout (hlavně ze začátku kdy to bylo docela vyhrocenější, když má postava šťouchla do jednoho vosího hnízda - myslím, že víš o čem je řeč
). U DS/DMkování jsem zažil férový přístup a snahu toho co nejvíc vyřešit, což je taky dobré zmínit (i když ne vždy se mohlo vše dodělat podle představ).
K vodopádu
Teng, Akira a Skyrra v družném hovoru razící si cestu pískem za osvěžením (vždy když si vzpomenu na to co se tam odehrávalo, musím trochu pozvednout koutek … a jsem rád, že se to neodehrálo do konce
).
Po "úrazu" (to opravdu není snaha Akiry předvést slušivost spodního prádla, ale nucená léčba a současně i snaha usmířit neusmiřitelné).
Další dvě postavy, které pro obě mé postavy něco znamenaly a ovlivňovaly je (i když každá každou trochu jiným způsobem). Akira v tomto byla sice ve vztahu k mým postavám trochu výraznější a počítám s ní víc zážitků, ale i vzpomínky na Tenga, jeho hrdinství, galantnost vůči Skyřře (ostatně jako vůči snad kterékoliv jiné osobě ženského pohlaví) a jeho bardské umění, patří mezi ty velmi veselé (škoda, že nikdy nedošlo k té slibované odplatě kvůli naseknuté Akiře
).
Odpočinek v oáze
Čištění pláže (to jsem tu prostě musel dát
)
A nakonec Braenn, se kterou jsem toho tady ze všech zmiňovaných nahrál nejvíc a u které jsem se hrou (překvapivě) i nejvíc bavil. Z jejich postav nemůžu nezmínit Kat, která na tom všem má největší podíl. Na desce asi není postava, která by na mou nepříliš přátelskou postavu tak zapůsobila a ovlivňovala ji tolika směry jako ona. Rozhodně z toho hraní zůstali velmi pěkné vzpomínky a i když se pak leccos změnilo, myslím, že s Kat (Clair) odejde i jistá část mé postavy (Přiznám se, že Maireg mně už tak nezaujala
).
Je jasné, že nic není navěky a věřím, že nikdo tady nepočítá s tím, že nikdy neodejde (ono měnící se zájmy, zrak udělá své …), ale velmi mě mrzí za jakých to proběhlo podmínek. Krom toho zůstala spousta rozběhnutých akcí, nedokončených příběhů a plánů. Na to jaké dojmy a zábavu tento svět přinášel by se hodil úplně jiný způsob odchodu, ale jsou věci které člověk neovlivní a každý má své vlastní důvody proč se pohnout dál, proto vám všem děkuji za zábavu kterou jste tady (nejen mně) vytvářeli a snad zase někdy někde při nějaké příležitosti … . Mějte se, ať se daří a pokud možno co nejvíc splňují vaše představy.
..náhodou nám to jde skvěle ne?
