Povídka I.
Napsal: 10. 2. 2011 14.48
Skupinka banditů rozložila tábor.Několik jich stavělo stany, několik prohlédlo blízké okolí a pár se jich věnovalo zajatcům.Oba zajatci měli přes hlavy pytle.Jedna z nich byla, podle postavy , elfka, měla celkem pěknou postavu.Druhý, nejspíš elf , byl dobře stavěný a na elfa svalnatý.Jeden z banditů odešel od vězňů a prohodil pár slov s velitelem.Pomalu vytáhl dýku a vydal se k vězňům.
Toto pozorovaly další oči, o kterých neměl nikdo ani tušení.V podřepu klečela osoba v bílé kápi, s černobílou zbrojí.Nespouštěl oči ze dvou zajatců a pomalu , skoro beze zvuku , vytáhl katanu a připravil štít.Napravo od něj se ozvalo slabé zavrčení, on natáhl ruku a pohladil obrovského tygra.Zkontroloval ostří katany, bylo stále dokonale ostré jako když ji koupil.Pronesl šeptem modlitbu ke své bohyni a znovu obrátil pohled k zajatcům.Bandita se k nim pomalu přibližoval s dýkou.Útočník mohl zaútočit ve dvě různé doby , aby získal moment překvapení.Buď až se bude bandita chystat podřezat elfa, nebo elfku.Bandita přikročil k elfovi , a útočník sevřel pevně katanu.
Lesem se rozlehl výkřik a dýka se zakousla do elfova krku.Vše ztichlo a byl slyšet pouze pláč elfky.
Útočníkům obličej se pod kápí zkroutil do zlého úšklebku.Napnul svaly a vyrazil.Vyběhl z křoví a rychlým pohybem ruky hodil hvězdici na banditu s dýkou.Bandita se zhroutil dozadu.Útočník roztančil s katanou tanec smrti.Jeho katana rozsévala smrt a zděšení v řadách banditů.Jeden z banditů se připlížil s dýkou v ruce k zajaté elfce a napřáhl se k smrtícímu úderu.V tom se za ním objevil tygr a skokem ho porazil.Útočník čelil více a více banditům.Kryl se štítem,bodl pod ním a usmrtil banditu.Ránou štítem usmrtil dalšího.Odmrštil štít od sebe a rychlým pohybem sundal ze zad druhou katanu.Zle se zasmál a pustil se do dalšího tance smrti.Ani tygr nezaostával za svým pánem.Trhal bandity a srážel je na zem v ohromujícím počtu.Útočník se rozmáchl katanou a nůžkovým úderem usekl hlavu dalšímu banditovi.Udělal bleskovou otočku a další dvě těla se sesunula na zem.Banditi ho začali obkličovat.Jako vždy se přecenil.Banditům se podařilo uštědřit mu dvě rány do rukou a seknutí přes hruď.Ani tygr na tom nebyl nejlíp.Jeho srst se pomalu ale jistě barvila rudou krví.Z útočníkova hrdla se ozvala prosba.Najednou se jeho tělo začalo měnit a získávat zelenou barvu.Najednou tu stál na jeho místě lesní trol.Zachechtal se a pustil se do banditů.Jeho zranění se sama zacelila a on ničil bandity.Trhal hlavy , lámal vazy.Jeden se k němu dostal zezadu a bodl ho do ramene.Trol se zachechtáním dýku vytrhl a banditu odmrštil.Najednou se ze stanu ozvalo zaklínání.Tygr i jeho pán se snažili dostat ke stanu ale byli příliš pomalí.Najednou útočník dostal zpět svou podobu.Pomalu začal ustupovat a kryl více elfku než sebe.Dostal další rány a pomalu klekal pod tíhou úderů.
Najednou začaly z útesů létat šípy.Co šíp , to smrt.Začaly působit neskutečnou paniku v řadách banditů.Jakmile se bandité s luky zaměřili na elfku s lukem, zmizela jim a šípy začaly lítat z opačné strany.Útočník s katanou pronesl tichou modlitbu a nejtěžší z jeho zranění se zacelila.S novým elánem se pustil do boje.Během pár minut spojeným silám střelkyně a útočníka podlehly všichni zbylí bandité.Když vše skončilo, elfka slezla ze skály a prohlédla tábor.
