Těm, kdo začínají na Equilibrii
Moderátor: Dungeon Master
Tohle si vyhrabal kde? Nevim, jestli zařadit mojí postavu mezi "starší", ale rozhodně patří k úrovňově vyšším postavám a na nějaké větší výpravě jsem byl hodně, hodně dávno a žiju z dřevorubectví, zkoušel jsem zezačátku rýžovat, ale to mě nebavilo ani jako hráče, ani jako postavu. To, že by s tebou něšly k majáku na dřevo nemusí bejt vůbec pravda, některé postavy by šly i rády a výpravy nevynášejí tolik, jak by se mohlo zdát (anebo mam prostě pech)Jája CZE píše:Většina silnějších postav řeší questy, kde nováček chcípne po 10 vteřinách, peníze mají z výprav na skřety a bandity a nepůjdou s nováčkem klovat dřevo k majáku
Bratrstvo zabanovaných!
Omlouvám se všem, za své příspěvky, opravdu byly inspirované momentální náladou a včerejšími osobními problémy. Prostě jsem měl slabou chvilku, doufám, že to pochopíte. Jestli vám to nevadí, budu pokračovat v hraní svých postaviček a prosím, ať na tohle zapomenete, i když vím, že je to těžké. 
Po přečtení všech příspěvků, ať pozitivních, či pro mně méně jsem poznal, že asi tak špatné to moje hraní nebylo, když si mne i někteří pamatujete
Po přečtení všech příspěvků, ať pozitivních, či pro mně méně jsem poznal, že asi tak špatné to moje hraní nebylo, když si mne i někteří pamatujete
-------------------------------------------------------------
Serin - Mladý, trošku urážlivý elf, toulající se po lesích a pláních na desce.
Serin - Mladý, trošku urážlivý elf, toulající se po lesích a pláních na desce.
Krizí tohoto typu si prošel skoro každý. RP je hodně citová záležitost, a tak není divu, že jakýkoli náznak pocitu křivdy hráč sílně prožívá.já si pamatuju všechny, jejichž hra se mi líbilaJája CZE píše:Omlouvám se všem, za své příspěvky, opravdu byly inspirované momentální náladou a včerejšími osobními problémy. Prostě jsem měl slabou chvilku, doufám, že to pochopíte. Jestli vám to nevadí, budu pokračovat v hraní svých postaviček a prosím, ať na tohle zapomenete, i když vím, že je to těžké.
Po přečtení všech příspěvků, ať pozitivních, či pro mně méně jsem poznal, že asi tak špatné to moje hraní nebylo, když si mne i někteří pamatujete
Myslím, že ti to šlo/jde moc pěkně Naprosto nevím, jak jsem jako hráč brán DM, ostatními hráči a tak ani, jak vyzní co sem napíšu. Hodně často tu bylo zmiňováno větší množství postav na účtu jako zlo. Nevím proč vlastně, nepochopil jsem to, ale zkusím napsat, proč jich obvykle mívám větší množství já.
- mívám chuť si vyzkoušet nejrůznější možnosti, které daný shard nabízí - třeba tady je spousta nových kouzel, různé nové finty, spousta věcí je rozšířených, lákavých a mně ten systém prostě láká abych ho poznal.
- často rozehraji postavu abych zjistil, že charakter se mi stočil jiným směrem, než jsem původně zamýšlel a tak jak to je mne to nebaví a napravit to bez znásilnění charakteru postavy už nejde. To mi vůbec nevadí u npc, pokud je hraji, ale u postavy, kterou mám hrát dlouhodobě někdy ano. Také se mi málokdy povede hned napoprvé vytvořit takový charakter postavy, který mne po čase nezačne nudit a rozčilovat a zase hrát stále stejné, osvědčené postavy jen v jiných hrách nechci. Tak experimentuji s jinými povahami, s podivnými charaktery a až ve hře zjišťuji, zda mne to baví nebo ne.
- baví mne jako hráče zkoušet vymýšlet různé zajímavé a originální kombinace povolání, přemýšlet jak co s čím spojit a co to bude dělat, v charakter buildu jsem strávil za tu dobu co hraji NWN snad polovinu veškerého času (trochu přeháním), podobně mně bavilo i vytvářet npc v toolsetu - prostě mně to baví a basta
- často se pokouším hrát alternativní, málo hrané postavy nebo charaktery, případně prostě něco, co mne napadne, charakterově mi to přijde zajímavé a nezamyslím se nad tím, zda to systém umožňuje a zda je to reálné a stává se mi, že tak nějak narazím a zjistím, že postavu bych nemohl hrát tak, jak by mne to bavilo s nastavením, které jsem jí dal.
- jsem náladový. Jeden den mi přijde jako úžasná zábava rozehrát němou, hluchou a chromou postavu, která se bude domlouvat pohyby očí a třeba dva dny mně to ohromně baví. Další den mám chuť tu postavu osobně zaškrtit. Jeden den mi přijde jako úžasné začít hrát dokonale dobrou postavu bez jediné charakterové vady a po pár dnech zjišťuji, že nejvíce mne na hře baví sledovat jak má postava opakovaně chcípá, protože ji ze srdce nesnáším, stejně jako okolí. Většinou to končí tak, že mám několik postav stálých, které hraji podle toho, na co mám zrovna náladu - zda na nějakého zákeřného, uhlazeného parchanta, arogantního hulváta, zbabělou postavičku čo provokuje a pak škemrá o milost, klidného klaďase, co je vůdčí typ... a sem tam mně napadne něco, co mi připadá úžasné vyzkoušet a tak si to prostě zahraji. Jsou to většinou epizodní postavičky , které se nějak projeví, projdou městem a pak jdou zase dál nebo prostě někde zhebnou. Podle mně mají své místo. Přeci ne každý, kdo přijde na desku přežije a vydrží. Je tu nějaká úmrtnost.
- za ty roky co jsem všude dělal PJ, DM, GM a já nevím jakýho vola už mám jakousi nemoc z povolání a jen z obtížema jsem i prostě jen dobrý hráč.
- mívám chuť si vyzkoušet nejrůznější možnosti, které daný shard nabízí - třeba tady je spousta nových kouzel, různé nové finty, spousta věcí je rozšířených, lákavých a mně ten systém prostě láká abych ho poznal.
