Detailní popisy postav

[Dron]

Eteny El Gray

Na první pohled vypadá elfka Eteny jako lidské děvče. Může za to její na elfku ne až tolik štíhlá postava, ale především její dětsky vyhlížející obličej. Je proto těžké určit, zda tahle modroočka už dosáhla prahu dospělosti podle efích měřítek. Rozhodně se ale pokouší vypadat starší a drsnější, neboť její pravé špičaté ucho zdobí řádka kroužkových náušnic a jednu drobnou má i na svém malém nosíku. Někdy dokonce používá i tmavá líčidla, ale ty její modré oči spíše zvýrazňují. Proto si někdy nechá své delší černé vlasy spadat do tváře a nevypadá pak příliš upraveně, i když zacuchané nebo špinavé je nikdy nenechává.
Málokdy se směje, moc toho nenamluví a společnosti se spíše vyhýbá. Občas ji ale můžete slyšet upovídanou a chichotající se jejím zvonivým hlasem, to když je ve společnosti někoho, komu důvěřuje. To pak vymýšlí i různé žertíky a hlouposti, pokud ji zrovna nic netíží na srdci. Někdy dokonce i zpívá nebo vypráví dlouhé příběhy, ale povětšinou jsou jejími posluchači jen němé tváře. Při rozhovoru nebo v zamyšlení si její neposedné prsty často s něčím hrají, ať už je to přívěsek na stříbrném řetízku na krku, nějaký řemínek na jejím kabátci nebo jiná část její výstroje.
Na sobě nosí už poněkud odřený kožený kabátec černé barvy, který je doplněn několika řemínky a přezkami. Zbytek jejího tmavého oblečení je na tom podobně a nese stopy mnohonásobných oprav. Na zádech má toulec s šípy a kvalitní luk z Amfiberai. U pasu má odřenou dýku.
Jen málokdy ji nedoprovází její věrný pes Huo, který je k lidem nedůvěřivý.

[Pipi_CZ]

• • 

Aris je dospělou elfí dámou, skýtající půvab a krásu s nádechem tajemna. Nosí dlouhé a husté, rudé vlasy, spadající po zadek, které nosí často volně rozpuštěné a nebo spletené v copu, či dokonce v různých zajímavých účesech, jako například proplétané v copech na pravé straně hlavy, které se ztrácejí ve volně rozpuštěné hřívě vlasů.
Má tmavě hnědé, čokoládové oči s nádechem do karmínova, které se ve tmě zdají být až černými a jsou obklopené dlouhýma řasama. Rty jsou její, charakteristicky plné, zbarvené do růžového odstínu. Mezi její denní chléb patří jednoduché líčení v podobně linek kolem očí, kterými je zvýrazňuje.
Na jí samotné je znát touha po zdokonalování sebe sama, tělo pružné jako proutek, pevné a štíhlé a dokonce i silné. Pohyby, které si dovoluje se svým tělem jsou vážně dechberoucí, až by jeden řekl, že ta žena nemá všechny kosti.

Častokrát je ji možné zahlédnout při různých akrobatických choutkách, které si užívá stranou od společnosti, někde, kde je víc sama. Mnohem častěji je však možné ji spatřit při tom, jak se "trápí" vytrvalostními běhy, či náročnými posilovacími cviky. Také tráví mnoho času meditacemi na odlehlých místech, povětšinou ani nereaguje, když ji takto někdo přistihne.

