sciorp píše:když už jsem u těch Animo/evanejch filmů tak bych vytáhle jeden starší kousek,
Final Fantasy: esence of life
moc hezkej film s pro mě dost zajímavou myšlenku(až tak moc že jsem o tom psal seminárku, sice na základce ale psal)
Tusim, ze to byl jeden z prvnich, ne-li vubec prvni takhle PC animovany celovecerni filmik. U me ma rozhodne taky sve cestne misto v sini slavy - vzdycky kdyz si vzpomenu na ty animace vlasu hlavni hrdinky, to byla tehdy bomba
sciorp píše:když už jsem u těch Animo/evanejch filmů tak bych vytáhle jeden starší kousek,
Final Fantasy: esence of life
moc hezkej film s pro mě dost zajímavou myšlenku(až tak moc že jsem o tom psal seminárku, sice na základce ale psal)
Tusim, ze to byl jeden z prvnich, ne-li vubec prvni takhle PC animovany celovecerni filmik. U me ma rozhodne taky sve cestne misto v sini slavy - vzdycky kdyz si vzpomenu na ty animace vlasu hlavni hrdinky, to byla tehdy bomba
jop přesně tak a jak jsem se doslech výpočetní weekon stanic pixaru nedosahuje ani 30% toho co měli tenkrát ti japonci mazec
OneHeart píše:Tak já jsem skoukl WALL-E a není to špatný film. Famózní animace (jó, Pixar umí), to je vážně na co koukat.
Zase se jednou ukázalo, že starej dobrej Louis je do postapokalyptického světa ideální muzika.
Jen kdyby ten film nebyl dělán "pro celou rodinu". Spoustu věcí a odkazů imo děti vůbec nemůžou pochopit a naopak spousta vtípků zase dospělému divákovi mohou přijít až moc infantilní (až přehnané útoky na divákovy emoce).
A brutálnější ekologickou propagandu jsem snad ještě neviděl. Až jsem z toho měl pocit, že to nechala natočit Strana Zelených
Ale pěkný, určitě z těch lepších animovaných filmů. Já bych dal takovejch 75%
nepodceňuj děti...když sem na tom byl tak za náma seděl klučík a z jeho komentářů vyplývalo že chápe všechno
jinak dobrej animák,čekal sem že to bude až moc pro děti,ale u některých scén sem se pobavil královsky
Střízlivý nás nedostanou.
A vožralí se nedáme!
Elen - Mladá elfí lučištnice, vítězka turnaje tirínského r.1119 p.v.d.
jinak hustej film, kterej mě opravdu dostal je korejský OLDBOY
Dungo Dar - Sférální cestovatel a badatel
Bujón syn Krutóna - já sů Cechmistr Černého draka, kovářisko, vobchodník, žoldák ha krakenobijec Bujón Syn Krutóna (je to Bujný Kruťák ne polívka)
Narilyn - princezna z kanálu
Frory Bulínková - mamonínské čerstvě vykvetlé poupě
Ryta Splinter - milá, citlivá, chápavá občas potřeštěná elfka stále zrající - MIN(Missed in Nature)
Brumla Bulldozer(Bejkoun) - milý, krásný a přátelský trpaslík - MIA(Missed in Action)
tak já se dostanu na druhou stranu barikáty a budu uvádět filmy, které fakt nestojí za to vidět,
první bych uvedl americký rádoby horror Mirrors, neboli zrcadla.
zpracování je vcelku ucházející, až na v některých případech nepřehlednou a "roztřesenou kameru"
imho možná to byl úmysl. V dnešní době velice oblíbený způsob otevřeného konce byl dotažen do maximalismu. kde by jste řekli že na konci zůstali otevřené dveře do pokoje, tady jsou to vrata do hangáru pro airbus.
Co se týká prvotního účelu horrorů, teda bát se, tenhle film nesplnil ani ta nejnižší očekávání co jsem měl.
pár lekacích scén, ale spíš legračních, po pravdě nevíce jsem se lekl při scéně se psem, ovšem, ta neměla být strašidelná.
jsou zde asi dvě scény, které bych přirovnal k odvaru ze SAW.
I když určitě zajímavé vidět jak si slečna vyklouví vlastníma rukama čelist a roztrhá přitom tváře až jí skoro vypadne jazyk.
Ale to je vše
Takže na mojí stupnici honocení tenhle film nedostal ani celou 4 (stupnice od 0 do 10)
/omluvte pravopis píšu v práci rychle před koncem směny)
včera jsem shlédl film od Stephena Daldryho,který se jmenuje Hodiny.
Neskutečná záležitost, pozoruhodně nádherný film. Nebudu se ani pokoušet nastínit, o co tam jde. Nicméně počkám až odezní prvotní nadšení a podívám se na to v originále bez dabingu. Pak zjistím, jestli je to opravdu jeden z nejgeniálnějších a nejlepších filmů, který jsem kdy viděl.
A nemohu zapomenout na krásnou hudbu od Philipa Glasse. Jestli má někdo rád sountracky z filmů, tak by
z tohohle mohl dostat srdeční příhodu, jak je krásnej
"Kdyby brány vnímání byly průzračné, každá věc by se člověku jevila taková, jaká je, neskonalá."
