Equilibrie

OneHeart píše:No bylo by to rozhodně uvěřitělnější a hezčí, než některé humorné situace ála: Trpaslík ve smrtelné křeči chroptí na zemi, načež je mu do chřtánu naklopena božská moč, aby se postavil na nohy živ a zdráv jakoby zrovna sjel z výrobní linky.

Tak jinak. Přitvrzujeme .
*následuje trocha té verbální manipulace*
Všichni se shodneme, že NÁZEV nad postavou je Metagame a žádná z postav ho nevidí. OK? Pro ty vzadu - když někdo má nad hlavou napsáno Malý lojza a IC se představuje Velký tonda, ostatní postavy mu říkají tak.
Hned pod tímto METAGAME popiskem je napsáno Nezraněn/Zraněn/atd. Vy snad víte (vaše postavy) že ten maník dostal ránu za 40dmg a je smrtelně zraněn, zatímco prasopes bojovník (omluva všem prasop...eee...bojovníkům) se po stejné "dardě" ztěží stane Lehce zraněn. A chcete mi říct že fireball do obličeje má jiný vliv na stejné "lidi", jen náhodou mající jiný BASE LEVEL počet HP? (juj, to jsem se rozvášnil, hehe)
*zpět k EQ a NWN*
Podle mě je na každém jednotlivém hráči, aby zranění svojí postavy sehrál JAK CHCE! Takže ten "smrtelně" zraněný trpaslík ve skutečnosti jen dostal štulec do žeber, který skrz zbroj, ani necítil. V reálu by na zabití jednoho skřeta stačila jedna rána, IC ho tři trpaslíci utloukají X.kol . Viděl jsem (a několikrát se pokusil i sehrát osobně,ehm), že se "zranění" z boje hráli až po výpravě, na které se touto "metagame" fází Smrtelně zraněn prošel ledaskdo (hlavně ti v prvních řadách) i opakovaně.
Jediný problémek vidím v CvC, kdy prohrávající postava do sebe lupne fullheal, ale opět to už je o tom tisíckrát zminovanem hracskem citu pro HRU.

EDIT po magnumikově příspěvku: Opravdu nejsme s magnumíkem domluveni...to je pouhá synchronicita, eh.

Aby to bylo "hezčí" doporučuji zrušit léčení při spánku, respektive ho zredukovat na 2 hp/level. A zakázat všechna léčící kouzla, jinak se syndrom stále vracejícího trpaslíka nevyřeší. Alternativně deklarovat, že meditovat se smí jen jednou za IC den... a to jen v přesně daném časovém rozmezí daném náboženstvím. Třeba jak takovej Solarovec propásne východ slunce, má po meditacích.

Pro zachování vyváženosti kouzlících a bojovných povolání navrhuji zrušit zbraně a monkům usekávat ručičky.

Ne, teď zase vážně: tyhle návrhy mi přijdou děsně restriktivní pro bojově založené hráče. Kdo chce zranění s důsledky hrát, ten je hraje. Každý systém je trochu ukazovátko pro neRP hráče (hlad, žízeň, únava atp.) ale tohle mi přijde spíš jako kladivo. A jak jsem psal výše, raději budu vidět EQ hráčskou bázi rozmanitou.

Ale tak mě napadá: neškodilo by dát k "sebepoškození" i možnost nějaké té zlomeninky či nemoce, tak jak je mohou přidělovat DM.

zajímavý, já vůbec nic nenavrhoval
(jen je mi nejasné proč teda některé servery jsou RP a některé HCRP )

ono uplně stačí, že bráníš názory Pavla Urbana

100% souhlas s kokosakem. U mágů to bývá tak, že z boje odchází nezranění nebo vůbec. Naproti tomu, základem bojového povolání je velký počet životů a počítá se s jejich využíváním. Význam mnoha životů není to, že vám ze srdce trčí 10 šípů - berte to spíš tak, že vás říznou tuhle a pak támhle, tady dostanete ránu po hlavě (kterou vykryje helma), šíp vás trefí do ramene atd. atd. Prostě souhrn menších zranění, které vás řekněme rozhodí a té poslední ráně už neuhnete. A z tohoto nevyplývá, že "Near dead" znamená, že nemáte ruku/nohu. Jediné, co se z toho dá odvodit je fakt, že by se postava měla dát trochu dohromady a asi nebude v pohodě, ale nemusí to být nic až tak vážného (nebo permanentního).

