Heh :D škoda, že to neni očarovaný nějakym woodooallekoo píše:http://www.planetdan.net/pics/misc/georgie.htm
a nemyslim Woodooa hráče 
i když, pokud by to zvládl... 
Pro zasmání
Moderátoři: Dungeon Servant, World Builder, Dungeon Master
Nechtěl bych být americkým prezidentemallekoo píše:http://www.planetdan.net/pics/misc/georgie.htm
-
Gran
- Příspěvky: 913
- Registrován: 18. 9. 2006 13.26
- Bydliště: Pražské království
- Kontaktovat uživatele:
http://www.acapela-group.com/Greetings/1-b935c452dd03c
http://www.acapela-group.com/Greetings/ … 5c6578e90a
http://www.acapela-group.com/Greetings/ … 5c6578e90a
Eigmar, syn Igmarův - Zatčen a zabit
Galf Steel - Zatčen, vyhnán a zabit
Areena Welteel - Servírka v krčmě U Umrlce
Khadur, syn Aghda - Zabit a obětován
Sebastian Gall - Zemřel na útěku
Mona Taret - Pohledná servírka, kdo ví, kde skončila
Galf Steel - Zatčen, vyhnán a zabit
Areena Welteel - Servírka v krčmě U Umrlce
Khadur, syn Aghda - Zabit a obětován
Sebastian Gall - Zemřel na útěku
Mona Taret - Pohledná servírka, kdo ví, kde skončila
-
Vugi
- Příspěvky: 836
- Registrován: 25. 10. 2007 14.14
- Bydliště: Luštěnice - Mladá Boleslav
- Kontaktovat uživatele:
Když se tu tak rozjelo to téma těhotenství... tak mi to nedá se o to nepodělit 
Hodně jsem se tomu nasmála a i když jsem si neprošla vším.. jak píše Mia v jiném vláknu.. je to individuální.. tak se v tom nacházím. Momentálně se nemůžu dočkat až se budu blbě culit na ostatní břichaté maminky a svoje mimi budu mít konečně v kočárku!
Těhotenství-Nejkrásnějších 9 měsíců v životě ženy
1.měsíc
Stojím v lékárně ve frontě a chce se mi omdlít. Je tam vedro, vydýchaný vzduch a
paní přede mnou má prostě nesnesitelnýparfém. Ale pořád je to lepší než pán před
ní, který smrdí zřejmě od přírody a je mi tak nějak fyzicky odporný. Fuj, teď
jsem sivšimla lupů v jeho vlasech. Asi se pozvracím.
"Těhotenský test," odpovím na otázku lékárnice, co si přeju. Mám mžitky před
očima a venku si musím chvilku sednout na parapet výlohy, abych se neskácela.
Jsem si jistá svou věcí a 2 čárky na počuraném papírku mi to pak doma jen
potvrdí. Asi brzo omdlím, třeští mi hlava, ale jsem šťastná.
2. měsíc
Je 7 hodin ráno, já stojím v kuchyni před ledničkou a vedu vnitřní boj:
když ledničku neotevřu a nevytáhnu si z ní něco na snídani, brzy se pozvracím.
Pokud ji otevřu a ucítím to, co člověk cítí, když ledničku otevře, pozvracím se
taky. Jdu si napustitdo sklenice ledovou vodu, napiju se, opláchnu si čelo,
otevřu dokořán okno, zadržím dech a risknu to. Rychle otvírám lednici a bleskově
vytahuju máslo a mlíko. Vyhrknou mi slzy do očí a ženu k oknu to rozdýchat.
Hurá, ustála jsem to, už mám aspoň na dopoledne vyhráno. Snídám bílý rohlík s
máslem a bílou kávu, to jediné, co dopoledne snesu k jídlu. Posilněná snídaní
jdu odvážně uklidit věci zpět do lednice a zrak mi padne na 2 buřty v igelitovém
pytlíku, cosi koupil manžel na večer na opékání. Ty už jsem neustála. Nesnáším
zvracení, takže zvracím s křečovitě zavřenýma očima, abych to neviděla, pak
poslepu tápu po toaletním papíru a po splachovadlu. Opouštím záchod, pustím si
na hlavu studenou vodu a jdu na dvůr to rozdýchat. První, co uvidím po otevření
dveří na dvůr,je hromádka od našeho štěňátka. Poslepu zvedám prkýnko.
Jsem vyložená z kuchyňského okna, zhluboka dýchám a přemýšlím, že bych měla něco
sníst. Jediné, na co jsem schopná pomyslet bez odporu, je rohlík s máslem a bílá
káva. Stojím před ledničkou.………
Věčný koloběh. Mám pocit, že se neudržím na nohou. Ležím v posteli, hlavu jsem
si osprchovala studenou vodou, mám okno dokořán a zhluboka dýchám. Asi bych měla
něco sníst.………
Přichází domů manžel s oblíbenou žertovnou otázkou na rtech: "Cos tady celý den
dělala?" Bez jakýchkoli skrupulí pronáším neomaleně: "Blila." Manžel se hurónsky
směje, považujíc to za dobrývtip, otvírá dokořán ledničku a volá na mě: "Co máme
k jídlu, maminko ???"
