Zmizení druidky v lesích u Drehanu.

[Mini]

V korunách stromů drehanského hvozdu to zašumí... k obloze vzlétne hejno ptáků. Kdo porozumí jejich řeči? Vypráví o konci příběhu ženy s měděnými vlasy.
Ležela na zemi u kamenné hlavy, za ruku držela klečící děvčátko. S úsměvy ve tvářích šeptali spolu. Pak protekla dívčí rukou proměněna v čirou vodu a vsákla se půdy lesa.
Ještě dlouhý čas klečela dívenka na tom místě. V očích hledících na mokrou dlaň se objevili slzy.
Utekla pak i s obrovským psem, který vše tiše sledoval z povzdálí.
Proslýchá se, že nad tím místem krouží sokol na křičí svou smutnou píseň. Paní se zjevuje občas jako duch, prý čeká na dobrého přítele, aby předala co musí a mohla pokojně odejít.