Equilibrie

DarckDewy píše:

Lomylith píše:Když tě bude nějaká postava podezřívat, tak ji prostě zabí. Budeš to ty nebo ona.

V tomhle případě se mi to zdá jako nejlepší přístup... Jelikož tím končí spor pro obě strany.. A když bude ohledně toho otravovat i potom.. Tak co..?

...tak pan BAN!

Ne že bych četl topic, ale smrtí nutně nekončí spor mezi postavami. Je to doporučení, nikoli pravidlo. Navíc jsou postavy, jejichž životním krédem, a vlastně někdy jediným rysem charakteru, je mít spor. Težko pak postava po smrti obrátí charakter o 180 stupňů

Ono to pravidlo je, jen je dost nemotorně uvedené, takže se nad ním dá donekonečna debatovat. Vesměs by mělo platit, že není možné zabít, nameditovat novou salvu kouzel, postavit se před chrám a sotva se mrtvola objeví znovu ji ugrilováním poslat pod zem protože "toho týpka nesnáším". To samé platí z pohledu oběti a i v mnoha jiných modelově nezjednodušených situacích.

DarckDewy píše:.. Myslím že tu už zaznělo že je Druid co není Druid a Zloděj co není Zloděj.. Tak do toho nemíchej název povolání.. Když to bude furt obyčený půlelf který umí kouzlit ale i tak bojuje ve zbroji.…. Děkuji...

Nemusí jít o míchání názvu povolání, ale o zohlednění povolání jako takového. To určuje co postava je, respektive jak´ym způsobem získává své schopnosti. Je spousta těch u kterých to neřešíš bojovník, zloděj oni něco umí a nějak se to naučili. Ale už druid je díky své magii úzce definován na osobu co splývá s přírodou a je mu dána síla. To jen na okraj.

Co se týče pravidel o konfliktu. Smrtí jedné postavy konflikt končí. Pokud to byl konflikt nadmíru zásadní, tedy nešlo o hloupé přepadení ale o věc co se týkala základního přesvědčení postavy a ona prohrála měl by dle mého názoru hráč zvážit trvalý konec postavy.
Pokud to neudělá tak on sám nesmí znovu do konfliktu vstoupit ani zprostředkovaně do jeho dění zasahovat. Lze to brát tak že v nitru cítí strach k tomu co se stalo. Nenechá se ani přesvědčit ostatními a muselo by dojít k zásadní změně situace nebo být silně zatlačená protistranpu do kouta aby přestala couvat.
Stejně tak vítězńa strana nemá mít důvod pokračovat protože je vše vyřešeno a překážka byla odstraněna z cesty.

Ikdyž se to zdá třeba divné princip je jasný zabránit hráčům/postavám v neustálém opakování vzajemných likvidací. Kdy jeden přeživší vyklopí ostatním co se stalo a rozjede se to znova. NE. Takhle to fungovat nesmí a jedinej spolehlivější způsob, než spoléhat na hráčskou soudnost a schopnost žít s následky by był vynucování permanentní smrti po významějších CvC

Dr.Lizard píše:Co se týče pravidel o konfliktu...

Taky to tak vidím. V podstatě je to nastavený tak, aby každej konflikt nemusel končit permkou.. a i přesto se ten konflikt vyřešil. Smrt by měla být braná jako smrt v reálu.. pokud někoho odkrouhnete z nějakého svého důvodu, odkrouhli jste ho pro to, aby se vám třeba nemotal do cesty.. a už se vám prostě do té cesty motat nebude. Stejně by to mělo platit i pro EQ.. s tím rozdílem, že z důvodů hratelnosti nebude permka jak v reálu, ale bude postava žít dál. IMHO

Jenže je zásadní rozdíl, zabijete-li někoho proto, že vám právě ted pošlapal bramboříky na zahrádce, a nebo zabijete-li postavu za to, že vám dlouhodobě škodí. Lenwe kupříkladu nenávidí Ternagiona. Zabije-li Ternagiona, těžko to bude znamenat, že od této chvíle jeho averze vůči nemu pomine.

Jistě, toto „pravidlo“ zamezuje tomu, aby někdo nebyl více na DS než nahoře. Ale je tak děravé a nicobejímající, že se jím jen těžko lze paušálně řídit.

Hawkeye píše:Jenže je zásadní rozdíl, zabijete-li někoho proto, že vám právě ted pošlapal bramboříky na zahrádce, a nebo zabijete-li postavu za to, že vám dlouhodobě škodí. Lenwe kupříkladu nenávidí Ternagiona. Zabije-li Ternagiona, těžko to bude znamenat, že od této chvíle jeho averze vůči nemu pomine.

Jistě, toto „pravidlo“ zamezuje tomu, aby někdo nebyl více na DS než nahoře. Ale je tak děravé a nicobejímající, že se jím jen těžko lze paušálně řídit.

No to nemáš tak úplně pravdu.

V příkladu brambůrek se konflikt vyžeší. Zahrádkář již nechová bezmeznou zášť respektive cítí zadostiučinění a vandal se s ním nebude chtít příliš vídat a rozhodně jej již nikdy nenapadne škodit mu v záhoncích.

Zabití někoho jen proto žeho nemáš rád. Inu to bych jen litoval, že NWN nepodporuje lidskost :P V každám případě tu nenávsit to také odstraní, nebo spíše budeš ho nenávidět asi jako pondělky. Z kalendáře je taky neodstraníš ale něco dělat i nebrání.
Z hráčského hlediska je to pochopitelně značně stupidní a chápu že to uvádíš jako extrémní příklad. Obecně by pro CvC měl být vždy nějaký důvod a co je hlavní zabití není jediný možný způsob jak řešit averzi k někomu. Dokonce je jeden z těch nejnudnějších a nejnepraktičtějších.

