Táááákže je tomu už asi dva roky a dva týdny, co jsem zde začal.
Začátek to byl úžasný, hra byla úplně jiná oproti singlu a hned mě opustilo mé nadšení pro dohrání singlu (po pár pokusech, které končili ztrátou dat po reinstallu). První postava mi vydržela asi tři dny a naučila mě dá se říct úplné základy (samozřejmě s pomocí webu, který jsem předtím z nudy pročítal - ono tenkrát stáhnout ty data nebylo jen tak). Onou postavou byl Zendaer Amattis (I.), kterého jsem o rok později obnovil v nové-pro-EQ-více-hratelné-formě.
Ale jak jistě víte, tak nejvíce času jsem strávil hraním onoho prudičského druida Larga. S ním jsem se tuším naučil skutečně hrát. Dostal jsem se (v podstatě ani nevím jak) do jednoho skvělého hráčského uskupení, které toho dost zažilo a uskutečnilo. Nakonec mě opouštěl zápal pro ony chvíle, kdy jsem z toho společenství hrál jen já, sám voják v poli, samotář, který neměl oporu. Jak to skončilo již víte.
Také jsem udělal pár blbostí. Účastnil jsem se na jednom bugusingu, i když z mého pohledu to nebyl bug.

Rozjel jsem pár flamů, ale vždy ve víře, že někomu snad promlouvám do duše, protože mi některé věci nepřišli správné.
No každopádně díky za ty dva roky a i když teď jsem spíš pasivní (trošku relaxuju od EQ... ono to přináší radost, ale i určitou zátěž.. to pouto postava-hráč je někdy neuvěřitelně silné a oboustranné).

Samozřejmě klasický dík tvůrcům světa, DMkům a všem těm, které jsem při svém pobytu potkal a něco s nimi odehrál.

Ti nejpodstatnější vědí.