Equilibrie

Svačinka občas zamumlá něco o rohatých, kteří mu odhání hosty, jsou drzí a celkově se chovají nepřístojně.

Tieflingy teď také neobsluhuje a dívá se na ně nelibě.

//Až do odvolání Svačinka tieflingům nic neprodá

//Svačinka tieflingy obslouží, ale netváří se na ně přívětivě.

Námořníci, kteří se vrátili z plavby po Středomoří mluví překotně o nějaké veliké mořské bestii, která proplouvá pod loděmi a je tak veliká, že vzdouvá vlny, na kterých se lodě kolébají jako papírové dětské kocábky. Spousta námořníků po pátém rumu začne dokonce tvrdit, že bestii viděli na vlastní oči a z blízkosti tří sáhů. Po šestém, sedmém panáku už popisují, jak na mořskou obludu stříleli z harpun a jak se od jejích šupin a chapadel ocelové šipky odrážely jako od trpasličího pancíře.

Po městě se šíří zpráva, že se poblíž majáku na pobřeží vylodili námořníci nějaké lodi. Jedni povídají, že to jsou přestrojení piráti a že sem přišli špehovat, druzí že jsou to námořníci, co jen opraví poškozenou loď a vyplují dál. Pár starších mořských vlků ale při všech bozích a mořských ďasech přísahá, že mají určitě něco společného s tou mořskou obludou. Měšťané a šlechta pak kritizují stráž za to, že ještě nezjistila, co jsou ti divní námořníci zač, a kritizují liknavost kapitána stráže Orlanda Dattena.

Celé město žije historkami o nebezpečí, které se skrývá v hlubinách. Existenci mořské potvory potvrdili i kapitáni lodí a několik dobrodruhů.

Pozdvižení vzbudilo také to, že do přístavu byla přitažena poškozená cizí loď. Posádka je tajemná, oblečená podivně a exoticky. Většinu času prý námořníci z cizí lodi tráví U Lucerny, kde vykládají neuvěřitelné historky a krajích, které nikdo nezná a v kterých nikdy nikdo nebyl.

Stráž v přístavu varuje každého, kdo se chce nalodit, před možným nebezpečím, které cesta přes moře nyní skýtá.

V přístavu panuje čilý ruch. Během dvou minulých dnů byla karavela jménem "Zhouba mořské panny" vytažena na břeh před loďařství a teď se pilně pracuje na opravě jejího poškozeného boku.

Co je ale horší je to, že se žádný kapitán neodváží vyplout na moře. Lodní doprava je zastavena a lidé už nepochybují o existenci mořské stvůry. Odměnu za ulovení potvory ale stráž nevypsala. Kapitán Orlando Datten shodně s hlavou rodu Talwigů, lordem Jirenem z Jezebergu tvrdí, že stráž podnikla všechny potřebné kroky a že je situace pod kontrolou.

Místní šlechta a bohaté měšťanstvo, obzvláště ti mužského pohlaví, si při soukromých dýcháncích potichu stěžují na to, že na ně v bordelu U Lucerny nevyzbyde řada. Pobývají tam (prý na náklady města, což je skandální!) cizí námořníci ze Zhouby mořské panny a tamní děvčata mají víc než na pilno.

V přístavu se nemluví o ničem jiném než o tom, že Zhouba mořské panny byla opravena a spuštěna na vodu. Povídá se také, že její kapitán už se nemůže dočkat, až popluje na širé moře. Asi je to blázen, když vypluje i přesto, že v moři řádí ta obluda. Zlé jazyky tvrdí, že určitě přijde jak o posádku, tak o loď.

Ve Fagadu prý útočil démon. Zranil několik lidí ale nic vážnějšího se nestalo.
TIrianská stráž je přesto ale více obezřetnější než doposud.

Zdá se, že je teď v Tirianu opravdu o čem mluvit. Nejenom údajná vražda Orlanda Dattena se ve městě řeší. Vzbudilo pozdvižení, když se k Tirianu blížila válečná galeona s pirátskou vlajkou. V ústrety jí vypluly tři stážní lodě... ale jaké bylo překvapení posádky, když zjistili, že na palubě pirátské galeony připlouvá poručík Goro, cizokrajinný kapitán a pár žoldáků! Cizokrajinný kapitán později v krčmě vyprávěl o velikém a slavném boji s krakenem, jehož se účastnil... a protože ke slovům mával drahokamem velkým jako pěst, který snad měl být krakenovým okem, všichni mu uvěřili. Mluvil i o ztorskotání a zajetí piráty, a o tom, jak galeonu, na které připluli, poručík Goro ukořistil. Kapitán dost vyzdvihoval svou udatnost, ale nutno říci, že neopomněl pochválit i odvahu a srdnatost poručíka Gora a jeho lidí. Popisoval kouzla starce s kněžskou mocí, podivuhodné schopnosti muže shcopného měnit se do rozličných tvorů, přesnou mušku elfa, který střelami z balisty krakena hodně oslabil, urputnost trpasličího válečníka zakutého v oceli a bojové dovednosti jednoho lidského muže. Po oslavných řečech a pár sklenicích kořalky na kapitána přišla smutná nálada a vyprávěl o tom, jak přišel o svou milovanou loď i o posádku. Pak, opilý jako prase, usnul v náručí děvky, kterou si U Lucerny oblíbil.

Námořní obchod i doprava byly druhý den ráno obnoveny a vše se pomalu začalo vracet do starých kolejí... a nebo jak se říká těm vlnám, co zůstávají za lodí...

V tirianskem pristavu zacaly opravy a upravy na ukoristene piratske valecne galeone. Piratske vlajky byly stazeny a nyni jiz na galeone vlajou barvy Tirianskeho kralovstvi.

Zdá se, že se v Tirianu něco velikého chystá. Zvlášť okolí přístavu ovládl čilý ruch. Skladiště se pomalu plní zbožím a kapitáni jsou nervozní, stejně tak trhovci a obchodníci. I kontroly stráží jsou v přístavu častější.
"Něco je ve vzduchu," říká s nelibostí půlčický trhovec z přístavu. "Čmuchám něco, co nebude dobré pro obchod... něco se děje... neúroda? Ne... Skřeti? Možná..."

Dohady o tom, co se děje, se různí. O tom však, že něco není v pořádku, nikdo nepochybuje.