3. měsíc
Miminku na ultrazvuku bije srdíčko, vše je v pořádku a já dostávám konečně
těhotenskou průkazku a přemýšlím,jak se vyrovnám s pokynem sestry, abych přišla
příště nalačno. Smlouvám s ní aspoň o kapku kafe nebo čaje a vyhrožuju
poblinkáním sesterny. Směje se a povoluje mi trochu vody. Přicházím domů a
rozrážím dokořán všechna okna: nesnáším vůni našeho domu.
"Nepřipadá ti, že nám to tady strašně smrdí?", vyzvídám na každém. Smrdí mi
sprchový šampon, tělové mléko, je miodporný olej na opalování, hnusí se mi
jídlo, je mi odporný dokonce i rohlík s máslem a bílá káva. Jediné, co mi voní a
na co mám chuť prakticky pořád, je pivo. Opuchly mi nohy a obličej a na bradě se
mi vyrašil lišej záhadného druhu. Večer k nám přišlo pár známých na grilovačku.
Cpou se masem a mají odporně mastné brady a prsty. Maso odporně smrdí. Manžel
odlamuje nožičky špekáčku a dává je synovi, který mlaská a omastek mu teče po
bradě. Odbíhám blinkat. Když se vrátím, úplně bílá, syn si mi sednena klín,
obejme mě mastnýma ručičkama a zeptá se mě: "Copak je maminko?"
4. měsíc
Všechny kolem nesnáším. Nesnáším naše štěně, leze mi na nervy manžel, příbuzní,
mamka. Syn má tisíc otázek ve chvíli, kdy se mi nechce ani trochu mluvit.
Manžela zajímá jen,co je k jídlu a jestli jsem vyřídila všechno, co jsem měla.
Ještě ke všemu si ráno ohřál buřta k snídani a ten kastrůlek s mastnou
smradlavou vodou nechal na sporáku. Dvakrát se pozvracím, neždokážu sejít z
ložnice v patře dolů do kuchyně. Sobec jeden hnusná. Vůbec ho nezajímají moje
starosti, mamku zase zajímají až moc...
Hlavně, ať se mi dneska nikdo nedostane do rány. Mám chuť všechno rozkopat. Syn
mi sděluje, že on spát rozhodně nepůjde. Začínám asertivně vysvětlovat, že
rozhodně půjde, ale nějak se to zvrtne a ječím na cdost, že mi tady nikdo odmlouvat nebude a že vůbec. Vztekle kopu do balónu na
cvičení a odcházím trucovat do ložnice, kde se vzteky rozbrečím. Slyším, jak
manžel potichu vysvětluje: "Maminka je trošičku nervózní, nesmíš jí moc
zlobit..." "Tak dobže," odpovídá syn a já pro změnu pláču dojetím.…..
5. měsíc
Dojetí z konce 4. měsíce mi zůstalo. (Mimochodem stejně jako lišej v obličeji).
Nemůžu se dívat na televizní noviny, protože téměř u každé zprávy pláču. Pláču i
u reklam, nemůžu jít na žádnou kulturní akci, protože mě k pláči dojímá krásná
hudba. Potají utírám slzy v divadle, kam jsem se synem dorazila na doják
Perníková chaloupka. Večer pláču, protože babička s dědečkem chtějí vzít syna do
ZOO a povezou ho tam autem. Jsem přesvědčená,že se vybourají. Mám panickou hrůzu
a pláču dlouho do noci.Manžel konstatuje, že mu mé vzteklé období bylopřece jen
o trochu sympatičtější a vypíná televizi, protože právě začíná nějaká riziková
reklama už ani nevím na co, zřejmě na polévky od Vitany.
Zvracím už jen jednou týdně, ale musím nosit vysoce elegantní gumové punčochy
kvůli křečákům. Jednou pláču, protože jsem si vsugerovala, že mám nějakou
zákeřnou nemoc krve, protože mi na nohách vyskákaly takové červeno-fialové
tečky, které si moc dobře pamatuju od taťky, než zemřel.
Asi půl hodiny se zmítám v hrozných představách, jak jsou moje děti sirotkové,
případně jim jejich otec dovalil macechu , nějakou pipku s pevnejma prsama,
kterou třeba ještě ve finále budou mít rádi a nikdo si na mě ani
nevzpomene.…., pak mi dojde, že je to obvyklá vyrážka po holení nohou, pořádně
sevysmrkám a jdu spát.
6. měsíc
Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolestiv žebrech.
Ukázalo se, že mám jakési mezižeberní srůsty, kterése mi pomalu trhají. Dělají
se mi podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromě lehu na zádech, kdy je
to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátého měsíce s sebou stále nesu lišej
na bradě, gumové punčochy a pipku s pevnejma prsama. Žárlím na všechno, co je
ženského rodu.
Prohlížím se v zrcadle a vidím jakousi rozplizlouropuchoidní maminu se
zplihlýma vlasama, opuchlým obličejem, pletencema žil na nohách a obrovským
břichem. A pak vidím všechny ostatnísexy ženy a dívky, sportující, vysmáté,
vyzývavé a netěhotné. Manžel při pohledu na mé svlečené tělo vypadá jako já v
prvních měsících těhu při pohledu na buřta.
Ze všech stran se naznačuje, že nejsem žena, ale matka. V knížkách se o mých
pohlavních orgánech mluví jako o rodidlech (slovo, které je mi tak odporné, že
je mi nevolno iteď), prsa se začínají stávat továrnou na mlíko.
