Total War: ME2 - rozehraná britská kampaň
Moderátoři: Dungeon Servant, World Builder, Dungeon Master
-
The_Balrog
- Příspěvky: 4924
- Registrován: 3. 8. 2006 7.37
- Bydliště: (ಠ_ృ)
- Kontaktovat uživatele:
Ten smajlík se mi nějak nezdá … . Tady je doplnění informací z fronty.
Angličané zaznamenali další vítězství proti welškým vzbouřencům. Ve střetu dvou princů to byl nakonec Llywelynův syn Rhodri, kdo se musel kvapně poroučet z bojiště spolu se zbytkem své armády, aby si zachránil holý život. Povídá se, že sama paní štěstěna nad ním musela v průběhu bitvy držet ochrannou ruku. Z jeho osobní družiny, přežil podle očitých svědků pouze jediný rytíř. Zbylí spolu s několika dalšími zbrojnoši přišli o své životy při nemalé snaze zachránit svého mladého generála z jednoho neuváženého výpadu hluboko do nepřátelských linií.
Každopádně Rhodriho armáda byla zahnána zpátky na území ovládané welšany a Oxford zachráněn (korunní princ Godwinn i tentokrát nešetřil jízlivostí, když na adresu poražených prohlásil něco ve smyslu "netušil jsem, jak hrdě a často vystavují welšané při boji svým nepřátelům záda na obdiv".
Oči všeho lidu se teď však upírají k Winchesteru a jeho mladému správci Robertovi z Hungerfordu, který byl pověřen obranou tohoto města u jižního pobřeží. Vyhlídky nejsou příliš veselé, ale spousta angličanů věří, že válečné štěstí proklatých rebelů se konečně zlomí právě tady a toto město bude přece jen jejich řádění ušetřeno. Jiní se modlí za to, aby na útočníky padl mor a jiné nehezké nemoci.
Oplákávat Shafstbury a ostatní ztracené usedlosti můžeme až porazíme všechny své nepřátele, aspoň toto je slyšet od mnohých angličanů, jak se válka přibližuje stále více do vnitrozemí a jsou stále citelněji znát její dopady.
Angličané zaznamenali další vítězství proti welškým vzbouřencům. Ve střetu dvou princů to byl nakonec Llywelynův syn Rhodri, kdo se musel kvapně poroučet z bojiště spolu se zbytkem své armády, aby si zachránil holý život. Povídá se, že sama paní štěstěna nad ním musela v průběhu bitvy držet ochrannou ruku. Z jeho osobní družiny, přežil podle očitých svědků pouze jediný rytíř. Zbylí spolu s několika dalšími zbrojnoši přišli o své životy při nemalé snaze zachránit svého mladého generála z jednoho neuváženého výpadu hluboko do nepřátelských linií.
Každopádně Rhodriho armáda byla zahnána zpátky na území ovládané welšany a Oxford zachráněn (korunní princ Godwinn i tentokrát nešetřil jízlivostí, když na adresu poražených prohlásil něco ve smyslu "netušil jsem, jak hrdě a často vystavují welšané při boji svým nepřátelům záda na obdiv".
Oči všeho lidu se teď však upírají k Winchesteru a jeho mladému správci Robertovi z Hungerfordu, který byl pověřen obranou tohoto města u jižního pobřeží. Vyhlídky nejsou příliš veselé, ale spousta angličanů věří, že válečné štěstí proklatých rebelů se konečně zlomí právě tady a toto město bude přece jen jejich řádění ušetřeno. Jiní se modlí za to, aby na útočníky padl mor a jiné nehezké nemoci.
Oplákávat Shafstbury a ostatní ztracené usedlosti můžeme až porazíme všechny své nepřátele, aspoň toto je slyšet od mnohých angličanů, jak se válka přibližuje stále více do vnitrozemí a jsou stále citelněji znát její dopady.