Smrtí v CvC by měl konflikt skončit.

To je věta, kterou by se paušálně mělo řídit každé CvC s tím, že se občas mohou vyskytnou nějaké výjimky. Ty jsou na posouzení Dx.
I tebou uvedený příklad má praktické řešení. Vrah už svou oběť znovu nezabije ze stejného důvodu...a oběť se bude snažit klidit vrahovi z cesty. Chce to trochu fantazie, případně snahy systému pomoci namísto hledat v něm skuliny. Pokud jsou nejasnosti, platí úvodní věta tohoto příspěvku nebo rozhodnutí Dx (je-li nějaké).

Zdech. Nesouhlasím
Liznak: Uvedu na pravou míru.

Zabiju-li postavu za její dlouhodobu činnost proti mne, která vyplývá z charakteru oné postavy, pak těžko smrt přinutí onu postavu změnti charakater, nebo mě, aby mi ona činnost přestala vadit.

Zabije-li paladin A psychopatického vraha B, pak těžko cmt v CvC příměje Paladina A aby mu přestalo vadit vraždění psychobata B, či psychopata B aby již nebyl psychopatem.

Ano a proto by byla na místě permka. Jenže permka tu není vynutitelná, ale to "ohnutí" charakteru ano. Je to berlička k tomu, aby nemuselo docházet k těm permkám.

Permka i ono uhnutí charakteru jsou jen možnosti, proto je těžko lze prohlásit za pravidlo, stejně tak na ně vůbec nelze spolehat, protože je to případ od případu jiné.

Neochota hráčů nechat si dát permku po prohraném cvc je pochopitelná na serveru, kde trvá měsíce, ne li roky, než se člověk dostane na "konkurenceschopný" level.

A proto by bylo fešné po nějaké pěkné, rozumné permce dát část expů na novou postavu, alespoň podle mně

S hladem roste chuť.
Možná to bude bolet míň, ale bolet to bude pořád, takže na permky se chcípat stejně nebude (a upřímně, ty expy nejsou jedinou brzdou).
Však se stačí podívat k "sousedům", tam jistý systém nahrad funguje a že by se tam na permky umíralo s nějakou větší ochotou se říct nedá.

Hawkeye píše:Permka i ono uhnutí charakteru jsou jen možnosti, proto je těžko lze prohlásit za pravidlo, stejně tak na ně vůbec nelze spolehat, protože je to případ od případu jiné.

Právě proto je podstatnější to čeho dosáhnout (ukončení CvC) než návod jak přesně toho dosáhnout (ztráta paměti, změna charakteru, fóbie, permka...jak je libo). Prostor pro výjimky tu je, ty ale nejsou v rukou hráčů.

Co není pevně dáno je řešení zabíjení mezi dvěma pevnými uskupeními, ale o tom tu řeč není.

P.S. Ano, pravidla na stránkách by chtěla poupravit, ať se k tomuhle není třeba dostávat skrz hlubokou úvahu nebo "je-li vám něco nejasné, poptejte se Dx".

Několik připomínek zpět k původnímu tématu:

Pán smrti...
1) … se nestává nemrtvým.
2) … vzezřením budí pozornost, ale nevypadá (nutně) jako nemrtvý (navíc, nemrtvých je mnoho druhů různého vzezření takže "vypadá jako nemrtvý" je dost obšírné označení).
3) … kostěná ruka náležela dle DnD původně nemrtvému. PS si svou vlastní odřízl a nahradil jí touto kostěnou. Hráč ale může určitě v tomto směru improvizovat, jelikož tyto reálie na EQ nejsou pevně dané.
4) … nebývá mezistupněm mezi nekromantem a lichem, jelikož se zpravidla oba vydávají jinými směry. Přechod z PS na licha tu je, ale takový lich by byl velmi slabý oproti těm, pocházejícím z "plných" kouzelníků.
5) … se bude v Říši pravděpodobně těžce protloukat. Může se setkat s předsudky a ty ho mohou stát i život. Pravděpodobně tam nikdy nebude akceptovaný, v tom nejlepším případě tolerovaný.

Hawkeye píše: Zabije-li paladin A psychopatického vraha B, pak těžko cmt v CvC příměje Paladina A aby mu přestalo vadit vraždění psychobata B, či psychopata B aby již nebyl psychopatem.

Já uvedu na pravou míru jednu věc která tu nebyla řečena. Hráči permanentní smrt v CvC vynutit nemohou. Rozhodnutí DX ale ANO. Zrovna příklad, který ilustruješ, by tak fungoval speciálně v připadě existence zatykače. Pokud by permka dána nebyla tak psychopat musí přestat vraždit protože to bylo příčinou konfliktu a paladin už nemá důvod jej stíhat.

Zmíněné zavedení odměn pro ukončené postavy v podobě xp, vybavení, statusu by bylo velmi vítané. A ne nezbytně pro zesnulé, ale i pro možnost ukončení postav, které už světu daly maximum a jen dohasínají. To je ovšem silný OT, který je jednak pro samostatny plamínek a předevší, hlavně a pouze na rozhodnutí týmu.

Pavel píše: ...reálie EQ nejsou pevně dané.

V takovém případě by se mělo postupovat dle DnD, nebo jejich pojetí nablízku.

Dr.Lizard píše:

Pavel píše:...reálie EQ nejsou pevně dané.

V takovém případě by se mělo postupovat dle DnD, nebo jejich pojetí nablízku.

U nezkušených hráčů je to určitě dobrá volba. Nutnost to ale není a u zkušených hráčů může improvizace být určitě základem pro velmi zajímavé příběhy a zážitky.

Nebo po naprosté paskvily odporující základní logice. Ano, i u zkušených hráčů.

Definujte zkušeného hráče.