Vyjdu schody do prvního patra a funím jak lokomotiva. Nenajdu na svém těle
místo, které by nebylo aspoňtrochu oteklé.(Na rodidla si pravda přes břicho
nevidím, tak nevím...) Manžel vymetá podnikové večírky a zjevně se výborně baví
s pevnoprsařkama.
Asi ho brzo nakopnu nožkou zpevněnou v gumové punčošce...
7. měsíc
Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začala jsem ale pro změnu znovu
zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji, málokdy to totiž vůbec stihnu
doběhnout na záchod.
Taky k nám přišel Mikuláš s čertem. Čert zahudroval a zachrastil řetězy a já se
rozplakala. Čert trochu znejistěl, tuto reakci asi čekal spíš od dítěte než od
maminky. Manžel po jejich odchodu vážně pokyvoval hlavou a s uspokojením
konstatoval, že mi konečně došlo, že jsem celý rok zlobila a začala se po právu
bát. Pak mě se synem společně uklidňovali, že čert jentak hudruje, ale že by mě
ve skutečnosti nechtěl. Těžko už mi někdo někdy uvěří, že mě k pláči dojal
strach spatřený v synových očích.
Novinkou pro tento měsíc je absolutní neovládání svěračů. Zakašlu, kýchnu,
zasměju se a můžu se jít převléknout. Lehkou ostudu jsem udělala na oslavě
Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy počurala, naštěstí tam byli jen naši
nejbližší známí... Navíc mě trápí střevní problémy, což je společně s předchozím
problémem dost vražedná kombinace. Nejlepší je pro mě vůbec nevycházet z domu, v
době předvánočních nákupů dost problematický úkol.
8. měsíc
Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu. Mám pocit, že červenými
proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačené po okrajích punčoch,
budu ocejchovaná asi už nadosmrti. Taky přemýšlím, jestli vůbec kdy ještě svoje
nohy budu moct někomu ukázat. Zmizel mi lišej z brady a nahradilo ho jakési
postpubertální akné. V kabelce musím pořád nosit Rennie, protože mě má žáha asi
brzo sežehne. Praskly na mně moje těhotenské rifle. Mám sice ještě jedny, ale ty
mi zase hrozně kloužou po břiše dolů a následně spadnou úplně. Musím na nich
teda nosit kšandy, což sice sloužík výbornému pobavení mé drahé polovičky, ale
já z toho zrovna dvakrát nadšená nejsem. Mohla bych nosit sukně a šaty, to bych
ale musela dopnout kozačky, což je při současném stavu mých lýtek absolutně
nereálné. Praskly mi zipy u obou zimních bund a ulomila se mi čtyřka vpravo
nahoře.
Takový lehce destrukční měsíc.
9.měsíc
Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala všechny mé (dva)
prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i s prsty. Ulomila
se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavných akrobatických prvků při
zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou jógu při nesčetných
pokusech ostříhat si nehty na nohou. Konkrétně tedy na pravé noze, na levé to
jde celkem v pohodě.S pravou jsem měla dlouho problémy, pak jsem ale našla
výborný způsob - nutné asi půlhodinové rozcvičení zadních a vnitřních stehenních
svalů, šikmých zádových a krční páteře: V široko rozkročném sedu na zemi
přitáhnete tělo k pravé noze šikmo tak,aby břicho splývalo volně mezi rozkročené
nohy a netlačilo se. Zkroutíte hlavu tak, aby bylo vidět na prsty u nohou. Při
dobrém rozcvičení je možno v této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhou
variantou je pomalu kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst. Třetí
variantou je návštěva pedikérky.
Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření, do kterého jsem se
nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých těch 9 měsíců prožilo se
mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny mé nálady, propady, poklesky a
nepříliš vzornéchování. Bezpečně poznávám ty patičky, které usilovně a bez
přestání kopou do prázdna, jakoby hledaly to břicho zevnitř, do kterého byly
zvyklé se tak nádherně zabořovat. Bezděčně nastavuji břicho zvenku, zdá se, že
je to jak náhražka přijato.
Netrvá to ani tak dlouho a já začínám mít při pohledu na maminky těhulky
neodbytný pocit krásné nostalgie. To bylopřece tak nádherné období, no
řekněte.……
Hodně jsem se tomu nasmála a i když jsem si neprošla vším.. jak píše Mia v jiném vláknu.. je to individuální.. tak se v tom nacházím. Momentálně se nemůžu dočkat až se budu blbě culit na ostatní břichaté maminky a svoje mimi budu mít konečně v kočárku!Těhotenství-Nejkrásnějších 9 měsíců v životě ženy
1.měsíc
Stojím v lékárně ve frontě a chce se mi omdlít. Je tam vedro, vydýchaný vzduch a
paní přede mnou má prostě nesnesitelnýparfém. Ale pořád je to lepší než pán před
ní, který smrdí zřejmě od přírody a je mi tak nějak fyzicky odporný. Fuj, teď
jsem sivšimla lupů v jeho vlasech. Asi se pozvracím.
"Těhotenský test," odpovím na otázku lékárnice, co si přeju. Mám mžitky před
očima a venku si musím chvilku sednout na parapet výlohy, abych se neskácela.