Tato dáma, ikdyž na to tedy na první pohled vůbec nevypadá, prý prošla několik bitev, ba dokonce, prý je to válečný veterán, který vedl muže do boje v Bitvě o Tvrz u Tirianu, kterou vystavěla. Plnila funkci vojevůdce se vším, co s tím náleží a Bitva, ze které se vyklubala hrozba pro celou desku, se dobrala úspěšného konce. Byla nazývána Rozkvétající Růží Tirianu, ale netrvalo to dlouho a za pár let byla zbavena veškerého majetku, titulu a práv s tím souvisejících. Proč? To už ví jen málokdo. Je ale také obecně známo, že je prý snad i nejlepší lučištnicí desky, ale u toho to nekončí. Dokáže se skvěle plížit, ovládá magii a také umí nosit zbroje a vést v boji. Zdá se, že je typickým příkladem toho, jak elfové využívají svou dlouhověkost. Mluvou a vyjadřováním připomíná vysoce postavenou osobu pohybující se u dvora mezi šlechtou, ovšem spíše než načančané šaty obléká zbroj a než aby se bavila se šlechtici nebo s výše postavenými, více času tráví u běžných lidí. Zdvořilý a mírný způsob vyjadřování z ní činí docela příjemnou ženu.

• 

• • • • • 
      • 
      • 
      • 
      

• 

[/list]



Updaty čas od času umazávám, ale stále nechávám starší, pro použití ve hře ke známému obecnému povědomí. (sem tam také updatuju hlavní obsah)
EDIT: 8.5.
Co se její bojové schopnosti týče, nyní je mnohem zkušenější boje jako takového a především střelby. Již není mnoho lučištníků jejích rozměrů, až na Serina Weftylna. Je dokonale přesná, jen málokdy mine a s příchodem se naučila zasadit nepříteli smrtící rány.
Její tělo a pohyby jím tvořené přesahuje meze chápání, doslova to vypadá, jakoby její tělo nemělo kosti a zroveň s tím, je velmi rychlá. Tak rychlá že uhne nejednomu nepřítelskému šípu.

EDIT: 14.10
Aris Dy'nei se vrátila. Nikdo neví odkud, půl roku nebyla viděna ani v Tirínském Království a ani v Mithaliru.
Nedávno se ale konečně ukázala v Mithalirském podhradí. Vypadala vskutku zničeně, snad smutně, vyčerpaně. Nyní když je někde vidět jí doprovází pochmurná nálada. Neusmívá se, tvář stále bez náznaku dobré nálady. Dokonce sebou nenosí ani luk a ani meč. Většinu času pobývá v Podhradí, ven moc nechodí a dlouhé tůry, cesty, to už také nedělá. Odložila luk navždy?

EDIT: 7.1
Nucena současnou situací, hrozbou války v Železné Říši znovu sáhla po zbraních a zaujala pozice v řadách zkušených válečníků a dobrovolných bojovníků podél hranic zlobřích plání. Píše se rok 1135 a přichází velká hrozba války se zlobry. Je jich mnoho, jsou silní a zřejmě nejsou sami. I v těchto zlých dobách
se v Železné Říši na počest korunování nového krále Železné Říše, Prince Nargiena, konají rytířská klání, řež a lukostřelecké klání, kde Aris Dy'nei zaujímá první, vítězné místo, mezi účastněnými lučištníky. Při řeži, které se nemohla s lukem učastnit, zbavuje kolbiště od nevítaného společníka z daleké sféry Devíti Pekel, Balora, kterého se podařilo jednomu z účastníků řeže nechtěně povolat do naší sféry.
Po turnajích se znovu vrací na hlídky, kde se prolévá nejen zlobří, ale i krev Paladinů Říše a dobrovolných bojovníků.

EDIT: 31.1
V průběhu bojů o Říši Aris Dy'nei záhadně zmizí. Nikdo nezná její osud, mluvilo se o zajetí zlobry, padlých v boji. Prý dokonce dle některých zvěstí velela dobrovolným bojovníkům, tak kam se poděla? Řeči o zajetí a smrti v boji byly vyloučeny vpádem do zlobří pevnosti a slavného vítězství v ní. Někdo si dokonce myslí, že za války odcestovala do Amfiberai, ale toto bylo hned vyloučeno ostatními. Ostatně, nebylo by to poprvé, vždyť teprve před rokem se zase toulala někde v horách, kde prý mapovala prostředí na půlroční expedici. Je Archeoložkou, takže je možné, že se toulá někde v nepoznaných krajích desky, ale stále... copak by takto mohla utéct z války? Když se nad tím člověk zamyslí, vlastně je to i dost možná pravděpodobné, když je vidět to utrpení a ztráty v řadách Mithalirských paladinů. Možná, že ji strach zahnal pryč, daleko od všeho, zachránit si krk …

