Equilibrie

Odehráno.

Odehráno.

Norský král Magnus, se i přes pokročilý věk, vylodil se zbytkem družiny u anglického města Dumfries a míří severně.

Tak po menších technických potížích je už zase vše vyřešeno. Odehráno.

Podle zpráv z bojiště se zdá, že válka, alespoň v Irsku nebude mít už delšího trvání. Anglii zbývají k dobytí poslední dvě provincie a s jejími obránci to nevypadá moc nadějně.

Odehráno.

V Irsku zbývá skotům už pouze poslední provincie. Rozhodná bitva se tedy odehraje u dobře bráněného Downpatricku.

Odehráno.

Kolem Downpatricku se pomalu srocují nejsilnější anglické armády. Zdá se, že dny skotů v Irsku jsou sečteny.

Odehráno, omlouvám se, přehlídl jsem Frynův mail.

Odehráno.

Začalo obléhání Downpatricku. Obránci stojí bezmála proti trojnásobné přesile a jejich vyhlídky na přežití jsou opravdu velmi malé.

Příští tah může být rozhodující, Anglii ke konečnému vítězství stačí už jen dobýt poslední provincii. Rád bych tuto kampaň dohrál ještě do konce týdne , protože pak mizím na vánoce domů a tam bych nejspíš neměl možnost na čem odehrát další tah.

Downpatrick byl dobyt a vypleněn. Irsko padlo kompletně pod nadvládu angličanů a spolu s touto událostí proběhla i korunovace nového krále. Lid Anglie slaví vítězství.

Tak, nakonec se to nestihlo před vánoci, ani před novým rokem, ale je odehráno a tento tah je také poslední. Anglie splnila všechny potřebné podmínky a zajistila si celkové vítězství.

Chtěl bych vyjádřit obrovské poděkování všem, co se na této kampani podíleli. Nejvíce asi za jejich trpělivost (tady nemalý dík patři převážně Darmianovi a to i za to, že naskočil do už rozjeté hry za Jona), protože v jejím průběhu se celá hra o poznání zpomalila a mnohdy jsem měl pocit, že už se nedotáhne zdárně do konce.

Co jsem nečekal, že by nakonec mohla být Anglie celkovým vítězem (už ze začátku jsem nebyl zrovna nadšen, že připadla zrovna mně). Z pohledu Anglie se největšího trápení dostalo od Naylunových welšanů, kteří ji v jednu chvíli opravdu šlapali významně po zádech a i přes výrazné oběti ji nepěkně zavařili. Kdo ví jak by to dopadlo, kdyby welšané započli s útokem o mnoho dřív, ještě než se mi povedlo přemístit jednotky blíž k hranicím a nestáhl posily z Irska. Já sám jsem pak ve válce s Walesem udělal dost výraznou chybu a to když jsem podcenil schopnosti jejich vůdce Llywelyna a trestuhodně přišel o prince Edwarda, který se po poslání na křížovou výpravu, mohl později vrátit s armádou plnou zkušených křižáků.

Další významným krokem byla válka se Skotskem. Do které se mi teda moc nechtělo, ale kvůli splnění podmínek pro vítězství k ní asi muselo dojít. Ta byla ve velké míře ovlivněna lstí, kterou jsme dali dohromady se Skarbim. V první fázi Anglie předstírala, že je zatažena do konfliktu mezi Norskem a Skotskem díky lži ze strany norů. Samozřejmě šlo jen o to, aby maskovala své záměry a získala si několik provincií bez toho, že by riskovala naplno rozhořelý konflikt se Skotskem. V druhé fázi kdy mělo všechno ze strany Anglie utichnout, šlo už jen o to, aby Skotsko odvolalo své armády z Irska (ty mi byly fakt trnem v oku a měl jsem před nima stále respekt ) a ty by pak s pomocí Norska byly nejlépe potopeny ještě na moři nebo izolovány někde, kde díky námořní převaze na ně už nebude moct Darmian šáhnout (což se nakonec podařilo). Takže nebýt toho celého výmyslu, asi by to byla ještě velmi tuhá bitva mezi Anglií a Skotskem s pomocí Norska, coby anglického spojence. Tady se víc než důsledně potvrdilo to, že diplomacie se nemá přehlížet - jsem se až zastyděl, jakou sviňárnu jsme na Darmiana ušili , i když na druhou stranu, už od začátku hraní za Anglii jsem si tak trochu připadal jako Longshank (anglický panovník ze Statečného srdce) a nezachovat se v podobném stylu, Anglie by asi nikdy nevyhrála.