Jsem si jistá svou věcí a 2 čárky na počuraném papírku mi to pak doma jen
potvrdí. Asi brzo omdlím, třeští mi hlava, ale jsem šťastná.
2. měsíc
Je 7 hodin ráno, já stojím v kuchyni před ledničkou a vedu vnitřní boj:
když ledničku neotevřu a nevytáhnu si z ní něco na snídani, brzy se pozvracím.
Pokud ji otevřu a ucítím to, co člověk cítí, když ledničku otevře, pozvracím se
taky. Jdu si napustitdo sklenice ledovou vodu, napiju se, opláchnu si čelo,
otevřu dokořán okno, zadržím dech a risknu to. Rychle otvírám lednici a bleskově
vytahuju máslo a mlíko. Vyhrknou mi slzy do očí a ženu k oknu to rozdýchat.
Hurá, ustála jsem to, už mám aspoň na dopoledne vyhráno. Snídám bílý rohlík s
máslem a bílou kávu, to jediné, co dopoledne snesu k jídlu. Posilněná snídaní
jdu odvážně uklidit věci zpět do lednice a zrak mi padne na 2 buřty v igelitovém
pytlíku, cosi koupil manžel na večer na opékání. Ty už jsem neustála. Nesnáším
zvracení, takže zvracím s křečovitě zavřenýma očima, abych to neviděla, pak
poslepu tápu po toaletním papíru a po splachovadlu. Opouštím záchod, pustím si
na hlavu studenou vodu a jdu na dvůr to rozdýchat. První, co uvidím po otevření
dveří na dvůr,je hromádka od našeho štěňátka. Poslepu zvedám prkýnko.
Jsem vyložená z kuchyňského okna, zhluboka dýchám a přemýšlím, že bych měla něco
sníst. Jediné, na co jsem schopná pomyslet bez odporu, je rohlík s máslem a bílá
káva. Stojím před ledničkou.………
Věčný koloběh. Mám pocit, že se neudržím na nohou. Ležím v posteli, hlavu jsem
si osprchovala studenou vodou, mám okno dokořán a zhluboka dýchám. Asi bych měla
něco sníst.………
Přichází domů manžel s oblíbenou žertovnou otázkou na rtech: "Cos tady celý den
dělala?" Bez jakýchkoli skrupulí pronáším neomaleně: "Blila." Manžel se hurónsky
směje, považujíc to za dobrývtip, otvírá dokořán ledničku a volá na mě: "Co máme
k jídlu, maminko ???"
3. měsíc
Miminku na ultrazvuku bije srdíčko, vše je v pořádku a já dostávám konečně
těhotenskou průkazku a přemýšlím,jak se vyrovnám s pokynem sestry, abych přišla
příště nalačno. Smlouvám s ní aspoň o kapku kafe nebo čaje a vyhrožuju
poblinkáním sesterny. Směje se a povoluje mi trochu vody. Přicházím domů a
rozrážím dokořán všechna okna: nesnáším vůni našeho domu.
"Nepřipadá ti, že nám to tady strašně smrdí?", vyzvídám na každém. Smrdí mi
sprchový šampon, tělové mléko, je miodporný olej na opalování, hnusí se mi
jídlo, je mi odporný dokonce i rohlík s máslem a bílá káva. Jediné, co mi voní a
na co mám chuť prakticky pořád, je pivo. Opuchly mi nohy a obličej a na bradě se
mi vyrašil lišej záhadného druhu. Večer k nám přišlo pár známých na grilovačku.
Cpou se masem a mají odporně mastné brady a prsty. Maso odporně smrdí. Manžel
odlamuje nožičky špekáčku a dává je synovi, který mlaská a omastek mu teče po
bradě. Odbíhám blinkat. Když se vrátím, úplně bílá, syn si mi sednena klín,
obejme mě mastnýma ručičkama a zeptá se mě: "Copak je maminko?"
4. měsíc
Všechny kolem nesnáším. Nesnáším naše štěně, leze mi na nervy manžel, příbuzní,
mamka. Syn má tisíc otázek ve chvíli, kdy se mi nechce ani trochu mluvit.
Manžela zajímá jen,co je k jídlu a jestli jsem vyřídila všechno, co jsem měla.
Ještě ke všemu si ráno ohřál buřta k snídani a ten kastrůlek s mastnou
smradlavou vodou nechal na sporáku. Dvakrát se pozvracím, neždokážu sejít z
ložnice v patře dolů do kuchyně. Sobec jeden hnusná. Vůbec ho nezajímají moje
starosti, mamku zase zajímají až moc...
Hlavně, ať se mi dneska nikdo nedostane do rány. Mám chuť všechno rozkopat. Syn
mi sděluje, že on spát rozhodně nepůjde. Začínám asertivně vysvětlovat, že
rozhodně půjde, ale nějak se to zvrtne a ječím na cdost, že mi tady nikdo odmlouvat nebude a že vůbec. Vztekle kopu do balónu na
cvičení a odcházím trucovat do ložnice, kde se vzteky rozbrečím. Slyším, jak
manžel potichu vysvětluje: "Maminka je trošičku nervózní, nesmíš jí moc
zlobit..." "Tak dobže," odpovídá syn a já pro změnu pláču dojetím.…..
5. měsíc
Dojetí z konce 4. měsíce mi zůstalo. (Mimochodem stejně jako lišej v obličeji).
