Francesca Guilliamo

Máte příhodu, legendu či příběh ze hry? Sem s ním.

Moderátoři: Dungeon Servant, World Builder, Dungeon Master

Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Vzpomínka na Kirthageny

Černé sukno doneste a přikryjte s ním štít
Za posledního z rodu, jenž nalezl věčný klid.
To rudý orel v stříbrné zlomený k zemi kles,
vždyť odebral se, příliš mladý, k bohům do nebes.

Kdo jejich jména nepoznal, hrdý rod Kirthagen?
vždy připraveni ochránit náš domov, naši zem.
Kdo nezaslechl o skutcích, jak vzešlých z dávných dob?
Tak stateční a odvážní, teď vzal je všechny hrob.

Nám zbývá hlavu sklonit níž a zavzpomínat jen
na činy hodné hrdinů a na rod Kirthagen.
Až vítr časem ohladí veřeje městkých bran
i po stoletích úctu vzdá jim vděčný Tirian!



Další podlézavá báseň na objednávku vděčného Tirianu, kterému propadl majetek zmíněného Dietricha. Stranické básně plné nepokrytého obdivu k režimu a nadsazování se píši tak neskutečně snadno:))
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Balada o tom, jak se v Tirinu říšští urozenci pobili
a ještě možná pobijí.


Přišli do království z Říše,
tři šlechtici, bratři spíše:
sir Havránek, Holovousý
s Okřídleným; a hned trousí
že teď vyzývají vraha,
jestli je mu pověst drahá
ať se od nich utéct střeží:
setkají se spolu v řeži!

Přísahali tihle páni
krví smýt, že v říšském klání
padl krutě, bez milosti,
sir Aldering z lhostejnosti
svého soka, mistra boje
sira Talwiga Slavoboje.
Neviní ho zákon v říši,
Mladíci však jinak smýšlí!

Počkali si za hranicí,
kde sir Talwig, netušící,
vracet se měl do Tirianu,
Osud jim však schystal ránu.
Jistý "sir" Din rozhodl se
zastavit tu řeži v lese,
neboť mu to kazí spaní,
nadechne se - a už žvaní.

Začal hanbou jejich rodu,
pokračoval o důvodu
proč princ zabít vraha nechce,
pomstít se? To nejde lehce!
No a co že dali sliby?
Jdou vzít zpátky, bezpochyby
ať jdou domů, platit daně
rodit děti, na co zbraně?

Holovousý na něj zírá,
skřípe zuby, zbraň svou svírá
praví: "Nechte sire řečí
původ váš o lecčem svědčí,
před rokem jste vylez z bláta,
přesto zkuste chápat - ztráta
druha, ta nás slibem váže,
i zde, mimo dohled stráže!!

To už z dálky jezdce slyší,
sir Din hlásek ještě zvýší:
"Kdo dál trvá na souboji
se mnou zbraně zkříží v boji!"
Zlost rytířů kvapem vzrůstá:
"Pokud to vám to zavře ústa,
sejdeme se ráno příští,
v Mithalliru na cvičišti!"

Přijel Talwig, v sedle sedí,
zaostří, pak zvedne hledí,
vždyť hle, tady výkvět říše
hádá se, ne zrovna tiše,
kdo s kým kde se bude bíti
"Já si tu snad načnu pití!"
praví šlechtic pobaveně,
"Souboj - a s divadlem v ceně!"

Okřídlenému došly nervy
nazloben a plný vervy
pravil: "Ztrestám sira Dina,
cesta zdá se není jiná
a pak bude smyta hana
za smrt sira Trevelyana
krví sira Talwiga.
Nuže v boj, čas utíká!"

Oba tasí v mžiku oka,
sir Din bodne svého soka,
výkřik, krev a Okřídlený
bez života padá k zemi.
Na pasece ticho vládne
"Nemám potěšení žádné
z jeho smrti," řek' Din zprudka
"kdo se se mnou další utká?"

"Nu, dost pěkná komedie,
jsem rád, že to v říši žije,"
dí sir Talwig pobaveně
"teď však raděj o přítele
šťěnata se postarejte.
Co se týče výzvy, dejte
mi ji zaslat do paláce,
mám teď něco vlastní práce!"