EDIT: 17.7
Za dobu svého přežívání kdesi utržila mnohá zranění. Pomalu se hojí a navíc to vypadá zle. Po těle nese četné množství jizev, má ovázané pravé stehno zakrváceným hadrem, stejně tak levé rameno. Na krku má extrémně dlouhou a škaredou jizvu, vypadá, že byla hluboká a dle její délky, jí buď čepel obkroužila krk, nebo rovnou přesekla celé hrdlo. Kulhá, každý pohyb je pro ni zjevně známkou bolesti. Nosí jen starou a otrhanou kutnu, chodí bosá a má nějaký starý a nekvalitní luk. Má jen svůj batoh, ve kterém kdoví, co má. Vypadá to, jakoby přišla o veškerou svou výzbroj a že ta byla. Přežívá jako domorodec, kdesi, z toho co má. Zřejmě si prožila neskutečné boje, což vypráví její tělo. Tahle se asi jen tak nedá …

EDIT: 12.5
Povídá se, že prodělala několik vážných operací, chodili za ní dva léčitelé a asi půl roku na ní doslova pracovali. Není to ani moc dlouho, co konečně vyšla ven po svých. Už není tolik hubená a už se jí pomalu vrací barva. Začala na sobě tvrdě pracovat a také se vrátila ke svým archeologickým výzkumům.

EDIT: 25.7
Po dlouhé době, pár rocích, vypadá v porovnání s předchozím stavem výborně. Nabrala zpět svoji barvu pleti, trochu přibrala, vlasy jí a oči se jí spravily, dokonce už vypadá i ve své kondici. Sem tam se i usměje a co víc, vypadá to, že je usměvavější, než kdy předtím.

EDIT: 13.12
Aris je již opět ve své formě. Možná vypadá trochu přepracovaně, ale už je jí o mnoho lépe. Je do brozova opálená a co je nové, jsou její vlasy. Má je nakrátko střižené a obarvené na hnědo.

EDIT: 16.1.2013
Barva vlasů jí pomalu vybledla a už má opět svou přírodní, rudou. Už jí sahají na ramena a rostou dál. V poslední době je ale Aris jako na jehlách, zejména ve společnosti. Tváří se mnohdy docela stydlivě a sem tam zrudne jako rajče.

EDIT: 11.9
Po dlouhém putování po sférách se vrací poněkud znavena. Ba dokonce si přinesla nějaká zranění, která se vůbec nejeví jako malé škrábance. Má nějakou ránu na pravém stehni, kvůli které mírně kulhá a také má něco se zády. Sem tam je viděna, jak si vyměňuje obvazy. Ovšem, jak se zdá, je příkladem toho, co nás nezabije, to nás posílí. Aris se zdá být silnější a tvrdější. Vypadá, jakoby ji už mohlo překvapit jen málo co, kdo ji znal z předchozích let, a ví, jak dobrá válečnice to byla, ten jistě potvrdí, že dnes na tom bude zase o něco lépe. Je přecejen známa svou pílí a snahou po sebezdokonalování..






Alternativní galerie

[Jesper]

[Lampyris]

Arti Ringerill

Něžný pohled, krásná tvář orámovaná tmavými vlasy, mírný úsměv a sametově zabarevný, níž položený, konejšivě promlouvající hlas. To bývají často první dojmy osoby, která jen tak tak unikla ze spárů smrti a rozechvěle kouká co se to vlastně děje.

Arti je vysoká, štíhlá, stále se usmívající půlelfka. Právě její milý a hřejivý úsměv je první věcí, která by náhodného pozorovatele mohla zaujmout. Ráda se obléká ve světlých barvách, nejraději však má kombinace bílé a modré.
Takřka nikdy ji není vidět bez její mošničky zdobené stylizovaným žlutým křížem, která voní bylinkami a kromě nich jsou v ní i obvazy pro první pomoc a různé další pomůcky, které využívá pro svou činnost, například malá a ohmataná modlitební knížka.