- často rozehraji postavu abych zjistil, že charakter se mi stočil jiným směrem, než jsem původně zamýšlel a tak jak to je mne to nebaví a napravit to bez znásilnění charakteru postavy už nejde. To mi vůbec nevadí u npc, pokud je hraji, ale u postavy, kterou mám hrát dlouhodobě někdy ano. Také se mi málokdy povede hned napoprvé vytvořit takový charakter postavy, který mne po čase nezačne nudit a rozčilovat a zase hrát stále stejné, osvědčené postavy jen v jiných hrách nechci. Tak experimentuji s jinými povahami, s podivnými charaktery a až ve hře zjišťuji, zda mne to baví nebo ne.
- baví mne jako hráče zkoušet vymýšlet různé zajímavé a originální kombinace povolání, přemýšlet jak co s čím spojit a co to bude dělat, v charakter buildu jsem strávil za tu dobu co hraji NWN snad polovinu veškerého času (trochu přeháním), podobně mně bavilo i vytvářet npc v toolsetu - prostě mně to baví a basta
- často se pokouším hrát alternativní, málo hrané postavy nebo charaktery, případně prostě něco, co mne napadne, charakterově mi to přijde zajímavé a nezamyslím se nad tím, zda to systém umožňuje a zda je to reálné a stává se mi, že tak nějak narazím a zjistím, že postavu bych nemohl hrát tak, jak by mne to bavilo s nastavením, které jsem jí dal.
- jsem náladový. Jeden den mi přijde jako úžasná zábava rozehrát němou, hluchou a chromou postavu, která se bude domlouvat pohyby očí a třeba dva dny mně to ohromně baví. Další den mám chuť tu postavu osobně zaškrtit. Jeden den mi přijde jako úžasné začít hrát dokonale dobrou postavu bez jediné charakterové vady a po pár dnech zjišťuji, že nejvíce mne na hře baví sledovat jak má postava opakovaně chcípá, protože ji ze srdce nesnáším, stejně jako okolí. Většinou to končí tak, že mám několik postav stálých, které hraji podle toho, na co mám zrovna náladu - zda na nějakého zákeřného, uhlazeného parchanta, arogantního hulváta, zbabělou postavičku čo provokuje a pak škemrá o milost, klidného klaďase, co je vůdčí typ... a sem tam mně napadne něco, co mi připadá úžasné vyzkoušet a tak si to prostě zahraji. Jsou to většinou epizodní postavičky , které se nějak projeví, projdou městem a pak jdou zase dál nebo prostě někde zhebnou. Podle mně mají své místo. Přeci ne každý, kdo přijde na desku přežije a vydrží. Je tu nějaká úmrtnost.
- za ty roky co jsem všude dělal PJ, DM, GM a já nevím jakýho vola už mám jakousi nemoc z povolání a jen z obtížema jsem i prostě jen dobrý hráč.
Auriel - Chaos, tedy Svoboda musí být podřízena Řádu, tedy Pravidlům. Zlo, tedy Smrt a ničení, musí být podřízena Dobru, tedy Životu.
Sigimalanirseth - ??
Sigimalanirseth - ??
Chybí tam:
- udělám nějakou stupidní chybu - například zapomenu, že abych si mohl vzít tohle povolání, je třeba tenhle feat a že bez něj jsem nahraný a nemám na to ani hodnotu vlastnosti.. takže hraji třeba postavu, co má být shifter, podřídím tomu celou hru a potom zjistím, že bez alertnes to prostě nepůjde.
- udělám nějakou stupidní chybu - například zapomenu, že abych si mohl vzít tohle povolání, je třeba tenhle feat a že bez něj jsem nahraný a nemám na to ani hodnotu vlastnosti.. takže hraji třeba postavu, co má být shifter, podřídím tomu celou hru a potom zjistím, že bez alertnes to prostě nepůjde.
Auriel - Chaos, tedy Svoboda musí být podřízena Řádu, tedy Pravidlům. Zlo, tedy Smrt a ničení, musí být podřízena Dobru, tedy Životu.
Sigimalanirseth - ??
Sigimalanirseth - ??
-
labir
- Příspěvky: 6702
- Registrován: 18. 12. 2005 1.27
- Bydliště: Sídlo u Amfiberai, sféra Equilibrie
- Kontaktovat uživatele:
Následující body jsou psány obecně:
1. Počet postav na accountu není omezen. Pokud by jsme chtěli aby byl tak už dávno je. Technicky není problém.
2. Na hráče jenž střídá postavy jak ponožky se ostatní dívají hodně jinak než na stabilního hráče s 1-2 postavami. S postavou takového hráče nemá moc cenu něco začínat - "investice" do vybudování nějakých vztahů jsou silně "nenávratné" za chvíli ta postava prostě zmizí a přijde jiná. Takže se takový hráč nutně díky tomu ocitá sám v jisté izolaci a ochuzuje sám sebe od té nejlepší stránky hry - ještě zjevně nedospěl a za RP hru zřejmě považuje jen jakýsi "obal" okolo číselných charakteristik postavy.
3. Z bodu 2. jasně vyplývá, že plnohodnotnou hru si na Equilibrii vychutná jen hráč hrající dlouhodobé postavy jenž se "zaintegrují" do sociální struktury světa (vztahy mezi postavami). prosím všimněte si že absolutně nepíši nic o žádné činnosti postav - nějakém vysedávání u ohýnku a pod, činnosti postav (jestli vysedává nebo vyhledává boj) s tím nemají co dělat, jen určují cílovou skupinu pro aplikování vztahů.
4. Důsledkem bodu 2. a 3. je například i to že například ani starší hráči, ani DM nepříjímají postavy takových hráčů do nějakých stabilních NPC uskupení (Univerzita, stráže, PC spolky atd..). Nejen že se jedná o už předem zmařenou investici, ale i potenciální bezpečnostní riziko. Takéžto DM takovým hráčů absolutně neposkytují žádné vymoženosti určené pro vyspělé hráče (křídla, ocasy, rohy, svítící oči, RP společníky atd..), neboť takový hráč za vyspělého považován není.
5. Osobně se domnívám, že velmi časté střídání postav je v silné korelaci s herní nevyzrálostí daného hráče - neví sám co chce nebo chce mít všechno, nebo není dostatečně stabilní, nebo dává před charakterem postavy přednost hře s čísly u povolání/skillů/abilit/featů, tj. tvorbě buildů (powerbuildy, thiev-buildy, mage-buildy, RP-buildy atd..). Namísto toho aby mu skladba povolání vyplynula sama z charakteru a života postavy, tak roubuje charakter na vybranou kombinaci povolání ve snaze být co nejviditelnější/nejsilnější/nejkurióznější a například mít co nejvíc "podivnou" postavu často bez schopnosti ji kvalitně zahrát. Takový hráč pak je pak třeba brán jako "tvořič polotovarů s úchylkami s krátkým poločasem odchodu".
