Konec začátku
Moderátoři: Dungeon Servant, World Builder, Dungeon Master
Konec začátku
Příběh je to skutečný, nesmyšlený, i když jen virtuální... (a již několik IC let starý - pozn. překl.)
Konec začátku
Kameník mocným úderem kladiva rozpůlil kámen, s povzdechem se dotkl svých zad a pohlédl na Slunce. Byl čas oběda. Mozolnatou rukou si otřel pot z čela a protáhl se.
Když dostal svůj příděl jídla, kriticky přehlédl lom a rozhodl se usadit ve stínu velkého kamene, nedaleko cesty. Ztěžka dosedl, s úlevou si opřel hlavu o chladivý kámen a sledoval dění po sebou. Z cesty nemohl být vidět a nemusel si tak dělat starosti o zatoulané divočáky. S chutí se zakousl do jídla.
Po cestě pomalu kráčela dvojice – štíhlá elfka s dlouhými vlnitými vlasy a vysoký muž s dredy po ramena. Ona měla prosté šaty přírodních barev, on koženou košili a meče na zádech. Drželi se za ruce a vypadali smutně.
U vysokého stromu na okraji lesa se zastavili a hleděli si do očí. Dlouho tam stáli a mlčeli, jako by to mělo být naposledy. K nohám se jim snesl krásný květ, ale oni ho neviděli. Měli oči jen pro sebe.
Ona drobnýma rukama svírala jeho opálené paže a on ji něžně hladil po tváři. Pak poprvé prolomili tiché šumění vánku.
„Tak tedy...“ začal, ale hlas mu selhal.
Přiložila mu prst na rty, aby ho umlčela. „Bude to jako v té písni o Měsíci a Slunci,“ pronesla chvějícím se hlasem. „Jeden bez druhého nemohou žít a přeci se nikdy nesetkají.“ V jejích hlubokých hnědých očích, do nichž se tak rád díval, se objevily slzy.
„A ty budeš...?“ skryl žal v otázce.
„Měsíc,“ tiše odpověděla a utrpení se jí zrcadlilo v očích, když se pohledem dotkla jizvy na prsteníčku.
„Myslel jsem si to,“ odvětil a toužil ji utěšit. Pevně ji objal a zabořil tvář do jejích hustých vlasů, tak krásně vonících po cizokrajných květinách. Na oplátku semkla ruce za jeho zády a přitiskla se mu na hruď.
Nebylo síly, jež by je rozdělila. A přeci to všechno mělo v příštím okamžiku skončit.
Ještě jednou se nadechl a odpoutal se od ní. „A až se setkají, nastane konce světa,“ smutně se na ni usmál. Po tváři ji stekla slza. Jemně ji setřel rty. Natočila se a vtiskla mu dlouhý vroucný polibek.
„Sbohem, můj bojovníku,“ sotva znatelně pronesla.
„Sbohem, elfko,“ zašeptal.
A potom to, u všech bohů a bohyň, udělali, ona a on.
Naposledy se políbili a pak se rozešli, každý svou cestou. Ona do lesů, které jí byly domovem, on do neprozkoumaných končin, jež ho tolik lákaly. Rozešli se a ani jednou se neohlédli, neboť by se již nedokázali znovu rozloučit.
Kameník dožvýkal chleba a řádně ho zapil pivem. Se zamručením se postavil na nohy, odkrkl si a pohlédl na cestu, jež zela prázdnotou. Zakroutil hlavou. Pak sebral své věci a odešel za zvukem těžkých kladiv, rozbíjejících kameny.
Konec začátku
Kameník mocným úderem kladiva rozpůlil kámen, s povzdechem se dotkl svých zad a pohlédl na Slunce. Byl čas oběda. Mozolnatou rukou si otřel pot z čela a protáhl se.
Když dostal svůj příděl jídla, kriticky přehlédl lom a rozhodl se usadit ve stínu velkého kamene, nedaleko cesty. Ztěžka dosedl, s úlevou si opřel hlavu o chladivý kámen a sledoval dění po sebou. Z cesty nemohl být vidět a nemusel si tak dělat starosti o zatoulané divočáky. S chutí se zakousl do jídla.