Téměř vždy když je sama, nebo se tak cítí, ji doprovází velký bílý vlk, který ji stráží v noci a přes den doprovází na cestách. Vlk obvykle nedůvěřivě sleduje všechny neznámé osoby, ovšem ke známým se velice rád lísá a nechává se hladit. Když je s ním Arti o samotě, mluví na něj, jako by jí mohl rozumět, vlk jí občas pozorně poslouchá a občas jen tak dovádivě pobíhá okolo, kdo je tedy takto viděl, může z toho být velmi zmatený...



Portrét ke stažení

[Mija]

Rith

Mladá elfka s uhlově černýma vlasama.Její černá ofina jí zakrývá část levého oka a kus vysokého čela ,avšak druhé kouká vesele okolo.Když se odkryjí vypadají jako dvě krásné modré tůně mezi nimiž se rýsuje malý nosánek.Pod ním je drobounká lehce do růžova zbarvená pusa a pak už jen malá lehce zakulacená bradička.Po bocích hlavy už jí jen vystupují dvě špičatá ušiska mezi hustými vlasy.

Většinou nosívá hodně odkryté šaty s lehkým pláště a kápí přes hlavu která ale nezakrývá obličej.Kolem krku jí visí náhrdelník s fialovým úštěpkem krystalu.Bok má obehnáný tlustým páskem z kůže na kterém má připnuté dva krátké ocelové lehce zdobené meče a flétnu.Pak odkryté většinou nohy a vysoké kožené boty s různými přeskami (Muž by si pomyslel že nakopnutí tímhle by mohlo hodně bolet).Na rukou už pak jen oranžové chrániče a přes rameno brašnu s různými věcmi a na ní připnutou loutnu s vyřezávaným drakem (podobným znaku sira Alfraye).A celá v šedém s rudým zdobeními.

Své okolí sleduje ostražitě a s cizími ''lidmi'' (vyjímkou jsou povětšinou elfové) se nebaví pokud k tomu nemá nějaký důvod.Chodí tiše jako stín po městě a někdy je těžké si jí všimnout.

[Ghost]

Dustil je vyšší postavy, kolem sto osmdesáti coulů, s širokými rameny a dobře vypracovaným svalstvem. Vážit může tak kolem dvou set liber. Může mu být kolem pět-a-dvaceti let.

Jeho obličeji dominuje velká jizva šikmo přes něj. Začíná nad pravým okem, táhne se přes kořen nosu až na levou tvář. Pokud se odmyslí jizva, mohl by jeho obličej být i docela pohledný. Má hnědé, rovné vlasy spadající mu až ke krku, udržované strniště mu zakrývá tváře a kulatou bradu. Jeho tmavě modré oči chladně, skoro až opovržlivě studují Dustilovo okolí. Ústa se často křiví v úšklebku, jen zřídkakdy se usmívají a i když, tak jen krátce.

Krom jizvy na obličeji má jizvy, čerstvé i staré, velké i malé, i na ostatních částech těla, což Dustilovi spolu se způsobem jakým se pohybuje a skutečností, že má u sebe prakticky pořád alespoň jednu viditelnou zbraň, dodává vzezření veterána mnoha bojů – nebo pouličního rváče.

[Sathiran]

Sumaqsipas Erk'etamunay

Téměř šest stop vysoká žena, jejíž pokožka nese barvy a malbu bílého mramoru. Dlouhé bílé vlasy mívá stáhnuté do praktického culíku. Má poměrně široká ramena a chybí jí výraznější ženské křivky, i když z profilu už to tak marně nevypadá. V obličeji vypadá asi jako lidská žena kolem čtyřiceti let věku, jen má o něco vystouplejší lícní kosti a její oči jsou zašedlé, jakoby téměř přišla o zrak. Na její tváři se úsměv sice objevuje často, ale bohové vědí, proč vždy spíše vypadá jako úšklebek. Nehledě na to se ale chová vybraně a její pohyby a gestikulace působí dokonale a propracovaně.
Oblečení preferuje kvalitní, pěkné a praktické zároveň, často pak nosí přes hlavu kápi, a to zejména za velmi slunečných dnů. Nenosí žádné viditelné zbraně a to ani když opouští brány Tirianu a směřuje kamsi do divočiny.
Většinou se zdržuje poblíž knih, pokud možno o magii nebo dokonce přímo magických, ale je možné ji potkat i daleko od měst...

