Prilisne propojeni postavy a hrace

[mkov]

Jsem tu neco pres tyden.
Driv jsem hral jinde, tam se mi to nestalo, skoro ani nemohlo takove RP tam az tak neni.
Ale ady se mi casto stava, ze prozivam jako hrac to sami co postava, postava se rozbreci a ja taky (ne vzdy) postava se nastve a ja taky.
Az me to zarazi ja jako hrac nemam proc brecet, asi mi to moc leze na mozek.
Je to normalní?
Taky se vam to stava?

[Onyx]

Je to známka toho, že postavu nehraješ, ale prožíváš. řekl bych že je to normální a mě osobně právě tohle nejvíce baví

[photter]

řiká se tomu "hluboký ponoření" a je to to, proč to RPG pozitivní hráči hrajou...až jednou zjistíš, že postava dělá něco proti tvý vůli tak z toho nebuď vyvalenej, vo tom to jeeee

[mkov]

NO nekdy si dela co chce a jak chce. prose sponatene, ale ja to prozivam s ni

[chlorofil]

RP je RP, ale RL je taky RL...abys to neprožíval tak moc, že ti to přeroste přes hlavu... ;)

[steel_martin]

Podlě mě je to fajn za okolností kdy postava prožívá pozitivní věci (radost, smích) … ale špatný, když postava prožívá věci negativní (skákání v okna, amputace končetiny za účelem zastavení smrtelného jedu :))))

Takže prožívej to jak chceš, ale mačetu dál od počítače

[labir]

Jojo o tom to je. Zatím poslední fáze kam jsem se dostal je že za postavu nehraji (ačkoliv ji stále mám pod kontrolou), ale tak nějak ji dávám možnost se projevit a žít si a ona si už dělá co chce a dost často mě samotného překvapí...

*doufá že tohle nečte žádný psychiatr*

[Psanec]

Čte, ale trápit to nemusí

[Lump]

a já proč Lumpin porád kalí pifka a fajčí

[Návštěvník]

spis bych dal bacha az se zacnes chovat v realu jako tvoje postava :). zvlast kdyz nekdo hraje za takovy kanaly trpasliky a nebo zvrhly elfky

[Imrahil]

spis bych dal bacha az se zacnes chovat v realu jako tvoje postava :). zvlast kdyz nekdo hraje za takovy kanaly trpasliky a nebo zvrhly elfky

to sem byl ja jen sem se nelognul

[mkov]

Ja hraju cloveka

[photter]

...nebo zvrhly elfky...

to se ve hře krotim, v realu sem eště horší zvířátko :

[Praetor]

Ja hraju cloveka

drzim palec abys od sve postavicky nektere veci neokoukal, napriklad smich

[kolja]

to se ve hře krotim, v realu sem eště horší zvířátko :

[Jezura]

No uvidíš časem. Ale nebezpečný to imho trochu je. Po jedné životní tragédii mé postavy jsem pár dní nemohl moc spát a v práci jsem měl myšlenky úplně v háji. Ale když se to jen stupňovalo, tak jsem si na ty tragédie nějak zvyk..

[snowman]

[Drog]

Mno na todle je jedno řešení:Všeho s mírou:)) Jinak vám vaše postava přiroste k srdci a když udělate ve hře blbost a ona se začne mněnit v něco co hráč u kompu nechce,tak to setsakramensky zabolí a hráče který svou postavu prožívá přejde chut hrát něco co se jen vzdáleně podobá tomu co hral dříve. A potom se na to bud vyprdne nebo tu zmněnu zahraje ale už ho tak často ve hře nepotkáte. :) Na druhou stranu je někdy sranda hrát něco uplně odlišného vašim představám.

[Gran]

Na RPG Fóru o hrách jako je Dračí Doupě, Dračí Doupě Plus, AD&D, DnD a další se k tomuto tématu vyjadřoval uživatel Sirien a vystihl v podstatě moji myšlenku o tom. Neb se však nechci o tom z lenosti rozepisovat, dovolím si ho citovat:

JE to součást RP.

Ale to si asi slyšet nechtěl. Dost těžko se to vysvětluje, hlavně protože mi schází použitelná terminologie

Než se pustim do toho nejhoršího - toho na co se ptáš , tak ujasním pár věcí:

DI je dalo by se říct psychický stav, do kterého se můžeš dostat při velice sugestivní hře se silnou atmosférou a dojmem z ní. Nemůže být vyvolán samovolně, vyžaduje Tvou snahu se do příběhu dostat.

DI je velice křehký. Obvykle stačí jedna nevhodná hláška nebo náhlá interakce hráčů s vnějším neherním světem a rozpadá se. Pokud je vyrušení krátké, lze se poměrně rychle vrátit. Pokud je hrubší, tak se snaž od začátku.

K DI se obvykle můžeš dostat jen mezi hráči, kteří se o něj snaží také. Jinak Tě ostatní budou stahovat zpět.

Tak. A teď o co jde. Hm. A sakra...
No dobrá... následující text se snaž chápat jak byl myšlen, nikoliv doslovně. Vím, že to je šílená prosba, ale prostě nevím, jak to popsat jinak.
Jde o stav, ve kterém přestaneš vnímat hru jako hru, ale začneš jí vnímat jako vytvářený příběh. Natolik se vžiješ do své postavy a světa, jež ji obklopuje, že se sám začneš vnímat přímo jako součást tohoto příběhu. Dění ve světě Tam si přestaneš převádět ve stylu >je to tam takhle nějak<, ale všechny informace přicházející od ostatních hráčů a ST se Ti začnou jakoby sami vykreslovat ve Tvé fantasii, hra se pro Tebe přestane odehrávat Tady mezi osattními hráči, ale Tam mezi ostatními postavami a světem.
Stejně tak svou postavu přesaneš vnímat jako jakousi loutku, kterou vedeš, ale začneš ji vnímat jakoby z první osoby. Je to rozdíl asi jako mezi vedením loutky co vypadá jako postava, a oblečení se do masky své postavy. V tom prvním sleduješ co dělá a co je kolem ní a říkáš, co se snaží dělat a co dělá... v tom druhém postavu ani tak nevnímáš, jsi to ty, svět kolem "sebe" vidíš a jasně vnímáš, co "Ty" provádíš.


Heh... jak si to po sobě tak čtu, tak bych to nepochopil. Ne tak, jak jsme to myslel. K čertu. Snad budou čtenáči chápavější než-li já.

- Sirien 14. 08. 2006 1:21, http://rpgforum.jinak.cz/viewtopic.php? … +immersion

Asi tak =))

[photter]

možná je na místě uvést, že DI = deep immersion (ono "hluboký ponoření")
ten popis sedí a hlavně sedí to o tom vyrušování a spolupráci ostatních postav