Celá kampaň trvala neuvěřitelných 590 dní (od oficiálního startu 24.05. 2011 do 2.1. 2013 - pokud mám někde chybu, klidně mě opravte ). Opravdu běh na dlouhou trať (asi by to číslo bylo o poznání menší nebýt všech těch průtahů, ke kterým jsem přispěl i já a tímto se také za ně omlouvám).

Konečné výsledky jsou tedy následující:
1. Anglie
2. Skotsko
3. Norsko (reálně, jako jediný skutečný spojenec Anglie by si zasloužila druhé místo, ale bodově to vychází takto - viz. tabulka)
4. Irsko
5. Wales

Na závěr připadám ještě pár screenů a ještě jednou díky všem zůčastněným, doufám, že i přes tu obrovskou natáhlost, vás kampaň přece jen pobavila.

Bitva o Downpatrick


Vítězství


Finální tabulka


P.S. Na první stránku topicu jsem zaktualizoval veškeré doprovodné texty, je to celkem vtipné čtení.

Naylun píše:A jsem teda zvědavej, jestli se ještě někomu podaří zvrátit vývoj a porazit Anglii, ale imho už ne, prospásli jste šanci pánové a přeju vám ošklivou dlouhou bolestivou smrt v jejích rukou

Ha, pocit zadostiučinění - nechali jste Wales krvácet samotný, tak teď se kletba vyplnila

Jinak by mě zajímalo nějaké OOC shrnutí i ze strany poražených. Jakou jste zvolili strategii, proč atd.

Za mě musím říct, že jsem za takové místo rád. Byl jsem na tom hodně zle a byl bych poražen oběma z posledních aktérů. Anglii jsem zvolil za spojence proto, že mi přišla silnější.

Co se týče strategie:
- určitě rychle obsadit okolní ostrovy, vynechal jsem dva ostrůvky a bylo to cítit
- Norové mají špatnou ekonomiku, mohou za to nevydělávající hrady a hodně průměrná města
- na lopatky mě paradoxně položily tři lodě plné vojska, které mi během hry připluly jako pomoc z Norska
- děsivé je zpočátku i silnější Skotsko, které kdyby chtělo, v třetím tahu obléhalo důležitý hrad na severu
- ještě by šlo určitě využít lépe početné loďstvo, ale to jsem nevěděl, jak pořádně uchopit

Já jsem se, po svém nástupu do kampaně, pokoušel usmířit s Irskem (Balrog) a vytvořit s ním a s Norskem alianci proti Anglii, což se bohužel nepovedlo, Irsko bylo trošku moc naštvané a pak mi zabilo Williama Wallace :(. No a Norsko mělo od začátku jiné plány. V té chvíli mi bylo tak nějak jasné, že po porážce Irska dojde ke spojení Anglie s Norskem proti Skotsku, zkoušel jsem to nějak vymyslet přes diplomacii (sňatky dědiců anglického a skotského trůnu, ústupky Anglii v Irsku apod.), ale bohužel se nepovedlo. Jakmile pak došlo k útoku Norska, ke kterému se přidala i Anglie, byl jsem ekonomicky zničen (obchodní závislost na Anglii). Každý tah jsem pak šel hluboko do mínusu, chvilkový odklon Anglie do neutrality pomohl jenom na chvíli...

EDIT: Jinak být v kampani od začátku, spojím se s Walesem a Irskem proti Anglii a Norsku.

Já si to už vlastně vůbec nepamatuju… ale myslím, že jsem se pokusil dobýt Irsko a doufal jsem, že anglie bude mít na kontinentu svých starostí dost a že se mi to povede. Měl jsem nějaká dvě haluzovitá vítězství a povedlo se mi irsko jakž takž spojit. Doufal jsem ve chvíli klidu, abych rozjel ekonomiku, ale pak se do mne pustili úplně všichni a to už opravdu nešlo. :)