Nalk píše:1) Expy - po válce je to stejné jak předtím. Výprava může umírat a umírat a rozumné odměny se nedočká. Platí jak jsem psal - nejde mi o expy, ale o výslednou demoralizaci, kdy si člověk řekne "hmmm quest byl fajn, dobrá zábava, ale stejně jsem ztratil 5K XP, tak nevím jestli mi to za to stálo". Pak to zcela reálně může vést k tomu, že někteří nejeví o questy zájem a pak třeba "hrají na NPC" jak řešil Kokosák. Nebo taky ne. Je to jen možnost.
Účelem DM odměn podle mého není tlačit postavy kupředu. Je to odměna (ať už za cokoliv), případně motivace. Pokud postava někde umře, tak ztratí XP a je dobře, že to zabolí. Aspoň se pak rozdělí postavy na ty, které tam chtějí být a něco řešit a na ty, co by tam přijeli jen proto, že tam něco odehrává DM (tedy pro XP). Dle mého názoru se to osvědčilo a měnit na tom nic nehodlám.
Nalk píše:Nynější problémy:
K bodu č. 2 - reakce od NPC. Ideální příklad je nyní poušť. Naše družina (my co máme takovou tu uniformu) si u beduínů udělala kdysi velmi dobrou pověst. Elra dostala odění pouštních žen, beduíni se s námi bavili v podstatě jako se sobě rovnými, uctivě zdravili. To vše za dopadení dvou nebezpečných vrahů (u jednoho dvojté dopadení) a doprovod karavany. Psalo se o tom dokonce v "Co se kde povídá" a tak jak to bylo zahrané, tak byla silně znát jejich úcta. (zde odehráno DM Jonem)
O něco později, když Van jde vyjednávat s beduíny, tak s ním jednají naprosto stejně, jako s každým jiným seveřanem. Vyhání ho, nedbají na dřívější pověst. Nic. I když jim pak slíbí pomoc a dostane se k úkolu od vůdce beduínů, tak následně se k němu stejně chovají hrubě, bez náznaku toho, že by ocenili pomoc, o kterou se očividně snaží. Mezitím se tam ukáže Goro, který nemá vůbec zájem problém řešit, chce se jen podívat do Arnudenu. Je přítomno to samé DM, ale beduíni se chovají docela slušně. Jak to? Ten kdo jim chce pomoci, toho odhání. Ten, kdo tam jde jen tak na výlet a dělá to, co beduínům tak moc vadí, je vítán? Nechápu. (zde obojí DM Pavel Urban)
O něco později Van vzdává své snažení (už jen proto, že mě OOC naprosto demotivuje, že si DM hraje quest na svoje postavy, minimálně postava Dina je pro quest klíčová) a po čase nastupuje na scénu Dietrich. Ten vede také obtížná jednání. Nejzábavnější je hra v deset večer, kdy se v podstatě jen odehraje opět vyhánění (i přes dlouhé dohadování o termínu) a nic víc. Nakonec Dietrich cosi vyjedná a v "Co se kde povídá" si rázem beduíni pamatují, že kdysi dávno, ještě před "Hrebogovci" jim tenhle chlapík pomohl. Na hře to nešlo příliš poznat a stále tu je taková věc, že naprosto ignorovali pověst, skrz kterou jednal Van. Dále pak Din je v Oáze defakto nenáviděný, nevítaný a tak dále. Ale přesto postava Dina tvrdí, jak se zeptá v poušti, jakoby to byla naprostá samozřejmost, maličkost.