6. V případě chyby v povolání (ten příklad se shifterem) pokud DM jasně vidí, že se nejedná o případ opravy buildu ale o opomenutí osudné vzhledem k charakteru (viz bod 5.) je možné sjednat s DM nápravu relevelem. Ovšem podmínkou je aby daný hráč byl stabilní, tj. nestřídal postavy jak ponožky.
7. U takovýchto hráčů kteří střídají či hrají najednou velké množství postav je extrémně obtížné splnit základní předpoklad pro RP hru - oddělení hráče od postavy a paměti postavy a paměti hráče. Osobně zvládám udržet 3 separované paměti, svou a dvou postav a už to je velmi náročné. Toto je další důvod proč se nutně na hráče-střídače pohlíží s velkou nedůvěrou a nejsou zasvědcování do různých tajemství. Je zde oprávněný předpoklad vysoké pravděpodobnosti zneužití těchto informací jinou postavou hráče a to ať již vědomně či nevědomně.
Závěr: Střídání postav na Equilibrii není zakázané, ale na takového hráče je pohlíženo jako na nevyzrálého a nestabilního, jako na dítě co zkouší hračky a co svět snese a nabízí, jako na někoho s kým není dosud možné počítat při vážnější hře či úmyslech.
Takže si tak klidně hrej, ale počítej s vyjmenovanými důsledky. Ochuzuješ sám sebe.
1. Počet postav na accountu není omezen. Pokud by jsme chtěli aby byl tak už dávno je. Technicky není problém.
2. Na hráče jenž střídá postavy jak ponožky se ostatní dívají hodně jinak než na stabilního hráče s 1-2 postavami. S postavou takového hráče nemá moc cenu něco začínat - "investice" do vybudování nějakých vztahů jsou silně "nenávratné" za chvíli ta postava prostě zmizí a přijde jiná. Takže se takový hráč nutně díky tomu ocitá sám v jisté izolaci a ochuzuje sám sebe od té nejlepší stránky hry - ještě zjevně nedospěl a za RP hru zřejmě považuje jen jakýsi "obal" okolo číselných charakteristik postavy.
3. Z bodu 2. jasně vyplývá, že plnohodnotnou hru si na Equilibrii vychutná jen hráč hrající dlouhodobé postavy jenž se "zaintegrují" do sociální struktury světa (vztahy mezi postavami). prosím všimněte si že absolutně nepíši nic o žádné činnosti postav - nějakém vysedávání u ohýnku a pod, činnosti postav (jestli vysedává nebo vyhledává boj) s tím nemají co dělat, jen určují cílovou skupinu pro aplikování vztahů.
4. Důsledkem bodu 2. a 3. je například i to že například ani starší hráči, ani DM nepříjímají postavy takových hráčů do nějakých stabilních NPC uskupení (Univerzita, stráže, PC spolky atd..). Nejen že se jedná o už předem zmařenou investici, ale i potenciální bezpečnostní riziko. Takéžto DM takovým hráčů absolutně neposkytují žádné vymoženosti určené pro vyspělé hráče (křídla, ocasy, rohy, svítící oči, RP společníky atd..), neboť takový hráč za vyspělého považován není.
5. Osobně se domnívám, že velmi časté střídání postav je v silné korelaci s herní nevyzrálostí daného hráče - neví sám co chce nebo chce mít všechno, nebo není dostatečně stabilní, nebo dává před charakterem postavy přednost hře s čísly u povolání/skillů/abilit/featů, tj. tvorbě buildů (powerbuildy, thiev-buildy, mage-buildy, RP-buildy atd..). Namísto toho aby mu skladba povolání vyplynula sama z charakteru a života postavy, tak roubuje charakter na vybranou kombinaci povolání ve snaze být co nejviditelnější/nejsilnější/nejkurióznější a například mít co nejvíc "podivnou" postavu často bez schopnosti ji kvalitně zahrát. Takový hráč pak je pak třeba brán jako "tvořič polotovarů s úchylkami s krátkým poločasem odchodu".
6. V případě chyby v povolání (ten příklad se shifterem) pokud DM jasně vidí, že se nejedná o případ opravy buildu ale o opomenutí osudné vzhledem k charakteru (viz bod 5.) je možné sjednat s DM nápravu relevelem. Ovšem podmínkou je aby daný hráč byl stabilní, tj. nestřídal postavy jak ponožky.
7. U takovýchto hráčů kteří střídají či hrají najednou velké množství postav je extrémně obtížné splnit základní předpoklad pro RP hru - oddělení hráče od postavy a paměti postavy a paměti hráče. Osobně zvládám udržet 3 separované paměti, svou a dvou postav a už to je velmi náročné. Toto je další důvod proč se nutně na hráče-střídače pohlíží s velkou nedůvěrou a nejsou zasvědcování do různých tajemství. Je zde oprávněný předpoklad vysoké pravděpodobnosti zneužití těchto informací jinou postavou hráče a to ať již vědomně či nevědomně.
Závěr: Střídání postav na Equilibrii není zakázané, ale na takového hráče je pohlíženo jako na nevyzrálého a nestabilního, jako na dítě co zkouší hračky a co svět snese a nabízí, jako na někoho s kým není dosud možné počítat při vážnější hře či úmyslech.
Takže si tak klidně hrej, ale počítej s vyjmenovanými důsledky. Ochuzuješ sám sebe.
Když něco chcete, nevynucujte si to od okolí. Ptejte se, co vy sami pro to můžete udělat.
moc hezky receno.Kdyz jsem zacinala, hrozne dlouho jsem mela jen jednu postavu a to bylo nejlepsi. jenze to byla postavicka extremne hodna a naivni a stavalo se, ze kdy jsem ji zacla hrat s nespravnou naladou, tak jsem ji hrou narusovala charakter. Takze na kompenzovani vznikla hubata zahorkla klericka. Tohle jeste slo, dve postavy se pomerne bez problemu daly stridat, i kdyz uz to nebylo uplne idealni pro jejich rozvoj, Ale porad se jeste daly udrzet a obe bez problemu zapadaly do sveta, kde se vyskytovaly. Ale pak prislo obdobi, kdy jsme s kamaradama zacali vymyslet skupinky, ze si zahrajem spolu neco konkretniho, tak mi jeste vznikla nema zlodejka a pozdeji za obdobne situace dryada. Jenze skupinky se neudrzely a mne zustaly postavy, ktere jsem rada hravala, ale takovy pocet uz hodne narusoval hrani. Postavy se mi tezko zahravaly, byl uz problem se zmenou zapadnout do charakteru a vsechny zacaly byt ploche a nevyrazne. Proto mam ted jednu postavu a rada bych ji vypilovala, radsi nez si k ni prodavat dalsi. Navic EQ je svet, ktery opravdu hodne vyzaduje interakci s okolim, zapadnuti do spolecnosti atp., cemuz rozmelnovani do vice charakteru docela brani.