[xondik]

Dědo ,dědo vyprávěj nám vo tem brachovi jak jsi nám o něm vyprávěl minule.*žadonily dva malý trpaslíčci*
Prosím. Prosím vyprávěj *žadonily*

*starý trpaslík se usmál*
Hm , vo tem brachovi jak minule jo? No tož dobře když se vám tak líbí.
No tož jak huš sem řikál, bol menčí jak inčí braši hale vo to byl sylnější v ramenou ha vo pase už ani nemluvém *usměje se*

Takže vypadal jak ty žejo ,žejo?*překřikovali se děti*

No *usmál se starý trpaslík* jo celkem sa mi podobal.
Měl delší fousy a polovic ich spletenejch do dvou copů.

Jako ty ! jako ty ! *děti ukazovali na trpaslíka*

*starší trpaslík se usmál*
No a páru měl co jen nejni prauda . Často se vracel do Hagu celý od krve všech skřetů , kerý pobil. A nebil jen skřety hale i inčí neřádstvo. Třebas chodil kutat ke Gnolincu kam si vždycky musel probít cestu jejich hlídky.

*děti tajily dech*

No a když byl eště mladé tak si koupil vejbavu nejdřív si kůpil sekyru. Sekera to byla na první pohled vobyčejná i když dost honosná ,ale ne dlouho po tom co si ju koupil sa mu povedlo s tej sekerů provést cosi, čím se s tej sekerů svázal.

*děti koukaly na starého trpaslíka a skoro ani nedýchali*

Tej sekyra pro něj bola jak kus jeho těla. Když ju neměl tak si připadal jako by měl enem jednu pazouru.

*starý trpaslík se postavil ,sáhl za opasek a vytáhl snad tu nejlepší sekyru jakou kdy haghargol viděl*
*děcka vyvalila oči*

*AFEKT SYN ÜBERWALDA se usmál se a schoval sekeru*

[Luelle]

NICHOLAA

Není ani vysoká, ani malá.
Nicholaa je středně vysoká štíhlá dívka. Její pružné, dobře osvalené tělo lehce opálené vypovídá, že je zvyklá trávit svůj čas venku a prací. Její dlaně nejsou bez mozolů, ale jiné jizvy nejsou na první pohled patrné.

Má dlouhé tmavé vlasy, které často nosí v pevném copu, kromě několika neposedných pramínků, které uniknou z pevného sevření a orámují jí tvář.
Když si vlasy rozpustí, konečky sahají až těsně nad pevný zadeček.

Srdcovité tváři vévodí hluboké smaragdové oči. Jen málokdo se dostane tak blízko, aby zahlédl drobný stín, možná smutek nebo zklamání, které v nich lze zahlédnout.

[Aefar]

Bolthorm syn Thrudgelmův

V Hag Hargolské knajpě U Nové sekéry je živo. Horníci kafrají u stolů nad svými škopky a panáky, stůl je mokrý od rozžbryndaného piva a kapajícího kyselého zelí, které nabírají rukama a strkají si ho do úst. Kousek vedle braši něco slaví, hustým dýmem z množství fajek se nese zpěv:

Tož dyž sem já kóóóóóval sééékeru,
chlastal sem vóóóódu zééé džberu
ha dyž sem já kóóóóval klááádivo,
chodil sem póóóóótem nááá pivo.

Proto já rááááděj klááádiva,
korbel sa nááááa ňa hůůůůsmívá,
hale jak chlááástaš séééékeru,
máš po tem hláááávu vééééé džberu.

