Poslední den
Napsal: 26. 3. 2008 12.22
*Ztemnělou místností za svitu pochodní,
hostinský s úsměvem korbele roznáší,
Hostů tu nebylo tolik už řadu dní,
práce ho baví, když peníze vynáší,
Mladý elf s loutnou, se na dívky zapýří,
jejich smích sálem se zvonivě nese
dnes spolu celou noc báječně prohýří
hruď jeho jako vždy pýchou až dme se*
pravím vám je to tak, dámy mé překrásné,
*bard se k nim velice důvěrně naklání*
dvě byly, ne, vlastně tři stvůry úděsné
stálo mě mnoho sil to jejich zdolání.
Lest jsem tam vymyslel, zvyklý jsem plánovat
*oči se na něho toužebně upnuly*
Kordem svým, mistrně umím též šermovat
ty stvůry šancí moc k přežití neměly.
Nalákat obludu do sítě zpevněné,
hravě já zvládnu, vždyť v boji jsem zakalen
Děsné jsou čelisti nestvůrou ceněné
na chvíli před ní tak zůstal jsem odhalen
Další z těch nestvůr se na mě pak vrhnuly
kordem svým musel jsem rychle je odrážet
Tesáky strašlivé, hrdlo mé minuly,
s běsněním na mě pak začaly dorážet…
*rukama šermuje, barvitě vypráví,
dívčina srdce se naplní dojetím,
když stvůry – koláčky, nakonec odpraví
dívky se nebrání důvěrným objetím*
Kurva mať, kdo tu má, ty scánky poslúchať
*ozve se zpod stolu trpaslík s korbelem*
to má býť fechtung? co jim chceš namlúvať
tož fčil ňa posluchaj, vemem to s fortelem.
*zpod stolu potom se pomalu vykulí,
není si jistý, při pohybech svých
korbelem zamává, postříká okolí
říhne si, dopije, vyvolá smích*
tož s brachama tudle sme do boja razili
bo jak nudí sa knechti, tož problém je fest
skřetiska jak víme sa tak ňák zmnožili
tož, že dáme jim po čuňách dyť je nás šest
ty mrchy zelené, šak za rohem číhali
pascu nám strojili, jak v učeným svitku
ať blechy je sežerů, a ščiny je obalí
tož vlezli sme do ní vyvolat bitku
rubali do nás a šutráky házali
vo lebku mi jich mlátilo dost
kopíska vrhli pak sekerů mávali
tož jebnul sem šéfa, prorazil kost
ty špíny mrňavé, strachy sa posra…
*kašlání zastaví popisy boje*
Bereš to, zdá se mi, poněkud zostra,
* pronese jasně, muž zářivé zbroje*
dáma se při slovech tvých trochu zarděla
měla by poslouchat hrdinnou baladu
o rytířích, o slávě, ta ještě nezněla
o víře, pokoře, na to má náladu!
*rytíř se nadechne ve svatém zápalu,
pronést chce ku davu legendu slavnou,
v tu chvíli ozve se od vchodu do sálu,
hlas, po němž rytíři oči hned ztmavnou*
Jestli chceš, aby se všichni hned poblili
tak klidně pokračuj, je mi to putna
pěkně ti v chrámu tvou hlavu vymyli
chci tu teď ale jíst a ať mi chutná.
*se zlým úšklebkem dovnitř pak vešel
muž, který v okolí oblíben není
rytíř si představil jak by ho věšel
jen důkaz mít, důkaz, to se dnes cení*
*někteří v hospodě s mužem se zasmějí,
jiní hned odchází, chce se jim ven
pak se vše navrátí do starých kolejí
večer je mladý a daleko den*
*v temnotě za vsí, vlci pak zavyli
oči se zablýskly, krev tiše teče,
zatím co v hospodě všichni se bavili
poutníka schvátily smrtelné křeče.*
Není dnes první, nebude poslední
Takhle to chodí, zdarma je rada
Nechcete aby to byl váš den poslední?