-
photter
- Příspěvky: 1348
- Registrován: 18. 2. 2006 22.43
- Bydliště: Arnudenské císařství
- Kontaktovat uživatele:
nemluvě o tom, že je to velmi sobeckej postoj, uvědom si, že jako tvoje postava máš "nárok" na svět, svět a ostatní postavy maj "nárok" na tebe, ať už s tou postavou chtěj kamarádit, obchodovat nebo ji třeba přefiknout nebo zabít
možná ti kolikrát při plánování postavy proběhne hlavou, jaká asi bude mít vztahy se známějšíma postavama ve světě - dovedeš si představit, jak chaotickej by byl svět, kde by hráli samý "střídači" ?
možná ti kolikrát při plánování postavy proběhne hlavou, jaká asi bude mít vztahy se známějšíma postavama ve světě - dovedeš si představit, jak chaotickej by byl svět, kde by hráli samý "střídači" ?
Labir: Díky za odpověď. Tvůj pohled na věc je zajímavý (pokud pomineme, že do značné míry rozhodující 
) a myslím, že celkem opodstatněný. Tedy aspoň co se týče střídání z důvodu zkoušení a podobně. Tam celkem chápu to, že je problém (i v případě, že by byla snaha) umožnit všem takovým postavám účast v různých npc uskupeních, pokud to nebude plně automaticky. Také rozumím tomu, že ti to připadá jako známka hráčské nevyspělosti a svým způsobem určitě je.
Samozřejmě jak už to u mně bývá, dovolím si v některých ohledech nesouhlasit.
Například vůbec by mi jako hráči a v podstatě ani jako člověku v reálu nevadí setkávat se s epizodními postavami a navazovat s nimi vztahy. Běžně si utvářím nadstandartní vztahy s prodavačkami téměř ve všech obchodech v celém okolí, povídám si s lidmi když jdu se psem a snažím se je aspoň trochu poznat a pochopit, zajímá mne jak žijí a co se od nich mohu naučit. Otevřený rozhovor s člověkem, kterého potkám ve vlaku a předpokládám, že je to poprvé a naposledy má také něco do sebe. Myslím, že i tento druh vztahů a výměny zkušeností mne rozvíjí, leckdy jsem se zajímavé věci naučil právě takto. Setkávám se denně se spoustou lidí a je to často fajn. Podobné je to pro mne i jako pro hráče. Naopak, pokud by se neobjevovaly nové tváře, myslím, že bych to začal vnímat jako takový malý rybníček, kde každý každého zná a ví o něm i jaké barvy má ponožky. Takové prostředí sebou nese určité nevýhody, zejména při hře za odlišné typy charakterů postav, než jaké jsou dlouhodobě příjemné na setkávání. Je to jako když máš být s někým pár let na jednom pokoji třeba na intru, dlouhodobě nesneseš zdaleka každého, je ponorková nemoc a ty nové tváře to mohou trochu mírnit. Mimochodem právě tyto typy nepříjemných, podlých, zbabělých, hamižných nebo obecně takových, které nutí ostatní, aby se pořádně projevil jejich charakter v krizové situaci při hře mezi hráči, pokud jsou dobře zahrané a je jich rozumné množství, jsou jedny z nejdůležitějších pro udržení "zdravé populace". Možná se mnou nebudeš souhlasit, respektuji to.
Jen aby bylo jasno. Na většinu mých postav, které když někde začínám obvykle zkouším se ten bod s epizodními postavami a jejich užitečností téměř nevztahuje. Tam tvé výtky skutečně platí a já tu teď neobhajuji sebe, jen poukazuji na případ, kde to podle mne nejde brát tak obecně to odsouzení střídání postav.
Za další, jsou lidé, kteří mohou tvrdě hrát na permanentní smrt u postavy. Je to z hlediska fungování hry, budování vztahů s ostatními hráči a práce DM špatně? Jiste, ztěžuje to totiž práci DM, který do někoho investuje svůj čas a dokonce hrozí, že jiní hráči kvůli tomu skončí.
Skutečně je to špatně? Ne, samozřejmě že ne.
To je jen pohodlnost DM (a já jako DM jsem v tomhle také často pohodlný), kteří se snaží mít stabilní systém hiearchie hráčů, lépe se to udržuje. A je to lidská velmi špatná vlastnost, kdy lidé si přivlastňují ty, ke komu mají blíže. A když nějaká postava na kterou jsou vytvořeny vazby potom skončí, přenáší hráči tyhle negativní pocity pramenící z pocitu jakési ztráty (která ale ve skutečnosti vůbec nenastala, jen dotyčný si vytvořil jakýsi vlastnický vztah). V reálu když se někdo stane ředitelem podniku, tak druhý den ho může přejet auto nebo skosit infarkt. Členové našich rodin mohou zemřít, stejně jako my samotní. Je fajn, pokud se člověk může s tímhle setkat ve hře, umožní mu to IMHO trochu se to naučit zvládat, pochopit to a lépe se s tím potom vypořádat v reálu. Tedy DM musí náhle improvizovat a pokud si vytvořil dopředu krásnou a spletitou příběhovou linii a naplánoval si jak co bude, tak je to někdy v troskách. A to je v pořádku, ukazuje to, že ten přístup není ideální a nutí to DM, aby improvizovali a aby takové nepružné plány nevytvářeli. A to se jim bude hodit ve skutečném životě. Podobné je to u hráčů - smrt je prostě poblíž. Samozřejmě že to vytváří problémy a negativa, ale je přeci lepší, když tu zkušenost mohou lidé získávat ve hře a mohou se s ní učit pracovat takhle nanečisto a postupně se třeba naučí ji zahrnovat do svého života a potom už s tím nebudou mít tak velký problém. Tedy není to špatné, je to jen větší zátěž, víc to přibližuje realitě. Jedné co je nutné, je aby jak hráč pokud končí s postavou, tak DM pokud končí a měl nějaká rozehraná NPC je ukončil. Napsal co se s nimi stalo, odehrál svou smrt, odchod do pustin a podobně. To je tam důležité, protože to dává ostatním možnost zareagovat - uspořádat pohřeb nebo slavnostní hostinu, převzít úkoly...