1) Je zatracený rozdíl mezi tím chytit zloděje/vraha a potýkat se s Černým rytířem (Hargudovým šampionem) nebo s tím co se děje nyní. Vanovi (Nalkova postava) se dostalo slyšení a měl lepší podmínky vyjednávání než ostatní postavy. Jeho přesvědčování je ale mizerné a tak beduíny nepřesvědčil, aby mu svěřili své tajemství. Dali mu ale úkol, ve kterém žalostně selhal (pokud se dá vůbec uvažovat o nějaké snaze - tím úkolem bylo prokázat resspekt k lidu pouště a k jejich zvykům). Když přišel Van s nepořízenou a pokoušel se o další přesvědčování (stejně zoufale jako před tím), dostal možnost napravit svou reputaci. Druhým úkolem bylo přinést onu hůl, kterou měl Din od Altaira a je pro Beduíny významným artefaktem (to jsem si nevymyslel, hůl skutečně dostal Din od Altaira před jeho smrtí - Altair byla Jonova postava beduína-mudrce). I v tomto úkolu Van selhal.
Van před tím přísahal pomoc hlavnímu beduínovi, a když neuspěl (přičemž snaha nebyla opět nijak veliká), požádal o sproštění té přísahy, čemuž bylo vyhověno, ale Van u beduínů klesl na reputaci.
2) Goro se v Oáze objevil se skupinou ozbrojených dobrodruhů. Nijak zvláště s beduíny nekomunikoval a já připravoval vesměs dění mimo, takže jsem nechal reakce beduínů převážně na tom co se psalo v "co se povídá" - že nejsou přátelsší atd. Beduíni navíc neměli zájem na tom se postavit takové ozbrojené skupině a tak nevyhledávali žádný spor - proto jsem se jim nevěnoval víc. Nicméně co jsem odehrával nebylo nijak přátelské chování (tuším jen nějaké varování a slovní vyhánění - ala "nemáte tu co dělat" a "na poušti umřete").
3) Postava Dina nebyla vůbec pro Q klíčová a jak jsem psal výše objevila se až na konci u úkolu, který sloužil jako záchranný pás po prvním selhání Vana (a to jsem byl benevolentní, že dostal další možnost). Možností jak situaci řešit bylo mnoho. Od početných, které nebudu zmiňovat, jelikož Q ještě běží až po přístupu k beduínům po beduínsku (zjištění si informací od postav, které měli s beduíny a s Altairem co do činění a pak se podle toho chovat) a ukázání tak znalost jejich tradic apod., přes vyhledání beduínských PC, které se ve hře vyskytují a vyskytovala a hledání pomoci u nich (některé z nich dokonce znala Altaira), přes snahu zapůsobit na beduíny někým trochu výřečnějším než je kněz boha boje s přesvědčováním na bodu mrazu, přes zajištění Aishy (Altairovy dcery)… respektive její budoucnosti (ať už u beduínů nebo třeba domluvou s ní, až po třeba její únos z oázy)… a další.
Vanův přístup mi přišel jako přístup hráče single playeru, kde mu nad Q NPC svítí značka a dialog ho sám dovede. Takto to ale u mne nefunguje.
Nakonec přišlo do oázy jiné PC a vyjednalo, co Van nebyl schopný. To samé PC před tím vyjednalo s Dinem záležitosti kolem hole. A další se na to chystala a podle mých informací by na to šla velmi dobře.
4) Co má v plánu postava, co řekne za NPC DM a co řekne ze své pozice DM jako takové jsou tři různé věci. Postava může mít v plánu klidně zabít Harguda a na vždy Desku sprostit jeho zla, ale co bude dělat a co svede je věc druhá.
Nalk píše:Příklad - válka se zlobry.