Koně pobíd k Hobitínu.
Sir Din sotva cítí vinu,
když dva zbylí páni v hoři
nesou druha. Rozhovoří
se jak jejich pověst chrání
když jim smrtí v boji brání,
připraven dát další ránu;
nezmlkl až do Tirianu.

V chrámu otec Lastur, Ctěný,
modlí se, by Okřídlený
z vůle bohů znovu ožil -
tak mu vrátil život do žil,
Osudu však díl svůj splatil,
mladík ruku v lokti ztratil.
Tvář má bledou, v barvě křídy
od teď zvaný Jednokřídlý.

Tragédie, spíš než fraška,
Říši stála tahle srážka
potupu a ztrátu jezdce.
Sir Din vzdát se ale nechce,
lid se v Tirianu sází,
kdy se říšští zase srazí,
a jak potom zazáří,
v Tirianském žaláři!



Nepobijí. Ale legrace byla a téma opět poplatné zaměstnavateli.
Naposledy upravil(a) Braenn dne 26. 4. 2013 18.05, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

O lásce, vážně i nevážně:


Protože jedna moje báseň reaguje na jinou, od postavy Gotholda od Kuřat, dovolím si s Jonovým svolením sem hodit obě.

Ó panno krásná a rozmilá - Gothold od Kuřat

Ó panno krásná a rozmilá,
proč ručku svou jsi mi slíbila?
Nevíš s kým, panno, máš tu čest,
nevíš kým, panno, dala ses svést.
Vždyť já nemám vůbec stání,…
myslím jenom na šoustání.
Ó panno krásná a rozmilá,
proč ručku svou jsi mi slíbila?
Dům U Lucerny, ten často mě hostí,
slyš, neb jsem pln zkušeností...
...nejlepší místo k protažení kostí,
je, panno má, bordel - a bez tajností!

Ó panno krásná a rozmilá,
křehká a bledá jak víla,
proč jsi mne o tanec prosila?
Vidíš teď sama, jaks skončila.
Ó panno krásná a rozmilá,
o proutníka sis srdce zlomila.


Báseň je adresovaná Maír a je pochopitelně z pohledu básnířky zcela zaujatá, překroucená, urážlivá a vůbec to tak nebylo. Takže vyplodila toto:


Gotholdovi - Odpověď Panny

Můj drahý pane, tvůj zrak horce plane
když o sobě vyprávíš,
jaks vzal, co jsem dala, tobě zaprodala
se celá, hrdě díš.

Já chápu že trochu i na každém šprochu
je pravda ukrytá.
Na seníku z jara, dávals, tak jsem brala
vždyť milý ses mi zdál.

R: Ó panno krásná, chtěla jsi mě znát
Ó panno krásná, za mě hned se vdát
Ó panno krásná, jsem nedostižný vzor,
Ó panno krásná, Gothold z Kuřecích hor.

Však jak v říji fena tvůj hlásek tu sténá
o jakéms trápení:
Prý ukrads mi spaní, jsi lovcem, já laní
mým rudým znamením.

Prý smutním zdrceně? Tvůj výkon na seně
by každou rozplakal!
tak přesťaň tu kvílet, mě coby laň střílet
co byls mi - vítr vzal.

(R: Ó panno krásná, chtěla jsi mě znát
Ó panno krásná, za mě hned se vdát
Ó panno krásná, jsem nedostižný vzor,
ooo panno krásná, Gothold z Kuřecích hor.)

Tak pokus se chápat, že chci radši chlapa
co práci rozumí,
co ví zaplatit účet a ne jenom skučet
sám v sobě ztracený!

R: Sto mizerných veršů, nenahradí cit
sto mizerných veršů, a tak to má být
sto mizerných veršů, které jsi mi dal
sto mizerných veršů, táhni o dům dál!


..což je pochopitelně zcela pravdivé a přesné a nezaujaté a hlavně jediná verze, kterou přiznávala:)
Naposledy upravil(a) Braenn dne 12. 1. 2014 8.45, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Proč ty? (Gotholdovi z Kuřat)

Tvá slova duši pohladí
a snadnou svedou k hříchu,
až příliš lehce poslouchám
a odkládám svou pýchu.

Mám srdce zakované v zbroj
hradby jej pevně chrání,
jak dokázals je snadno ztéct
a svrhnout, nemám zdání.

Znám mnoho mužů příjemných
a krásných mnoho tváří,
znám statečné i rozvážné
jichž nedotklo se stáří.