Po cestě pomalu kráčela dvojice – štíhlá elfka s dlouhými vlnitými vlasy a vysoký muž s dredy po ramena. Ona měla prosté šaty přírodních barev, on koženou košili a meče na zádech. Drželi se za ruce a vypadali smutně.
U vysokého stromu na okraji lesa se zastavili a hleděli si do očí. Dlouho tam stáli a mlčeli, jako by to mělo být naposledy. K nohám se jim snesl krásný květ, ale oni ho neviděli. Měli oči jen pro sebe.
Ona drobnýma rukama svírala jeho opálené paže a on ji něžně hladil po tváři. Pak poprvé prolomili tiché šumění vánku.
„Tak tedy...“ začal, ale hlas mu selhal.
Přiložila mu prst na rty, aby ho umlčela. „Bude to jako v té písni o Měsíci a Slunci,“ pronesla chvějícím se hlasem. „Jeden bez druhého nemohou žít a přeci se nikdy nesetkají.“ V jejích hlubokých hnědých očích, do nichž se tak rád díval, se objevily slzy.
„A ty budeš...?“ skryl žal v otázce.
„Měsíc,“ tiše odpověděla a utrpení se jí zrcadlilo v očích, když se pohledem dotkla jizvy na prsteníčku.
„Myslel jsem si to,“ odvětil a toužil ji utěšit. Pevně ji objal a zabořil tvář do jejích hustých vlasů, tak krásně vonících po cizokrajných květinách. Na oplátku semkla ruce za jeho zády a přitiskla se mu na hruď.
Nebylo síly, jež by je rozdělila. A přeci to všechno mělo v příštím okamžiku skončit.
Ještě jednou se nadechl a odpoutal se od ní. „A až se setkají, nastane konce světa,“ smutně se na ni usmál. Po tváři ji stekla slza. Jemně ji setřel rty. Natočila se a vtiskla mu dlouhý vroucný polibek.
„Sbohem, můj bojovníku,“ sotva znatelně pronesla.
„Sbohem, elfko,“ zašeptal.
A potom to, u všech bohů a bohyň, udělali, ona a on.
Naposledy se políbili a pak se rozešli, každý svou cestou. Ona do lesů, které jí byly domovem, on do neprozkoumaných končin, jež ho tolik lákaly. Rozešli se a ani jednou se neohlédli, neboť by se již nedokázali znovu rozloučit.
Kameník dožvýkal chleba a řádně ho zapil pivem. Se zamručením se postavil na nohy, odkrkl si a pohlédl na cestu, jež zela prázdnotou. Zakroutil hlavou. Pak sebral své věci a odešel za zvukem těžkých kladiv, rozbíjejících kameny.
Naposledy upravil(a) Rysan dne 27. 6. 2008 14.58, celkem upraveno 4 x.
"Meč není silnější slova. Potíž je v tom, že někteří nechtějí naslouchat." *zkontroluje si meče na zádech* Cohen N'ammar
Díky, už jsem se začínal bát, že to kromě zůčastněných nikomu moc nedá. Není horší odezva, než žádná.
