Equilibrie

Řekl jsem si, že by možná stálo za to zkusit zde udělat takovou malou věc., jako je rozject povídku na pokračování, kterou by psali sami hráči …
Již něco podobného, se jednou udělalo na jednom serveru a dostalo se to dotakového stádia, že ta povídka vyšla v jednoim časopise. A tak zde kde by se dala očekávat velká podpora fantasy by se to mohlo ujmout ještě víc.

Podstat je jednoduchá. Někdo začne a ostatní postupně přidávají text tak aby navazoval na předchozí část a zároveň kopíroval historii povídky. Není určen žádný příběh, ten se tvoří sám v průběhu psaní … Jediné co se nesmí motat dohromady je Scifi a Fantasy a též věci, jenž se očividně nehodí ..

Takže kdo má zájem nechť to zkusí …


------------------------------------------------------------------------------------------

Temná ulička rychlé kroky. jedno ohlédnutí a útěk . Běh a skok. Uhnutí do vedljší uličky, ještě tmavší než ta předchozí a zase běh.
Malé dveře schované uprostřed bordelu. Jeden úder a vpád do temné zatuchlé místnosti. Všude je tma až na místo kudy jedno malé okýnko vpouští trochu světla dovnitř. Rychlé rozhlédnutí a pomalu přejít místnost. Dojít ke schodům a rychlůý výstup. Kop a vyražené dveře dopadnou na dřevěnou podlahu.
Jedno okno do ulice a vrohu postel se spící postavou. Dlouhý krok , zableskuní nože a bíle povlečení se zbarví do ruda. Postava ochabne a padne do te´d již rudých pokrývek.

Otočka a rozběh. Sklo se tříští a dopadá na ulici. Lehký dopad a běh. lehká šmouha na obloze vede jeho kroky uzkýma uličkama. Cestou srazí opilce a pokračuje dál. pohled upřen na mizející šmouhu.
/skok a seknutí. Ostří se zbarví do ruda a postava padá. kroky nezpomalí a křik, jenž se za nima ozívá pomalu zaniká se vzdáleností. Zavití malého psíka, jenž trhal krysu na ulici. Skok a běh … Dech se pravidelne ozíva uličkama a dupot nohou zaniká v prachu staletí ..
,,Však ty mě neutečeš" Pronesou bílé rty a rozvlní se v úsměvu ze kterého koukají na svět dlouhé bílé zuby …

// Přídavek od jednoho z hráčů …

Vědel, že ho nikdy nemůže dostihnout. Ale proč se trošku nepobavit? Trocha vzrušení, to je to, co vyhledával. Oproti tomu vidina toho, že by se jí dostal do spárů mu naháněla husí kůži. Setkat se s ní tváří v tvář, tam by es pravděpodobně bavila více ona než on ……

// Navázání

Rychlý nádech, rozhlédnutí a úsměv. Cítil ho, cítil jeho vzrušení z honu, cítil jak mu adrenalin proudí krví.
Myslel si, že mu může uniknout, snažil se o to od doby, co přišel na tento svět. Ale každý má svůj opsud daný. Černá kočka se mihla pod nohama a zmizela v jedné z děr v uličkách.
Ostří nože se za běhu chvělo a tiše vybrovalo. Připravovalo se , na svůj cíl. Snažilo se ho najít a polapit. Sevřít jeho duši a vzít si jeho tělo. tak blízko a přitom tak daleko. Krev ta sladká tekutina, jenž mu vždy dodá sílu. Už tak blízko, Cíti jej už je na dosah …..
Klid ticho, rychlé rozhlédnutí. natáhnutí vzdhuchu vyvolá slabé zapískání, jak proudí skrze štěrbyny v zubech. Zavrčení a zase běh

Prchající se proplétá uličkami. Už tam bude. Vbíhá do další, černější než ostatní.
Na střechu jednoho z domů dosedá havran. Jeho oči tmavší než sama noc se upřou na masivní dubové dveře protější budovy. Teď. Už přibíhá a bere za kliku, avšak dveře se nemíní pohnout. Postava na ně chvilku zírá, poté procedí mezi zuby kletbu, pro černého ptáka neslyšitelnou, odlepí se od dveří a vyběhne. Za chvíli mizí za nejbližším rohem. Havran se ani nepohne, čeká. Za okamžik se objevuje druhá osoba. Pohlédne na dveře. Zablesklo se. Blesk odhalil zlomyslný škleb na její tváři. Znovu vybíhá. V dáli se ozval hrom. A ze střechy se zvedl temný stín.

Stín neslyšně letí mezi střechami a pronásleduje postavu, která se snaží prchnout stejně, jako jej samotného pronásledují kapky deště, který se spustil z temné oblohy.
Havran pomalu přistál přímo na cestě za udýchanou postavou, která již ztrácí sílu. Z malý stín ptáka se pomalu zvedá a zvedá. POstava muže se jen s obtížemi dává opět do pohybu, aby unikla tomu, co se stalo z onoho malého zvířete... Zahalený nepřítel jen neslyšně pokládá jednu nohu za druhou. Neběží, je naopak velice klidný, je si jist vším co se okolo něj děje...
Muž oblečený jen v lehkém plášti se snaží prchnout, ale nemůže... Ona postava jej stále s jistotou stopuje... Ať se schová kamkoliv, všude si ho najde...