Střet

Akira · Příspěvek od **Akira** » 8. 4. 2008 14.57

konzultoval jsem to...a snad nebudu nařčen z vynášení IC, ale snažil jsem se, aby nešlo použít skoro nic...kdyžtak žádám nejvyšší trest :)

Zatuchlý vzduch vanoucí z útrob ztemnělého vchodu s sebou přinesl pach smrti. Poslední paprsky zapadajícího slunce zbarvily krajinu do krvavě rudé barvy. Stíny, vrhané prastarými kamennými náhrobky, tvořily podivné bizardní obrazce. Vzdálené vytí vlků se rozléhalo po kraji a první netopýři vyrazili na svůj noční lov. Slunce naposledy pohladilo hřbitovní zeď a pak se vše ponořilo do temného šera.
Opatrně sestupovala po starém schodišti. Vrstva pavučin, pokrývající vchod byla strhaná a prachová peřina rozrušena. Potichu našlapovala a její kožené boty slabě vrzaly. Přesto však šla téměř neslyšně. Olízla si rty a potlačila zakašlání, když ji staletý prach zaškrábal v krku. Někde zepředu k ní ozvěna přinesla slabé zvuky. Slabé záblesky prskajících pochodní, které spíše kouřily, než svítily, mizerně osvětlovaly prostor před ní. I pod koženými rukavicemi cítila drsnost kamene, ze kterého byly zdi vystavěny.
Krok za krokem, obezřetně obcházela místnost a držela se při jedné straně. Zvuk hovoru byl stále hlasitější a ač nerozuměla slovům, naháněla ji husí kůži. Vlasy na zátylku se jí zježily. Něco nebylo v pořádku. Zrychlila krok. Hovor náhle utichl. Přepadl ji podivný pocit. Poslední zatáčka.
Zůstala stát jako opařená. Oči se jí rozšířily zděšením. Scéna, která se před ní zjevila byla jako z děsivého snu. Mihotající plamínky pochodní odhalovaly noční můru. Tam, uprostřed obrazce, namalovaného na kamenné podlaze, klečela postava. Tolik jí známá. Přišla pro ni. Slíbila, že ji ochrání. Nad ní se tyčil ve své velikosti rohatý muž. V rukou držel meč, jehož čepel se zaleskla v chabém osvětlení pochodní. Chtěla vykřiknout a zastavit ho. Čas se táhl jako med. Muž náhle švihl mečem a proud horké krve dopadl na staletí starou dlažbu. Tělo se pomalu sesunulo k zemi.
Druhý muž, zahalený v černé róbě, s kápí staženou hluboko do tváře, se po ní podíval a pak se pomalu sklonil a popadl zkrvavenou hlavu za copánky. Bez emocí se otočil a chystal odejít. Rohatec pozvedl meč, aby tnul do ležícího těla, z něhož vyprchával život.
Důrazným hlasem je požádala o mrtvé tělo. Odmítli. Zesinala. Poprosila je o tělo opět. Její hlas však již byl o poznání slabší a tišší. Olízla si rty. Odmítli. Tasila zbraň a upevnila štít. S povzdechem se podívala na ležící postavu a krev, která začala rozmazávat obrazec. Brada se jí zachvěla. Nedali jí jinou možnost, ale bez těla neodejde.
Ze stínu vystoupil tvor. Dávno mrtvé hnijící tělo s sebou neslo pach tlejícího masa. Šlachy a svaly, posílené magickou energií byly nabity nebývalou energií. Postavil se mezi ni a černě zahalenou postavu.
S odhodláním vyrazila vpřed. Pokrčila kolena a podběhla pod smrtícím úderem nemrtvého těla. Využila své rychlosti a srazila muže v kápi k zemi. Vyrazila mu tím překvapivým úderem dech. Kouzlo, které ji mělo sežehnout na popel ji neškodně minulo, když jej padající muž nebyl schopen zacílit. Hbitě se vyhnula dalšímu seknutí jako dýky ostrých drápů a kopla ležícího muže do hlavy. Ten na okamžik ztratil vědomí a tím i kontrolu nad ovládáním nemrtvého tvora.
V tu chvíli se vzpamatoval i druhý muž a zamumlal několik slov. Zatuchlý vzduch zapraskal magickou energií. Prostor byl náhle temnější a vzduch jakoby se vtáhl sám do sebe. Pak z něj vystoupila oživlá kostra oděná v zářivé zbroji, třímající veliký meč.
Neváhala. Úderem štítu odhodila hnijícího nemrtvého na kostlivého válečníka a sekla dolů. Čepel jejího meče pronikla černým suknem a prošla přes žebra. Muž zachroptěl. Druhé seknutí a muž ztichl, jen tělo se prohnulo v křeči. Kostra zareagovala tak jak byla stvořena. Zaútočila na protivníka. A tím byly pro tuto chvíli tlející mrtvola.
Dál si jich nevšímala a přeskočila krvavé tělo oběti. Štítem vykryla seknutí meče rohatého a sama zaútočila. Musela ho dostat rychle, než na se pozornost nemrtvých přesune na ni. Naznačila spodní seknutí a když se rohatec pokusil úder vykrýt, zasáhla ho do čelisti hranou štítu. Obličej jí skropila horká krev a sprška rozdrcených zubů. Rohatec zavrávoral. Využila jeho zaváhání a bodla. Meč protnul jeho srdce a plíce. Zachrčel a padl na kolena. Ve chvíli kdy jeho duše opustila tělo, vzduchový vír vsál kostlivého válečníka, který se právě otočil j jediné živé oběti. Rychlými seky zbavila chodící mrtvolu i zbytku energie a nakonec ji kopnutím poslala ke zdi. Zavládlo ticho, přerušované jen jejím sípavým dechem.
Vyčerpaně padla na kolena a teprve nyní ji došlo co se stalo. Odhodila meč i štít a uchopila do náruče chladnoucí tělo. Obličej pokrytý krví, prachem, potem a slzami. Uběhla snad věčnost a přece jen pár okamžiků než se vzpamatovala. Opatrně položila tělo a po kolenou se doplazila krví k ležící hlavě. Zbledla, avšak odhodlaně ji vzala a přiložila ke krku. Pevně a přesně.
Strhla si rukavice a rychle vytáhla starý zažloutlý pergamen, který nesl podivnou pečeť. Zamumlala modlitbu. Uslzenýma očima se pokusila přečíst drobné písmo. Nešlo to, příliš se chvěla. Otřela si oči a soustředila se. Zastavila třes rukou a přečetla nahlas podivná slova…
…ozval se bolestivý nádech. A temnotou se rozlehl tlukot srdcí…