Znám elfí pány vznešené
co jsou mi rodem dáni,
a všem jim s klidným úsměvem
říct svedu: Nejste zváni

Ty pozvání jsi nežádal
když nabízels mi lásku,
jen řek jsi: Prostě se mnou pojď
a pověst svou dej v sázku

Já pořád nevím, proč jsem šla
a v náručí ti tála,
jak ty, co hloupě věří lžím,
jimž dříve jsem se smála.

Teď váhám, zda tě vinit mám
či tvoje slova pouze,
to o čem psávám, už teď znám
a propadla jsem touze.

Nad všechny floutky bohaté
horší, kdo slov je pánem,
ten dívku básní polapí
a pak jí zmizí s ránem.


Jedna z Maiřiné slabé chvilky.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Vyznání

V tvém stínu a přec oslněna,
být anděl spíše nežli žena.
Pokoru najít, ztratit pýchu,
jak čisté tváře na triptychu,
jenž hledí na tě od oltáře
vždy s aureolou svatozáře;
laskavé, plné slitování,
k modlitbě tiché hlavu sklání.

Ne já - světice stála by tu!
V ní moje srdce, plné citu,
skryté dobře před tvými zraky,
modlila bych se o zázraky:
kéž usměješ se jenom pro mě,
bráníš mé jméno neoblomně,
jsi se mnou víc než z povinnosti,
ať v slabostech mých spatříš ctnosti.

V tom hned by bylo po světici!
Ledasčeho se zvládnu zříci,
dát vale všem svým světským hříchům
a zbožností se rovnat mnichům,
být tě jen, pane, hodna více.
Však zrádné oči, rdící líce
žalují ze lži moje snahy;
nemohu popřít, žes mi drahý.


Dietrichovi. Krásný, leč bohužel nedokončený milostný 4úhelník mezi Mair, Dietrichem a Arti... a Vanem, Mair a Dietrichem. Teď si to pospojujte:))
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Kuplet o lásce a víně

Že jsou jako šafrán
vzácní skvělí muži,
při hledání lásky ženě
výběr se dost zúží,
když však nechceš býti
i za sto let pannou,
dej si trochu vína,
no a zázraky se stanou!

Po pohárku mužný
půvab se jim zvýší,
dej si druhý a hleď,
už je silnější a vyšší,
potom třetí dolij,
teď je rétoriky králem,
věř mi! S trochou vína vždycky
vystačíš si s málem!

Jen dvě drobné chybky,
tyhle rady mají,
když jsou poblíž střízlivější
co tě k tomu znají.
A když ráno dosti kruté
závoj z očí sejme,
to pak spolu s kocovinou
následky jsou zřejmé!


Stvořeno na večírek v domě u Lva. Jedna z těch, jejichž autorství se básníci přiznávají až je znovu někdo opije.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

… ten zbytek příliš plyšových básní jsem si rozmyslela, takže

Na objednávku, nezařaditelné.



Hádanka jednookého gryfa

Za poledne v dusném žáru,
na stromku jak na stožáru
co se to tam třepotá?
Kousek dole vedle skalky
něco leskne se už z dálky
snad nějaká levota?

Proč se válí všude kolem
helma, pancíř, chránič kolen
po nejbližším okolí,
varkoč, prošívaný kabát
z kohosi tu musel padat,
záhada nám vrcholí.

Nenechám vás tápat dlouze
žádná vražda, to si pouze
rytíř vyšel na výlet,
křičel mi tu procítěně
cos o stvůrách, o odměně
musel asi zešílet!

Co mám dodat k jeho konci?
Snad jen pár slov o pitomci
co mi zkazil podvečer,
Vyloupnout ho z jeho plechů
stálo dost sil, bez oddechu,
štěstí, že už neječel.

Zdolal jsem ho bez obtíží,
v žaludku však pěkně tíží
zalezl mi do zubů,
Skolit mě, to chce víc gryfu,
Samozvaný lovec gryfů
prostě dostal přes hubu.