(William Blake)
PROGRAM PRO VŠECHNY FANOUŠKY SYSTEM OF A DOWN:
A samozřejmě nejen pro ně... na ČT2 dnes v 00:15 v noci bude drama podle skutečných událostí s názvem Ararat které pojednává o tureckém pokusu vyhladit Arménský národ v roce 1915. Ve filmu zazní i píseň P.L.U.C.K. od System of a Down. Bude to rozhodně zajímavý pro každýho, protože o téhle genocidě ví jen málokdo...
Velice vřele doporučuji shlédnout nový film Ariho Folmana Valčík s Bašírem. Dnes jsem na tom byl v kině při závěru jsem byl zatlačen do sedačky silou nejméně 54 megatun TNT. Těžko popsat. Tento snímek dá zcela jiný pohled na probíhající izraelsko-palestinský konflikt očima samotného Folmana, jakožto hlavní postavy. (Aniž by však trapně a prvoplánově útočil na city...). Hudební doprovod nádherný a samotné zpracování animací je také geniální.
Jeden z nových filmů starého lišáka Eastwooda se jmenuje Gran Torino a já ho i s odstupem doby řadím mezi nejlepší emérické filmy posledních let.
Věřím, že po shlédnutí mi dáte za pravdu
(tak nádherný a neamerický konec jsem už dlouho neviděl... nezbývá než tleskat)
"Kdyby brány vnímání byly průzračné, každá věc by se člověku jevila taková, jaká je, neskonalá."
(William Blake)
Konečně se ke mě dostal na doporučení spolužáka film Cidade de Deus (Město bohů)….jeden z nejlepších filmů co sem viděl, kterej pojednává o mladistvých gangech v nejstarší čtvrti Ria de Janeira, Města bohů....fakt síla, mohu jen doporučit
Střízlivý nás nedostanou.
A vožralí se nedáme!
Elen - Mladá elfí lučištnice, vítězka turnaje tirínského r.1119 p.v.d.
laty píše:Už delší dobu sháním seriál Králoství od Larse von Triera(Dogville,Manderlay...).Neví o tom někdo něco ?
Nejlepší film v poslední době rozhodně Requiem za Sen a pro nedospělé japonská pohádka Princezna Mononoke .
Co si kdo myslí o Podivuhodném případu B.B.?13 nominací na Oskara a zmenšující se Brad Pitt...dle mého nic moc.
Království taky dlouho sháním a nic
Requiem za Sen parádní, Princezna Mononoke mě přesvědčila, že i anime se mi může líbit (a konkrétně P.M. hodně!)
Že Podivuhodný případ Benjamina Buttona si to tak vyžral a Eastwoodovo Gran Torino -které je po všech stránkách daleko lepší- nedostalo ani jednoho, je pro mne jasným důkazem, že Oskary nemají jakoukoliv vypovídající hodnotu o kvalitě filmu...
Kapik píše:Konečně se ke mě dostal na doporučení spolužáka film Cidade de Deus (Město bohů)….jeden z nejlepších filmů co sem viděl, kterej pojednává o mladistvých gangech v nejstarší čtvrti Ria de Janeira, Města bohů....fakt síla, mohu jen doporučit
No tak to je bezesporu naprosto famózní film. Chtěl bych toho k němu napsat ještě hodně, ale mám hlad a jdu baštit.
ádios!
"Kdyby brány vnímání byly průzračné, každá věc by se člověku jevila taková, jaká je, neskonalá."
(William Blake)
Jednoznačně nejlepší a nejkrásnější film co jsem měl tu možnost v mém životě zatím vidět, tady jsou slova marná, kdo neuvidí tak stejně jako já neuvěří
O filmu bych toho mohl napsat hodně, leč nejsem dobrý řečník a už vůbec né písalek, a tak sem raději házím názor z csfd s kterým se naprosto stotožňuju
Marigold *****
Sedm samurajů a Sedm statečných jasně demonstruje rozdíl v nátuře japonské a americké kinematografie. Tam, kde jedna vyniká namachrovanými gesty, silácký řečmi a heroickými archetypy, staví druhá na pozvolném tempu, slasti z vyprávění, rozkreslenými postavami a mnohem univerzálnějším poselstvím o válce. I závěr Sedmi samurajů (ono legendární "nebyli jsme to my, kdo vyhrál") vyznívá zcela bez patosu a zahrnuje spíše tragiků mužů, kteří nemohou přestat válčit, protože válka je jejich obživa. Kurosawův film je na akční žánr možná až příliš labužnicky uvolněný, prostoupený nádhernými dialogy a skvostnými "odbočkami", jenže právě to ho dělá stonásobně hodnotnějším než pozdější Sturgesův remake. Není to jen příběh málo proti mnoha, ale příběh opravdové války (tak koneckonců sami samurajové obranu vesnice nazývají), v níž kupodivu chybí ten neodbytný pocit "oni je roznesou". Vždyť závěrečná scéna proti sobě staví 13 lapků a plnou vesnici odhodlaných obránců! Vždyť chybí klasický záporák! Jenže právě absence běžného schématu dobro x zlo (samurajové rozhodně nejsou svatoušci) a jeho nahrazení uvěřitelnými charaktery v čele s neuvěřitelným magorem Toshirô Mifunem film obdařuje překrásnou poezií, o které si americká bablgamová verze může nechat zdát. Určitě jeden z nejlepších válečných filmů, co kdy vznikl. Moudrý, rozvážný, hluboký. [Sedm statečných mám opravdu rád, ale...]
Neberte život příliš vážně. Beztak z něho nevyváznete živí.
?
