IC vývoj - Tirínské království

Přehledný soupis všech změn, které byly součástí EQ 4.

Moderátoři: World Builder, Dungeon Servant, Dungeon Master

Zamčeno
Uživatelský avatar
Niko
Příspěvky: 2153
Registrován: 10. 3. 2010 15.29
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

IC vývoj - Tirínské království

Příspěvek od Niko »

Tirian
Ačkoliv království nesužují změny podnebí, má svých problémů dost. V Tirianu neustále rostlo napětí mezi obyvatelstvem a šlechtou. Obrovské výdaje na stavby totiž zatížily rozpočet města a již tak vysoké daně, zavedené za vlády Talwigů, chtěl První ministr Horus Talwig později opět zvyšovat. Obyvatelé se začali bouřit, jelikož právě stavba obřího hradu Talwigů - Jezebergu, stála královskou korunu nejvíce financí. Ve městě dochází k nepokojům a zatýkání obyvatel, mezi kterými byla i významná jména jako starosta Korýtko a klenotník Kroužek. Napětí roste i mezi stráží, kde stráže Talwigů vykonávají zatýkací procesy s neurvalostí a násilím. Naopak stráže nesympatizující s rodem Talwigů někdy nechají úmyslně dotyčného utéct nebo jej někdo upozorní na blížící se stráže. Během tohoto napětí, kdy má Tirian plno práce uvnitř svých pevných zdí, se stahují stráže z Hobitína (hranic království) a z Fagadu.

Tyto nepokoje trvají několik měsíců, během nichž došlo k rabování v klenotnictví, u pana Svačinky a poškození interiérů banky. Na příkaz lorda Leroie se banka uzavřela, a to do odvolání. Na příkaz Horuse Talwiga zabírá stráž šermírnu U Labutě ve věži u Magické univerzity, školu šermu patřící Alkaran. Údajně má tato věž sloužit jako strážnice. Někteří si však myslí, že chce Horus Talwig sledovat pohyb mágů.
Město je po nepokojích špinavé a po nedávných událostech opouští Diblík Svačinka Tirian a cestuje do Hobitína. Časem je poznat, že obě strany začínají být tímto konfliktem vyčerpány a nepokoje se zmírňují. V tuto dobu umírá První ministr Horus Talwig a jeho místo přebírá Justan Talwig. Okolnosti smrti nejsou veřejně známé.

Situace se po smrti Horuse částečně uklidnila, ale pořád bylo cítit mírné napětí mezi obyvatelstvem. Stráže, které během nepokojů stály na straně Talwigů, se stahují na Jezeberg a "nepříznivé" stráže jsou naopak z Jezebergu převeleny do města. Ve městě se tak snižuje napětí, ale obyvatelé očekávají, co bude dál. Městem se neslo několik zvěstí o tom, že probíhá jednání mezi Justanem, Leroiem a Asgorem. Co se ale projednávalo, na veřejnost neuniklo.

Avšak po nějaké době se vypravil lord Leroi na Jezeberg za doprovodu sira Slavoboje a sira Tiriboje z rodu Talwig. Několik dní na to pak vyrazily na Jezeberg ještě dva naložené povozy, každý s odstupem jednoho dne. Během těchto jednání došlo k nočnímu vyrabování severních farem. Dle svědků se na tirianském pobřeží vylodila velká skupina zlotřilců a pochodovala do Jezevčin.
Po návratu samotného lorda Leroie z Jezebergu se už žádný z Talwigů do Tirianu nevrátil. Justan Talwig je veřejně prohlášen za zločince a zrádce a s ním i značná část stráží.


Produkce farem a mlýna se proto zaměřuje primárně na pokrytí potřeb města a jeho obyvatel. Dodávky z Fagadu a Hobitína jsou zastaveny vzhledem k místním situacím. Zprávy z Mithalliru nejsou nijak dobré a obchod mezi říší a královstvím je na velice tenkém ledě. Obchodní trasa s Hobitínem a Fagadem je přerušena a vztahy s Amfiberai jsou nulové - město elfů se uzavírá celé desce.

Asgor s Leroiem moc dobře vědí že se blíží zlé časy. Chrám začíná chřadnout a velekněz Lastur odchází z Tirianu - což je velice špatné znamení. Z chrámu se tak stává azyl pro chudé a ty, které banditi přepadli, ale nechali žít.

V současné době se město snaží vrátit k normálnímu životu a uklidit nepořádek po vleklých nepokojích. Nic však není předem dané.


Magická univerzita v Tirianu
Poslední zpráva, která se z MUNI dostala ven předtím, než se úplně uzavřela, je ta, že Arcimág umírá. Tím se veškeré styky MUNI z městem nebo jiným světem venku přerušují. A i když byli mágové vždy tajnůstkáři, tak na okamžitém uzavření univerzity je něco podivného.


Hobitín
Po stažení stráží z Hobitína (hranic) začínají Hobiti čelit nájezdům skřetů, které se stupňují. Navíc na hranici útočí piráti. Na popud starosty Poddubného, naštvaného na Tirian, se sejde rada Hobitína a ustanoví svoji domobranu. Hobiti svoji vesničku opevní a nyní jsou soběstační a dokáži se sami ubránit. Sem tam domobrana přibere nějakého žoldáka a společně odráží skřety z lesíku a piráty na hranici. Hobitům se nakonec opuštěná hranice velice hodí.

Produkty farem neopouští Hobitín a ten se stává soběstačným. Cesta do Tirianu je velice nebezpečná, a proto neprobíhá obchod. Vůči cizincům jsou výrazně podezíravější a jen tak si mezi sebe někoho nepustí.


