Když jsem tu začínal, tak jsem popravdě celou IC noc proseděl u Sváči. Důvod? Expy, sledování dění a obdivování ostatních postav, již déle hrajících hráčů. Každé takové okounění mi přinášelo motivaci a ukazovali mi jak dál hrát( nakonec jsem za toho čaroděje stejně zrušil, vsadil bych se že nikdo si ho nepamatuje..možná Jacho :D ) Z počátku byla postava taková dost.. s kamennou tváří. Takřka bez emocí, ale postupem přišli změny jen díky očumování jiných hráčů.. a to že mám jedno makro.. mě k postavě sedí když má nějaké své typické makro, které si uchovává většinu hry (např. Largovo skřábání na strništi) a jsem rád, když zase vidím toho makro znovu. Co se týče přítelíčků, tak některé operace jsou popravdě nutné (např. já mám rád, když přítelíček je hned za mnou a ne až za rohem, takže musím nastavit tohlencto a nakonec potvrzuju pohlazením nebo nakrmením)., ale jejich přesycení jsem fakt nezažil (a kdyby jo, tak mě ta zelená fakt vykolejí..ono přeci jen to tam svítí jinak, ještě že NWN hraju na menší rozliško).
George: kamaráde, jsem taky ve věku kdy bych měl rebelovat atd. ale vyjadřovat názor tím, že víceméně urážíš ostatní (i kdybys to považoval za ten největší žert) není nejlepší způsob..slohová správnost je mno lepší, přeci jen vidět takové ty jasné hrubky mi trochu kazí dojem ze hry, rychlost je přeci jen diskutabilní..když jsem viděl psát Labira tak jsem civěl na monitor neschopen slova..přímo pekelná rychlost - ehm jestli chceš kdyžtak diskutovat se mnou dál tak to samí co psal sciorp - PM nebo ICQ
Mnoo zatím mě nenapadá co napsat dál, tak mlčím