Následuje smích a břinkot, když korbely narážejí do jiných korbelů.
Otevřou se dveře, hustý dým se pohne ve vzniklém průvanu. Po schůdkách vystoupá ode dveří trpaslík v pozlacené zbroji s přehozem důlnobráců. Na objemném báglu je nalevo zavěšen velký černý štít, pravé ruka se opírá o veliké kladivo zastrčené v poutku na pevném opasku.
Mězi šedinami prokvetlými rusými vlasy a ještě více prokvetlým vousem se zablesknou dvě malá očka posazená nad kulatými dobráckými tvářemi - protkanými červenými žilkami - a velikým nosem, který v teple ihned řádně zčervená, a přelétnou knajpu pohledem. Trochu zachmuřenou tvář rozjasní dobrácký úsměv, který odkryje několik děr po chybějících zubech.



"Zdár, knězu," ozve se několik brachů.
"Durmin vopatruj, braši," odpoví uklidňující a bodrý zvučný baryton. "Tož Rundáru, škopek pro ně ha jednu rundu tadě," zasedne ke stolu. Původní hluk se zase brzy obnoví a za chvíli je opět slyšet zpěv:

Hag Hargólský dóly, to je naša sluj.
Žádnej skřet tu néobstóji, vem sekýru, bojuj!
Pro náše bráchy horníky slyšte Durminův zpěv!
Nebudem jim stavět pomníky,
prolijéme jejich krev!

[Akruo]

(téměř přesná podoba trpaslíka Rangaroga Dragobirova syna)

[Enesek]

Matěj (Rytíř Matěj z Tirianu!)

Malý lidský chlapec starý už přibližně kolem 12 až 13 let. Jeho pohled a výraz už
nepůsobí tak moc často rošťácky jako dřív. Na první pohled roztomilý, v celku slušně
oblečený chlapec.

Nosívá tuniku a "rytířský" plášť s vysokými boty. U pasu má v koženým kroužku dřevěný meč vytvořený zručností 11-ti letého dítěte, za pasem má strčený prak a po kapsáh snad i nějaký ten kámen. Jeho vlasy jsou blonďaté a jen tak letmo prstama učesané, oči má krásně modré a při udivení je dokáže roztomile vykulit. Na krku mu visí kamínek, který modře září a na provázku pověšený zlatý klíček. Na tváři mívá snad pořád úsměv, alespoň do té doby něž něco vyvede. Zdá se, že nedokáže delší dobu sedět na jednom místě, stále v pohybu a jen ojediněle se loudá po městě, spíš po městě poskakuje a ohání se jeho "kouzelným" mečíkem.

Od pohledu se snaží vzbudit dojem, že je největší rytíř všech rytířů a dokazuje to tak, že se snaží slušně mluvit a slušně chovat, zatím dělává chyby ale snaží se je vždy opravit. Ruku mívá, když si vzpomene na jílci jeho dřevěnýho mečíku, jak to viděl u stráže a jiných bojovníků s mečem u pasu. Může se zdát, že co má na srdci to má na jazyku a je to taky tak trochu pravda. Pokuď je ve společnosti tak nedokáže chvilku mlčet a snaží se být středem pozornosti.

DětstvíPuberta oblečeníPuberta zbroj

Edit1: 7/1/2010
Po nějaké době je vidíván i v jeho zbrusu nové, kožené zbroji a sem tam i s lukem. U pasu se mu kupodivu houpe opravdový malý mečík (nejspíš na ochranu), často ho střídá s jeho dřevěným mečíkem. Snaží se o to aby všichni viděli na jeho prstíku, nový prsten. Jeho mluva se pořád zlepšuje.

Edit2: 4/2/2010
Z Matěje se už vyklubal statný mladík, je možné si povšimnout, že mu raší malé chloupky na bradě. Lze u něj pozorovat vývin svalů, kterýma se neustále chlubí. Už trochu povyrostl, jeho mluva se zdá být opravdu na úrovni, ale v dobré náladě, nebo když se nesoustředí je však zase vše při starém. Polehounku vyrůstá do pohledného chlapce. Zdá se, že pokud je možnost se vyhnout špíně a nepohodlí, tak se ji velmi rád vyhne. Projevuje se u něj mírný smysl pro pořádek.