„Mohl jsi ho zachránit“šeptla a ukázala na mrtvolu elfa.
„Mohl“přikývnul útočník.Pak ukázal katanou na zajatou , ale živou , elfku. „Jí to ale neříkej“
Střelkyně přikývla ,a když viděla že zajatkyně se snaží strhnout si pytel z hlavy, zmizela v lese.Útočník zůstal stát, prsty setřepl krev z jedné katany a schoval si ji na záda.Mlčky došel ke svému úkrytu, a něco vytáhl z batohu.Došel zpět do tábora a mlčky elfce podal maso a chleba.Poté se otočil a posadil se na zem.Překontroloval si brnění a pak mlčky pozoroval elfku.Elfka se hladově, ale způsobile , pustila od jídla.Stále ji pozoroval , a pod kápí jeho škleb roztál do zbožňujícího úsměvu.Pomalu si obvazoval rány.
„Vy…vy jste ná…mne … zachránil?“zeptala se elfka a vzlykla.
Mlčky jí kývnul, a dál si obvazoval rány.
Elfka se zadívala na mrtvolu elfa „J…jeho jste ne..nemohl zachránbit?“
Mlčky zavrtěl hlavu.
Elfka se mu zadívala na ruce , zatajila dech a rychle vstala a strhla mu kápi z hlavy.Hleděl na ni obličej se zelenýma očima, rudými vlasy a velkou spáleninou na levé tváři.
„Vy?“vzdychla elfka.
Mlčky jí kývnul , natáhl si kápi a vstal.Přešel k tygrovi a začal prohlížet jeho zranění.Zajatá se ho začala ptát na spoustu otázek , ale on mlčel a ošetřoval tygra.Poté vstal, sbalil věci a vyrazil s elfkou k jejímu domovu.Celou cestu mlčel a ona z něj nebyla schopna dostat jediné slovo.
Před jejím domovem se smutně usmál, pohladil ji po tváři a vytáhl něco z batohu.Zlehka jí položil na hlavu klobouček s pérkem, a s tichým „promiň“ na rtech…. Odešel.
Toto pozorovaly další oči, o kterých neměl nikdo ani tušení.V podřepu klečela osoba v bílé kápi, s černobílou zbrojí.Nespouštěl oči ze dvou zajatců a pomalu , skoro beze zvuku , vytáhl katanu a připravil štít.Napravo od něj se ozvalo slabé zavrčení, on natáhl ruku a pohladil obrovského tygra.Zkontroloval ostří katany, bylo stále dokonale ostré jako když ji koupil.Pronesl šeptem modlitbu ke své bohyni a znovu obrátil pohled k zajatcům.Bandita se k nim pomalu přibližoval s dýkou.Útočník mohl zaútočit ve dvě různé doby , aby získal moment překvapení.Buď až se bude bandita chystat podřezat elfa, nebo elfku.Bandita přikročil k elfovi , a útočník sevřel pevně katanu.
Lesem se rozlehl výkřik a dýka se zakousla do elfova krku.Vše ztichlo a byl slyšet pouze pláč elfky.