V době kdy válka oficiálně nevypukla, jsou zlobři lehce posíleni, představují docela tuhé nepřátele, ale dá se to zvládat. (pokud vím střety u vodopády zařizovalo několik různých DM, jde o dobu kolem plesu)
Po vypuknutí a vytvoření linií bojových, je situace podobná. Vesměs zvládnutelní nepřátelé, sem tam šamani a jejich přeslokacová ohnivá kouzla, ale situace je zvládnutelná. (počátek tuším řešil Naylun, nejsem si jist)
Postupně toto přechází ve fázi "těžké magie". Temnota přes celou lokaci, mlhy, apod. Vyvolávání démonů, zlobři s devíti kruhy apod. Boje začínají být značně obtížné, často se umírá. DM Pavel s oblibou usekává hlavy (nějakou záhadou, ale ne všem) a tím vynucuje cestu na druhou stranu za více XP. Ke konci této fáze se objevují epické Hellbally a zlobři s devíti kruhy jsou takřka běžný arzenál armády. Říše těžce prohrává a je v podstatě dobyta, ačkoliv hrádek brání děla, Mamonín tuším též (minimálně katapulty tam byly). (DM Pavel + Cybermisa)
Fáze protiútoku. Vede Naylun hlavně, Pavel k tomu, v jisté fázi Arto. Zlobři padají pod salvou z děl jak nic, šamani s devíti kruhy velmi rychle vymizeli, žádné hellbally, žádné celolokacové temnoty, to co celou dobu drtilo dobrovolníky, to najednou chybí. Válka se stává fraškou. Jediné co, tak v jisté fázi opět Pavel neumožní oživení několika padlých a rozmetá dobrovolnickou skupinu.
1) Po dobu celé války, včetně její předehry, se vyskytovali zlobři všech možných statistik a možností. Zlobři reagovali svými výpady na to, jakým způsobem se jim říše postavila a jaké měli sami úspěchy. Proto při objevení se hlídkujících vysokolevelových postav ovládajících magii, změnili původní taktiku výpadů a namísto malých skupin, které neměly šanci vysílaly demoralizující záškodníky, kteří byli schopní udělat škodu a zase se živí stáhnout. Zlobři tímto zároveň zkoumali možnosti říše a pak byli lépe připraveni na boje, které je čekaly. I z počátku se tedy občas objevil silný šaman, který pod rouškou neviditelnosti dráždil obránce a zase utekl.
2) Při válce zlobři používali na první linii dlouhé a docela detailně popisované rituály, pomocí nichž seslali mocnější kouzla (něco an způsob metamagických featů). Tma byla větší (ale ne přes celou lokaci) ohnivé koule měly větší dosah atd. Vyvolání Hellballů (epické kouzlo) proběhlo rovněž dlouhým rituálem a objevilo se po dobu celé války tuším dvakrát a vyžadovalo dlouhou přípravu, takže se při útocích a dobývání území od zlobrů již nic podobného neobjevovalo (to samé ostatní posílená kouzla jako velké temnoty apod.).
Zlobry s devíti kruhy jsem používal častěji, ovšem vesměs jen pro jejich možnosti sesílat vyšší okruh kouzel, nikoliv 8. ani 9. Důvodem je to, že v paletě jsou dva zlobří mágové, jeden slabý a jeden extrémně silný a DM nemůže s levely NPC hýbat (a tedy ani s jejich rozsahem meditace). Jejich oblíbenou taktikou byla srážecí pracka a summon, případně evardova černá chapadla a ledové bouře, občas nižžší magická bouře. vysoké levely kouzel (8+) jsem použil jen velmi, velmi zřídka. Cybermisa několikrát vběhl mezi obránce první linie s nakouzleným zlobřím mágem a s time stopy atd., ale to nebylo nijak četné.
3) Příliš hlav jsem neusekl a myslím si, že ani ostatní DM moc ne. Nicméně, pokud byli někde padlí a nechali se tam, tak zlobři měli dost času na to brát si své trofeje a dělali to (ale jak říkám, nebylo to příliš časté). Cílem tohoto rozhodně nebylo brát hráčským postavám více XP. Na těch mně vůbec nezáleželo. Důležitý byl průběh a atmosféra a pachuť té války. Ta se myslím podařila docela dobře hráčům předat. Brzy mnohým došlo, že nejde o žádný piknikna jeden dva večery, kde se získají XP a pojede se dál. Umíralo se, válka bolela a postavy, které připluly na "dovolenou" se zase rychle odebraly pryč. S nimi i další, pro které byla válka moc a to bylo IMHO správně a jsem s tím spokojený.
4) Říše válku prohrávala, ale nebylo to jen tak. Útok na Mamonín a hlavně na Skalní hrádek stál zlobry dost sil (čtěte zlobrů) a díky tomu nakonec byli zlobři poraženi. Děla byla proti zlobrům velmi účinnou zbraní a Říši vyhrála válku.