Objednal si ji Myrpa k slavnému honu na jednookého gryfa, který pochroumával jeden čas lovce u Drehanu.
Naposledy upravil(a) Braenn dne 14. 6. 2011 21.35, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Přítelkyni

Že nejsem taková, jakou by sis mě přála
hned křičíš: "Na prsou jsem v tobě hada hřála."
Co mám říct? V přátelství není mučednic
co trpně snáší vše, a nežádají nic.
A jestli bolest má je pro tě důvod k smíchu
pak místo přátelství sis pěstovala pýchu.


Pro Katíju a její urážlivé nálady, kterými pravidelně trápila Mair. Bylo to fajn.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Ten v sopce, zda ví?

Pohřbený pod pískem rozpáleným
kde horkem mihotá se vzduch,
zde v srdci pekla je uvězněný
jen sobě přítel a sobě druh.

Zda na minulost si rozpomene,
jak věčně bdí svůj živý sen,
zda úsměv dívky připomene
mu šepot kostí a žhavá zem.

Zda ví že po něm kdesi zbývá
mezi dvěma, prázdný rov,
zda slyší hudbu, kterou zpívá
jen horkem rozpukaný kov.


Pro jedno NPC. Doufám že poznatelné...
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Tři zatykače

Jak hluboký může být pád,
těch, co k hvězdám chtěli plout?
Cesta jen z trnů a zrad,
a s koncem - lesk kovových pout.

Z Adeptů mladý mág,
v černé skryt, Lovcem se zval
pro zmarněné životy pak,
za Tvrz se mstitelem stal.

Mladičká Adeptka, hle
dívka, snad učenost sama,
ústa, jež nemluví zle
těla prý na kusy rvala.

Paladin padlý, a muž
pro něhož marný je soud,
srdce mu dobilo už,
zbavený smrtelných pout.

Kde leží pravdy a viny
kdo soudit první je bude?
Dobro se zlem teď v jedno se slily
jak černá a bílá - v směs rudé.


Naylun, Dustil a Clair.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Písničky pro loutnu:

(vytvořeno přímo na melodii jedné z IC písní na bardskou loutnu. Celkem sedí, ale za boha si nevybavím která to byla. Buď ancor terzi nebo cantiga domicosi, či nějak tak. Třeba to někdo ve hře pozná, když bude chtít...

Džbánek vínka - tirianská lidová

Když jsem domů z Amfiberai na Tirian šel,
cesta byla dlouhá, vždyť byl horký letní den,
Na mez sednu, u potoka nohy ochladím,
jen jsem popad dech a náhle luzný přelud zřím.

R:
Dokola se kolem točí,
modře malované oči,
kde se vzala, tahle žínka,
zlákala mě džbánkem vínka,
sotva stíhám, co se děje,
vždyť se na mě krásně směje,
vždyť se na mě krásně směje
nejkrásnější z žen.


Krásná jako obrázek a tváře jako květ,
pak se na mě usmála a zatočil se svět.
Nabídla mi džbánek, řekla "Jen si hrdlo svlaž,"
sladké víno osvěží a půjde se ti snáž.

R:
Dokola se kolem točí...

Hladila mi čelo, pak mě stáhla na svůj klín,
polilo mě horko, ač byl u potoka stín,
víčka se mi klížila, já cítil její dech
a krásně voněl po víně,
tak ztratil jsem se v snech.

R:
Dokola se kolem točí...

Když jsem oči otevřel, už dávno padla tma,
teď teprve jsem pocit měl, že všechno se mi zdá,
džbánek ležel vedle mě, já z něho neměl pít,
vždyť ve spánku mi tahle víla stihla měšec vzít.

R:
Dokola se kolem točí,
zrádné modré dívčí oči
zlákala mě tahle žínka,
sed jsem na lep džbánku vínka
měl jsem vědět, co se děje
když se na mě takhle směje,
když se na mě takhle směje
nejkrásnější z žen!
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Taktéž loutnová bardská píseň, možná právě ta canti(a)ga domicosi. A sedí! :)


Válka o propast - tirská lidová


Z vůle bohů vyvolený, náš král Teskenter
Od Mocností včera v noci věštecký měl sen,
že Bránu která střeží smrt drowové otevřou,
a z propasti ven na Desku smrt a zmar přinesou.

Po všech koutech království už tahle zpráva zní
ať vůli krále našeho teď každý člověk zví,
že každý voják, každý muž, jenž umí držet zbraň
dalšího dne z rána na pochod se vydá z bran.

