Putování zlatého muže
Napsal: 9. 3. 2011 22.48
Putování zlatého muže - počátek
Úvod
Mellwin, tak se hrdina tohoto příběhu jmenuje, měl už od malička velké štěstí, i když si to nikdy pořádně neuvědomoval. Jeho rodiče byli vlivní a bohatí, a proto se mu dostávalo všeho, i když se většina sféry potácela v chudobě.
Rodiče už jej jako malého dali na výchovu a do učení mága Awraxase. Mágové zde byli totiž velmi vážení a ve společnosti stáli velmi vysoko, proto se do učení k nim dostali jen potomci těch nejvlivnějších rodin.
Awraxas byl celý život zavřený ve své věži, kde měl naprosto vše, a proto ani nepotřeboval vycházet. Věž sahala svou výškou až do nebes a měla nesčetně moc pater.
V jednom patře byl les, který žil svým vlastním životem. Plachá zvěř pobíhala mezi stromy, smečky vlků lovily divočáky a větve keřů se kymácely při nárazech falešného ale přitom tak důvěryhodného větru.
Další patro pro změnu zaplňovaly nekonečné ledové pláně, kde se všechen život držel jen u teplých vřídel. Pravidelně tu sněžilo a semtam údolí zasypala sněhová lavina.
O jednotlivých patrech Awraxasovy věže by se dalo mluvit velmi dlouho. Každé patro bylo jiné a originální. Každé patro bylo až neuvěřitelně dokonalé. To je ale jiný příběh.
Jak roky plynuly, Mellwin nebyl už jen pouhým pomocníkem, ale stával se z něj i učenec. Awraxas mu vysvětloval vše, co dělal, a tak Mellwin pochopil, jak funguje mnohé. Sám se už pokoušel o pronášení kouzel a tvorbu lektvarů a jevil se jako velmi nadějný učeň.
Bohmůžel neznal nic z toho, co bylo za zdmi věže. Celá věž neměla jediného okna a informace z okolí se do ní také nedostávaly. Tedy Awraxas měl své informace, ale o ty se s Mellwinem nedělil. Chtěl, aby se jeho žák věnoval plně studiu a nezabýval se problémy obyčejných lidí.
Poté ale nastal jeden problém, který měl postihnout i věž. Postihnul totiž celou sféru.
Zlaté potíže
Z neznámého důvodu se ze sféry vytratilo všechno zlato. Ze dne na den se vypařily zlaté žíly a vše zlaté se proměnilo v šedý prach. Zlaté kopule chrámů, zlaté náhrdelníky a prsteny, mince a dokonce i koruna krále.
Nebylo nikoho, kdo by u sebe držel jediný kousíček zlata a tehdy započaly ve sféře veliké neshody. Někdo by si řekl, že se dá přeci zlato nahradit a že by to neměl být takový problém. Jenže jediné dělilo měšťany od otroků, a to byly peníze.
Jakmile se všechny peníze sféry rozplynuly, jako by se s nimi rozplynuly i rozdíly ve společnosti. Otroci se najednou cítili rovnocenní šlechtě a tehdy také začal boj. Všichni se bili o to, kdo bude vládnout a kdo bude pracovat.
Toho dne se Mellwin poprvé podíval za zdi věže.
Awraxasův výzkum
Awraxas sbalil několik lektvarů a knih a bez dalších zbytečných řečí se společně vydali z věže ven. Schováni pod kouzly neviditelnosti sledovali z blízka ten chaos, který dokázal za jediný den převrátit celou sféru naruby.
Proplétali se mezi spálenými domy po ulicích, které byly lemovány ze všech stran těly mrtvých. Potřebovali najít aspoň kousíček toho prachu, který by jim mohl vyzradit, co se vlastně stalo.
-Někdo se může divit, že u sebe tak vlivný mág neměl nic ze zlata, ale většina toho, co bylo vě věži, byly jen velmi dokonalé iluze. I to může vypovídat o jeho mistrnném umění magie.-
Nemuseli pátrat dlouho a prach se jim podařilo nalézt. Awraxas nabral trochu do zkumavky a společně se vrátili do věže. Ta se nacházela v horách a byla téměř celá zahalena mraky. Vystoupat k ní bylo nesnadné a právě proto o ní věděl jen málo kdo.
(ne)úspěch
Šlechta i král potřebovali, aby byl Awraxas úspěšný. Hlavně proto mu poskytnuli úplně vše, co potřeboval. Celé dny byl zavřený v laboratoři a nevycházel ven. Téměř nejedl a Mellwin ho musel pravidelně kontrolovat, aby se ujistil, že vůbec žije.
Po pár týdnech se ale začínalo zdát, že se Awraxasova práce blíží ke zdárnému konci. Opět ho potkala chuť k jídlu a jeho tvář stále zdobil úsměv. Tehdy začal Awraxas pracovat s ještě větším nasazením.
Celé dny se věž otřásala v základech, když Awraxas dokončoval své kouzlo. A po několika dnech ještě urputnější snahy také konečně uspěl.
