Equilibrie

Ráda bych se zeptala, jak je to s druhou stranou.

Přišla jsem s tím, že to funguje "tak a tak", IC jsem byla opraveno že "tak a tak a takhle" a po dvou měsících hry že to nefunguje "tak a tak a takhle", ale "támhletak". (Zjednodušeně řečeno :D )

Takže bych se ráda zeptala jak je to co se týče Druhé strany komplet.
Od toho jak dlouho se "uchovávají" duše zemřelých, jak se lze z tama dostat, jak je to s písemnostma, se zapomínáním (hlavně zde mne zaráží nové info že prý si nic nepamatuji už při objevení se na druhé straně a ne až po odchodu z ní) a podobně.
Tedy hlavně by mě zajímalo vše co se týče té paměti včetně toho, že jsem měla za to, že si lze vzpomenout na pocity či jak to nazvat. Nějakou silnou emoci (např. bolest ze zranění, šok z druhé strany a pod).

Prosím o žádné odkazování někam jinam, ale o odpovědi protože mi připadne že každý hráč to zde bere "trochu" jinak.

Z druhé strany si nelze nic odnést. Zápisky, vzpomínky, tetování, vše je zničeno. Jak se dostat pryč, to si zjisti ve hře. Když přijdeš dolu, tak si nepamatuješ příčinnu smrti myslím.

Dle mého:

1) Kdo umře a objeví se na druhé straně, neví jak umřel, kdo ho zabil atd. A zprvu je zmatený.
2) Co získá na druhé straně je jeho, pokud se to netýká informací - tištěných, psaných, magicky utvořených, sdělených v mysli objektu, který jde zpět na povrch
3) Není plně správné se hned objevit na druhé straně a spálit hned tělo, protože postava je zmatená a ani nechápe proč by to měla dělat.(toto se toleruje pouze pokud Tě tvůj nepřítel zabije podruhé či vícekrát)

4) otázka CvC na druhé straně ...a na tu bych si přál vyjádření...můžu provádět CvC před NPC na druhé straně bez asistence DM(dle mého ne) protože hlídači mrtvých sami mrtvoly chtějí klid a proto odrážejí i agresivní jiné nemrtvé

5) postava stoupivší na povrch přes avatary či kouzlem oživení si nic nepamatuje z druhé strany

Abych byla upřímná, nejvíc mi vrtá hlavou jaký má význam fakt, že když "přijdu" dolů tak si nic nepamatuji. K čemu to je když o chvíli později zapomenu podruhé? (Ruku na srdce, ven by se probil jen nějaký hooodně velký přepras a toho by tam stejně jen tak něco neposlalo.)

Já bych za to ruku do ohně nedal, ale nemyslím si, že postava při příchodu na DS ztrácí pamět.

Edit: Oprava, plácám nesmysly. Chlapci mají pravdu. Cituji

Kostlivec Vítoslav píše:...Pamatuj, že již nyní si nepamatuješ nic z okolností tvé smrti

Pravděpodobně se jedná zkrátka o jakousi pojistku.

Taky jsem vždycky hrála tak, že si postava pamatuje všechno, co se jí stalo a paměť ztrácí až když se vrací mezi živé.
Shodou okolností tu teď hraju a Kasi ví velmi dobře proč tam je.

Pokud vím, tak se zapomínáním je to takto:
pokud zemřeš a k životu se vrátíš přes avatary a nebo jsi vzkříšena (svitkem, v chrámu, přes DX atd...) nepamatuješ si nic z toho, co tvé smrti předcházelo a ani nic o druhé straně.

existují však indicie a legendy, že druhou stranu lze opustit-navštívit hezky po svých a pokud bys použila tuto cestu, tak si tvá postava vše o DS může pamatovat. Jak je to s okolnostmi tvé smrti si jistý nejsem - ty možná zapomíná už při příchodu na DS.

Písemnosti, vzkazy a vůbec přenos informací z DS je stejný jako ona ztráta paměti. Nelze z DS nic vynést ať už zapsané v poznámkovém bloku, pomocí nějaké uzlíkové šifry na provázku, s pomocí nějakých důmyslně naskládaných předmětů v inventáři atd... veškeré tyto způsoby neprojdou protože... něco, něco, magic. Písmo v bloku bude nesmyslně zpřeházené, úzlíky rozházené, pro předměty v inventáři nebude mít postava racionální vysvětlení jak k nim přišla atd. Tedy jediný způsob jak informaci z DS vynést je opět ta fyzická pouť skrze tunely DS až na povrch.