Nemůžu se dívat na televizní noviny, protože téměř u každé zprávy pláču. Pláču i
u reklam, nemůžu jít na žádnou kulturní akci, protože mě k pláči dojímá krásná
hudba. Potají utírám slzy v divadle, kam jsem se synem dorazila na doják
Perníková chaloupka. Večer pláču, protože babička s dědečkem chtějí vzít syna do
ZOO a povezou ho tam autem. Jsem přesvědčená,že se vybourají. Mám panickou hrůzu
a pláču dlouho do noci.Manžel konstatuje, že mu mé vzteklé období bylopřece jen
o trochu sympatičtější a vypíná televizi, protože právě začíná nějaká riziková
reklama už ani nevím na co, zřejmě na polévky od Vitany.
Zvracím už jen jednou týdně, ale musím nosit vysoce elegantní gumové punčochy
kvůli křečákům. Jednou pláču, protože jsem si vsugerovala, že mám nějakou
zákeřnou nemoc krve, protože mi na nohách vyskákaly takové červeno-fialové
tečky, které si moc dobře pamatuju od taťky, než zemřel.
Asi půl hodiny se zmítám v hrozných představách, jak jsou moje děti sirotkové,
případně jim jejich otec dovalil macechu , nějakou pipku s pevnejma prsama,
kterou třeba ještě ve finále budou mít rádi a nikdo si na mě ani
nevzpomene.…., pak mi dojde, že je to obvyklá vyrážka po holení nohou, pořádně
sevysmrkám a jdu spát.
6. měsíc
Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolestiv žebrech.
Ukázalo se, že mám jakési mezižeberní srůsty, kterése mi pomalu trhají. Dělají
se mi podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromě lehu na zádech, kdy je
to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátého měsíce s sebou stále nesu lišej
na bradě, gumové punčochy a pipku s pevnejma prsama. Žárlím na všechno, co je
ženského rodu.
Prohlížím se v zrcadle a vidím jakousi rozplizlouropuchoidní maminu se
zplihlýma vlasama, opuchlým obličejem, pletencema žil na nohách a obrovským
břichem. A pak vidím všechny ostatnísexy ženy a dívky, sportující, vysmáté,
vyzývavé a netěhotné. Manžel při pohledu na mé svlečené tělo vypadá jako já v
prvních měsících těhu při pohledu na buřta.
Ze všech stran se naznačuje, že nejsem žena, ale matka. V knížkách se o mých
pohlavních orgánech mluví jako o rodidlech (slovo, které je mi tak odporné, že
je mi nevolno iteď), prsa se začínají stávat továrnou na mlíko.
Vyjdu schody do prvního patra a funím jak lokomotiva. Nenajdu na svém těle
místo, které by nebylo aspoňtrochu oteklé.(Na rodidla si pravda přes břicho
nevidím, tak nevím...) Manžel vymetá podnikové večírky a zjevně se výborně baví
s pevnoprsařkama.
Asi ho brzo nakopnu nožkou zpevněnou v gumové punčošce...
7. měsíc
Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začala jsem ale pro změnu znovu
zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji, málokdy to totiž vůbec stihnu
doběhnout na záchod.
Taky k nám přišel Mikuláš s čertem. Čert zahudroval a zachrastil řetězy a já se
rozplakala. Čert trochu znejistěl, tuto reakci asi čekal spíš od dítěte než od
maminky. Manžel po jejich odchodu vážně pokyvoval hlavou a s uspokojením
konstatoval, že mi konečně došlo, že jsem celý rok zlobila a začala se po právu
bát. Pak mě se synem společně uklidňovali, že čert jentak hudruje, ale že by mě
ve skutečnosti nechtěl. Těžko už mi někdo někdy uvěří, že mě k pláči dojal
strach spatřený v synových očích.
Novinkou pro tento měsíc je absolutní neovládání svěračů. Zakašlu, kýchnu,
zasměju se a můžu se jít převléknout. Lehkou ostudu jsem udělala na oslavě
Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy počurala, naštěstí tam byli jen naši
nejbližší známí... Navíc mě trápí střevní problémy, což je společně s předchozím
problémem dost vražedná kombinace. Nejlepší je pro mě vůbec nevycházet z domu, v
době předvánočních nákupů dost problematický úkol.
8. měsíc
Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu. Mám pocit, že červenými
proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačené po okrajích punčoch,
budu ocejchovaná asi už nadosmrti. Taky přemýšlím, jestli vůbec kdy ještě svoje
nohy budu moct někomu ukázat. Zmizel mi lišej z brady a nahradilo ho jakési
postpubertální akné. V kabelce musím pořád nosit Rennie, protože mě má žáha asi
brzo sežehne. Praskly na mně moje těhotenské rifle. Mám sice ještě jedny, ale ty
mi zase hrozně kloužou po břiše dolů a následně spadnou úplně. Musím na nich
teda nosit kšandy, což sice sloužík výbornému pobavení mé drahé polovičky, ale
já z toho zrovna dvakrát nadšená nejsem. Mohla bych nosit sukně a šaty, to bych
ale musela dopnout kozačky, což je při současném stavu mých lýtek absolutně
nereálné. Praskly mi zipy u obou zimních bund a ulomila se mi čtyřka vpravo
nahoře.