Toho dne měla poprvé proběhnout pořádná zkouška. Mellwin s Awraxasem společně připravili několik předmětů, které měly být proměněny ve zlato. Všechny je položili na vysoký stůl a poté už jen zbývalo pronést kouzlo.
Awraxas si hrdě prohlédnul svitek, na kterém stál ještě čerstvý magický vzor. Chvíli na něj hleděl, poté přivřel oči, natáhnul ruku směrem k předmětům a vyslovil pár nesrozumitelných slov. Z ruky mu vytrysknul jemný paprsek, který přeletěl nad předměty, odrazil se od zdrcadla naproti a při svém zpátečním letu zasáhnul Mellwina.
Útěk
Když se Mellwin probudil, ležel v posteli, nemohl se hnout a nad ním stál Awraxas se starostlivým výrazem na tváři. Ihned se začal omlouvat, že musel nejspíše omdlít a propásnul tak Awraxasovu premiéru. Něco tady ale nehrálo. Awraxas se ani trochu nezlobil, spíše se tvářil, jako by něco pokazil on.
Chvíli na Mellwina nejistě hleděl a pak se ihned začal omlouvat a bědovat. Stále opakoval něco o proklatém zrcadle a ruce měl celé dořezané od střepů.
Když se Mellwin zeptal, co se vlastně stalo, Awraxas ještě chvíli koktal, ale pak z něj vypadlo, že se kouzlo odvrátilo od zrcadla a trefilo místo předmětů jeho. Podal Mellwinovi malé zrcátko a ten při pohledu do něj málem vyskočil z kůže.
Celý jeho obličej byl ze zlata, dokonce i oči. Jediné, co neneslo zlatou barvu, byly jeho vlasy, které byly pro změnu zbarveny do bíla. Snad hodinu v kuse Mellwin křičel a nadával, ale nebylo mu to nic platné.
Awraxas si byl vědom svého selhání, ale obával se, že kdyby se pokusil kouzlo zvrátit, mohl by Mellwina zabít. Proto vynalezl lektvar, který aspoň dokázal permanentně zachovat Mellwinovo tělo natolik měkkým, aby se mohl hýbat.
Bohůmžel Mellwin musel pryč, pryč z věže, pryč ze sféry. Kdyby jej kdokoliv našel, byl by jeho život ohrožen. Awraxas mu tedy dal svoji knihu magických vzorců, čtyřicet stříbrných a několik rad do budoucna, jak se vyvarovat potížím.
Ještě té noci otevřel Awraxas bránu do jiné sféry a Mellwin se slzami v očích opustil svůj domov. Tak započalo putování zlatého muže.
Úvod
Mellwin, tak se hrdina tohoto příběhu jmenuje, měl už od malička velké štěstí, i když si to nikdy pořádně neuvědomoval. Jeho rodiče byli vlivní a bohatí, a proto se mu dostávalo všeho, i když se většina sféry potácela v chudobě.
Rodiče už jej jako malého dali na výchovu a do učení mága Awraxase. Mágové zde byli totiž velmi vážení a ve společnosti stáli velmi vysoko, proto se do učení k nim dostali jen potomci těch nejvlivnějších rodin.
Awraxas byl celý život zavřený ve své věži, kde měl naprosto vše, a proto ani nepotřeboval vycházet. Věž sahala svou výškou až do nebes a měla nesčetně moc pater.
V jednom patře byl les, který žil svým vlastním životem. Plachá zvěř pobíhala mezi stromy, smečky vlků lovily divočáky a větve keřů se kymácely při nárazech falešného ale přitom tak důvěryhodného větru.
Další patro pro změnu zaplňovaly nekonečné ledové pláně, kde se všechen život držel jen u teplých vřídel. Pravidelně tu sněžilo a semtam údolí zasypala sněhová lavina.
O jednotlivých patrech Awraxasovy věže by se dalo mluvit velmi dlouho. Každé patro bylo jiné a originální. Každé patro bylo až neuvěřitelně dokonalé. To je ale jiný příběh.
Jak roky plynuly, Mellwin nebyl už jen pouhým pomocníkem, ale stával se z něj i učenec. Awraxas mu vysvětloval vše, co dělal, a tak Mellwin pochopil, jak funguje mnohé. Sám se už pokoušel o pronášení kouzel a tvorbu lektvarů a jevil se jako velmi nadějný učeň.
Bohmůžel neznal nic z toho, co bylo za zdmi věže. Celá věž neměla jediného okna a informace z okolí se do ní také nedostávaly. Tedy Awraxas měl své informace, ale o ty se s Mellwinem nedělil. Chtěl, aby se jeho žák věnoval plně studiu a nezabýval se problémy obyčejných lidí.
Poté ale nastal jeden problém, který měl postihnout i věž. Postihnul totiž celou sféru.
Zlaté potíže
Z neznámého důvodu se ze sféry vytratilo všechno zlato. Ze dne na den se vypařily zlaté žíly a vše zlaté se proměnilo v šedý prach. Zlaté kopule chrámů, zlaté náhrdelníky a prsteny, mince a dokonce i koruna krále.
