Autoquest jednoho podnapilého trpaslíka

Máte příhodu, legendu či příběh ze hry? Sem s ním.

Moderátoři: Dungeon Servant, World Builder, Dungeon Master

Odpovědět
Uživatelský avatar
koulinek
Příspěvky: 317
Registrován: 26. 12. 2007 13.57
Bydliště: nedaleko HK \ toulá se někde po desce
Kontaktovat uživatele:

Autoquest jednoho podnapilého trpaslíka

Příspěvek od koulinek »

"Cigáne!" křikl ten menší trpaslík na snědšího muže sedícího pod stromem na náměstí. Muž pomalu vstal a shůry sledoval dvojici po zuby ozbrojených brachů."Neznáme se odněkud?" pronesl snědý muž s nadhledem. Skupinka se dala do rozhovoru a došlo i na konzumaci většího než malého množství piva z pohotově připraveného soudku. Po chvíli bujarého veselí k nim přistoupil strážník a okázale je vykázal v tomto druhu zábavy pokračovat za hradby města. "Dohlédni na ně!" rozkázal strážnému, který celý incident sledoval. "Když to tady zeblijou a neuklidí, dej jim pokutu pár zlatejch!" Rázně podotknul, z jeho slov byla cítit vlna nenávisti k této rase. Načež se skupinka sebrala a za brblání jakýchsi připomínek pod fousy odkráčeli.
Zamířili k lesu, temnému ponurému hvozdu, kde byly doslova cítit vražedné pohledy z každého temného kouta. Skupinka nic netušíc možných nebezpečenstev a nástrah vyrazila do temnoty, vstříc roztodivným zvukům a vytí vlčí smečky. jakoby snad bláhově hledali místo kde v klidu dopijí zbytek sudu a dospí rána. "Útoook" zařval trpaslík v předu, když zahlédl hřbety blížící se vlčí smečky. napřáhl velikou obouručnou sekeru a mohutným švihem srazil hlavu vůdci smečky, to již se ozýval zezadu svistot šípů. I přes mírnou podnapilost byli připraveni. Pozorovali smečku v tratolišti krve a zubili se zbytky zubů v ústech. Prodírali se dál lesem a v tom se z nedalekého houští ozvalo známé: "čugo čaga!" Mohutnější trpaslík máchnul zkušeně štítem a odrazil spršku šípů které jinak neomylně sledovaly jeho tělo. druhý brach již v mírně podroušeném stavu vyrazil přímo do chumlu skřetů a začal předvádět "koncert se sekerou". Trpaslík na druhé straně rokle se za ním ohlédnul a toto zaváhání ho stálo šíp který našel skulinu v jeho zbroji. Moc se tím nezabýval, šíp v ráně zalomil a vyrazil kupředu na pomoc brachovi. Dlouhej zezadu kryl situaci střelbou z luku. Skřeti neměli dost sil ustát razantní protiútok, ostří kmitajících seker se blýskala ve tmě a odrážela plameny nedalekého ohniště. Bitevní vřava utichla a noční klid rušilo jen chrchlání krve z tlam právě umírajících skřetů. Nemohli se rovnat těm, které znají ze své domoviny. "Tadě zakempíme!" pronesl urostlejší trpaslík a jal se připravit soudek nedaleko ohniště. "Tadě sa na tej vysér!" odradil se ten druhý: "valíme dál."
Vyšli ven z lesa, prosmýkli se zvlněnou krajinou přes planinu až k úpatí majestátních hor."Dem dem!" popoháněl je podnapilý trpaslík, který občas zadrmolil něco nesrozumitelného. Chvíli pozorovali souboj skřetů s jakýmsi jiným druhem a pak již následovalo první příkré stoupání. Ani se nestihli vydýchat a přišlo to! Z okolních vršků byli ostřelováni s nebývalou intenzitou. Kryli se a snažili se přiblížit k nepříteli, trpaslíci odepnuli od pasu kuše a opětovali střelbu. Probili se až k jakémusi obrannému valu v úžině. "Korva