"Meč není silnější slova. Potíž je v tom, že někteří nechtějí naslouchat." *zkontroluje si meče na zádech* Cohen N'ammar
- Uradin
- Příspěvky: 137
- Registrován: 14. 11. 2006 0.15
- Bydliště: NO HOME(homeless)
- Kontaktovat uživatele:
pardon taky sem chtěl včera napsat ale myslel sem že se to tu nesmí no tak tedy říkám je to fakt dobré
a když vím o koho se jedná tak je to ještě lepší jen trochu smutné PS: jestli tě někdo bude chtít zabít tak s tím ani jedna z mych postav nemá co dočinění (toho si nevšímejte pišu nesmysly )
a když vím o koho se jedná tak je to ještě lepší jen trochu smutné PS: jestli tě někdo bude chtít zabít tak s tím ani jedna z mych postav nemá co dočinění (toho si nevšímejte pišu nesmysly )
IM BACK
Noir Comme la Nuit-mladík co má v lásce noc
William Vryce-usměvavý dřevorubec a bojovník(ztracen v horách)
tak tahle hudba se mi v zahryzla do těla jako noční bytost :D http://www.youtube.com/watch?v=d9geleJT … EF2808797B
Noir Comme la Nuit-mladík co má v lásce noc
William Vryce-usměvavý dřevorubec a bojovník(ztracen v horách)
tak tahle hudba se mi v zahryzla do těla jako noční bytost :D http://www.youtube.com/watch?v=d9geleJT … EF2808797B
- Nalk
- Příspěvky: 2560
- Registrován: 12. 2. 2007 18.50
- Bydliště: Jižní Morava - Znojmo a Brno - stále 100% jižan
- Kontaktovat uživatele:
a pak kdo je tady "měkkej" (určeno pro zúčastněné)
"Compared to the "righteous" greed of the rulers, the villains of the world seem much more honorable. When scum rules the world, only more scum is born... You don't even understand that?"
- Eustass Kid (One Piece)
Van, kněz Hrebogův, vyznavač Vyšší cesty
acc.: Nalkanar
- Eustass Kid (One Piece)
Van, kněz Hrebogův, vyznavač Vyšší cesty
acc.: Nalkanar
Od toho je to přeci pho-rum, ne? Bez zpětný vazby člověk dělá pořád ty samý kravinyUradin píše:pardon taky sem chtěl včera napsat ale myslel sem že se to tu nesmí
2Nalk: To víš, v takovýhle situaci by se obměkčil i lítej jezevec
Počkej na příští povídku - pokud k týhle seděl doják, k tý další si pustíš gothic dům metal
"Meč není silnější slova. Potíž je v tom, že někteří nechtějí naslouchat." *zkontroluje si meče na zádech* Cohen N'ammar
a co tak něco veselýhoRysan píše:Od toho je to přeci pho-rum, ne? Bez zpětný vazby člověk dělá pořád ty samý kravinyUradin píše:pardon taky sem chtěl včera napsat ale myslel sem že se to tu nesmí
2Nalk: To víš, v takovýhle situaci by se obměkčil i lítej jezevec
Počkej na příští povídku - pokud k týhle seděl doják, k tý další si pustíš gothic dům metal
Milujte se a množte se..zabijte je pak všechny, Bůh už si je nahoře přebere!
Přiznání je polehčující okolnost, ale jistý trest - od léta páně 1992 MERLIN
Mrtvý manga avatar, dobrý manga avatar!
Přiznání je polehčující okolnost, ale jistý trest - od léta páně 1992 MERLIN
Mrtvý manga avatar, dobrý manga avatar!
hmmmm.… možná
A nebujte, tohle byl opravdu jen konec začátku, v žádnym případě konec příběhu. Na konec to všechno... no, to se vlastně ještě neví
A nebujte, tohle byl opravdu jen konec začátku, v žádnym případě konec příběhu. Na konec to všechno... no, to se vlastně ještě neví
"Meč není silnější slova. Potíž je v tom, že někteří nechtějí naslouchat." *zkontroluje si meče na zádech* Cohen N'ammar
no jen ať nezklouzneš do stejnýho klišé jako já jak začneš spoléhat jen na emoce v příběhu je to v háji..vím o čem mluvím...takže zavčas ven!Rysan píše:hmmmm.… možná
A nebujte, tohle byl opravdu jen konec začátku, v žádnym případě konec příběhu. Na konec to všechno... no, to se vlastně ještě neví
Milujte se a množte se..zabijte je pak všechny, Bůh už si je nahoře přebere!
Přiznání je polehčující okolnost, ale jistý trest - od léta páně 1992 MERLIN
Mrtvý manga avatar, dobrý manga avatar!
