Nejdřív to pochvalné. Equilibrie se mi hrozně líbí a všemožné vychtávky a možnosti jsou opravdu úžasné. Taky lidi jsou tu ve hře dobří a bavilo mě s nimi hrát!
Taky jsem potkala DM v každém hraní, což rozhodně potěšilo :-)
Opravdu mě to na Equilibrii chytlo, ale bohužel sem narazila na řadu věcí, které mi ten zážitek trochu pokazily... bohužel se jednalo spíš o systémy, než o lidi.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tohle bude trošku delší, páč to musím vysvětlovat :D
První věc, která mě zarazila hned jsou často uplatňované vícenásobné restrikce.
Například zkušenostní systém. Na jednu stranu je zvýšena hranice pro postup o level, ale zároveň je s každým dalším levelem sníženo množství získávaných xp... je to jako s naším státem, který občas daní věci dvakrát :D Sice chápu že se postup musí zpomalit, ale z psychologického hlediska je to strašně frustrující! Nehledě na neuvěřitelnou dobu, kterou by u toho člověk musel strávit :-)
Další jsou monstra a nepřátelé, které můžete potkat. Na jednu stranu je množství xp za zabíjení potvor minimální a na druhou stranu je jejich síla prostě epická. Takže to je dvojnásobná demotivace k jejich lovu nebo zabíjení... tedy s tím zabíjením to asi nebude tak horké, protože proti tomu funguje řada dalších restrikcí (peníze a strašná drahota), ačkoliv obrovská síla potvor je asi to nejzásadnější. Příklad přímo ze hry: skřet honí postavu, která nemá ani zbraň či zbroj a té se podaří přes lokaci (a s pěkným šrámem) utéct k blízkým dřevorubcům, hledajíc pomoc. Předpokládá, že dřevorubci se sekyrami jsou silní chlapi (svalovci :-) a že skřeta (opakuji, jednoho!) snad hravě zvládnou... Jenomže skřet bezproblémů zabije oba dva.…… Nebyla jsem to já, tak mě prosím nezabanujte za "zneužívání systému".
Úplně novou a pro mě velice překvapivou věcí (hlavně díky výše uvedenému) byla frekvence smrti. Jak jsem psala, hraji tu teprve krátce (dvě hraní), ale už jsem viděla tři smrti postav, několik mrtvých NPC a další byla málem moje... A to se jednalo o smrt kvůli normální chůzi podél cesty, která byla (hned za přechodem) obývána epickými skřety. Jak jsem se dočetla v jednom topicu tady, tak se jedná asi o ukázku "přílišné zvědavosti".
K tomu asi nemám co dodat, jen že sedět ve vesnici je nudaaa. :-) Popravdě řečeno takovou umírací frekvenci sem ale nezažila skoro ani na akčních světech :-) Což mě vede k otázce, kolik zářezů má tak průměrně DM v jedné hře na Eq a kdo zrovna vede tabulku? Jen vtipkuju 
Ale dál. Popravdě řečeno způsob, jakým Equilibrie dosahuje svého přízviska HCRP mi přijde pro nové hráčky (a hráče) dost tvrdý... kdybych neznala jiné světy nebo začínala přímo hrát tady, tak by mě to asi dost odradilo. A jednu hráčku, která právě začíná na Equilibrii to dokázalo znechutit docela dost :-( Ale snad nakonec ještě vytrvá :-)
Ještě se tu moc nevyznám, ale "obživa" mi přijde strašně těžká a zdlouhavá. Možná se dá vydělat i jinak, ale začátky jsou opravdu úmorné. A tenhle faktor má zcela zásadní vliv na strašnou deformaci případného RP. Abych to blíže vysvětlila, tak ne každá postava by se měla z RP hlediska živit nabízenými možnostmi (sběr, rýžování apod.). Například kleričku bych čekala v chrámu, bardy po hospodách, jak hrají atp. Přesto ale i těmto postavám, ačkoliv to je zcela v rozporu s postavou, nic jiného nezbývá a pak si prostě neví rady jak svou postavu "hrát"…
No ale už dost toho, díky že jste to dočeli až sem :-) Jenom bych si přála, aby Equilibrie byla opravdu o té volnosti a svět na mě neležel jako obrovský balvan, zpod kterého se snad nikdy nezvednu a pod kterým se nedá moc volně hýbat...
Asi sem si vysloužila doživotní ignoraci od DM co :-) No nic, tak zatím a těším se na další hru na Eq!
EDIT: Jeste takovej dodatek. Kdyz nad tim tak premyslim, tak vzhledem k tomu, ze upoutat pozornost DM je nezridka smrtelna zalezitost, tak to nebude takova "nevyhoda" :-))) Dalsi joke
a ja nemam reagovat.
a vyrdžte, stojí to za to 
), ALE!!! pokud si neodpařím denně svou dávku, tak snad ani neusnu..
) Ale když se něco naučíš (lvl), tak pak máš radost jak malé dítě a jsi na svou postavičku i pyšná. A do nového levelu a tím schopností máš dost času neustále přemýšlet, kampak jen ty bodíky dáš.. (A třeba na to okolí i připravit, můžeš meldovat, jak by jsi chtěla hrát na loutnu a otravovat bardy, ať tě to naučí, nebo že chceš pejska, kouzlo, nebo že toužíš mít nějakou věc, kterou si později vzhledem k její ceně koupíš a pak frajeřit, že už to máš).