anurin · Příspěvek od **anurin** » 8. 4. 2008 15.29

Moc pěkný *tleská*. Zajímavý pohled na věc a pěkně ztvárněný příběh z tvého pohledu.

Akira · Příspěvek od **Akira** » 8. 4. 2008 15.37

no jo..každej má uhel pohledu..a některé věci nejdou převést do "písma", aniž by vypadaly kostrbatě..teda já to neumím :)

anurin · Příspěvek od **anurin** » 8. 4. 2008 15.39

Akira píše:no jo..každej má uhel pohledu..a některé věci nejdou převést do "písma", aniž by vypadaly kostrbatě..teda já to neumím :)

Jen je škoda že tomu nelze dát věttší detail, pár věcí by se tam dalo dle mého popsat více do podobna. Ale asi by to nebylo vhodné. Jinak se mě to líbí. Aspon mám s čím srovnávat.

Akira · Příspěvek od **Akira** » 8. 4. 2008 15.40

anurin píše:
Akira píše:no jo..každej má uhel pohledu..a některé věci nejdou převést do "písma", aniž by vypadaly kostrbatě..teda já to neumím :)
Jen je škoda že tomu nelze dát věttší detail, pár věcí by se tam dalo dle mého popsat více do podobna. Ale asi by to nebylo vhodné. Jinak se mě to líbí. Aspon mám s čím srovnávat.

právěže jsem nechtěl zabíhat do podrobností..rozvádět příliš "přímou řeč", která by to jistě oživila..ale pak mám obavu, že by mi lidi vyčítali vytahování IC

anurin · Příspěvek od **anurin** » 8. 4. 2008 16.12

Akira píše:
anurin píše:
Akira píše:no jo..každej má uhel pohledu..a některé věci nejdou převést do "písma", aniž by vypadaly kostrbatě..teda já to neumím :)
Jen je škoda že tomu nelze dát věttší detail, pár věcí by se tam dalo dle mého popsat více do podobna. Ale asi by to nebylo vhodné. Jinak se mě to líbí. Aspon mám s čím srovnávat.
právěže jsem nechtěl zabíhat do podrobností..rozvádět příliš "přímou řeč", která by to jistě oživila..ale pak mám obavu, že by mi lidi vyčítali vytahování IC

V pořádku, jsem vděčný i za tuhle formu a že jsi to sem dal. Protože máš jistě větší talent na to něco sepsat než já.

Braenn · Příspěvek od **Braenn** » 8. 4. 2008 17.21

Akira píše:právěže jsem nechtěl zabíhat do podrobností..rozvádět příliš "přímou řeč", která by to jistě oživila..ale pak mám obavu, že by mi lidi vyčítali vytahování IC

Většina hlášek by imho nic neřekla tomu, kdo nevěděl o co šlo. A tu největší narážku na závěr sis stejně neodpustil:) Každopádně, líbí Obrázek