Pokud si z toho chce hráč odnést nějaké vážnější zranění, nic mu v tom nebrání.

magnumik píše:ono uplně stačí, že bráníš názory Pavla Urbana

a jsme zase u toho ano spoustu systémů potřebujeme a rádi se jimy necháme zdiskreditovat jako metagamer (hlad nemoci atd.)
ale jsou to zase pouze takové stopy na běžkařské trati nikdo vám nikdy nemůže bránit z těch stop do určité míry (ještě upravená část trati) vystoupit, samozřejmě je to daleko víc namáhavé. Na druhou stranu systém zranění by dle mého názoru udělal absolutní opak, zprvu jsem s tím tak nějak souhlasil, když jsem o tom přemíšlel hloub musel jsem od toho ustoupit, protože jsem si představil po velké výpravě hromadu udatných bojovníků jak se plouží někde třeba ještě tři měsíce IC s polámanýma kostma. Ale zpátky k "lyžování" je tu ještě třetí možnost, a to zajet do hlubokého sněhu, zde je cesta téměř nesjízdná a dá se zvládnout jen velmi pomalu a s velkým přemáháním a námahou. To znamená absolutní se oprostění od systémů, což přiznejme si otevřeně, neumí téměř nikdo
srry za lehký OT

Dle mě úžasná debata, leč již tolikrát opakovaná, že pro DM/DS/WB a jiné starší hráče nijak nezajímavá. Vše co zde je napsáno již zaznělo 100x předtím zde a nebo na jiných forech.
A výsledek byl vždy stejný a vy k němu dospějete též jako dospěli ti před vámi ….

Vše je o hráči a né postavě, né o hře, né o systému.


Přeji dobré zamyšlení … :)

kokosak píše:Aby to bylo "hezčí" doporučuji zrušit léčení při spánku, respektive ho zredukovat na 2 hp/level. A zakázat všechna léčící kouzla, jinak se syndrom stále vracejícího trpaslíka nevyřeší. Alternativně deklarovat, že meditovat se smí jen jednou za IC den... a to jen v přesně daném časovém rozmezí daném náboženstvím. Třeba jak takovej Solarovec propásne východ slunce, má po meditacích.

To by se mi taky líbilo (doufal jsem, že ten spánek někdo zmíní ). Vážně. Jen tedy s tím spánkem bych léčil zase jen procenta (třeba takových padesát, ať nežeru), podobně jako Rest, třeba s nějakým minimem, založeným na maximálním počtu HP - ať na mě neskočí nikdo, že by se nikdo nedoléčil úplně.

kokosak píše:Tyhle návrhy mi přijdou děsně restriktivní pro bojově založené hráče. Kdo chce zranění s důsledky hrát, ten je hraje. Každý systém je trochu ukazovátko pro neRP hráče (hlad, žízeň, únava atp.) ale tohle mi přijde spíš jako kladivo. A jak jsem psal výše, raději budu vidět EQ hráčskou bázi rozmanitou.

Bohužel systém DnD (a tedy i NWN) je IMO blíž Diablu než RP. Je to spíš o boji a zabíjení tuctů nepřátel než o čemkoliv jiném. EQ se s tím výborně pere a jsou tu věci, které bych ani nečekal.
Jistě, je to síla a nejvíc by tím trpěli bojovníci s tornami plnými lektvarů a mastí. Muselo by se bojovat s rozmyslem, ne naběhnout do bitevní vřavy. Muselo by se spolupracovat... taktizovat. Nebo aspoň víc než teď. Nicméně neříkám, že je to teď špatně a že by se to mělo změnit, jen že by se mi to líbilo.

kokosak píše:Ale tak mě napadá: neškodilo by dát k "sebepoškození" i možnost nějaké té zlomeninky či nemoce, tak jak je mohou přidělovat DM.