Takový lehce destrukční měsíc.
9.měsíc
Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala všechny mé (dva)
prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i s prsty. Ulomila
se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavných akrobatických prvků při
zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou jógu při nesčetných
pokusech ostříhat si nehty na nohou. Konkrétně tedy na pravé noze, na levé to
jde celkem v pohodě.S pravou jsem měla dlouho problémy, pak jsem ale našla
výborný způsob - nutné asi půlhodinové rozcvičení zadních a vnitřních stehenních
svalů, šikmých zádových a krční páteře: V široko rozkročném sedu na zemi
přitáhnete tělo k pravé noze šikmo tak,aby břicho splývalo volně mezi rozkročené
nohy a netlačilo se. Zkroutíte hlavu tak, aby bylo vidět na prsty u nohou. Při
dobrém rozcvičení je možno v této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhou
variantou je pomalu kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst. Třetí
variantou je návštěva pedikérky.
Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření, do kterého jsem se
nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých těch 9 měsíců prožilo se
mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny mé nálady, propady, poklesky a
nepříliš vzornéchování. Bezpečně poznávám ty patičky, které usilovně a bez
přestání kopou do prázdna, jakoby hledaly to břicho zevnitř, do kterého byly
zvyklé se tak nádherně zabořovat. Bezděčně nastavuji břicho zvenku, zdá se, že
je to jak náhražka přijato.
Netrvá to ani tak dlouho a já začínám mít při pohledu na maminky těhulky
neodbytný pocit krásné nostalgie. To bylopřece tak nádherné období, no
řekněte.……
-
magnumik
- Příspěvky: 1692
- Registrován: 1. 12. 2006 1.10
- Bydliště: Nejjižnější Morava
- Kontaktovat uživatele:
allekoo píše:…
lolec, tak to je hustý ale abych taky přispěl... http://youtube.com/watch?v=Xz7_3n7xyDg tohle je klip od samotnýho režiséra filmů a seriálů Tenacious D
(kdoví jestli jim neskládá aj texty a hudbu ) Respektive...on to zpívá a je v tom klipu, abych byl pochopen
Naposledy upravil(a) magnumik dne 23. 6. 2008 14.48, celkem upraveno 5 x.
-
Nalk
- Příspěvky: 2560
- Registrován: 12. 2. 2007 18.50
- Bydliště: Jižní Morava - Znojmo a Brno - stále 100% jižan
- Kontaktovat uživatele:
"Compared to the "righteous" greed of the rulers, the villains of the world seem much more honorable. When scum rules the world, only more scum is born... You don't even understand that?"
- Eustass Kid (One Piece)
Van, kněz Hrebogův, vyznavač Vyšší cesty
acc.: Nalkanar
- Eustass Kid (One Piece)
Van, kněz Hrebogův, vyznavač Vyšší cesty
acc.: Nalkanar
Z dennika pracujucej zeny:
zobudila som sa, rychlo som sa umyla, podojila som kravu, zakurila, dala
zrat sliepkam a kralikom, vyviedla kozy a kravu na pasu,
zobudila deti, urobila ranajky, skontrolovala veci
do skoly, odviezla deti do skoly,
naklepala kosu, nakosila travu, isla do prace, pohadala sa s
podriadenym, vyhodila podriadeneho, zarabala
peniazky, zarobila peniazky, prisla domov, narubala drevo, pripravila
jedlo, zbehla po deti, nakrmila ich,
spravila danove priznanie, isla na pole a okopavala zeleninu az do tmy,
stihla este zajst ku kozmeticke,
objednala novy balzam, vratila sa domov, isla po kravu a kozy,
pripravila veceru, vymenila poistku, nakrmila
deti, vykupala ich, ulozila spat, dala prat, isla na internet, cez
banking poplatila ucty, pozrela si postu,
dala susit pradlo, schmatla zo stola krajec chleba, zahryzla a uz-uz
idem spokojna spat, ked tu mi
zrazu -HROZA! - prislo na rozum: muz moj - cely den lezi na gauci
nepojebany!
Lidi,já neumím slovensky, nevíte co tím ta ženská chtěla říct ?
zobudila som sa, rychlo som sa umyla, podojila som kravu, zakurila, dala
zrat sliepkam a kralikom, vyviedla kozy a kravu na pasu,
zobudila deti, urobila ranajky, skontrolovala veci
do skoly, odviezla deti do skoly,
naklepala kosu, nakosila travu, isla do prace, pohadala sa s
podriadenym, vyhodila podriadeneho, zarabala
peniazky, zarobila peniazky, prisla domov, narubala drevo, pripravila
jedlo, zbehla po deti, nakrmila ich,
spravila danove priznanie, isla na pole a okopavala zeleninu az do tmy,
stihla este zajst ku kozmeticke,
objednala novy balzam, vratila sa domov, isla po kravu a kozy,
pripravila veceru, vymenila poistku, nakrmila
deti, vykupala ich, ulozila spat, dala prat, isla na internet, cez
banking poplatila ucty, pozrela si postu,
dala susit pradlo, schmatla zo stola krajec chleba, zahryzla a uz-uz
idem spokojna spat, ked tu mi
zrazu -HROZA! - prislo na rozum: muz moj - cely den lezi na gauci
nepojebany!