"Asi zase zastřelím televizi, Featherstoneová..." Herr Starr, Preacher
Zatímco princ Rhodri zaznamenal nepříjemnou porážku u Oxfordu, druhá velšská armáda s drtivou převahou dobyla a vyplenila Winchester. Říká se, že král Lywelyn dal Angličanům poslední ultimátum - nabídl jim zpět všechna dobytá města a ukončení tažení do vnitrozemí za uznání samostatnosti Walesu (s navráceným Caernarvonem) a suverenity jeho krále.
Jiní ale říkají, že Wales začíná ztrácet pozice a kolem jeho břehů krouží anglické lodě plné invazních jednotek.
Jiní ale říkají, že Wales začíná ztrácet pozice a kolem jeho břehů krouží anglické lodě plné invazních jednotek.
Svět nepatřil nikomu, kdo nebyl hráč.
Akorát včas, abych to stihnul odehrát. Do neděle si taky dávám pauzu. No, hra se dostává do velmi zajímavé situace 
. Tah je teď u Balroga.
Anglií proběhla podivná zpráva o dění na Irském ostrově. Zdá se, že místní anglická šlechta nebyla spokojená s se způsobem vedení války proti vzbouřencům a vzala osud zbylých provincií do vlastních rukou. A to tím, že otevřeně odmítla anglické koruně poslušnost ! Mezi lidmi a zejména šlechtou, tedy tou která zůstala na domovském ostrově, jsou slyšet slova jako "nestoudná drzost, rouhačství, zrádci …" spolu s dalšími nelichotivými a opovržlivými komentáři. Trochu umírněnější a méně rozvášněné hlasy naznačují, že na vině by mohl být sir Maurice Fitzgerald, hlavní velitel anglických vojsk v irsku, přesněji jeho odvolání z Downpatricku (tyto hlasy ale nejsou slyšet raději příliš nahlas …). Podle všeho se nyní ukazuje, že to byl právě jeho vliv, který držel místní šlechtu na uzdě a toto byla ta poslední kapka, která spustila lavinu nepokojů.
Nová strana se nazvala Aliance Baronů a vytlačila posádky loajální anglické koruně z jejich dosavadních držav. Co od nich čekat dále a jak se zapojí do vývoje na Irském ostrově se dá zatím jen těžko odhadovat, jisté je pouze to, že Anglie si tuto zradu bude pamatovat a nenechá nic bez odezvy.
Zprávy z domovského ostrova poukazují na dobytí Pembroke, welšké pevnosti, která byla zanechána v troskách, několikrát už zmiňovaným sirem Mauricem Fitzgeraldem. Mluví se i o tom, s jakou nechutí se podílel na plenění tohoto místa a také, o jeho depeši samotnému Llywelynovi, ve které se prý omlouval za nečestný způsob boje a chování k poraženým, které nemá nic společného se zásady rytířství. Věc v této válce zatím nevídána, takže se není čemu divit, že tomu málokdo věří a vše se spíš bere za nějaké povídačky.
Po pádu Winchesteru se angličané už pomalu a jistě loučí i s pevností Arnudel, která je dalším obléháným cílem welškých vojsk a která je bráněna prý pouze jedním oddílem lučištníků. Mnozí angličané už vzdávají hold jejich památce.
Povídá se i o tom, že Král Henry odeslal svou odpověď na Llywelynovo ultimátum, nikdo ale nemá přesnější informace co se v ní skrývalo. Část lidu věří, že by konečně mohlo skončit jejich trápení, většina tomu nevěří. Ztraceno toho bylo příliš mnoho a jen tak ze dne na den, se tento spor jistě neskončí, aspoň ne za nemalou cenu na obou stranách.
