Equilibrie

Jen pro info, kampaň má teď menší přestávku, protože mimo Balroga je mimo hru i Skarbi (měl by se zase ukázat někdy v době kdy se vrátí Balrog). Svůj tah odehraju nejpozději do čtvrtka a pak se taky na chvíli odmlčím (v neděli bych měl být snad zase online).

Tah poslán Balrogovi.
Nějaké info z dění ve hře se objeví až bude víc čas.

Jsem zpět a budu čekat.

Já již odehrál a odeslal, a musím říci, že situace na Irském ostrově se přiostřuje a nestačil jsem se divit :D

Na hranicích Walesu a Anglie je cítit napětí, blíží se prý válka. Odesláno Jonovi.

To chcete říct, že jste se do něj ještě nepustili? *utiší mučeného zajatého vojáka, otře si zakrvácené čelo a zachmuřeně vzhlédne od svitků hustě popsaných rozkazy a taktických map*

Snad po celé Anglii se mluví o postoupení severní provincie Carlisle skotům. Tento akt, docela pochopitelně, nadzvedl místní šlechtu, která se ale navzdory očekávanému ostrému nesouhlasu nakonec po jednání s králem zmohla jen na pár formálních protestů. Podle všeho si král pobouřenou šlechtu, která se musela vzdát svých usedlostí u severních hranic se Skotskem, nějakým způsobem udobřil. Spekuluje se živě nejen nad tím, co musel král přislíbit dotyčným výměnou za jejich i nadále trvající oddanost koruně, ale i nad tím, jaké vlastně panují vztahy mezi Anglií a Skotskem a co přesně tento krok pro oba národy znamená. Byla Anglie donucena ustoupit území z nátlaku horalů nebo je to projev dobré vůle ?
Mezi prostým lidem se zase objevuje dost hlasů, poukazujících na to, že Carlisle, se svou velmi blízkou polohou u skotských hranic, s nemalým počtem anglických obyvatel propojených docela výrazně se skotským lidem, s komolením obvyklé anglické mluvy a podivným severským přízvukem, není možné brát jako skutečnou ztrátu pro Anglickou korunu.

Přímo ze severu naopak přicházejí zprávy o velkolepé svadbě korunního prince Hewa, společně s vysláním skotského šlechtice (prý s nevalnou reputací), aby se ujal vlády nad nově obdrženým územím a začal rovnat tamnější spory, které vznikli z předávání této provincie do rukou skotů. Všechno tohle lehce odsouvá do pozadí zkazky o reptání některých rolníků nad tím, že jsou jim neustále zvyšovány daně.

Jon by měl mít odehráno a tah snad už poslal Skarbimu.

Balrog: Zatím bych to nazval spíš válka v sedě (znepřátelené armády posedávají proti sobě na hradbách a sem tam po větru vypustí nějakou velmi peprnou urážku …).
No ale, sakra, vždyť jsme toho vojáka velmi pečlivě zabalili do bílého prostěradla a ještě mu do ruky dali krásně vybělený prapor, to jste ho taky nemuseli hned házet na mučidla, když vám tak nevoněl.

EDIT: Do hlavního příspěvku na první straně přidán souhrn všech událostí tak jak se postupně objevovaly v průběhu hraní.

Tah mám, ale z práce se dostanu až večer, pak odehraju.

Odehráno a posláno. U seveřanů se toho moc neděje, takže info až po nějakém čase:).

Tah odehrán a poslán Balrogovi.

Po docela rušných událostech poslední doby, se dění v Anglii zase ustálilo do mnohem poklidnější podoby. Jediné co ještě tak dokáže v těchto dnech rozproudit vášnivější debatu, jsou řeči o zbojnících na cestách, menších vzpourách rolníků a zprávách o jejich potupném konci.

Tah také odeslán.

A možná i odehrán :)

Done.

Odehráno, posláno Frynovi.

Tah mám, ale bohužel už nestíhám, odehraju ho hned po návratu v neděli.