Lidi,já neumím slovensky, nevíte co tím ta ženská chtěla říct ?
-
magnumik
- Příspěvky: 1692
- Registrován: 1. 12. 2006 1.10
- Bydliště: Nejjižnější Morava
- Kontaktovat uživatele:
bohužel... tohle slovo není slovensky: http://www.e-slovensko.cz/slovnik/?vyra … slovnik=sklaty píše:Lidi,já neumím slovensky, nevíte co tím ta ženská chtěla říct ?
nýbrž je to slovo z Brněnského nářečí. Jeho negovanou zkráceninu můžete najít zde http://www.hantec-pgnext.estranky.cz/st … ho-hantecu doporučuji hledat pod "J"V tom případě omluvamagnumik píše:bohužel... tohle slovo není slovensky!
Abych nebyl OT:
IT crowd:
http://www.youtube.com/watch?v=MTbX1aMajow
http://www.youtube.com/watch?v=AKAq_FNHh0k
Lynch:
http://www.youtube.com/watch?v=0ZAtd32UfOA&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=QgOB7VWj … re=related
http://www.youtube.com/watch?v=sGoM5lx-irQ
(Texty- http://www.sing365.com/music/lyric.nsf/ … B0000E5F83
Yankovic:
http://www.youtube.com/watch?v=1Es5HV529xI
http://www.youtube.com/watch?v=ixyTNd-Ln38
http://www.youtube.com/watch?v=GsfVw9xxoNY
-
Nalk
- Příspěvky: 2560
- Registrován: 12. 2. 2007 18.50
- Bydliště: Jižní Morava - Znojmo a Brno - stále 100% jižan
- Kontaktovat uživatele:
Tři největší české lži :
1. jdeme na jedno
2. dopijem a pudem
3. od zejtra nechlastám
Taky se vám to občas stává? Nedávno mě kámoši vytáhli ven.
Manželku jsem ubezpečoval, že přijdu před půlnocí,
ale hodiny ubíhaly,pivo chutnalo a teklo příliš hladce.
Okolo půl třetí ráno,ožratý jako sviňa, jsem se vydal domů.
Jen co jsem vstoupil do bytu, naše kukačky v hale ožily a třikrát zakukaly.
Napadlo mě, že by se manželka mohla probudit, tak jsem duchapřítomně ještě 9x zakukal. Byl jsem fakt hrdej na svou schopnost šikovně se vyhnout možným konfliktním situacím! Ráno,když se mě pak manželka ptala,kdy jsem se vrátil večer domů, tak jsem jí s klidem řekl, že o půlnoci. Nevypadala, že by něco tušila!
WOW! "Jsem z toho venku" zajásal jsem!!
Potom mi ale oznámila, že budeme muset koupit nové kukačkové hodiny.
Když jsem se zeptal proč, odpověděla: Tak si představ,že v noci třikrát zakukaly, potom řekly do prdele,ještě čtyřikrát zakukaly, odkašlaly si, třikrát zakukaly, chvíli se chechtaly, potom ještě dvakrát kukly a nakonec si prdly...
1. jdeme na jedno
2. dopijem a pudem
3. od zejtra nechlastám
Taky se vám to občas stává? Nedávno mě kámoši vytáhli ven.
Manželku jsem ubezpečoval, že přijdu před půlnocí,
ale hodiny ubíhaly,pivo chutnalo a teklo příliš hladce.
Okolo půl třetí ráno,ožratý jako sviňa, jsem se vydal domů.
Jen co jsem vstoupil do bytu, naše kukačky v hale ožily a třikrát zakukaly.
Napadlo mě, že by se manželka mohla probudit, tak jsem duchapřítomně ještě 9x zakukal. Byl jsem fakt hrdej na svou schopnost šikovně se vyhnout možným konfliktním situacím! Ráno,když se mě pak manželka ptala,kdy jsem se vrátil večer domů, tak jsem jí s klidem řekl, že o půlnoci. Nevypadala, že by něco tušila!
WOW! "Jsem z toho venku" zajásal jsem!!
Potom mi ale oznámila, že budeme muset koupit nové kukačkové hodiny.
Když jsem se zeptal proč, odpověděla: Tak si představ,že v noci třikrát zakukaly, potom řekly do prdele,ještě čtyřikrát zakukaly, odkašlaly si, třikrát zakukaly, chvíli se chechtaly, potom ještě dvakrát kukly a nakonec si prdly...
"Compared to the "righteous" greed of the rulers, the villains of the world seem much more honorable. When scum rules the world, only more scum is born... You don't even understand that?"
- Eustass Kid (One Piece)
Van, kněz Hrebogův, vyznavač Vyšší cesty
acc.: Nalkanar
- Eustass Kid (One Piece)
Van, kněz Hrebogův, vyznavač Vyšší cesty
acc.: Nalkanar
-
Taury
- Příspěvky: 409
- Registrován: 10. 12. 2006 17.16
- Bydliště: Klučenice, nedaleko vodní nádrže Orlík
- Kontaktovat uživatele:
Ještě se to dá vyložit jako vynadat. Takže ho prostě nespérovala.magnumik píše:bohužel... tohle slovo není slovensky: http://www.e-slovensko.cz/slovnik/?vyra … slovnik=sklaty píše:Lidi,já neumím slovensky, nevíte co tím ta ženská chtěla říct ?
vtipy
Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní, že skoro ani nemohl mluvit. Příští neděli, před druhým kázáním, se zeptal přítomného arcibiskupa, co má dělat, aby se uvolnil.