R: štít vedle štítu a kopí držet výš,
pomodli se k bohům i když nevěříš,
vždyť tahle bitva rozhodne dalších životů směr,
teď do propasti vede nás král Teskenter

Opásej se mečem svým, štít na záda si dej
polib ještě ženu svou, své dítě pochovej,
tu poslední noc před bitvou je lepší v krčmě pít
a o zlaté se vsázet, kdo zítra bude žít.

Dej krčmáři peníz, at víno nalejvá
však každá holka vojákem dnes ráda svést se dá
když hospodou z úst mužů zní přípitek hlasitý:
Zítra ráno do propasti půjdem já i ty!

R: štít vedle štítu a kopí držet výš..

Do nekonečné noci, kde vládne pouhý zmar
vstříc čepelím a smrti, vstříc temných elfů čar,
kdo přežije, kdo vítězně se domů vrátí zpět
že hrdinou je Tirianu může vyprávět!

R: štít vedle štítu a kopí držet výš,
pomodli se k bohům i když nevěříš,
tahle bitva ukáže další života směr,
vždyt do propasti vede nás král Teskenter
Naposledy upravil(a) Braenn dne 14. 6. 2011 21.42, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

(ukradený a předělaný originál písně Larochellské krásné paní, melodie je velmi jednoduchá a hospodská písnička.)

U Lucerny - tirianská lidová

1) Tirianští šlechticové, (měsští radní, měsští páni)
bordel dali vystavět

R: Z louže vody, v louži bláta,
mraky dešt zas budou nést

2) To se totiž lehké děvy
domluvily na protest

R: z louže..

3) Ve dne v noci na mostě stát
nemůžou už dále snést

R: z louže..

4) Že prý na ně pořád prší
jak pak může obchod kvést?

R: z louže...

5) Bez bordelu odmítají
v blátě svoji práci vést

R: z louže..

6) A tak vyhlásily stávku,
pro kumšafty jako trest

R: z louže..

7) První týden milí páni
smáli se jim o sto šest

R: Z louže..

8) Druhý týden u manželek
seděli se jak velí čest

R: z louže...

9) Třetí týden mlsně kroužíc,
u nočních ulic a cest

R: z louže...

9) Čtvrtý týden s měšcem zlata
zkoušeli ty děvky svést

R: z louže

10) Světaznalé děvy ale
prohlédnou jim každou lest

R: z louže..

11) Tak chtě nechtě milí páni
nedbajíce na pověst

R: z louže...

12) Našli stavbu zastrčenou,
co na tom že plná jest
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Vězeň temnoty

Jsem věčným vězněm temnoty
a otrokem jsem krve,
víc nicotnější byl jsem jen,
když zprvu zřel jsem tebe.

Jak jasné světlo stovky svic,
jak slunce, které pálí
ty omámila jsi mne hned,
když spolu jsme pak stáli.

Jak alabastr bílou pleť
a mléčně bílé vlasy,
modravé žíly pulzují
pod povrchem té krásy.

Stalo se to, co mělo stát
přijalas ve mě muže,
a z vděku jsem ti pokryl tvář
květními lístky růže.

Tak navždy spolu snoubí se
tvá bělost, karmín její,
jsme duše navždy kroužící,
co střetnout se zas chtějí


Báseň, kterou původně stvořila jiná má epizodka, leč neměla moc možností ji použít, tak řekněme, že si ji prostě u Mair objednal někdo trochu divný...
Naposledy upravil(a) Braenn dne 12. 1. 2014 8.46, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Omlouvám se za kvalitu veršů, vážně ano. Původní snaha byla, aby postavy skvělých charakterů a hráčů nezanikly jen tak. Každý k ní mohl přidávat, verš je tak jednoduchý, že ho zvládne snad kdokoli s trochou snahy. Leč, nakonec jsem to plodila jenom já a spíše mi šlo o uchování jmen, než právě o tu kvalitu a dodržování nějakých pravidel jako vynechání veršů "láska kráska a služebník učedník".

Budu ráda, když opravdu někdo v jisté jeskyni doplní další jména.
Schválně, kolik jmen vám ještě něco řekne?




Memorandum ztracených hrdinů

Jména která každý znal dnes zanes prach,
Někdo budil úctu, z někoho šel strach
Hle, než zmizí ještě více do stínů,
memorandum všech ztraceným hrdinům.