Fagad
Když stráž opustila přístav, zůstal Fagad nechráněn. Proto ani obyvatelům nevadilo, když se do Fagadu stáhli cikáni z planin, kteří byli vyhnáni z Tirianu a Fagadu před mnoha lety stráží. Místní je přijali a na oplátku pomohli cikáni s opevněním a obranou Fagadu.

Za jedné mlžné noci se na tirianském pobřeží vylodilo několik velkých skupin zlotřilců. Kdo jim vešel do cesty, byl okraden a zmlácen v lepším případě. Co nebylo zamčené, vykradli a co nebylo přikované, ukradli. Za oběť jim padly severní farmy, které byly vypleněny. Skupiny táhly směrem do Jezevčin, a tak jako se ze tmy vynořily, tak i do tmy zmizely. Po těchto událostech umírá starosta Fagadu Tkanička a probíhají volby nového starosty. Když je nový starosta zvolen, začíná Fagad prosperovat na rybolovu, ale veškeré úlovky zůstávají prozatím ve Fagadu. Nyní jde o celkem vlídnou a otevřenou vesničku, dokud někdo nedělá potíže.


Cesta do elfího města a Jezevčiny
Po uzavření Amfiberai jsou cesty téměř nevyužívané a začíná se na nich pohybovat čím dál víc banditů a zlotřilců. Cesty jsou velmi nebezpečné a neudržované. Z nějakého důvodu se spojili banditi ze Šerých skal a zlotřilci z Ostrova vyvrženců. Společně pak drancují cesty a Jezevčiny.
Hraničáři se opevňují v Jezevčinách a čelí občasnému dorážení ze strany banditů. I přes veškerá úskalí však poskytují nocleh případným pocestným a varují před Tirínským pohřebištěm.


Amfiberai
Dvě velké rány pocítilo lesní město Amfiberai. Tou první bylo zmizení mocnosti Labira, které přineslo předtuchu zhoršení věcí budoucích, zejména ve spojení se zprávami přicházejícími z Tirianu. Tou druhou pak je vzestup banditů, kteří ovládli území mezi oběma městy a zamezili tak téměř všem obchodním stykům. Jen vzácně někdo sebere odvahu projet pod hávem noci na loďce, nebo se proplést skalami. Amfiberai je od zbytku království odříznuté a Tirianští si buď myslí, že elfové jsou soběstační a jedí kořínky a trávu jako vždycky – nebo že tam za pár let všichni pochcípají hlady. Ti, kdo se k městu dostanou a přežijí i cestu zpátky, pak hovoří o tom, že je město opevněno zdmi z rostlin a kořenů, což je jistě práce druidů z Měsíčního lesa.

Předsudky, fámy a zvěsti stranou – místokráli Adantinovi jde zejména o ochranu svého národa, své velké rodiny, zejména když se jeho vlastní rodina nedávno rozrostla o dceru. Amfiberai se s pomocí druidů a arcidruida uspokojivě opevnilo a v Měsíčním lese operují hlídky, které se snaží co nejdřív zpozorovat jakékoliv nebezpečí, které by přicházelo z hor nebo z propasti. To naštěstí zatím není bezprostřední. Válčit s bandity v Království však místokrál nehodlá. Ví, že by to byla dlouhá a krvavá válka, ve které by mohl přijít o mnoho poddaných, a nevěří, že by se do ní Tirian zapojil. Navíc se Amfiberai dokázalo se ztrátou zásobování vcelku vyrovnat tím, že se alespoň část chybějících plodin pěstuje na území Měsíční vinice. Její správu nyní naplno přebrala vlídná, ale nesmlouvavá Asiel.

Stráže kolem Srdce života se zdají přísnější a nepřístupnější a kněžky u něj tráví o trochu víc času, než dřív. Alda však ubezpečuje, že vše je v pořádku a není potřeba si dělat starosti. Takže snad dobré. Co by však mohlo starosti působit, je tření v Amfiberaiské stráži. Stále častěji jsou slyšet (zatím tiché) hlasy, které jsou nespokojené s obrannou politikou místokrále a věří, že je na čase, aby si elfí rod opět podmanil barbarské lidské národy, tak jako to kdysi udělal Tesqui Tener. A do výčtu zvláštností nelze ani opomenout těch několik týdnů, kdy beze stopy zmizeli alchymista Elis i čaroděj Eowomir, aby se nakonec tak náhle, jako zmizeli, objevili zase zpátky ve svých věžích a tvářili se, jako by se nic nestalo.

Pokud se objevíte v Amfiberai a nebudete elf, často na sobě pocítíte zkoumavé a podezíravé pohledy.


Lesík a jeho okolí
Někdy během vyjednávání, probíhající v Tirianu, byla přepadena Alfrayova tvrz velkou skupinou skřetů. Co se stalo se sirem Doranem a lady Dairin Roswey, je záhadou. Nikdo z tvrze neunikl a Tirian, potopen ve vlastních problémech, pošle jen malý oddíl stráží. Ti, očekávajíc lehké znovuzískání tvrze, jsou nemile zaskočeni velkou sílou skřetů a donuceni k ústupu. Tímto dávají skřeti jasně najevo, že celý lesík a jeho okolí patří skřetům. Cesty přestávají být bezpečné a zvědi hlásí, že skřeti rozšířili své řady o podivné humanoidy. Cesta do Hobitína je tak na vlastní nebezpečí.


Naprosté bezpečí tak není skoro nikde.



Pro přehlednost a případnou aktualizaci necháváme toto téma zamčené. Diskuze je možná v tématu Jak to bude s EQ dál?
Zamčeno