Je možné (mám ten pocit), že rozdílné náhledy na hru jsou u nás dány (pokud pomineme důvody typu je nový a nezná systém nebo je tu moc dlouho a zkostnatěl a už hráče nechápe ) rozdílnými životními postoji a vůbec postoji ohledně hry. To je celkem fajn, máme možnost se vzájemně obohatit.
PS: jsem nemocný, tak mám čas psát takové sáhodlouhé voloviny, není nutnost reagovat
PS2: pěkný den Labire, ať se ti dnes daří
Tvůj pohled na věc je zajímavý (pokud pomineme, že do značné míry rozhodující ) a myslím, že celkem opodstatněný. Tedy aspoň co se týče střídání z důvodu zkoušení a podobně. Tam celkem chápu to, že je problém (i v případě, že by byla snaha) umožnit všem takovým postavám účast v různých npc uskupeních, pokud to nebude plně automaticky. Také rozumím tomu, že ti to připadá jako známka hráčské nevyspělosti a svým způsobem určitě je. Samozřejmě jak už to u mně bývá, dovolím si v některých ohledech nesouhlasit.
Například vůbec by mi jako hráči a v podstatě ani jako člověku v reálu nevadí setkávat se s epizodními postavami a navazovat s nimi vztahy. Běžně si utvářím nadstandartní vztahy s prodavačkami téměř ve všech obchodech v celém okolí, povídám si s lidmi když jdu se psem a snažím se je aspoň trochu poznat a pochopit, zajímá mne jak žijí a co se od nich mohu naučit. Otevřený rozhovor s člověkem, kterého potkám ve vlaku a předpokládám, že je to poprvé a naposledy má také něco do sebe. Myslím, že i tento druh vztahů a výměny zkušeností mne rozvíjí, leckdy jsem se zajímavé věci naučil právě takto. Setkávám se denně se spoustou lidí a je to často fajn. Podobné je to pro mne i jako pro hráče. Naopak, pokud by se neobjevovaly nové tváře, myslím, že bych to začal vnímat jako takový malý rybníček, kde každý každého zná a ví o něm i jaké barvy má ponožky. Takové prostředí sebou nese určité nevýhody, zejména při hře za odlišné typy charakterů postav, než jaké jsou dlouhodobě příjemné na setkávání. Je to jako když máš být s někým pár let na jednom pokoji třeba na intru, dlouhodobě nesneseš zdaleka každého, je ponorková nemoc a ty nové tváře to mohou trochu mírnit. Mimochodem právě tyto typy nepříjemných, podlých, zbabělých, hamižných nebo obecně takových, které nutí ostatní, aby se pořádně projevil jejich charakter v krizové situaci při hře mezi hráči, pokud jsou dobře zahrané a je jich rozumné množství, jsou jedny z nejdůležitějších pro udržení "zdravé populace". Možná se mnou nebudeš souhlasit, respektuji to.
Jen aby bylo jasno. Na většinu mých postav, které když někde začínám obvykle zkouším se ten bod s epizodními postavami a jejich užitečností téměř nevztahuje. Tam tvé výtky skutečně platí a já tu teď neobhajuji sebe, jen poukazuji na případ, kde to podle mne nejde brát tak obecně to odsouzení střídání postav.
Za další, jsou lidé, kteří mohou tvrdě hrát na permanentní smrt u postavy. Je to z hlediska fungování hry, budování vztahů s ostatními hráči a práce DM špatně? Jiste, ztěžuje to totiž práci DM, který do někoho investuje svůj čas a dokonce hrozí, že jiní hráči kvůli tomu skončí.
Skutečně je to špatně? Ne, samozřejmě že ne.
To je jen pohodlnost DM (a já jako DM jsem v tomhle také často pohodlný), kteří se snaží mít stabilní systém hiearchie hráčů, lépe se to udržuje. A je to lidská velmi špatná vlastnost, kdy lidé si přivlastňují ty, ke komu mají blíže. A když nějaká postava na kterou jsou vytvořeny vazby potom skončí, přenáší hráči tyhle negativní pocity pramenící z pocitu jakési ztráty (která ale ve skutečnosti vůbec nenastala, jen dotyčný si vytvořil jakýsi vlastnický vztah). V reálu když se někdo stane ředitelem podniku, tak druhý den ho může přejet auto nebo skosit infarkt. Členové našich rodin mohou zemřít, stejně jako my samotní. Je fajn, pokud se člověk může s tímhle setkat ve hře, umožní mu to IMHO trochu se to naučit zvládat, pochopit to a lépe se s tím potom vypořádat v reálu. Tedy DM musí náhle improvizovat a pokud si vytvořil dopředu krásnou a spletitou příběhovou linii a naplánoval si jak co bude, tak je to někdy v troskách. A to je v pořádku, ukazuje to, že ten přístup není ideální a nutí to DM, aby improvizovali a aby takové nepružné plány nevytvářeli. A to se jim bude hodit ve skutečném životě. Podobné je to u hráčů - smrt je prostě poblíž. Samozřejmě že to vytváří problémy a negativa, ale je přeci lepší, když tu zkušenost mohou lidé získávat ve hře a mohou se s ní učit pracovat takhle nanečisto a postupně se třeba naučí ji zahrnovat do svého života a potom už s tím nebudou mít tak velký problém. Tedy není to špatné, je to jen větší zátěž, víc to přibližuje realitě. Jedné co je nutné, je aby jak hráč pokud končí s postavou, tak DM pokud končí a měl nějaká rozehraná NPC je ukončil. Napsal co se s nimi stalo, odehrál svou smrt, odchod do pustin a podobně. To je tam důležité, protože to dává ostatním možnost zareagovat - uspořádat pohřeb nebo slavnostní hostinu, převzít úkoly...Je možné (mám ten pocit), že rozdílné náhledy na hru jsou u nás dány (pokud pomineme důvody typu je nový a nezná systém nebo je tu moc dlouho a zkostnatěl a už hráče nechápe
) rozdílnými životními postoji a vůbec postoji ohledně hry. To je celkem fajn, máme možnost se vzájemně obohatit. PS: jsem nemocný, tak mám čas psát takové sáhodlouhé voloviny, není nutnost reagovat
PS2: pěkný den Labire, ať se ti dnes daří
Auriel - Chaos, tedy Svoboda musí být podřízena Řádu, tedy Pravidlům. Zlo, tedy Smrt a ničení, musí být podřízena Dobru, tedy Životu.
