Ayala Elweren
Ayala je nádherná elfí dívka drobného vzrůstu s několika zvláštními a zajímavými rysy. Může měřit něco málo přes čtyři a půl stopy, což u elfů není příliš obvyklé. Její postava nepatří mezi ty nejobratnější a nejsilnější, přesto má dobrý základ, spíš než svalnatá a atletická, je překrásně ženská. Ladné i na její výšku dlouhé nohy jsou velmi přitažlivé, ne příliš vypracované, ale vypadají že by nějakou zátěž snesly. Na vnadné oblé boky by se podíval nejeden muž a štíhlý pas s tvrdým plochým bříškem jí může závidět kdejaká elfka. Prsa má středně velká a pevná, mezi úzkými dívčími rameny docela vynikají. Ruce jsou tenké, přesto když zatne, ukáže se malé šlachovité svalstvo. Pravou paži jí krášlí černé tetování motýla se zdobením, dlaně nesou stopy každodenní rutinní práce. Lze si také všimnout že nikdy nenosí prsteny a vlastně vůbec žádné šperky, krom amuletu dřevěné vyřezávané orlice na jejím krku, visícím na tenkém koženém provázku.
Nejvíce zaujme její tvář. Lehce opálená pleť stejně jako její pokožka jí sluší a dodává nádech orientu. Uši má typicky elfí – delší než lidské a špičaté jak bývá zvykem. Její ústa jsou smyslná a vyzývavá, rty jemně nateklé, barvící se dohněda. Úzký malý nos perfektně zapadá mezi uhrančivé oči, oči tak temně zelené jako odraz hladiny lesního jezírka z kterých na okolní svět hledí veliká moudrost a dlouhá léta zkušeností. Doplňovány jsou hustými dlouhými řasami a tenkým obočím. Od pravého koutku oka jí také vede černé tetování křídla – pravděpodobně orlího. Celou její hlavu pokrývají hedvábné lokny kaštanově hnědých vlasů.
Nejčastěji ji můžeš vidět kráčet lesem v pohodlném oděvu přírodních barev s druidskou holí v ruce, zbraň u ní zahlédneš jen výjimečně. Při každém setkání voní lesem – květinami a bylinkami, stromovou kůrou a čistou vodou. Když na tebe promluví, lehce tě okouzlí jemný sladký hlásek. Její chůze je sebejistá a vzpřímená, až by se dalo říci hrdá. Velmi často z ní září klid a čistota a její rty jsou sehnuté do spokojeného úsměvu, díky kterému vypadá velmi mladě. Jen elfí znalec by poznal že má za sebou tato dívka přes dvě stě let života. Po jejím boku obvykle poletuje krásná, dobře stavěná orlice, která je na sebe zaslouženě pyšná.
Z doslechu se ví, že tato elfka přišla do lesního města Amfiberai před dvaceti lety z jiné sféry. Většina obyvatel jí tu zná, povídá se že jí nelze vidět od východu do západu slunce nikde jinde, než v Měsíčním lese, kde se prý stará o přírodu a lesní zvěř. Chováním je pravou představitelkou svého národa – Vznešená a tajemně zamyšlená, přesto milá a usměvavá. Její hněv poznají jen bezohlední lovci a ničitelé přírody. Někteří by mohli vyprávět…
Edit 26.8.2008
V poslední době si lze na Ayale všimnout hned několika změn. Zdá se usměvavější a spokojenější víc než kdy předtím. Nyní je častěji vidět ve společnosti svých nových přátel a přesto že se na ní ve spojitosti s nimi řítí jeden problém za druhým, zdá se že jí tato změna svědčí. Ne jejím krku již nevisí dřevěný amulet orlice a s její tváří se také něco stalo - jakoby nabyla vlčích rysů. Snad je to tím že nyní skoro veškerý svůj čas tráví po boku nádherné, docela mladé vlčice, možná tím že se lesy nyní toulá také po nocích a kdo ví co tam dělá, že? Každopádně nyní nejen že vás její vzhled zaujme krásou, ale také zvláštním, občasným pohledem psovité šelmy a pokud se jí nezalíbíte, může z něj jít až strach. Svou dřevěnou druidskou hůl již netahá na zádech, buď ji má v ruce a nebo nikde – kam jí asi schovává? Po jejím nedávném návratu z království se jí na rameni pohupuje mistrovská práce lukaře z Amfiberai, překrásný luk.