Útočníkům obličej se pod kápí zkroutil do zlého úšklebku.Napnul svaly a vyrazil.Vyběhl z křoví a rychlým pohybem ruky hodil hvězdici na banditu s dýkou.Bandita se zhroutil dozadu.Útočník roztančil s katanou tanec smrti.Jeho katana rozsévala smrt a zděšení v řadách banditů.Jeden z banditů se připlížil s dýkou v ruce k zajaté elfce a napřáhl se k smrtícímu úderu.V tom se za ním objevil tygr a skokem ho porazil.Útočník čelil více a více banditům.Kryl se štítem,bodl pod ním a usmrtil banditu.Ránou štítem usmrtil dalšího.Odmrštil štít od sebe a rychlým pohybem sundal ze zad druhou katanu.Zle se zasmál a pustil se do dalšího tance smrti.Ani tygr nezaostával za svým pánem.Trhal bandity a srážel je na zem v ohromujícím počtu.Útočník se rozmáchl katanou a nůžkovým úderem usekl hlavu dalšímu banditovi.Udělal bleskovou otočku a další dvě těla se sesunula na zem.Banditi ho začali obkličovat.Jako vždy se přecenil.Banditům se podařilo uštědřit mu dvě rány do rukou a seknutí přes hruď.Ani tygr na tom nebyl nejlíp.Jeho srst se pomalu ale jistě barvila rudou krví.Z útočníkova hrdla se ozvala prosba.Najednou se jeho tělo začalo měnit a získávat zelenou barvu.Najednou tu stál na jeho místě lesní trol.Zachechtal se a pustil se do banditů.Jeho zranění se sama zacelila a on ničil bandity.Trhal hlavy , lámal vazy.Jeden se k němu dostal zezadu a bodl ho do ramene.Trol se zachechtáním dýku vytrhl a banditu odmrštil.Najednou se ze stanu ozvalo zaklínání.Tygr i jeho pán se snažili dostat ke stanu ale byli příliš pomalí.Najednou útočník dostal zpět svou podobu.Pomalu začal ustupovat a kryl více elfku než sebe.Dostal další rány a pomalu klekal pod tíhou úderů.
Najednou začaly z útesů létat šípy.Co šíp , to smrt.Začaly působit neskutečnou paniku v řadách banditů.Jakmile se bandité s luky zaměřili na elfku s lukem, zmizela jim a šípy začaly lítat z opačné strany.Útočník s katanou pronesl tichou modlitbu a nejtěžší z jeho zranění se zacelila.S novým elánem se pustil do boje.Během pár minut spojeným silám střelkyně a útočníka podlehly všichni zbylí bandité.Když vše skončilo, elfka slezla ze skály a prohlédla tábor.
„Mohl jsi ho zachránit“šeptla a ukázala na mrtvolu elfa.
„Mohl“přikývnul útočník.Pak ukázal katanou na zajatou , ale živou , elfku. „Jí to ale neříkej“
Střelkyně přikývla ,a když viděla že zajatkyně se snaží strhnout si pytel z hlavy, zmizela v lese.Útočník zůstal stát, prsty setřepl krev z jedné katany a schoval si ji na záda.Mlčky došel ke svému úkrytu, a něco vytáhl z batohu.Došel zpět do tábora a mlčky elfce podal maso a chleba.Poté se otočil a posadil se na zem.Překontroloval si brnění a pak mlčky pozoroval elfku.Elfka se hladově, ale způsobile , pustila od jídla.Stále ji pozoroval , a pod kápí jeho škleb roztál do zbožňujícího úsměvu.Pomalu si obvazoval rány.
„Vy…vy jste ná…mne … zachránil?“zeptala se elfka a vzlykla.
Mlčky jí kývnul, a dál si obvazoval rány.
Elfka se zadívala na mrtvolu elfa „J…jeho jste ne..nemohl zachránbit?“
Mlčky zavrtěl hlavu.
Elfka se mu zadívala na ruce , zatajila dech a rychle vstala a strhla mu kápi z hlavy.Hleděl na ni obličej se zelenýma očima, rudými vlasy a velkou spáleninou na levé tváři.
„Vy?“vzdychla elfka.
Mlčky jí kývnul , natáhl si kápi a vstal.Přešel k tygrovi a začal prohlížet jeho zranění.Zajatá se ho začala ptát na spoustu otázek , ale on mlčel a ošetřoval tygra.Poté vstal, sbalil věci a vyrazil s elfkou k jejímu domovu.Celou cestu mlčel a ona z něj nebyla schopna dostat jediné slovo.
Před jejím domovem se smutně usmál, pohladil ji po tváři a vytáhl něco z batohu.Zlehka jí položil na hlavu klobouček s pérkem, a s tichým „promiň“ na rtech…. Odešel.