Přiznání je polehčující okolnost, ale jistý trest - od léta páně 1992 MERLIN
Mrtvý manga avatar, dobrý manga avatar!
-
- Příspěvky: 850
- Registrován: 15. 2. 2007 12.34
- Bydliště: Severní okraj Středozemě
- Kontaktovat uživatele:
Neboj...my mu to večerna Vyšáku vysvětlíme! Teda...ona mu to možná vysvětlí i ta hnědovlasá elfina po icq .Akira píše:no jen ať nezklouzneš do stejnýho klišé jako já jak začneš spoléhat jen na emoce v příběhu je to v háji..vím o čem mluvím...takže zavčas ven!
P.S. Abyc nebyl OT - hezký to máš Ryšane, mooooc hezký!
*něco si krátce poznamená na černý svitek černou tuší*
PS: Aby to nevysvětlila spíš tobě *škodolibě se ušklíbne*
PS: Aby to nevysvětlila spíš tobě *škodolibě se ušklíbne*
"Meč není silnější slova. Potíž je v tom, že někteří nechtějí naslouchat." *zkontroluje si meče na zádech* Cohen N'ammar
Sami jste si o to na Vyšáku řekli, pánové...:
Rozhlédl jsem se. Stál jsem uprostřed kusů těl a příšerného smradu. Všude se povalovaly usekané ruce a hlavy, vyhřezlé vnitřnosti vytvářeli odér, jež nutil ke zvracení a nad tím vším se vznášel puch smrti. Se zadostiučiněním jsem z tuhnoucích mozolnatých prstů sebral bojovou sekeru a vejpůl přesekl dva luky, jež stále svírali ruce bez těla. Pak jsem ji zabořil ostřím do země, aby tam nepovšimnuta pomalu rezla.
Otočil jsem se ke všemu zády a s veselou písní o vykonané pomstě na rtech jsem odcházel vstříc světlým zítřkům...
Rozhlédl jsem se. Stál jsem uprostřed kusů těl a příšerného smradu. Všude se povalovaly usekané ruce a hlavy, vyhřezlé vnitřnosti vytvářeli odér, jež nutil ke zvracení a nad tím vším se vznášel puch smrti. Se zadostiučiněním jsem z tuhnoucích mozolnatých prstů sebral bojovou sekeru a vejpůl přesekl dva luky, jež stále svírali ruce bez těla. Pak jsem ji zabořil ostřím do země, aby tam nepovšimnuta pomalu rezla.
Otočil jsem se ke všemu zády a s veselou písní o vykonané pomstě na rtech jsem odcházel vstříc světlým zítřkům...
"Meč není silnější slova. Potíž je v tom, že někteří nechtějí naslouchat." *zkontroluje si meče na zádech* Cohen N'ammar
Moc děkuju Niam za krásný obrázek. Teprve teď je povídka dokonalá
"Meč není silnější slova. Potíž je v tom, že někteří nechtějí naslouchat." *zkontroluje si meče na zádech* Cohen N'ammar
-
- Příspěvky: 1377
- Registrován: 17. 2. 2006 21.52
- Bydliště: Prachatice / Praha
- Kontaktovat uživatele:
V dohledné době bude toto forum promazáno.
Vše co se netýká IC věcí, bude smazáno.
Pro komunikaci a domluvu prosím využijte jiného topocu, který nemá nic společného s IC.
Vše co se netýká IC věcí, bude smazáno.
Pro komunikaci a domluvu prosím využijte jiného topocu, který nemá nic společného s IC.
Se slovem se musí zacházet čestně; je to nejvyšší dar, jehož se člověku dostalo.
-- Kniha Sirach
--------------------------
Bojíš se smrti bratříčku ?
Ne …
Smrt je jen vysvobození z bolesti.
Špatně. Smrt je teprve začátek
-- Kniha Sirach
--------------------------
Bojíš se smrti bratříčku ?
Ne …
Smrt je jen vysvobození z bolesti.
Špatně. Smrt je teprve začátek