Neučité pocity po návratu:
Je to vesměs fuk, jak to budeš odehrávat, ale mělo by to být něco "nehmatatelného" a "nejasného". Neměl by to být jasný důkaz usvědčující tvého vraha, žádná jistota, nic co lze použít jako důkaz. Rozhodně by sis neměla odnést konkrétní vzpomínku, ale jen nějaké neurčité pocity, které lze pak brát jako jakýsi projev šestého smyslu (který ti např našeptává, že tomu a tamtomu by ses mu měla vyhýbat ačkoliv ty k tomu třeba nevidiš relevantní důvod).

Cesta z/na Druhou stranu a její fungování:
Vesměs bude jen pár postav, které ti jsou schopny dát správnou odpověď IC, pořádně se to totiž neví, ale jsou různé dedukce a pověsti o tom, jak to asi je. Zkrátka k tomuhle se budeš muset hezky dobrat IC cestou.

viewtopic.php?f=51&t=4938

Tlačítko Search.

Druhá strana a ztráta paměti.

Dle pravidel se ztráta paměti odehrává po každé smrti. Bez ohledu, jestli se dotyčný dostane na druhou stranu či nikoliv a bez ohledu na to jak dotyčný zemřel. Mrtvé tělo totiž může někdo najít a oživit kouzlem. Doba ztráty paměti by měla být tak velká, aby si dotyčný nepamatoval co k jeho smrti vedlo. Například, pokud někoho zemře na výpravě, tak si nepamatuje nic z oné výpravy.

Ohledně návratu z Druhé strany nahoru přes Avatary, tak postava ztrácí paměť na dobu po kterou byla na Druhé straně. Pamatuje si ale věci, které se na Druhé straně naučila. Pokud je někdo na Druhé straně déle a někdo jej tam naučí třeba hrát na kytaru, tak tuto tuto schopnost si postava zachová. Jen si nemůže zaboha vzpomenout, kde se to naučila a jak. Prostě to najednou umí. Zároveň se zničí všechny zápisky, znaky atd.. prostě všechny pokusi obejít ztrátu paměti.

Navíc připomínám, že pokud se jedná o CvC, tak ztráta paměti po odchodu z Druhé strany by měla být taková, aby si zabitý nepamatoval nic, co k CvC vedlo. Jinými slovy, pokud někdo zabije nepohodlného svědka, tak tato postava ztrácí nejenom vzpomínky na samotné zabití, ale také jakékoliv vzpomínky ohledně onoho svědectví a není schopná v této věci jakkoliv svědčit. Zabitím by mělo CvC zkončit z obou dvou stran a to ve prospěch toho, kdo zabil svou oběť.

Co se o Druhé straně všeobecně IC ví:

Ví se, že Druhá strana existuje. Je umístěna pod Deskou a chodí tam mrtví, kteří na Desce zemřou. Těm bývá udělena milost Druhé strany a vrátí se přes chrám mezi živé. Výjmečně je milost udělena za hodně dlouho (několik IC let), ale většinou v horizontu několika dní. A jsou i případy, kdy není udělena vůbec. To záleží na mocnostech a nikdo pořádně neví, podle čeho si vybírají. Pozorováním se pouze ví, že čím je kdo starší tím je větší pravděpodobnost, že se pak už nevrátí. A u přirozených smrtí je tato pravděpodobnost 100%. O tom, jak to na Druhé straně vypadá a funguje koluje spousta mítů a fám. Ale všeobecně se předpokládá, že to není moc hezké a proto mocnosti mažou paměť každému kdo se od tamtud vrací, aby ho tak zbavili nepříjemných vzpomínek a zážitků. Také se ví, že z Druhé strany prý vede i nějaká jiná cesta, ale to může být jen pověst.

Smrt jsem vždycky rozlišovala podle toho, co ji přineslo, a také podle toho, jestli se prošlo Avatary nebo ne. Ale není to pravidlo, spíš jeden soukromý názor na to, jak to hrát.

Základní dělení je smrt v CVC x jiná smrt.
U té jiné není tak podstatné, jestli zapomeneš hodinu nebo dvě (viz níže), u smrti v CVC zapomínáš vše, co vedlo ke smrti a vrahovi, pokdu se to odehrálo těsně před konfliktem. (Tzn. pokud si tě vrah pozve na vycházku a rovnou jdete, neměla by sis pamatovat, že se tak stalo. Pokud si s vrahem den předem domluvíš schůzku, abyste na procházku šli, pak si toto pozvání pamatuješ velmi dobře). Je to vcelku o citu, konkrétní situaci a v případě nejistoty doporučuji konzultovat s DM.