Sigimalanirseth - ??
Sigimalanirseth - ??
Jen bych dodal:
Prošel jsem si snad už fází, kdy jsem byl v šoku se zdejšího systému a rozčiloval mně. Jak to běhání, tak expování za čas, tak hromada jiných věcí (viz flame ohledně aury). Tak nějak jsem se smířil s některými věcmi, trochu se přizpůsobil a něco prostě beru jako nutné zlo a daň za to, že tu hraji.
Teď stále ještě přemýšlím, zda je tu hratelné zlo a zda není likvidováno a zda komunita není příliš zatuchlá na to, aby se tu dlouhodobě zlá postava mohla udržet. Viz poslední diskuze Sbohem a dík za ryby. Každopádně pokud zjistím, že zde z různých důvodů chybí protivníci (ať už budu hrát za jakoukoli postavu) z řad jiných hráčů, pozbude pro mně hra v podstatě smysl. NPC ani DM nikdy tohle nenahradí a prostředí, kde by všichni povinně táhli za jeden provaz a kdo není s námi je vytlačen na okraj - to by byla noční můra. Ale zatím to vypadá dobře, naštěstí už jsem potkal i postavy, které nebyly hned kamarád, vypadá to, že kromě přátel tu budu snad mít i nepřátele a díky za ně. To jen tak na okraj, ale je to tu flame, tak i pokud se toho někdo chytí, snad to nebude problém.
v současné době hraji hmm řekněme dvě postavy, lidožravý trpaslík se neujal, takže ho asi ukončím s tím, že se jednoduše nevrátí z druhé strany. Nejde tam o to, že by mne to nebavilo, spíš by to se mnou nehráli ostatní lidé, se kterými hrát chci.
Jinak tady na EQ je to omezené už levelem. Nemám moc času a tak už dostat postavu na nějaký 4.-5. level je pro mně většinou jasná hranice, zda dlouhodobá, nedlouhodobá. Ostatním to možná přijde směšné, ale když se nehraje moc hodin denně a nebo ne každý den, tak to tak je.
Prošel jsem si snad už fází, kdy jsem byl v šoku se zdejšího systému a rozčiloval mně. Jak to běhání, tak expování za čas, tak hromada jiných věcí (viz flame ohledně aury). Tak nějak jsem se smířil s některými věcmi, trochu se přizpůsobil a něco prostě beru jako nutné zlo a daň za to, že tu hraji.
Teď stále ještě přemýšlím, zda je tu hratelné zlo a zda není likvidováno a zda komunita není příliš zatuchlá na to, aby se tu dlouhodobě zlá postava mohla udržet. Viz poslední diskuze Sbohem a dík za ryby. Každopádně pokud zjistím, že zde z různých důvodů chybí protivníci (ať už budu hrát za jakoukoli postavu) z řad jiných hráčů, pozbude pro mně hra v podstatě smysl. NPC ani DM nikdy tohle nenahradí a prostředí, kde by všichni povinně táhli za jeden provaz a kdo není s námi je vytlačen na okraj - to by byla noční můra. Ale zatím to vypadá dobře, naštěstí už jsem potkal i postavy, které nebyly hned kamarád, vypadá to, že kromě přátel tu budu snad mít i nepřátele a díky za ně. To jen tak na okraj, ale je to tu flame, tak i pokud se toho někdo chytí, snad to nebude problém.
v současné době hraji hmm řekněme dvě postavy, lidožravý trpaslík se neujal, takže ho asi ukončím s tím, že se jednoduše nevrátí z druhé strany. Nejde tam o to, že by mne to nebavilo, spíš by to se mnou nehráli ostatní lidé, se kterými hrát chci.
Jinak tady na EQ je to omezené už levelem. Nemám moc času a tak už dostat postavu na nějaký 4.-5. level je pro mně většinou jasná hranice, zda dlouhodobá, nedlouhodobá. Ostatním to možná přijde směšné, ale když se nehraje moc hodin denně a nebo ne každý den, tak to tak je.
Auriel - Chaos, tedy Svoboda musí být podřízena Řádu, tedy Pravidlům. Zlo, tedy Smrt a ničení, musí být podřízena Dobru, tedy Životu.
Sigimalanirseth - ??
Sigimalanirseth - ??
Byl by chaotický. Stejně jako svět, ve kterém budou hrát samé dlouhodobé postavy bude pro mne příliš neměnný a nudný. Epizodní postavy mají prostě svou úlohu a svůj význam, stejně jako ty stálé. Nic víc, nic míň.photter píše:nemluvě o tom, že je to velmi sobeckej postoj, uvědom si, že jako tvoje postava máš "nárok" na svět, svět a ostatní postavy maj "nárok" na tebe, ať už s tou postavou chtěj kamarádit, obchodovat nebo ji třeba přefiknout nebo zabít
možná ti kolikrát při plánování postavy proběhne hlavou, jaká asi bude mít vztahy se známějšíma postavama ve světě - dovedeš si představit, jak chaotickej by byl svět, kde by hráli samý "střídači" ?
Jinak na nikoho na světě nemáš žádný nárok, na žádnou věc, osobu dokonce ani na většinu svých schopností. Člověku vlastně téměř nic nepatří, jen si to namlouvá.
Auriel - Chaos, tedy Svoboda musí být podřízena Řádu, tedy Pravidlům. Zlo, tedy Smrt a ničení, musí být podřízena Dobru, tedy Životu.
Sigimalanirseth - ??
Sigimalanirseth - ??