Tirianu vyslanec, básníků král
kterou dívku viděl, s tou se miloval.
Všechny draky na Desce prý skolil on,
a jméno jeho zní Tengawar Thelion.

Darren Finngard bojovník byl prokletý,
s ženami rád zadělával na děti
než na lásku dával se však na smutek,
až nakonec té smůle přece neutek.

Lektorka co vlasy má jak bílý sníh
šťastný ten kdo Serenu White poznat stih.
Přísnost v níž se snoubí moudrost staletí,
kdo se málo učí z Muni vyletí.

Paní pouště v kůži spoře oděná,
Asar jazyk ostrý jako šípy má.
Ráda chutná krev, má elfky v posteli,
kdo ji naštve, toho prostě zastřelí.

Ve stínech se skrývá pružný jako rys,
elfí zloděj který ví jak dobře jíst,
nad opaskem bříško látku napíná,
Anarion Meir - cynický hrdina.

Stařec s vousem, s jednou nohou ze dřeva
budoucnost vyvěští lidem ze střeva
Bornin často snída maso kočičí,
nic než štěstí lidí se mu nepříčí.

Vilém z Ofenburgu v bitvě marné pad,
dostal za to pomník. Kdo by nebyl rád?
Paladinský zastánce slunečních drah,
známý hrdina a taky sebevrah.

Před sluncem tvář bledou v kápi ukrývá,
málo mluví málokdy se poznat dal.
Ve vzpomínkách bolest, k drowům nenávist
Zachariáš v lidských duších uměl číst.

Tmavovlasá kráska s elfím půvabem,
Thralia Galluin úsměv dává všem,
obchodnice, mág, co prsty hbité má,
pro přátele Thral, pro muže Princezna.

Melissima z Rizzy, bardka, jaký div
vlas růžový vystavuje na odiv
hlas jak slavík, v Tirianu přebývá,
lektora si vzala a teď děti má.

Zlaté oči, krátké meče od krve,
pro Paní Noci nezabíjí poprvé,
soky zničit, za přátele život dát,
prudká jako oheň, Boleynová Kat.

Bez šelestu kráčí, vše co o ní vím,
že zraku zmizí jako větrem hnaný dým,
Anade Be´lein, jíž skryje každý stín,
co má v očích stovky neprožitých zim.

Klubko hadů na tváři se proplétá,
manžel její tirianský poeta,
z rodu válečníků, ostrá jako břit,
Akara Kamatsu umí jak chce žít.

Čarostřelec, mladík sotva dospělý,
co se trefí do všeho, nač vystřelí,
černovlasý elf a noci služebník,
Serin Weftyln, mistra Leskvy učedník.

Jacho Ering, z Muni dobře známý mág,
nepřítele cílí, vlastní trefí pak,
při zkoušce je schopný sebe přizabít,
sférami si chodí jak jen může chtít.


...což mi připomíná, že Skyrra další mé postavě dluží zlatku. Za jednu sloku. A nemusí vracet, ts :))
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

… poslední dílo je hra Pirátské osudy, které snad co nevidět zahraje Divadlo Dvou Dam. Pak ji sem hodím, třeba pro zájemce.…
Naposledy upravil(a) Braenn dne 22. 5. 2011 22.25, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Gothold od Kuřat


aneb dvě další básně, zveřejněné se souhlasem tvůrce - Jona. Bylo by škoda, kdyby zanikly:


Balada o siru Owynu Lothandovi

Prastarý příběh je mi dávno znám
o hrdinovi co neznal bázeň ani klam,
co byl všemi lidmi milován,
leč přes to všechno zemřel sám.
Je tomu téměř tři sta let,
od doby kdy spatřil svět.
Ve víře v Ajris byl vychován
a stal se z něj dobrý, čestný pán.
Na jeho lénech severních
tehdy nebýval ještě led a sníh,
leč přecijen tam nebyl klid,
neb týral kmen orků jeho lid.
Barbarská horda zem jeho plení,
leč kdo by se jí postavil - tu není.
Jen sir Owyn se oděl do oceli
a sám postavil se čelem nepříteli.
Skvostnou na sobě míval zbroj,
když započal krutý, lítý boj.
Sir Owyn Lothand hrdě stál
v soutěsce úzké vprostřed skal.
V pravici kopí s mitrilovým hrotem,
pomalu loučí se se životem,
leč necouvne ni o krok o jediný,
co byste čekali od hrdiny?
V levici posvěcený třímal štít,
jímž neunávně se bude krýt.
Ve znaku orel a za ním modrý kříž,
znak vznešenější lehko nespatříš.
Byl pošmourný den a padal déšť,
sir Lothand byl tam, kde velí čest.
Tu náhle krom deště z nebe šípů mrak,
tehdy on zvolal, hlasem mocným jako drak:
"Veď ruku mou, má dobrá Paní,
neb třeba jest mír bránit zbraní!"
Dopadnou šípy na jeho štít,
leč žádný jej nemohl prorazit.
Vrhli se s řevem a se sekerami
orkové na sira tam za horami.
Na zemi z deště bahno kolem skal,
na zbroji reka rudý z krve kal.
Navzdory kouzelnému štítu
učinil sir Lothand chybu v krytu.
Navzdory přerychlému kopí
jej vlastní krev brzy kropí.
S kolenem raněným pod tíhou zbroje klesne sir,
a ač se brání ze všech sil,
pancíř jeho přilby spol s lebkou kdos rozdrtil.
Potemněl ještě více temný den,
když byl sir Owyn poražen.
Vprostřed pobitých orků těl
skonal ten muž, o němž jsem pěl.

Jeho léna byla vypálena,
zneuctěna jeho žena.
Popelem padla tvrz i ves,
leč duše nevinných jdou do nebes.
Zlo tentokrát triumf mělo
na hrdiny se zapomnělo.


Námět na jeden autoQ. Třeba se jej ještě někdo chytí...



O Francesce G.

Zjev její každým coulem praví,
že nesmírnou svou cenu zná:
že pro palác a pro zábavy
a bohatství je stvořená;
že promenád má býti lvicí,
a diamantem večerů,
vkusu vítěznou vždy průkopnicí,
vprostřed kruhu mizerů.
Ví, že vše na ní harmonie
je neskonalé lahody,
tu žádný jen tak nedobyje,
tu pevnost, ten div přírody!
Že i vílu nejkrásnější
zahanbil by její vzhled,
zář vlasů, slunko nejsvětlejší,
sám Solar měl by závidět.
Východu nádech v obličeji
vzkvet delikátně na lících
a rty má v barvě orchidejí
kol zoubků malých zářících.
Že smát se umí k zulíbání
že její řeč je líbezná,
že graciézní všechno na ní,
to všecko, všecko dobře zná.
Je přímo vzorně vychována,
z rodiny dobré velice,
ví, jak usadit hrubiána
a učinit z něj šlechtice.
Ostatně, dědičkou je domu
a peněz - kolik, bohové jen ví,
a dobrá mať, co hledí k tomu,
by nějaký cit jalový
ji nepad někde v duši mladou,
a strach to věru přepjatý:
tam poušť, kde mnoho mužů šlo řadou,
a každý je tam zavátý...


Odpověď na Maiřinu báseň Proč ty?, adresovanou Gotholdovi... Tyhle básnické přestřelky mě hrozně bavily a díky za ně.
Uživatelský avatar
Braenn
Příspěvky: 4943
Registrován: 5. 1. 2007 12.12
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Braenn »

Nějak jsem to tu zaspamovala a jsem, jak si to tak po sobě prohlížím, hrozný grafoman, ale tak jsou to dva roky života a kus mě:) Doufám že si každý najde nějakou básničku, která se mu líbí, připomene zašlé časy a postavy a vzpomene na to, co bylo. A že třeba ještě chvíli neupadnou v zapomnění, inspirují další bardy a tak dále.


P.S. Vše je pochopitelně dovoleno jakkoli šířit a posílat dál IC i OOC pro kterékoli hry, zmínění autora Fran potěší.
Naposledy upravil(a) Braenn dne 25. 5. 2012 9.40, celkem upraveno 1 x.
Jiper
Příspěvky: 150
Registrován: 24. 12. 2006 15.49
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jiper »

Naprosto ohromen a neuvěřitelně překvapen (!), že jsi na mou maličkost nezapomněla.

Velice, VELICE (!) si vážím toho, že jsem v jedné básni právě s nimi. Bez ironie.

Děkuju.
"Inu, rád bych..." Zachariash
Odpovědět