Equilibrie

Tohle už mi vrtá hlavou dlouhou.… od samýho začátku co tady hraju..
..
Můžu se zeptat jakej s prominutím blbec, vymyslel že se šermuje na cvičišti ,ať už jen jako zábava, s ostrýma zbraněma ???

Jako co je to za kravinu ? ( A jestli mi někdo napíše že má zaplej stínovej boj tak ať se ani neobtěžuje sem psát...)

Spíš mi vadí, že se umlátí až do stínových, místo toho, aby přestali, když jsou zranění/těžce ranění. Na to stínový zranění nejsou.

Já osobně se teda mlátím jen do těžce zraněn. A nepřijde mi to jako blbost, každý si rád občas ozkouší schopnosti své postavy.

Jako přihlížejícímu je mi to jedno, respektive je to boj těch dotyčných.

Abychom si rozuměli: Jako trochu poučenému mi to samozřejmě přijde těžce uhozené, protože v reálu by něco podobného nejspíš skončilo hodně ošklivě (stačí jedna špatná rána a je po prdeli, případně jiné části těla), ale pokud už se někdo mermomocí chce bít naostro ať se klidně bije - jen ať ale počítá s tím, že jde do živého a že to bolí (a že to může mít i hodně drsné IC následky když na to přijde)

Stejně tak stínovky do "mrtva". Při tréninku v reálu se taky nebijete (nebo obecně neděláte cokoliv) do bezvědomí ale jen do doby kdy máte dost, nebo končí lekce.

V realitě se taky trénovalo s ostrejma zbraněma. K nahlédnutí v rukopise I.33 (Valurgis) nebo ve známém Tallhoferově Fechtbuku. Prostě uzpůsobíš styl boje tak, abys protivníkovi neublížil - a pokud máš zasáhnout, zastavíš před dopadem ránu. Nebo tomu uzpůsobíš pomůcky - tlustou prošívanici a na hlavu přilbu...

Já v tom nevidím problém.

Že s tím čas od času někdo přijde, mi až tak jako kravina nepřijde. Spíš se divím, že se nad tím téměř nikdo nepozastavuje a že na to každý vcelku ochotně kývne. Plus jak už psal George, že se obvykle bojuje až do mrtva.

Jon: věřím, ale neříkej mi že to byla běžná praxe. Přeci jen když dáš někomu do ruky ostrou zbraň, dost zvyšuješ riziko že s ní někomu ublíží (což při běžném tréninku s někým cizím, o což tady asi jde především) nebude zrovna ideální.

Jon píše:V realitě se taky trénovalo s ostrejma zbraněma. K nahlédnutí v rukopise I.33 (Valurgis) nebo ve známém Tallhoferově Fechtbuku. Prostě uzpůsobíš styl boje tak, abys protivníkovi neublížil - a pokud máš zasáhnout, zastavíš před dopadem ránu. Nebo tomu uzpůsobíš pomůcky - tlustou prošívanici a na hlavu přilbu...

Já v tom nevidím problém.

Souhlas, ale pak by se měli mlátit ostrejma jen do Lehce Zraněn, že.

Tak především asi s někým cizím jen tak pro nic za nic nebojuješ ne?
Když, tak to bude na "vostro" a bez stínovýho.

Mezi přáteli brachy (nebo teda nevím moc jak to chodí jinde, ale) v Hagu většinou hrajem tak, že je ten stínovej spíš pojistka.
Jasný jdeš do těžce raněn, postavička už řve "DOSŤ"("přece jen tak neskončím, když si o to druhej neřekl" - ach ta trpasličí tvrdá palice) jenže poslední útok musí dojet a občas se stane, že padne "critical hit" a jde se s HP do mínusu.
Takže to berem tak, že si dotyčný třeba naběhl na zbraň, ale protože se nejde do boje s vražednýma úmyslama, tak to není tak výžný zranění, že by nešlo hned zaléčit. (v poslední chvíly stočil sek stranou, nebo zkusil zarazit úder atd.) V boji jdeš do těžce raněn taky X krát a nějak extra to neřešíš třeba dvouměsíční rekonvalescencí.

To samý v boji beze zbraně.

Taky nezapomenout, že jde o fantasy svět s léčivou magií.