Nebuďte naivní, kryjte si záda!
hostinský s úsměvem korbele roznáší,
Hostů tu nebylo tolik už řadu dní,
práce ho baví, když peníze vynáší,
Mladý elf s loutnou, se na dívky zapýří,
jejich smích sálem se zvonivě nese
dnes spolu celou noc báječně prohýří
hruď jeho jako vždy pýchou až dme se*
pravím vám je to tak, dámy mé překrásné,
*bard se k nim velice důvěrně naklání*
dvě byly, ne, vlastně tři stvůry úděsné
stálo mě mnoho sil to jejich zdolání.
Lest jsem tam vymyslel, zvyklý jsem plánovat
*oči se na něho toužebně upnuly*
Kordem svým, mistrně umím též šermovat
ty stvůry šancí moc k přežití neměly.
Nalákat obludu do sítě zpevněné,
hravě já zvládnu, vždyť v boji jsem zakalen
Děsné jsou čelisti nestvůrou ceněné
na chvíli před ní tak zůstal jsem odhalen
Další z těch nestvůr se na mě pak vrhnuly
kordem svým musel jsem rychle je odrážet
Tesáky strašlivé, hrdlo mé minuly,
s běsněním na mě pak začaly dorážet…
*rukama šermuje, barvitě vypráví,
dívčina srdce se naplní dojetím,
když stvůry – koláčky, nakonec odpraví
dívky se nebrání důvěrným objetím*
Kurva mať, kdo tu má, ty scánky poslúchať
*ozve se zpod stolu trpaslík s korbelem*
to má býť fechtung? co jim chceš namlúvať
tož fčil ňa posluchaj, vemem to s fortelem.
*zpod stolu potom se pomalu vykulí,
není si jistý, při pohybech svých
korbelem zamává, postříká okolí
říhne si, dopije, vyvolá smích*
tož s brachama tudle sme do boja razili
bo jak nudí sa knechti, tož problém je fest
skřetiska jak víme sa tak ňák zmnožili
tož, že dáme jim po čuňách dyť je nás šest
ty mrchy zelené, šak za rohem číhali
pascu nám strojili, jak v učeným svitku
ať blechy je sežerů, a ščiny je obalí
tož vlezli sme do ní vyvolat bitku
rubali do nás a šutráky házali
vo lebku mi jich mlátilo dost
kopíska vrhli pak sekerů mávali
tož jebnul sem šéfa, prorazil kost
ty špíny mrňavé, strachy sa posra…
*kašlání zastaví popisy boje*
Bereš to, zdá se mi, poněkud zostra,
* pronese jasně, muž zářivé zbroje*
dáma se při slovech tvých trochu zarděla
měla by poslouchat hrdinnou baladu
o rytířích, o slávě, ta ještě nezněla
o víře, pokoře, na to má náladu!
*rytíř se nadechne ve svatém zápalu,
pronést chce ku davu legendu slavnou,
v tu chvíli ozve se od vchodu do sálu,
hlas, po němž rytíři oči hned ztmavnou*
Jestli chceš, aby se všichni hned poblili
tak klidně pokračuj, je mi to putna
pěkně ti v chrámu tvou hlavu vymyli
chci tu teď ale jíst a ať mi chutná.
*se zlým úšklebkem dovnitř pak vešel
muž, který v okolí oblíben není
rytíř si představil jak by ho věšel
jen důkaz mít, důkaz, to se dnes cení*
*někteří v hospodě s mužem se zasmějí,
jiní hned odchází, chce se jim ven
pak se vše navrátí do starých kolejí
večer je mladý a daleko den*
*v temnotě za vsí, vlci pak zavyli
oči se zablýskly, krev tiše teče,
zatím co v hospodě všichni se bavili
poutníka schvátily smrtelné křeče.*
Není dnes první, nebude poslední
Takhle to chodí, zdarma je rada
Nechcete aby to byl váš den poslední?
Nebuďte naivní, kryjte si záda!
pěkné, pěkné
super akorat te asi nebudou mit trposi ted moc radi 
dobře básníš 