Další je dělení podle způsobu oživení: (beru v potaz neCVC smrti).
Situace - jdete soutězkou, přepadnou vás banditi, dojde ke střetu a souboji, umíráš.

1) Umřeš, zůstaneš ležet na místě, zvedne tě někdo svitkem nebo klerik:.
Pamatuješ si okamžiky těsně před smrtí. Výlet, bandity, přepadení, možná i nápřah mečem a pak - tma. Snaha si na to vzpomenout ti opravdu nedělá dobře a způsobuje urputnou bolest hlavy - kdo by si taky přál vzpomínat na něco takového. A ani si nevzpomeneš.

2) Umřeš, jdeš na DS, jsi oživena svitkem/klerikem zpět na místo smrti.
Po příchodu na DS si pamatuješ zhruba to, co v příkladu jedna. Nepamatuješ si, jestli ti usekli hlavu nebo probodli břicho, ale pamatuješ si, jak k útoku došlo a tušíš i, jak došlo ke smrti. Nevíš, ale můžeš tušit. Zvednou tě - ztrácíš kus paměti. Pamatuješ si bandity, střet, boj - ale už si nepamatuješ toho, kdo se na tebe napřahoval mečem a jakákoli snaha si na to vzpomenout ti způsobuje... a tak dále.

3) Umřeš, jdeš na DS, projdeš avatary.
Po příchodu na DS viz výše. Po příchodu přes avatary do chrámu si pamatuješ nějaké matné okamžiky. Chtěli jste jít na výlet. Hm, ale šli jste? Neříkal někdo něco o banditech? Ale co se tam stalo? Potkali jste je vůbec? Jakákoli snaha si na to vzpomenout způsobuje... a tak dále.

Nicméně, jak jsem psala - je to jen můj osobní způsob, jak to hrát. :)

EDIT: Onyx byl rychlejší, no.

Pardon Stejně jsem zmatená.

Objevení se na DS, v ty mistnosti před kostlivcem... "jsem dutá jak poleno" nebo vím že jsem skapala a proč?
Přijde mi zvláštní, abych si nic nepamatovala, protože když spáchám sebevraždu.. Si nepamatuji že jsem se zabila a proč? Cože? Napadlo mě to právě i u Kas.

Ztráta paměti při objevení se na povrchu mi přijde samozřejmá, ale abych nic nevěděla už když se objevím dole?
RPit si na Druhé straně, že už v tu chvíli nic nevím tak bych tam tak hodinu reálného času hystericky běhala a dělala bordel s tím, kde to proboha jsem že to vypadá tak divně a to by se asi kostlivcům nelíbilo. (Šok a následné odmítnutí a popření.. Dle mého nejočekávatelnější reakce na podobně divnou situaci)

Klidně tam běhej, řvi a buď zmatená. Rozhodně to bude lepší než postavy, které okamžitě zamíří k Avatrarům a pak hned do chrámu.

Postava taky může IC zjistit, co se jí stalo. Najdeš tam hned u vchodu i hezkou nástěnku, kde se automaticky vypisují oznámení o úmrtí a tvé jméno tam bude nejspíš hned na začátku (pokud toho neumřelo víc). Navíc si můžeš s některýma kostlivcema popovídat a ty ti řeknou co a jak.

Ninquë píše:Pardon Stejně jsem zmatená.

Objevení se na DS, v ty mistnosti před kostlivcem... "jsem dutá jak poleno" nebo vím že jsem skapala a proč?
Přijde mi zvláštní, abych si nic nepamatovala, protože když spáchám sebevraždu.. Si nepamatuji že jsem se zabila a proč? Cože? Napadlo mě to právě i u Kas.

Ztráta paměti při objevení se na povrchu mi přijde samozřejmá, ale abych nic nevěděla už když se objevím dole?
RPit si na Druhé straně, že už v tu chvíli nic nevím tak bych tam tak hodinu reálného času hystericky běhala a dělala bordel s tím, kde to proboha jsem že to vypadá tak divně a to by se asi kostlivcům nelíbilo. (Šok a následné odmítnutí a popření.. Dle mého nejočekávatelnější reakce na podobně divnou situaci)

Hned první kostlivec ti řekne to, co sem překopíroval Hawkeye:

Kostlivec Vítoslav píše:Pamatuj, že již nyní si nepamatuješ nic z okolností tvé smrti

Takže stručně a jasně: Nepamatuješ. :)

Jinak každý obyvatel Desky tuší, jak Druhá strana vypadá a tak ho to trkne (např. chodící umrlci JSOU jistá nápověda). Sferální cizinec má holt smůlu, ale to je jeho problém.

