Scrappy píše:Zpívat může každý, záleží pak už jen na kvalitě zpěvu a ta se hodnotí podle charismy a umění. Je tomu tak? Pro případ prosím poupravte
Jako... tady trochu pozor. To, že má někdo vysoké umění, nemusí nutně znamenat, že umí pěkně zpívat. Může, má pro to spousty předpokladů, ale nemusí. Stejně jako by neměla tahle vysoká hodnota znamenat, že opravdu postava nzahraje vše na jakýkoliv nástroj, na ktersáhne - osobně preferuju když bard má jen dva, tři nástroje, na které obvykle hraje a s ostatními si tolik nerozumí. Pro mne jsou takové postavy mnohem uvěřitelnější.
A nízké "umění" taky nemusí nutně znamenat, že postava zpívat neumí; výjimky existovat mohou - ačkoliv budou dost řídké. Napadlo men teď například, že postava sice zpívat umí, sama si zpívá krásně, ale pokud má zazpívat někomu jinému (ať to je jen jediný další člověk v okolí, téměř z doslechu), díky psychickému bloku ze sebe nedostane ani hlásku správně :) (anglicky přeci jen to "umění" je vlastně "perform").
Ale ano, obecně platí, že by se celkový efekt měl Uměním řídit. :)
A k písničkám - to asi záleží na tom, kdo je ta osoba, co písničky zpívá. "jako ptáček", nebo nějaké tábornické se docela hodí u lidí z Fagadu, nebo třeba u Willa :)… bard by ale mohl umět něco víc. Existuje spousta zajímavých písniček z našeho světa (když už nejste Morgie, abyste skládali vlastní... :)), které navíc můžou moc pěkně dokreslit atmosféru (to ty tábornické až tak úplně neumí).
Z moc zajímavých knížek pro inspiraci či vykrádání (:D) doporučuji zejména tyto:
Zpěvy sladké Francie (konečně loni... teda předloni) opět vyšly
Středověké písně cechu žákovského, které se dnes pravděpodobně už seženou jen velmi těžko a, pravda, jsou ovlivněné latinou a křesťanskou kulturou, ale jinak dost cool :)
Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100) – vyšlo před několika dny, ještě jsem neviděl, ale obávám se, že nebudou přebásněné. Ale co kdyby.
Pak pročíst Villona a zapátrat v nejbližších veřejných knihovnách ;)
Staré věci mají ohromné kouzlo a sílu – moderní písničkou, která nekazí atmosféru, se rozhodně nic nezkazí. Ale ty historické jsou podle mne nejmíň o jeden level výš :)
(PS Alky si taky párkrát při cestě z Amfiberai zpívává Tři tambory :D...)