Ten mu poradil: "Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější."
Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit i ve vichřici. Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa:
Vážený Otče:
Příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši: - Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu.
- Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.
- Snažte se neopírat o obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.
- Máme 10 přikázání, ne 12.
- Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.
- Našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme "JC & His Boys".
- Ježíš Kristus byl pomazaný, nikoliv namazaný.
- Svatému Kříži neříkáme "Velký Téčko".
- David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho "dojebal", ani mu nedal "lekci na kterou do smrti nezapomněl".
- Jidáše neoznačujeme za "zkurveného zmrda".
- Svatého Otce sa nesluší nazývat "Papa Ratzi".
- Bin Ládin neměl prsty v Ježíšově smrti.
- Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.
- Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.
- Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.
- Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: "Vaše spropitné je můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný. - Hříšníci půjdou do pekla, ne do piči.
- Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny.
- Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím kladně, ale dělat vláček po celém kostele, to nemusíte.
DŮLEŽITÉ: Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je "buzík v sukni" a "transvestita bez mejkapu", to jsem byl já.
Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte. Jinak na druhé kázání to bylo celkem dobré. S pozdravem, Arcibiskup
Víte, jaké byly tři největší pohromy ve 20.století na světě?
(Hirošima 45, Černobyl 86, Windows 98.)
Poslanec, který opilý na přechodu pro chodce srazil dva lidi, se na soudu o přestávce ptá soudce, jaký verdikt může očekávat. Soudce odpovídá: "No, ten, co Vám hlavou rozbil přední sklo, dostane pět roků za vloupání do auta a ten druhý, kterého náraz odhodil 15 metrů, dostane 10 roků za útěk z místa činu."
Lékař říká pacientce:"Slečno změřím vám teplotu přes konečník." "Ale pane doktore! To není konečník!" "Však on to také není teploměr!"
Malý Lojzík byl u zubaře. Maminka se ho doma ptá: "Nebolelo tě to?" "Né, maminko, vůbec. Když vzal pan doktor do ruky vrtačku, chytil jsem ho za koule a povídal: "Nikoho z nás nebude nic bolet, že, pane doktore?"
Ten mu poradil: "Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější."
Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit i ve vichřici. Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa:
Vážený Otče:
Příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši: - Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu.
- Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.
- Snažte se neopírat o obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.
- Máme 10 přikázání, ne 12.
- Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.
- Našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme "JC & His Boys".
- Ježíš Kristus byl pomazaný, nikoliv namazaný.
- Svatému Kříži neříkáme "Velký Téčko".
- David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho "dojebal", ani mu nedal "lekci na kterou do smrti nezapomněl".
- Jidáše neoznačujeme za "zkurveného zmrda".
- Svatého Otce sa nesluší nazývat "Papa Ratzi".
- Bin Ládin neměl prsty v Ježíšově smrti.
- Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.
- Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.
- Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.
- Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: "Vaše spropitné je můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný. - Hříšníci půjdou do pekla, ne do piči.
- Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny.
- Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím kladně, ale dělat vláček po celém kostele, to nemusíte.
DŮLEŽITÉ: Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je "buzík v sukni" a "transvestita bez mejkapu", to jsem byl já.
Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte. Jinak na druhé kázání to bylo celkem dobré. S pozdravem, Arcibiskup
Víte, jaké byly tři největší pohromy ve 20.století na světě?
(Hirošima 45, Černobyl 86, Windows 98.)
Poslanec, který opilý na přechodu pro chodce srazil dva lidi, se na soudu o přestávce ptá soudce, jaký verdikt může očekávat. Soudce odpovídá: "No, ten, co Vám hlavou rozbil přední sklo, dostane pět roků za vloupání do auta a ten druhý, kterého náraz odhodil 15 metrů, dostane 10 roků za útěk z místa činu."
Lékař říká pacientce:"Slečno změřím vám teplotu přes konečník." "Ale pane doktore! To není konečník!" "Však on to také není teploměr!"
Malý Lojzík byl u zubaře. Maminka se ho doma ptá: "Nebolelo tě to?" "Né, maminko, vůbec. Když vzal pan doktor do ruky vrtačku, chytil jsem ho za koule a povídal: "Nikoho z nás nebude nic bolet, že, pane doktore?"
-
Psanec
- Příspěvky: 1377
- Registrován: 17. 2. 2006 21.52
- Bydliště: Prachatice / Praha
- Kontaktovat uživatele:
Sekce pro video je jiný Topic.
prosím aby jste to respektovali a sem dávali jen textové, či obrázkové vtípky.
Dík
prosím aby jste to respektovali a sem dávali jen textové, či obrázkové vtípky.
Dík
Se slovem se musí zacházet čestně; je to nejvyšší dar, jehož se člověku dostalo.
-- Kniha Sirach
--------------------------
Bojíš se smrti bratříčku ?
Ne …
Smrt je jen vysvobození z bolesti.
Špatně. Smrt je teprve začátek
-- Kniha Sirach
--------------------------
Bojíš se smrti bratříčku ?
Ne …
Smrt je jen vysvobození z bolesti.
Špatně. Smrt je teprve začátek