Ninquë píše:Objevení se na DS, v ty mistnosti před kostlivcem... "jsem dutá jak poleno" nebo vím že jsem skapala a proč?
Přijde mi zvláštní, abych si nic nepamatovala, protože když spáchám sebevraždu.. Si nepamatuji že jsem se zabila a proč? Cože? Napadlo mě to právě i u Kas.

Hele a četlas, co tu je psáno od jiných ? Zrovna ohledně toho, zda víš proč a jak jsi zkapala to bylo DOST jasné.
Dále pochopitelně VÍŠ, že jsi mrtvá, probuzení na DS ti ani jiný nápad nedovoluje. (Tvá postava neví, jak to tam vypadá, ale způsob probuzení, rozhovor s kostlivci, nástěnka smrti atd. dost napoví.)

V případě sebevraždy je to o citu, nicméně z pocitů, které si pamatuješ před smrtí, si můžeš podobný závěr dost snadno vyvodit. - Byla svatba, nepřišel, byla jsem v absolutní depresi, utekla jsem do místnosti, nechtělo se mi žít, dvě hodiny brečení do polštáře a buch, jsem na DS s pocitem stejné marnosti a deprese - to asi nebylo dílo útoku skřetů. Když mluvíme o Kas.
Nevíš to jistě, nevíš JAK PŘESNĚ se to stalo (meč, oprátka, někdo mi pomohl?), ale máš slušnou šanci se dovtípit, že si za to můžeš sama, hlavně když jsi danou věc plánovala déle dopředu.

Ninquë píše:Ztráta paměti při objevení se na povrchu mi přijde samozřejmá, ale abych nic nevěděla už když se objevím dole?
RPit si na Druhé straně, že už v tu chvíli nic nevím tak bych tam tak hodinu reálného času hystericky běhala a dělala bordel s tím, kde to proboha jsem že to vypadá tak divně a to by se asi kostlivcům nelíbilo. (Šok a následné odmítnutí a popření.. Dle mého nejočekávatelnější reakce na podobně divnou situaci)

Divné ti to možná přijde, ale tak to je. Pokud má tvá postava sklon 6 IC hodin běhat po DS, aniž by prokecla NPC, přečetla nástěnku nebo začala uvažovat, klidně to hrej tak, že každou návštěvu na DS budeš tu reálnou hodinu běhat a hysterčit, hlavně máš-li u ní inteligenci a moudrost v záporných číslech.
Nicméně doporučuji zapojit i statistiky postavy (nemáš náhodou kleričku? Takže nějaká moudrost tam bude, bylo by fajn ji někdy zohlednit) a zkusit si to zahrát v závislosti na logice, moudrosti a inteligenci, kterou tvůj avatar má.

Můžeš s tím IR nesouhlasit, ale prostě to tak funguje.

BTW, není náhodou o DS dokonce nějaká (ač strohá) kniha v knihovně? A k tomu tam pošta doručuje dopisy. I postava živá má tak o DS představu a o její existenci nemá pochyb. Plus svazování duší v chrámu.
Sférální cestovatelé možná neví hned, ale po první smrti a oživení (v chrámu) jsou vcelku svižně poučeni.

Tak zrovna poštu na DS některé moje postavy vnímají jako podvod a snažnou možnost výdělku :D

Woxa píše:Tak zrovna poštu na DS některé moje postavy vnímají jako podvod a snažnou možnost výdělku :D

Třeba mají potvrzení a podpisy dvou tří očitých svědků, co se od tam vrátili po svých. Mě spíš znepokojuje představa démonků, co ti vletí do uzavřeného bytu a začnou se ti kramařit v poště. Kdo ví, kdy začne být v prodeji poštovní démonek, který vzkazy nedoporučuje, ale krade!

Chtěl bych se zeptat zda XP sou brány jako část duše o kterou postava příjde, když jde na DS? Jistá osoba skrývajcí se v hrobce(to budou vědět asi jen někteří) si bere XP za něco..a tvrdí, že si veme část duše a peníze. Možná, že si to pletu a tuším, že rozhovor proběhl takto.

Lomylith:
Píše se tam o platbě částí života:

Nápis píše:(…)
Věci tuty vykoupíš zlatem a částí života svého…
(…)

O duši se píše sice také, ale trochu jinak:

Nápis píše:(…)
Do duše tvé osten můj tak zaražen bude!
(…)

IMHO lze brát XP (per se) jako zkušenosti nebo i jako část duše. Zřejmě záleží na situaci a citu pro hru.

Díky.