Edit3: 8/3/2010
Dá se poznat, že je Matějovi 14 let. V posledních pár měsíců se vytáhl, měří přibližně 165 coulů. Dokonce i nějakou tu sílu za tu dobu získal. U pasu se mu již nehoupe krátký mečík ale dlouhý krásně lesklý a opečovávaný meč. Častokrát ho jde zastihnout ve zbrusu nové, nepoškrábané zbroji (Můžeš si říct, že ji má snad jen na parádu). Začíná nosit opravdu krásné a drahé oblečení a na něm trochu větší, krásný, černý kabát proti dešti. Jeho mluva je vytříbenější, slušnější a vůbec, dává dojem vzdělaného chlapce. Pomale se začíná vykreslovat do velmi pohledného a šlechetného mladíka.

Edit4: 17/7/2011
Z Matěje se stává šlechetný čtyřiadvacetiletý mladík. Jeho účes je stále strojeně neposedný a blonďatý. Do dříve velkého kabátu téměř dorostl a i po těch letech jeho šaty vypadají nádherně. Jeho drahé oblečky jsou vždy tip ťop a to bez jediného chybějícího knoflíčku. Na krku nosí ozdobné amulety a na prstech krásné prsteny. Na jeho těle není vidná jediná jizvička. Vypadá jako by snad patřil do vyšší společnosti a boháče. Jeho pokožka je velice jemná a mírně snědá. U pasu se stále houpe ten samý, stejně opotřebovaný ozdobný meč. Stále mluví o rytířství a chová se tak. Šlechetnost k ženám je mu prioritou.

[Arto]

Goro

Když uvidíš tohoto, orka tak tě vždy zaujme svou obrovskou výškou a svou velkou mohutností, která je i na orky trochu nezvyklá.

Goro je vysoký něco málo přes dva a půl sáhů a váží něco kolem 800 liber. Při chůzi si všimneš jak těžce došlapuje a kolikrát slyšíš i silný dupot, když jde. Také často funí.

Je celkem nezvyklé, že skoro téměř nezapáchá, protože společnost je zvyklá na nechutný zápach z orků. Jen občas z něj jde cítit vůně nějakého ovoce, nebo opečeného masa.

Goro nepatří mezi půlorky, spíše se už řadí mezi čistokrevné orky. Nemá žádné lidské rysy, pouze dokáže mluvit standartním jazykem a to na jeho rasu už velmi dobře.

Na jeho velkém levém předloktí si všimneš něco přes dvou tuctů zářezů. A pokud náhodou uvidíš někdy jeho holé tělo, všimneš si velkých jizev jakoby od kousnutí draka.



………………………………………………………………


Tváří se vždy neutrálně, někdy se směje a někdy má velmi zlý výraz. Na hlavě má pár vlasů a velké dva páry spodních tesáků. Jedny jsou menší a druhé jsou velké z toho jeden velký je z 1/3 ulomen. Jeho oči jsou oranžové barvy a dokáží se velmi zle dívat.



……..



Goro do boje nosí mohutné brnění vyrobené jemu na míru. Brnění je plné zářezů od nepřátelských zbraní a na určitých místech je vidět, že bylo nespočetněkrát opravováno. Jeho velká šavle, kterou má stále u sebe, ač je dobře udržována, jeví známky mnoha bojů...


…………………………………………………………………..


Je vidět že prošel nějakým úrazem, o čemž napovídá velká a hluboká jizva, táhnoucí se přes levé oko. Jeho oko je celé bílé bez jakékoliv známky zornice.


……………………………………………….


………………………………………………



………………………………………………

Celkově, když se na tohoto orka podíváš, pomyslíš si, že musel zažít mnoho epických dobrodružství, o kterých se vypráví jen v legendách a příbězích bardů...