Tady se rozhodně přimlouvám. Třeba takové zpomalení by bylo moc fajn.

sciorp píše:a jsme zase u toho ano spoustu systémů potřebujeme a rádi se jimy necháme zdiskreditovat jako metagamer (hlad nemoci atd.)
ale jsou to zase pouze takové stopy na běžkařské trati nikdo vám nikdy nemůže bránit z těch stop do určité míry (ještě upravená část trati) vystoupit, samozřejmě je to daleko víc namáhavé. Na druhou stranu systém zranění by dle mého názoru udělal absolutní opak, zprvu jsem s tím tak nějak souhlasil, když jsem o tom přemíšlel hloub musel jsem od toho ustoupit, protože jsem si představil po velké výpravě hromadu udatných bojovníků jak se plouží někde třeba ještě tři měsíce IC s polámanýma kostma. Ale zpátky k "lyžování" je tu ještě třetí možnost, a to zajet do hlubokého sněhu, zde je cesta téměř nesjízdná a dá se zvládnout jen velmi pomalu a s velkým přemáháním a námahou. To znamená absolutní se oprostění od systémů, což přiznejme si otevřeně, neumí téměř nikdo
srry za lehký OT

ehm jen trochu nechápu to adresování mě … ajo, už to asi chápu jaks to myslel... že každej može jet s těma běžkama a každej to može řešit jinak -> OneHeart by to řešil jako Pavel Urban ...chápu to dobře?

EDIT: to Psanec: jak jinak

@Psanec: tak jestli už se prodiskutovalo všechno, tak chápu, proč je tu na fóru tak mrtvo

to je možná klid před "bouří" jménem EQ3 ...pak se bude diskutovat až až

drake127 píše:100% souhlas s kokosakem. U mágů to bývá tak, že z boje odchází nezranění nebo vůbec. Naproti tomu, základem bojového povolání je velký počet životů a počítá se s jejich využíváním. Význam mnoha životů není to, že vám ze srdce trčí 10 šípů - berte to spíš tak, že vás říznou tuhle a pak támhle, tady dostanete ránu po hlavě (kterou vykryje helma), šíp vás trefí do ramene atd. atd. Prostě souhrn menších zranění, které vás řekněme rozhodí a té poslední ráně už neuhnete. A z tohoto nevyplývá, že "Near dead" znamená, že nemáte ruku/nohu. Jediné, co se z toho dá odvodit je fakt, že by se postava měla dát trochu dohromady a asi nebude v pohodě, ale nemusí to být nic až tak vážného (nebo permanentního).

Pokud si z toho chce hráč odnést nějaké vážnější zranění, nic mu v tom nebrání.

Je to stále stejná debata, ale tenhle příspěvek DRAKEA podle mě stojí za povšimnutí. Přesně tak jak řikáš - OOC nápis nad postavičkou bych bral jako "navigaci" hráči jakou "zlomeninu" máte RP zahrát, jak by se měla postavička chovat jestli *kulhá* nebo *chroptí* nebo sama spáchá sebevraždu, protože nemá dostatek životů, aby přežila spoutání apod.

Na druhou stranu nikdo nikomu nebude vyčítat, že když se na vás hrne 20 skřetů tak si loknete lektvaru (pozor na nasazené přilbice) a pojedete dál, ale to je krizovka (přehnaně řečeno: asi jako když si musíte píchnout adrenalin do srdce uprostřed bitevního pole, když příde sarin).