Angličané se dali na pochod! Mluví se o jejich postupu na jihu, kde se zastavili u malého opevnění střežícího most k pevnosti Pembroke. Zprávy z tažení naznačují, že pokud obráncům nepřijde nikdo na pomoc, čeká je vzhledem k jejich mizivému počtu velmi krutá porážka.

Tah přihrán Balrogovi.

O-de-e-hrááno!

Ani na severu Irska už není klidno. Kolem pobřeží plují pravidelně lodě Norských vlajek a povídá se snad i o tom, že čluny s muži přistály nedaleko města Derry a nedlouho poté, se vydaly jednotky jižně, k západnímu brodu.

Odehráno a posláno Frynovi.

Uf, tah dokončen a přeposlán Balrogovi.

V Anglii se mísí zármutek s veselím. Žalu je v tuto chvíli přece jen možná více a to hlavně díky zprávě, kterou zaslechl už snad každý člověk v království. Anglická armáda bránící Sheffield utrpěla drtivou porážku a k tomu všemu se přidala další, pro některé možná ještě palčivější rána, v podobě oznámení o zahynutí korunního prince Edwarda, který byl mnohými považován za národního hrdinu.
Hořečně se debatuje jak o událostech, které této velmi trpké porážce předcházely, tak i o důvodech, které k tomu s největší pravděpodobností vedli. Podle pár zasvěcených dorazila před tragédií u Sheffieldu do rukou prince radostná zpráva o tom, že část rytířstva a šlechty vnikla do největšího welškého města Montgomery a po pár nevýrazných šarvátkách s místnímu měšťany, ho celé obsadila. Pozdější zprávy hovoří o naprostém vyplenění města a spoustě mrtvých, jak šlechta tentokrát už vůbec nebrala vůči obyvatelstvu žádné ohledy. Princ nadšený tímto úspěchem se pak podle všeho zachoval velmi zbrkle a zaslepen vidinou možného ukončení války, poražením samotného strůjce celého povstání, Llewelyna ap Gruffyda, mu vyjel vstříc z bran města s veškerou osádkou kterou měl k dispozici, plus posilami stáhnutými z jihu a severu.
Našlo se i pár takových, kteří k těmto důvodům přidávají své vlastní teorie, pojednávající o tom, že mladému princi se nechtělo čekat v bezpečí hradeb na svého nepřítele a proto se s ním, vyjel jako pravý rytíř (kterým se proslavil) utkat na otevřeném prostranství. Přes mnohé a rozličné výpovědi se však všichni shodují, že to bylo rozhodnutí ukvapené a velmi bolestné, které jistě do plánů jeho otce, krále Jindřicha, nezapadalo. Ať už to bylo jakkoli, lid oplakává svého padlého hrdinu a obránce Sheffieldu.
Vzápětí na to však dorazila další novina, to když se sám král dozvěděl o událostech kolem Sheffieldu a s nemalým rozhorčením se vydal na pochod k Caernavornu. Povídá se, že nikdo z obránců této velkolepé pevnosti nepřežil. Shodou okolností se v pevnosti nacházel i Llywellynův syn. Dá se předpokládat, i podle králova rozpoložení, že ho nestihl zrovna příjemný osud.
Welšané i Angličané utrpěli ztráty, těžko říct kdo výraznější. Welšané přišli o většinu svých provincií a nyní je jejich hlavní armáda hlouběji v anglickém vnitrozemí, kde může snadno dojít k jejímu obklíčení a přečíslení. Nicméně anglický lid má obavy i z toho, že po Sheffieldu, můžou následovat další místa, pokud bude stále ve velení povstalců pokračovat tak zdatný taktik jako je Llywelyn.

Tady se krásně projevil význam vynikajícího generála, když se proti sobě postaví dvě armády shodné počtem i kvalitou. Je to dobrá přípomínka, že se nevyplácí takové aspekty přehlížet .

P.S. Líbí se mi jaké tato kampaň nasadila tempo (menší omluva za včerejšek, kdy jsem mohl odehrát tah, ale po přesčasu v práci tak nějak na nic nebyla chuť).

ლ(ಠ益ಠლ)



odesláno