. Tah je teď u Balroga.Anglií proběhla podivná zpráva o dění na Irském ostrově. Zdá se, že místní anglická šlechta nebyla spokojená s se způsobem vedení války proti vzbouřencům a vzala osud zbylých provincií do vlastních rukou. A to tím, že otevřeně odmítla anglické koruně poslušnost ! Mezi lidmi a zejména šlechtou, tedy tou která zůstala na domovském ostrově, jsou slyšet slova jako "nestoudná drzost, rouhačství, zrádci …" spolu s dalšími nelichotivými a opovržlivými komentáři. Trochu umírněnější a méně rozvášněné hlasy naznačují, že na vině by mohl být sir Maurice Fitzgerald, hlavní velitel anglických vojsk v irsku, přesněji jeho odvolání z Downpatricku (tyto hlasy ale nejsou slyšet raději příliš nahlas …). Podle všeho se nyní ukazuje, že to byl právě jeho vliv, který držel místní šlechtu na uzdě a toto byla ta poslední kapka, která spustila lavinu nepokojů.
Nová strana se nazvala Aliance Baronů a vytlačila posádky loajální anglické koruně z jejich dosavadních držav. Co od nich čekat dále a jak se zapojí do vývoje na Irském ostrově se dá zatím jen těžko odhadovat, jisté je pouze to, že Anglie si tuto zradu bude pamatovat a nenechá nic bez odezvy.
Zprávy z domovského ostrova poukazují na dobytí Pembroke, welšké pevnosti, která byla zanechána v troskách, několikrát už zmiňovaným sirem Mauricem Fitzgeraldem. Mluví se i o tom, s jakou nechutí se podílel na plenění tohoto místa a také, o jeho depeši samotnému Llywelynovi, ve které se prý omlouval za nečestný způsob boje a chování k poraženým, které nemá nic společného se zásady rytířství. Věc v této válce zatím nevídána, takže se není čemu divit, že tomu málokdo věří a vše se spíš bere za nějaké povídačky.
Po pádu Winchesteru se angličané už pomalu a jistě loučí i s pevností Arnudel, která je dalším obléháným cílem welškých vojsk a která je bráněna prý pouze jedním oddílem lučištníků. Mnozí angličané už vzdávají hold jejich památce.
Povídá se i o tom, že Král Henry odeslal svou odpověď na Llywelynovo ultimátum, nikdo ale nemá přesnější informace co se v ní skrývalo. Část lidu věří, že by konečně mohlo skončit jejich trápení, většina tomu nevěří. Ztraceno toho bylo příliš mnoho a jen tak ze dne na den, se tento spor jistě neskončí, aspoň ne za nemalou cenu na obou stranách.
"Asi zase zastřelím televizi, Featherstoneová..." Herr Starr, Preacher
-
The_Balrog
- Příspěvky: 4924
- Registrován: 3. 8. 2006 7.37
- Bydliště: (ಠ_ృ)
- Kontaktovat uživatele:
Mezi Velšany se povídá o urážce, které se vůči nim dopustil anglický král, když nabídl mír výměnou za tažení proti Irsku. Král Lywelyn nabídku okamžitě odmítl a varoval Angličany, že budou dobývána další jejich města. Tato slova jako by podpořilo hladké dobytí pevnosti Arnudel na jihu Anglie, při kterém prý padl jeden jediný Velšan, kterému byl postaven na náměstí pomník. Anglii tak zůstává v rukou čím dál méně měst a někteří říkají, že anglický král musel propadnout šílenství, když je pro vládu na Walesem ochoten obětovat většinu svých měst a ještě si je sám vypálit, než z nich zbaběle prchne.
Velšské armády však začínají mít čím dál větší problémy. Měsíce na pochodu muže velmi vyčerpaly a z vypálených anglických měst se nepodařilo získat dost jídla a surovin. Nedávné dobytí Pembroke navíc ukázalo, že Anglie má stále dost mužů k protiútoku. Navíc se zdá, že Pembroke bylo dobyto až příliš rychle, jakoby snad brány nepříteli otevřeli zrádci a špehové.
Velšské armády však začínají mít čím dál větší problémy. Měsíce na pochodu muže velmi vyčerpaly a z vypálených anglických měst se nepodařilo získat dost jídla a surovin. Nedávné dobytí Pembroke navíc ukázalo, že Anglie má stále dost mužů k protiútoku. Navíc se zdá, že Pembroke bylo dobyto až příliš rychle, jakoby snad brány nepříteli otevřeli zrádci a špehové.
