Z pera Nyame

[Nya]

(//Diskuze zde)

Kniha je k nahlédnutí v tirianské knihovně. Pokud by někdo zatoužil po vlastním výtisku, může si ho pořídit za symbolickou cenu 5 stříbrných u autorky.

Amfiberaiské slavnosti 1150

Rok se s rokem sešel a na přelomu léta s podzimem zavítala do Amfiberai slavnostní atmosféra. Hosté z mnoha koutů Desky se začali sjíždět s příslibem dobrého jídla, pití a samozřejmě zábavy. Dovolím si napsat, že letošní Slavnosti pod patronací místokrále, sira Adantina Aldera a jeho choti, lady Estel Alder, tento příslib rozhodně naplnily.
Tradiční zahájení se konalo při západu slunce na amfiberaiském náměstí, které se pro účely Slavností proměnilo na pár týdnů v hodovní plac. Okrasné stolky, židle a koberečky nabídly hostům pohodlí a z paláce bylo dokonce zapůjčeno velkolepé piáno a harfa.
Občerstvení dodal majitel Domu odpočinku, pan Aquintas Anthorpus, o obsluhu se postaralo královské služebnictvo a s výzdobou významně pomohl adept Jesper Dain. Hudbou nás po většinu večera bavila půvabná slečna Sára, která sama dokonce zapěla dvě písně. Nechalo se slyšet i Modrozlaté duo.
Ples se protáhl až do rána a dostavil se na něj i samotný královský pár. Na hudbu a tanec volně navázala tombola. Mezi velmi zajímavé ceny patřily například repliky mithrilového kopí nebo měsíční čepele, zbraní dávných strážců Amfiberai, které zhotovil mistr Lomir Hastafen.
Po ohlášení hlavní ceny ovšem nastal opravdový povyk. První cenou byl kůň! Všichni se rázem třásli, modlili se ke všem bohům a žmoulaly své žetonky. Nakonec vyhrálo číslo pana Alfraye al Thenquela, a když se vítěz dostavil na pódium, bylo odhaleno, že kůň zas tak opravdový není.
Ve skutečnosti se jednalo o velmi povedenou dřevěnou hračku jménem Íháček. Závistivci si oddechli a pan Alfray alespoň získal pěkný dárek pro děti.

Pár dní po zahájení Slavnosti pokračovaly první z připravených soutěží – rybářským kláním. Pět soutěžících a jeden přihlížející se vyzbrojili solidními pruty. Kdo neměl vlastní, dostal zapůjčeno, a všichni se neprodleně pustili do příprav. Na znamení pana Caleda soutěžící nahodili a vyčkávali, jestli se jim poštěstí. Část z nich živě debatovala o možnosti chycení bájného Měsíčního žraloka.
Fauna Měsíčního jezera však nehodlala nic dát zadarmo, a tak i ke konci druhé soutěžní hodiny zely košíky prázdnotou. Háčky odmítaly plotice, a o žralokovi nemohla být ani řeč. Nakonec se v prodloužené hodince přeci jen podařilo něco chytit a porota mohla udělit body.
Na posledním místě zůstal s jedním bodem pan Radan. Jak se ukázalo, o bronzovou příčku se dělili hned dva soutěžící – Paní Ania Gelven a pan Jesper Dain. Konečné pořadí měl určit rychlý rozlov, to ovšem pan Jesper odmítl a velkodušně se svého místa vzdal ve prospěch paní Anii. Na druhé příčce se umístil s pěti body pan Lothias, který původně ani nechtěl soutěžit.
Rybářské klání vyhrála paní Alena. Se svými osmi body ostatní zanechala daleko za sebou. Nutno ovšem poznamenat, že se z její strany jednalo o velmi vypjatý boj a nebála se využít ani ne tak úplně čestných metod. Během soutěže nechala svého koníka, aby se nenápadně připlížil za zbytek soutěžících a dobře vyměřeným podupáváním jim narušoval koncentraci.
Přestože pan Jesper kvůli nadšenému koníkovi málem skončil ve vodě, nakonec se celá soutěž obešla bez zranění a přikročilo se k předávání cen. Pro tento účel mistr Hastafen vytvořil tři nádherné pruty, dle umístění okrasně bronzově, stříbrně a zlatě nazdobené.