Nebylo nikoho, kdo by u sebe držel jediný kousíček zlata a tehdy započaly ve sféře veliké neshody. Někdo by si řekl, že se dá přeci zlato nahradit a že by to neměl být takový problém. Jenže jediné dělilo měšťany od otroků, a to byly peníze.
Jakmile se všechny peníze sféry rozplynuly, jako by se s nimi rozplynuly i rozdíly ve společnosti. Otroci se najednou cítili rovnocenní šlechtě a tehdy také začal boj. Všichni se bili o to, kdo bude vládnout a kdo bude pracovat.
Toho dne se Mellwin poprvé podíval za zdi věže.
Awraxasův výzkum
Awraxas sbalil několik lektvarů a knih a bez dalších zbytečných řečí se společně vydali z věže ven. Schováni pod kouzly neviditelnosti sledovali z blízka ten chaos, který dokázal za jediný den převrátit celou sféru naruby.
Proplétali se mezi spálenými domy po ulicích, které byly lemovány ze všech stran těly mrtvých. Potřebovali najít aspoň kousíček toho prachu, který by jim mohl vyzradit, co se vlastně stalo.
-Někdo se může divit, že u sebe tak vlivný mág neměl nic ze zlata, ale většina toho, co bylo vě věži, byly jen velmi dokonalé iluze. I to může vypovídat o jeho mistrnném umění magie.-
Nemuseli pátrat dlouho a prach se jim podařilo nalézt. Awraxas nabral trochu do zkumavky a společně se vrátili do věže. Ta se nacházela v horách a byla téměř celá zahalena mraky. Vystoupat k ní bylo nesnadné a právě proto o ní věděl jen málo kdo.
(ne)úspěch
Šlechta i král potřebovali, aby byl Awraxas úspěšný. Hlavně proto mu poskytnuli úplně vše, co potřeboval. Celé dny byl zavřený v laboratoři a nevycházel ven. Téměř nejedl a Mellwin ho musel pravidelně kontrolovat, aby se ujistil, že vůbec žije.
Po pár týdnech se ale začínalo zdát, že se Awraxasova práce blíží ke zdárnému konci. Opět ho potkala chuť k jídlu a jeho tvář stále zdobil úsměv. Tehdy začal Awraxas pracovat s ještě větším nasazením.
Celé dny se věž otřásala v základech, když Awraxas dokončoval své kouzlo. A po několika dnech ještě urputnější snahy také konečně uspěl.
Toho dne měla poprvé proběhnout pořádná zkouška. Mellwin s Awraxasem společně připravili několik předmětů, které měly být proměněny ve zlato. Všechny je položili na vysoký stůl a poté už jen zbývalo pronést kouzlo.
Awraxas si hrdě prohlédnul svitek, na kterém stál ještě čerstvý magický vzor. Chvíli na něj hleděl, poté přivřel oči, natáhnul ruku směrem k předmětům a vyslovil pár nesrozumitelných slov. Z ruky mu vytrysknul jemný paprsek, který přeletěl nad předměty, odrazil se od zdrcadla naproti a při svém zpátečním letu zasáhnul Mellwina.
Útěk
Když se Mellwin probudil, ležel v posteli, nemohl se hnout a nad ním stál Awraxas se starostlivým výrazem na tváři. Ihned se začal omlouvat, že musel nejspíše omdlít a propásnul tak Awraxasovu premiéru. Něco tady ale nehrálo. Awraxas se ani trochu nezlobil, spíše se tvářil, jako by něco pokazil on.
Chvíli na Mellwina nejistě hleděl a pak se ihned začal omlouvat a bědovat. Stále opakoval něco o proklatém zrcadle a ruce měl celé dořezané od střepů.
Když se Mellwin zeptal, co se vlastně stalo, Awraxas ještě chvíli koktal, ale pak z něj vypadlo, že se kouzlo odvrátilo od zrcadla a trefilo místo předmětů jeho. Podal Mellwinovi malé zrcátko a ten při pohledu do něj málem vyskočil z kůže.
Celý jeho obličej byl ze zlata, dokonce i oči. Jediné, co neneslo zlatou barvu, byly jeho vlasy, které byly pro změnu zbarveny do bíla. Snad hodinu v kuse Mellwin křičel a nadával, ale nebylo mu to nic platné.
Awraxas si byl vědom svého selhání, ale obával se, že kdyby se pokusil kouzlo zvrátit, mohl by Mellwina zabít. Proto vynalezl lektvar, který aspoň dokázal permanentně zachovat Mellwinovo tělo natolik měkkým, aby se mohl hýbat.
Bohůmžel Mellwin musel pryč, pryč z věže, pryč ze sféry. Kdyby jej kdokoliv našel, byl by jeho život ohrožen. Awraxas mu tedy dal svoji knihu magických vzorců, čtyřicet stříbrných a několik rad do budoucna, jak se vyvarovat potížím.
Ještě té noci otevřel Awraxas bránu do jiné sféry a Mellwin se slzami v očích opustil svůj domov. Tak započalo putování zlatého muže.