oni tadě majů aj šutromrdky!" zařval jeden z trpaslíků v bojové linii, když se držel od dotírajících potvor na vzdálenost natažené paže, ve které třímal fortelnou sekeru. Když prorazili linii u barikády, rozběhl se ten menší nerozvážně vstříc dalším nepřátelům. Pobili všechny, aspoň si to v této chvíli mysleli. Prolezli také spleť chodeb ve skále, kde obdivovali zručnost a vychytralost těch malých mrštných potvor. Dostali se zase do prostřed tábora a menší podnapilý trpaslík máchal vítězoslavně obouručkou nad hlavou a bušil se do prsou, jeho sebevědomí stouplo, cítil se v té chvíli jako neporazitelný. Otočil se za podivným zvukem a všiml si obrovské ohnivé koule blížící se závratnou rychlostí. koule se rozprskla o skálu a popálila všechny ze skupiny. Ten menší zapadl do blízké jeskyně a větší dostal přímý zásah další koulí, značně popálený se odpotácel za ním. tam však čekalo další nemilé překvapení tak oba bleskurychle vycouval a utkali se tváří v tvář té kouzlící zvrhlosti, kterou s vypětím všech sil porazili. "Povalíme preč, korva mať" pronesl značně popálený podsaditější trpaslík, pak zaklekl a začal si mazat popáleniny jakousi bylinkovou mastí. V tom přišel druhý velký útok a nad hlavami svištěli ohnivé koule. "Čo tam čupíš jak roba dyž chčije, mazaj nam helfnůt v boju!" řval potácející se podnapilý trpaslík, když polomrtvý zapadl za skalní výběžek. Větší trpaslík povstal, nejistě zapátral pohledem po ostatních, jak na tem kurec asik sů, blesklo mu hlavou, a vyrazil zadupat do prachu magickou zrůdu, uskočil další ohnivé kouli a máchl sekerou po nepříteli. Jeho zásah byl tvrdý, mág zasyčel a vyjekl bolestivý skřek, rozzuřený trpaslík do něj bušil nenávistně sekerou až ho udolal. oddechl si a pátral po přátelích. "Zeberte se, zdrháme preč!" zavelel rázně. "Tadě začína byt na moj vkus daké vedro" Podnapilý trpaslík cosi zase mrmlal o tym že už to zvládnou, ostatní dva však ale zamířili zpět k obranému valu, přidali do kroku, sylšíce skřeky nepřátel v zádech. byli kousek napřed, když si všimli že bracha vzadu spoutalo nějaké mocné kouzlo, a vzápětí padl k zemi. nevěděli jestli žije, tep byl zrychlený a nepřátelé v zádech, rozhodnutí padlo rychle, musí se stáhnout a připravit výpad, aby mohli bracha posléze zachránit. Trpaslík se začal modlit:
"Durmin děj sa vůla tvoja, daj ně sile dosť,
zvíťazit nad nepřítelom, dyž v přesile je jich moc.
Mocnou rukou bojovníka, mé prste sevři v pěst.
Nech si všecí zachováme, v boju svoju čest!"

Jakoby pak pocítil dotek svého boha, jakási neznámá sílu mu projela tělem. Byl odhodlaný, odhodlaný vyrazit proti přesile a vyrvat z jejích spárů bracha. tak se i stalo, rozběhl se vpřed, zarazil se až u těla svého přítele, nic kolem nevnímal, sekeru v tu chvíli řídilo podvědomí. Vrhl se k tělu a snažil se zjistit co se stalo. Nedalo se již nic dělat, z těla přítele vyprchal život. V uších mu zvonily zvony, cítil zármutek a bolest, věděl ale že pomoc musí přijít rychle, neotálel tedy a nadhodil si tělo bracha na rameno. Pomalu se vzdaloval z toho krutého místa a proklínal některá svá dnešní rozhodnutí.
Obrázek
Rumbard Tarkaren

Lepší pomalu přežívat než rychle umírat!
Uvidíte-li mě utíkat, snažte se mě předběhnout!
Odpovědět