Jako další byla na pořádníku soutěž kuchařů a gurmánů. Nakonec se sešli pouze tři soutěžící, ovšem po ukončení byli všichni rádi, protože i tak malý počet byl nad síly některých porotců. Své recepty prezentovali paní Kasiopea, paní Alena a pan Cid. V porotě zasedli Simon Blake, Nyame Laont, Jesper Dain, pan Lothias a pan Shan, který opravdu nezapomenutelně vynikl svým apetitem.
První předvedl pokrm pan Cid. Jednalo se o speciálně upravenou rybu s bramborovou kaší. Úprava spočívala v jakémsi citrónovém kouzlu, které údajně rybu zbavilo všech kostí, i když u diváků přílišnou důvěru nevzbudilo. Po krátkých obtížích s chybějícími příbory se začalo hodnotit. Pan Cid si nakonec odnesl krásné třetí místo a košík plný dobrot.
Na druhém místě skončila paní Alena se svým exotickým pokrmem z kraba a smetanové omáčky. Taktéž si vysloužila menší zásoby kvalitního jídla a pití, a pak už byl čas vyhlásit vítěze.
První místo získala paní Kasiopea, hostinská v nově otevřeném hostinci U Spáleniště. Porotě předložila své Královské kuře, a jakožto jeden z porotců musím říct, že jsme si opravdu Královsky pochutnali. Odměna byla více než zasloužená a nezbývá než doufat, že svůj pokrm bude v hostinci podávat nadále.

Poslední soutěží bylo klání spisovatelů, básníků a pisálků. Z původních šesti přihlášených své dílo dodali pouze čtyři, i tak ovšem bylo na co koukat. Hodnocení sestávalo ze dvou částí – obliby u poroty (pan Cid, slečna Nyame, pan Vergesenburg, adept Magické Univerzity a Modrozlaté duo) a z počtu bodů za jednotlivá, dříve vybraná slova.
Jako první zazněl výtvor pana Vana, který byl všeobecně označen za velmi nemravnou stať a odsouzen na poslední místo. Poté následovala se svou básní paní Gréta. Slavila u poroty opravdu velký úspěch a skončila na prvním místě v oblíbenosti.
Adept Dain přednesl velmi pochmurné dílo nazvané Hostina mrtvých, které mu vysloužilo třetí místo. Poslední přečetl své povídání pan Lothias. Jako jediný měl příběh veselého ražení, a dostalo se mu za to náležitého ocenění.
Po názorech a hodnocení došlo ke sčítání bodů za využití slov, a pořadím pěkně zamíchalo. Na posledním místě nakonec skončila paní Gréta, která nechala své múzy volně pracovat, a o nařízená slova se příliš nestarala. Třetí místo si odnesl Jesper Dain.
Umístil se hned za panem Vanem, který svým pořadím vyvolal u poroty značnou nespokojenost. První místo získal velmi mile překvapený pan Lothias s Paladinem v nevěstinci. Osobně to označuji za velmi povedené dílo.
Jako odměnu dostali vítězové ozdobná těžítka vytvořená mistrem Kroužkem.

Poslední soutěží, která se bohužel neuskutečnila, měl být turnaj ve zbrani. Zavčas se podařilo podat řádnou přihlášku jen jednomu soutěžícímu, a tak blahopřejeme ke kontumačnímu vítězství panu Vanovi, jehož jeho pověst předchází tak silně, že se nikdo další raději nepřihlásil.

Celé slavnosti byly zakončeny hrou adepta Jespera Daina, milostnou tragédií nazvanou Tragická historie o lásce, lži a zmaru. V roli Eleanory jsme mohli vidět slečnu Alkaran, Talindry se ujala slečna Te'lyn, sira Faelyna pan Caled Nailo a autor sám zahrál mága Arantira. Vedlejší roli strážného obsadila slečna Nyame.

Velké díky za přípravu a organizaci Slavností Amfiberai patří Modrozlatému duu, slečně Te'lyn a panu Caledovi, a dále adeptu Magické Univerzity, panu Jesperu Dainovi, který z vlastní iniciativy uspořádal divadelní představení.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Roku 1150 p.v.d. napsala o Velkých slavnostech v Amfiberai Nyame Laont.