Svět nepatřil nikomu, kdo nebyl hráč.
Heh, není zač. Abych se přiznal, tak předpověď možného vývoje (a toho čemu je věnován ten smajlík) mi vyšla tak na 50% (což je taky jeden z dost zábavných aspektů celé této kampaně, jak umí být v některých věcech krásně nepředvídatelná).The_Balrog píše:Odehráno a odesláno Naylunovi.
(Já věděl, proč v minulém kole píšu jen ten smajlík a zbytek nechávám na Frynovi - takhle hezky bych to v životě nenapsal. :) Dík!)
"Asi zase zastřelím televizi, Featherstoneová..." Herr Starr, Preacher
-
The_Balrog
- Příspěvky: 4924
- Registrován: 3. 8. 2006 7.37
- Bydliště: (ಠ_ృ)
- Kontaktovat uživatele:
Odehráno a posláno do Walesu.
V Irsku je klid po bouři, prostí obyvatelé se radují, že snad je všem válkám konec a mohou konečně začít zvelebovat své domovy, které ve válkách utrpěly velké škody.
Mezi vojáky se ale proslýchá, že jak Norské, tak Skotské armády krouží kolem ostrova a mohou se vylodit každým okamžikem. Alespoň se tedy uskutečnilo několik sněmů s odbojnými anglickými barony, kteří souhlasili se spoluprací.
V Irsku je klid po bouři, prostí obyvatelé se radují, že snad je všem válkám konec a mohou konečně začít zvelebovat své domovy, které ve válkách utrpěly velké škody.
Mezi vojáky se ale proslýchá, že jak Norské, tak Skotské armády krouží kolem ostrova a mohou se vylodit každým okamžikem. Alespoň se tedy uskutečnilo několik sněmů s odbojnými anglickými barony, kteří souhlasili se spoluprací.
„Jmenuju se Natalie. A dělám si, co chci.“
Já ty zrádné parchanty … . No, přihodím ještě taky nějaké to info.The_Balrog píše:Odehráno a posláno do Walesu.
… Alespoň se tedy uskutečnilo několik sněmů s odbojnými anglickými barony, kteří souhlasili se spoluprací.
Anglie si připsala dvě nové vítězství ve válce proti vzbouřeným welšanům. První vítězství náleží siru Maurici Fitzgeraldovi, kterému se podařilo porazit armádu nepřítele obláhající malou pevnůstku nedaleko Pembroke a zahnat její zbylé voje až do Cardiffu. Druhé vítězství připadá korunnímu princi Godwinovi, jenž při litém boji osvobodil nedávno ztracenou pevnost Arundel.
Oblíbenost obou generálů mezi lidem stále více roste a mnozí už je teď, třebaže takové soudy jsou ještě velmi předčasné, vidí jako ty pravé osobnosti, které společně s králem Henrym dovedou Anglii k zaslouženému vítězství. Docela náruživě se debatuje i o rozdílnosti obou zmiňovaných. Zatímco princ Godwinn je znám jako nejkrutější velitel anglických vojsk, před kterým se občas třesou i jeho samotní podřízení, sir Fitzgerald jako by byl jeho pravý opak. Muž ctící zásady rytířství, shovívavý ke svým nepřátelům a i přes nespornou loajalitu k Anglické koruně schopný vyjádřit úctu svým protivníkům (nebo tak se to aspoň ve spojitosti s jeho jménem povídá, kdo ví kde je přesně ta pravda …).
Král Henry se také nechal veřejně slyšet (nejspíš po psaní, které přišlo od welšanů na jeho nabídku), že Llywellyn je hlupák, který si neuvědomuje jak stále hlouběji se jeho osoba propadá do záhuby. Což prý princ Godwinn posléze komentoval slovy "Možná to pochopí, až mu přijdou v košíku další hlavy jeho generálů".
"Asi zase zastřelím televizi, Featherstoneová..." Herr Starr, Preacher