Asi by postavy měli být odolnější než v reálu, pravda.
Ale furt je to bolest jako bolest, krev jako krev a risk jako risk, že se "omylem" trefí jinam a jsi tuhej hned.
Ale jasně, furt je to "hra" =)

Já to beru jako blbost, ale nevadí mi to. Dal jsem ano, protože je to jasná pakárna, hlavně to, jak se k tomu přistupuje na veřejných cvičištích v Mithu a v Tirianu - "Hej vás neznám, dáme si souboj." Buch buch buch - stínovky: "To je dobrý, zaběhni si do chrámu, vůbec nevadí, že jsem tě málem zabil"…. (něco jiného je uzavřená věc např. v Hagu), ale myslím si, že jde o to, jak nahlížíme na systémové HPčka, ve cvičném boji to nepovažuji za indikátor zdraví, hraji to tak, že nedochází k hlubokým ránám (rány jsou zbržděny) atd., přirozeně dochází ke zranění, ale pouze nešťastnou náhodou a špatnými schopnostmi oponenta. HPčka se tak stávají spíše ukázkou výdrže (kolik toho vydrží) - po kolika ranách tupou stranou už to neustojí a vyplivne únavou... a tak :-)

HP se dá hrát jako – únava, schopnost dalšího boje, výdrž.

EDIT: Akruo mne předběhl.

I ten risk života, jsi ve světě kde si za dvě zlatky koupíš svitky s velkou šancí že ho přivedeš zpátky k životu.

Pár let sem šermoval a mlátili sme se železem. Občas bylo pármodřin a teklo trochu krve ale nikdy sme si nějak vážně neublížili. A to jsme jeli boj a ne scéniku.

Akruo píše:…

Souhlas. Jde spíš o to jak se bere počet HP, jestli to člověk bere jako jakousi výdrž , nebo odhodlání k boji o život, nebo poze indikátor kolik, popřípadě jak hlubokou má člověk ránu.

A hlavně to asi chce trochu citu a nějaký hry. Ne již zmíněný "čau, tebe jsem ještě ve hře nepotkal, dáme fajt?" sice to ve skutečnosti asi znamená cosi jako - //"Zdar. V menu jsem viděl tvuj build, dem to otestovat, kdo si to bude dávat víc."

Takovej přístup dokáže dokonale dokopat člověka k tomu, aby šel off a aspoň den to vydejchával, než přijde znovu chuť vůbec postavu nalogovat.

Dal jsem tam Ano.

Se mi zdá že až moc koukáte na to, co má postavička nad hlavou napsáno.

Dát do rukou ostré zbraně čerstvým odvedencům je hloupost, ufiknou ruku i sami sobě. Zkušenější bojovník už ale dovede protivníka za chybu vytrestat aniž by jej ohrozil na životě, neříkejte že ne.
HP, jak už bylo řečeno, to při určitém úhlu pohledu vcelku pěkně vykreslují. 10 živůtků provoúrovňového rádobybíjce dokáže sfouknout jediný zásah, v případě smolného kroku (kritu) i nadobro. 100 "životů" veterána několika bitev už zajišťuje, že bojová připravenost takového jedince v plné kondici je dostatečná na to, aby nepadl první ranou, pokud není extrémně smolná (rána do zad, podříznutí ve spánku atp.). To už ale není řešeno systémově, protože jde o "velmi malou šanci" (a koho by bavilo padnou první ranou skřeta, byť by byla pravděpodobnost třeba půl procenta).

Co se sledování nadepsaného stavu postavy týče...Je to OOC informace, nemělo by se na to hledět. Ale řekl bych, vzhledem k tomu, že od stavu "těžce zraněn" postava systémově náhodně omdlévá (a nejen to), mělo by na ní být poznatelné, že už dochází šťáva (a to bez čekání na hvězdičky). Nechceme přece kleriky hubovat za to, že si dovolují léčit podle OOC viditelného stavu HP, pravda?

Hawkeye píše:Se mi zdá že až moc koukáte na to, co má postavička nad hlavou napsáno.

On je to dost výstižný ukazatel.

Je to asi otázka pohledu. Cvičný souboj na ostré s přáteli si představit umím.

Faktem je, že ne ke každému druhu zbraně existuje dřevěná varianta, nebo se mýlím? A pokud má tedy někdo zálibu v soubojích a baví ho jste předvádět a s jinou zbraní to jeho postava "tolik neumí"… No, asi jeho hra.

Kdyby to bylo tak nedobré (EDIT: myšleno jako neRP), možná by se to neřešilo v zákonech.

*Téměř zraněn* a stále dobrý... to mě fascinuje už od začátku co jsem ve hře.

Je to věc, kterou stále nechápu a tak jak se to často hraje, asi jen tak nepochopím. Jistě, má to psané postava nad hlavou, tudíž OOC informace, která je vidět, ale často ve hře nějak neodehrávaná. Přitom kolik se tady toho napsalo k rozdělení bodů charizma, moudrosti i inteligence.. to by v projevech ve hře vidět chtěli.
Mě to přijde stejné, možná ještě horší, vidět někoho takového vesele běhat. Něco jiného je když asi s vypětím posledních sil uteče z míst, kde byl ubíjen nepřítelem do bezpečí. (ale to už je z jiného soudku)