Silných šamanů bylo omezeně a po dobytí Mamonína a při útocích na zlobří pláně již zlobři mleli z posledního. Nutně prořídly i řady jejich silných bojovníků a tedy i šamanů.
5) Neumožnění oživení PC mohlo být z různých důvodů - slabý hod na léčení (minimálně DC30), příliš dlouhá doba kdy tělo leželo mrtvé nebo typ zranění, který se neslučuje s oživením bez magické pomoci. Kříšení magií jsem nikdy nezakazoval a naopak jsem lecky nechal oživit spolupracující křísitele i když ani jeden nedal DC30, ale společnými silami už ano (asistence přidává určitý bonus k lepšímu z hodů).
6) Nicméně nějaké nekonzistence v průběhu války byly. Některé byly předáním DMkování někomu jinému nebo jeho asistenci po "svém," jiné ne. Myslím si, že je to pochopitelné a ve výsledku to bylo spíš plusem než mínusem (a určitě byla celá válka poučením pro DM). S válkou jako takovou a s jejím průběhem jsem spokojený a myslím si, že i ostatní členové týmu jsou.
Ghost píše:Konkrétně na Pavla - pokud má z jakéhokoliv důvodu Nalk zastavenou tvoji podporu, tak to ale neznamená, že má zastavenou podporu světa (myslím, že je pak lepší tell s odůvodněním, než nesprávná reakce světa). V případě, že nemá, viz výše o DM denících.
Nalk nemá zastavenou mou podporu. Nalk se posledního Q straní sám, jelikož má představu, že chci, aby ho řešil Aefar s jeho postavou Bolthorma a zuzuPD s postavou Skelda (nebo s někým jiným ? už nevím), zatímco si podle něj přeji, aby to on se svým Vanem neřešil.
Není to pravda, nepřeji si aby to řešil někdo konkrétní a je mi jedno, zda to bude někdo vůbec řešit. Nedělám Q pro nějaké konkrétní postavy a dělat je nebudu. A je mi zcela jedno, zda to bude někdo řešit nebo nebude. Pokud nebude, situace se vyvine dle toho.
Ghost píše:Din jako důležitý charakter Pavlova questu - pokud je to tak, nemám slov. Přesně o tomhle jsme se spolu bavili (angažovanost DM) a pokud se nemýlím (nemám teď bohužel čas procházet naší výměnu v PM) něco takového u sebe rázně odmítal, stejně jako odsuzoval protěžování DM postav. Značně mi to připomíná nesmrtelného NPC Dina ve válce. Doufám, že se zde k tomu vyjádří.
Moje postavy jsou součástí světa a jako takové se budou účastnit dění v něm. Shodou náhod je Din spojený s osudy oázy a dospělo to (opět shodou náhod) k tomu, že má nějaký vliv na průběh mého Q. Takový vliv mají ale všechny postavy, které ve světě žijí.
Nerozlišuji PC a NPC. U mne jsou obojí stejné. Z pozice DM, to platí dvojnásob. Všechna PC mají možnost dělat co má NPC a naopak. S tím souvisí i mé použití NPC Dina ve zlobří válce. Zlobří válku jsem převážně DMkoval já za asistence ostatních DM. To znamenalo, že nemohu hrát svou postavu a to i přes to, že by se při jistých událostech ukázala, že by se jich účastnila. Z toho důvodu jsem vytvořil NPC Dina, který vypadal podobně jako moje postava a měl podobný i portrét a umístil jsem ho jako jednoho z davu do skupiny, která šla bojovat se zlobry, stejně jako třeba velitele sekerníků. DM ale nemá možnost moc modelovat NPC a tak Din naprosto nesouhlasil s tím, jaký Din systémově je, neměl jeho schopnosti, předměty atd. a vzhledem k tomu, že jsem měl desítky NPC k ovládání, neměl ani jeho taktiku a možnost jednat jako on. To NPC tam bylo jen proto, aby se účastnilo té akce, nic víc a nesmrtelnost mělo zapnutou (podobně jako velitel sekerníků nebo poručík) protože se mohlo stát, že někam ulétne, zatímco se budu starat o útočící PC a desítky NPC a bude dělat hlouposti (AI) a umře. Což by byl problém, jelikož byl dlouze modelovaný a byly mu generované předměty a na to by pak nebyl čas.