-
The_Balrog
- Příspěvky: 4924
- Registrován: 3. 8. 2006 7.37
- Bydliště: (ಠ_ృ)
- Kontaktovat uživatele:
inu.. premyslel jsem, ze si tu taky zadiskutuju, ale nastesti mne nakonec doslo, ze se tu spis mluvi hodne v teoreticke rovine, ktera se hrani na Eq dotyka pouze letmo a spickou prstu; takze reagovat nebudu :D … i kdyz jen...
eh? .. protivnici? neco, "proti cemu hrat"? *zamrka* … a vlastne.. proc by ne, ze.. kzdy mame nejaky svuj pritup ke hrani, nekdo radsi hraje "proti necemu", ja si radeji "ziju". A stejne jako ve svem zivote nemam "protivniky", proti kterym bych zil, neco podnikal, nebo se s nimi porad hadal a pretahoval...
je hezke, jak si kazdy do hry prinasime jine casti "realu". ^_^
(veta vytrzena z kontextu, dohledejte si souvislosti, pro jistotu...)LDamian píše:…. Každopádně pokud zjistím, že zde z různých důvodů chybí protivníci (ať už budu hrát za jakoukoli postavu) z řad jiných hráčů, pozbude pro mně hra v podstatě smysl. ….
eh? .. protivnici? neco, "proti cemu hrat"? *zamrka* … a vlastne.. proc by ne, ze.. kzdy mame nejaky svuj pritup ke hrani, nekdo radsi hraje "proti necemu", ja si radeji "ziju". A stejne jako ve svem zivote nemam "protivniky", proti kterym bych zil, neco podnikal, nebo se s nimi porad hadal a pretahoval...
je hezke, jak si kazdy do hry prinasime jine casti "realu". ^_^
„Jmenuju se Natalie. A dělám si, co chci.“
Myslím, že to tak skutečně je.The_Balrog píše:inu.. premyslel jsem, ze si tu taky zadiskutuju, ale nastesti mne nakonec doslo, ze se tu spis mluvi hodne v teoreticke rovine, ktera se hrani na Eq dotyka pouze letmo a spickou prstu; takze reagovat nebudu :D … i kdyz jen...
(veta vytrzena z kontextu, dohledejte si souvislosti, pro jistotu...)LDamian píše:…. Každopádně pokud zjistím, že zde z různých důvodů chybí protivníci (ať už budu hrát za jakoukoli postavu) z řad jiných hráčů, pozbude pro mně hra v podstatě smysl. ….
eh? .. protivnici? neco, "proti cemu hrat"? *zamrka* … a vlastne.. proc by ne, ze.. kzdy mame nejaky svuj pritup ke hrani, nekdo radsi hraje "proti necemu", ja si radeji "ziju". A stejne jako ve svem zivote nemam "protivniky", proti kterym bych zil, neco podnikal, nebo se s nimi porad hadal a pretahoval...
je hezke, jak si kazdy do hry prinasime jine casti "realu". ^_^
Například často pokud přemýšlím co bych si zahrál, tak přemýšlím nad svými povahovými rysy a vlastnostmi které projevuji a rozhoduji se, který bych rád lépe poznal. A hra mi potom slouží mimo zábavy a oddechu i na to, abych přes své postavy a jejich reakce poznával sám sebe. Protože samozřejmě nemohu hrát nic, co v sobě nemám a často si vhodně zvolenou postavou uvědomím u sebe některé věci zpětně nebo zjistím, jak by to fungovalo, kdybych se v těchto situacích choval takhle. Třeba získal jsem zajímavé zkušenosti při hře soudce (nikdy by mně nenapadlo, že to vidí z této pozice), učil jsem se (vlastně zase učím) svádění, zkoumal jak se musí projevovat postava, aby ji ostatní brali jako přirozeného vůdce a podobně. Prostě beru to tak, že v životě má člověk poznat především sám sebe a když už jsem líný na to, abych dělal nějakou pravidelnou práci v tomhle směru přímo v reálu, tak aspoň něco málo ve hrách.No a ty protivníci se toho týkají, protože mi umožňují ten život té postavičky prožít plněji a zažít silnější emoce při hře. Je to motivace a dochází tam k vyhraněným, krizovým situacím ať už při přímém souboji nebo jen při soupeření třeba vzájemnými pomluvami, udáváním u stráží, plánováním přepadu či nějakých jiných metod, jak soupeře potřít. Kvalitní soupeř je pro mně ve hře prostě důležitý pro většinu mých postav (jsou i výjimky, ale patří často do řad postav epizodních). A mimochodem v reálném životě nejsem s každým kamarád, ale přímé soupeře také nemívám - nebo je aspoň nedržím ve svém okolí moc dlouho. Ale je fakt, že každý člověk se kterým jsem měl spor ať už na fyzické úrovni nebo jinak mi umožnil něco se naučit, takže z tohodle hlediska lepší jeden pořádný soupeř na úrovni, než deset neslaných nemastných kamarádíčků, co úroveň nemají.
Auriel - Chaos, tedy Svoboda musí být podřízena Řádu, tedy Pravidlům. Zlo, tedy Smrt a ničení, musí být podřízena Dobru, tedy Životu.
Sigimalanirseth - ??
Sigimalanirseth - ??
-
The_Balrog
- Příspěvky: 4924
- Registrován: 3. 8. 2006 7.37
- Bydliště: (ಠ_ృ)
- Kontaktovat uživatele:
jee, ted me pri cisteni zubu napadla bezvadna vec, tak ji sem jeste musim napsat, nez frnknu do skoly...
:: Alegorie se sbiranim hezkych kaminku ::
Hrac, ktery hraje ruzne postavy jak se mu hodi, zaziva zabavne scenky (hezke, leskle kaminky) spolecne s temi nezabavnymi, kdy proste nenajde dobreho protihrace pro tu svoji prave konkretni postavu, nebo tak..) - to jsou kaminky, co na prvni pohled oko neupoutaji.
(Cili rozumejme - leskle kaminky - prihody ze hry, co se daji vypravet poutave treba u piva na srazech a osklive kaminky casti hry, co by byly na vypraveni nudne, pac se skoro nic nedeje).
Takze hrac epizodnich postav chodi, cas od casu se sehne a sebere kaminek; v kapse mu o sebe tuka jen par lesklych, ty nehezke s klidnym srdcem muze zahodit, protoze mu jsou k nicemu.
Zatimco hrac "dlouhodobe" postavy chodi, sbira kaminky, ale nechava si i ty mene hezke, jeho batoh je uz od nich pekne tezky. Kdyz ho otevre, muze z nej vylovit hezke kaminky (nekdy to da trochu prace), ale co je hlavni - vsechny tyhle kaminky se daji pouzit k vyskladani krasneho obrazu, mozaiky z kaminku, kde do sebe zapadaji jak ty hezke, tak i osklive, doplnuji se, podtrhuji svoji krasu a i ty osklive vedle hezkych trochu zkrasni. A navic je ten obraz kouzelny, ostatni postavy (i hraci) v nem vidi neco trochu jineho; a pro mne je napriklad takova krasna mozaika mnohem dulezitejsi a prijde mi krasnejsi, nez par nadhernych oblazku v kapse.
:: Alegorie se sbiranim hezkych kaminku ::
Hrac, ktery hraje ruzne postavy jak se mu hodi, zaziva zabavne scenky (hezke, leskle kaminky) spolecne s temi nezabavnymi, kdy proste nenajde dobreho protihrace pro tu svoji prave konkretni postavu, nebo tak..) - to jsou kaminky, co na prvni pohled oko neupoutaji.