Pořád je to dokola - kompromis mezi hratelností a realitou - každý to vidíme a chceme jinak. Rozumný člověk si to přebere a vymyslí osobní kompromis - a tady je rozdíl mezi RP a HCRP - v tom jak k tomu hráč přistoupí. Podle mýho by na HCRP měl mít víc rozumu a tíhnout k realitě (ve víc případech, míň "krizovek", apod.).

drake127 píše:Význam mnoha životů není to, že vám ze srdce trčí 10 šípů - berte to spíš tak, že vás říznou tuhle a pak támhle, tady dostanete ránu po hlavě (kterou vykryje helma), šíp vás trefí do ramene atd. atd. Prostě souhrn menších zranění, které vás řekněme rozhodí a té poslední ráně už neuhnete. A z tohoto nevyplývá, že "Near dead" znamená, že nemáte ruku/nohu.

Já ty počty HP vnímám malinko jinak, i když asi dost podobně. Podle mne vyhadřují (hodně s nadsázkou, jak jinak) zkušenost postavy v boji. Není to tak, že by postava na X-té úrovni snesla desetkrát víc než ta na první, ale prostě už v tom umí chodit - dovede uhnout (takže zásah je spíš šrábanec než smrtelné zranění) a leccos vydrží (dokáže přijmout ránu - kdo zkoušel nějaký kontaktní sport, ví o čem píšu). To samozřejmě povýšené v rámci "hrdinství" postav ad absurdum, takže tu pak máme postavy typu Schwarzeneggera z filmu Commando - v blízkosti vybouchne ganát a všichni kolem jsou mrtví, jen hlavní hrdina (rozhodne ne první úroveň jako ti ubožáci kolem) koupí jen šrapnel do nohy nebo škrábanec na ruce. Ano, stokrát nic umořilo osla, ale čím vyšší úroveň tím déle to trvá.

drake127 píše:Jediné, co se z toho dá odvodit je fakt, že by se postava měla dát trochu dohromady a asi nebude v pohodě, ale nemusí to být nic až tak vážného (nebo permanentního).

Ano měla by se dát dohromady a nemusí to být nic vážného. Ale když je někdo v takovém stavu (téměř smrt tisíce řezy ), tak mě přijde slo vo "trochu" docela mírné.
Nicméně jak jsem psal výše, tak nechci nikomu nic diktovat ani říkat, že je něco špatně na tom jak kdo co hraje. Jen se snažím říct svůj názor jak by podle mého názoru řešení/odehrání takové situace "mělo" vypadat. Din, když mu panter rozdrásal ruku 3 RL dny nebyl schopen vzít kloudně do ruky luk nebpo meč (i po vyléčení) a ještě dlouho po tom měl bolesti, když do ní něco vzal. To neznamená, že čekám, že to tak bude hrát každý.. ale bylo by to pěkné.

Psanec píše:Vše je o hráči a né postavě, né o hře, né o systému.

Ano... bohudík i bohužel.
Systémy by IMHO měly být pouze pro definování světa a dění v něm shodně pro všechny, aby každý měl představu o tom co a jak funguje. V online hře, zvlášť v takové, která s staví ze základu na pravidlech pro akční RPG (ják já tenhle termín nemám rád, ale tady se mi hodí, takže se zapřu ) a přitom se snaží prosazovat/upřednostňovat RP před zběsilou akcí tolik příhodnou pro daná pravidla je prostě někdy třeba stanovit onen systém, aby všichni měli shodnou představu (a někteří byli donuceni) o tom jak některé věci, byť samozřejmé, fungují. Pochopitelně čím méně systémů, tím lépa, protože každý takový systém je i omezující, ale prostě někdy je to nutné zlo.
Netvrdím, že to platí o tom co jsme psal výše o léčení zranění. Každé takové rozhodnutí přísluší jen a jen Labirovi, jelikož on je ten, který má o svém světě jasnou představu a chce, aby nějak, určitým způsobem, vypadal a fungoval.