[hemendo]

Tento trpaslík má plešatou hlavu a vrásčitý obličej v jehož prostředku dřímá velký trpasličí nos.
Těsně nad ním jsou dvě hnědé oči, které dávají najevo jeho moudrost. Velká huba do které se krásně vejde faja
spousta píva a ještě nijak nenarušený nažloutlý úsměv je hned pod ním a kolem něho se až do půlky hrudi line
plnovous zrzaté barvy. Kus pod ním je uložená dobrá hromada sádla, díky níž se Torganova váha počítá ve
stovkách kilo a ne jen desítkách. Na jeho rukou je vidět, že i jeho otec učil tomu, co uměl nejlépe, horničiny.
Celkově trpaslík vypadá poněkud nemotorně ale statně, síla mu určitě nechybí jako snad žádnému obyvateli Hag Hargol,
ale přesto raději svírá korbel nežli bitevní sekeru.


Torgan syn Elrinův

[tenskytarou]

Usměvavý muž s plnovousem a kytarou vždy po ruce

[Tilky]

Amroth Hall z rodiny De Monteluna

Amroth je půlelfí mladík a zatímco stavba jeho těla s jeho výškou šesti stop a mohutnější atletickou postavou a vyrýsovanými svaly odpovídá spíše lidem rychlost a obratnost zdědil po svých elfích předcích a pohybuje se s grácií a elegancí pouštního lva.
Jeho chování je spíše elfí a je vidět že vyrostl v Amfiberai i když občas převládne jeho mladická nerozvážnost. Dlouhé havraní vlasy mu spadají na ramena a na bradě mívá krátké a udržované strniště.



Ti kdo ho znali dříve si ho pamatují se zlatavou kůži a jasně zelenýma očima ale když ho potkáte dnes kůži má až nepřirozeně bílou a oči zčernalé na první pohled trochu nepřítomné. Po celém těle má spletité prstence jizev jako by ho něco roztrhalo na kusy a pak nepříliš pečlivě zase poskládalo dohromady.

Od té doby ho nikdo neslyšel promluvit a říká se že je snad i němý. Na zádech nosí luk který vypadá že už má dost za sebou ale zároveň ho udržuje ve skvělém stavu, na jeho těle je nakreslená růže a také si lze všimnout pár úprav. Teď také Amrotha lze nejčastěji zahlédnout jak tiše bloumá lesy nebo se věnuje tréninku boje beze zbraně, navíc tráví dlouhé hodiny na březích Měsíčního jezera meditecemi.

I kdyz mu je teprve osmnact vypada nejmene o 5-7 let starsi a mohou za to nejenom jizvy a strniste.

[NiamCK]

Pak to smažu, ale nemohla jsme si pomoc.

Netáhne Amrothovi spíš na 30?
A Matějovi na 25?

Když už obrázek tak odpovídající ne? Proto se hledá obrázek a nedává se jenom popis.

[Tilky]

Tak upraveno, ten obrázek je v pořádku Amroth skutečně vypadá starší spíš by potřeboval nějaký který by odpovídal tomu jak vypadá teď (světlejší kůže, jizvy) ale obávám se že šance najít takový obrázek jsou mizivé. Kazdy bude muset použít jak obrázek tak i trochu představivosti.

[allekoo]

Croden tu mal nejakeho zjazveneho z čias ked sa zhulil

[NiamCK]

No to samozřejmě chápu, ale tak člověk hledá v určitě věkové kategorii.
Narážím spíš na to, že je velký rozdíl mít ve 40 obrázek 30 nebo ve 20 ticátníka, to už není tak markantní rozdíl, jako portrét 25-30 pro postavy 15-18.
Mohla bych se tu hádat, že to je stejně rušivé, jako nemít hlavu...obzvláš´t když vám tam třeba běhá holčička které je 12 a má portrét sexy 25...ale jasně je to o toleranci a přestavivosti.
Jen upozorňuju, že se to tu nějak rozmáhá, strkat mladejm moc vyspělé portréty.