Rozhodně neměl s nesmrtelností vyhrát Říši válku. Měl se pouze účastnit.
Nevidím na tom nic špatného, jelikož na tom není co by Din získal (ono zmiňované zvýhodňování své postavy). Žádné reputace, žádné předměty, nic co by nezískal, kdyby jsem místo DMkování hrál Dina. Jenže to by pak nebyl kdo by DMkoval tu válku.
Nicméně dohodli jsme se pak na DM fóru, že není vhodné podobně postavit NPC své postavy a dělat se to nebude.
Braenn píše:Pamatuji si Pavle, jak jsi tenhle neštvar velmi vyčítal Myšákovi, když si na sebe kdysi stavěl quest s Arianou a yugulothy a stejně nahlas jsme mu to vyčítali my. Myšák to uznal a nechal toho - a teď děláš naprosto to samé ty :O
Nevzpomínám si na co narážíš. Podle mého si mne asi s někým pleteš, jelikož mně zapojování své postavy do DMQ nijak zvlášť nevadí (a nevzpomínám si, že by mi to ěnjak extra někdy vadilo). Někdy to může být naopak nutností. Mohu se ale plést, klidně mi to připomeň, jestli můžeš.
Braenn píše:Tebou vytvořený quest, beduíni nás pošlou zjištovat něco o Altaírovi, nacož se nám na nástěnce ozve ten jediný, kdo něco ví - tvůj Bard a Din.
Altair byl jednou možností z mnoha, viz výše. Upozorňuji znovu jako jsem už upozorňoval před tím několikrát - nedělám Q pro nikoho a žádný z mých Q nemá jedno jediné správné řešení.
Braenn píše:Edit dva: Dodala bych malé zamyšlení nad tím, že když DM považuje za nutnou reakci světa pobít polovinu družinu (a může se stát, že má důvod, nebo je družina neschopná, má smůlu..), pak není od věci, jak psal Nalk, dát alespoň nějakou, já říkám třebas symbolickou, odměnu. Nikoli aby jim dorovnalo ztráty (což nikdy nedorovná), ale alespoň jako ocenění toho, že se mu hra líbila/hráli dobře. Je to taková, jak to říct - motivace? Cukr a bič? Takové gesto "nedělám to ze zlé vůle"?
Když mne někdo jako DMko potěší, dám mu xp. Dám mu je za odměnu nebo jako motivaci. Jsem ale jako DM trochu přísnější než coby hostitel (kdy jsem rozhazoval kde komu za kde co) jelikož nechci podporovat "hraní s DM pro XP." Čili kdo si zaslouží, ten dostane. Za Q dávám odměny nyní až ke konci (pro informaci, za zlobří válku jsem rozdal přes 200 000 xp), v průběhu dávám pouze questově externí odměny.
A pochybuji, že nějaké DM považuje za nutnou reakci světa pobít někoho z družiny natož polovinu. Ale v okamžiku, kdy si PC o reakci světa říkají, pak je na místě a v tomto směru je to kupříkladu tahání jedné potvory za druhou z místnosti, kde jich je houf a doufat, že ty ostatní tam budou dřepět a čekat až kamaráda PC zabijí a přijdou si pro dalšího. Stejně tak třeba vybití skřetího kmene, zatímco za dveřmi je skřetí velemág, kterému AI prostě neotevře dveře. Viděl bych jako slušnost hráčů po pobití těch skřetů před dveřmi aspoň za tím velemágem zajít, když už nepřijde sám. Nebo nechodit až tak daleko a skončit se zabíjením o něco dříve... apod.
). Takže tak.