(Cili rozumejme - leskle kaminky - prihody ze hry, co se daji vypravet poutave treba u piva na srazech a osklive kaminky casti hry, co by byly na vypraveni nudne, pac se skoro nic nedeje).
Takze hrac epizodnich postav chodi, cas od casu se sehne a sebere kaminek; v kapse mu o sebe tuka jen par lesklych, ty nehezke s klidnym srdcem muze zahodit, protoze mu jsou k nicemu.
Zatimco hrac "dlouhodobe" postavy chodi, sbira kaminky, ale nechava si i ty mene hezke, jeho batoh je uz od nich pekne tezky. Kdyz ho otevre, muze z nej vylovit hezke kaminky (nekdy to da trochu prace), ale co je hlavni - vsechny tyhle kaminky se daji pouzit k vyskladani krasneho obrazu, mozaiky z kaminku, kde do sebe zapadaji jak ty hezke, tak i osklive, doplnuji se, podtrhuji svoji krasu a i ty osklive vedle hezkych trochu zkrasni. A navic je ten obraz kouzelny, ostatni postavy (i hraci) v nem vidi neco trochu jineho; a pro mne je napriklad takova krasna mozaika mnohem dulezitejsi a prijde mi krasnejsi, nez par nadhernych oblazku v kapse.
„Jmenuju se Natalie. A dělám si, co chci.“
-
labir
- Příspěvky: 6702
- Registrován: 18. 12. 2005 1.27
- Bydliště: Sídlo u Amfiberai, sféra Equilibrie
- Kontaktovat uživatele:
Kdepak to je jen povrchní pohled. Pokud hledáš tak najdeš (nebo spíš to druhé najde tebe). Jediné co, že nastavení světa eliminuje takové to "okaté zlo na první pohled". Na Equilibrii je zlo spíš rafinované, zaintegrované do společnosti, přetvařující se, ale když se něco připlete do jeho plánů - ťaf a projeví se. Hloupé zlo u hráčských postav nepřežije, to je schválně.LDamian píše:Teď stále ještě přemýšlím, zda je tu hratelné zlo a zda není likvidováno a zda komunita není příliš zatuchlá na to.…
A to co jsem psal není vůbec pro nějaké ulehčení DM. Já jsem DM z donucení, nejraději bych DM nebyl takže sám sebe vnímám spíš jako hráče - a jako hráč tyhle epizodní postavy také nemusím. Zejména ne pokud se objevují a mizí jak na běžícím pásu. To co jsem psal je popis stávající situace, to není můj názor pokud není řečeno jinak, je to prostě stav na serveru jenž z větší části dělají ostatní hráči.
Ta alegorie s kamínky je úžasná, moc pěkné přirovnání!
A ad epizodní postavy na pár hodin - opakuji že nejsou omezovány nebo zakázány, jen jejich hráč musí počítat s následky výše popsanými.
A ad navázání vztahů s epizodními postavami - jistě je to možné, ale po takové postavě zbyde u ostatních jen neurčitý dojem se setkání z nevyprofilovanou začínající postavou, která většinou aby byla zajímavá alespoň něčím tak má od svého hráče danou nějakou zvláštnost nebo úchylku. Protože postavy zajímavé charakterem, svou minulostí, historií a "opravdovostí" nevzniknou v něčí hlavě, ale jen hrou a jejich životem.
A popravdě potkávat takovéhle polotovary jak na běžícím pásu se mi jako hráči vůbec nechce a je to spíš z mého osobního pohledu na škodu.
Když něco chcete, nevynucujte si to od okolí. Ptejte se, co vy sami pro to můžete udělat.
Však já se nepřu. Jen jsem se zatím na vlastní vočička nepřesvědčil. Tedy samozřejmě potkal jsem nějaké zlé lidi, byl jsem bit, bylo mi vyhrožováno obětováním. Jen zatím je mi to málo.labir píše:Kdepak to je jen povrchní pohled. Pokud hledáš tak najdeš (nebo spíš to druhé najde tebe). Jediné co, že nastavení světa eliminuje takové to "okaté zlo na první pohled". Na Equilibrii je zlo spíš rafinované, zaintegrované do společnosti, přetvařující se, ale když se něco připlete do jeho plánů - ťaf a projeví se. Hloupé zlo u hráčských postav nepřežije, to je schválně.LDamian píše:Teď stále ještě přemýšlím, zda je tu hratelné zlo a zda není likvidováno a zda komunita není příliš zatuchlá na to.…
Asi jsem naučený z A2, (případně z Ultimy Online a třeba xarhaazů) kde byli jako hlavní protivníci drowové, kteří se sice až tak moc neprojevovali, ale každý o nich věděl, každý o nich mluvil, byli tak nějak na očích jako zlo a byli tam i hráči. Také tam bylo zlo integrované do společnosti na povrchu, byl tam dokonce i tajný zlý chrám na povrchu, ale to by podle mne samo o sobě bez drowů bylo trochu málo a právě to, že tam byla celá zlá společnost pomáhalo i tomu integrovanému zlu. Tady je očividné zlo také (skřeti, drowové, banditi), ale pouze v rukou DM nebo jako NPC, hráčům svěřeno do rukou nebylo nebo bylo, ale po nějakém nezdaru se s tím zdá se přestalo experimentovat. Nebyl jsem tu na začátku, tak nevím. Tím vůbec netvrdím, že je to nutně špatně, jen poukazuji na rozdíl. Ono hodně udělá právě to očividné vědomí toho, že nějaké zlo je, že tam někde jsou šmejdi, kteří jsou silní, nebezpeční a "jdou po nás" a u těch našich šmejdů co se nám skrývají v komunitě hroží, že s tamtěma budou spolupracovat a špechovat pro ně a tak dále. A k samotným útokům téměř nemusí docházet. Ale tak v tomhle se vůbec nebudu přít, vážně ten shard znám ještě moc málo a je možné, že nakonec ocením jak je to tu udělané. Jen zatím si tím prostě nejsem jist a přijde mi to nějaké nedotažené a mám obavu, aby to tu postupně nezdegenerovalo.Auriel - Chaos, tedy Svoboda musí být podřízena Řádu, tedy Pravidlům. Zlo, tedy Smrt a ničení, musí být podřízena Dobru, tedy Životu.
Sigimalanirseth - ??
Sigimalanirseth - ??