Hvězdné nebe nad Equilibrií

[Onyx]

Hvězdné nebe nad Equilibrií

Hvězdná mapa:

ODKAZ NA OBRÁZEK


Souhvězdí (jsou totožná se znameními zvěrokruhu) a jejich výklad:

Meč – Také se mu říká paladinské znamení. Lidé narození ve znamení meče jsou většinou klidní, vyrovnaní a ve svém konání také vytrvalí.

Bazilišek – Lidé narození ve znamení baziliška většinou oplývají velkou vůlí, schopností se soustředit a vyrovnanou povahou.

Diamant – Lidé narození ve znamení Diamantu jsou většinou obdařeni citem pro spravedlnost a velkým sociálním cítěním.

Jabloň – Lidé narození ve znamení jabloně bývají plní energie, kterou dovedou předat ostatním a s velkou dávkou upřímnosti.

Pěnkava – Lidé narození ve znaku pěnkavy mají většinou pozitivní vztah ke krásným věcem a dovedou si vychutnávat krásy života.

Zmije – Také se mu říká znamení učenců. Lidé narození ve znamení zmije malí většinou všestranné nadání a dovedou je dále rozvíjet.

Kopretina – Také se mu říká znamení bardů. Lidé v tomto znamení bývají velmi citově založení a většinou je doprovází také nějaký umělecký talent.

Kočka – Lidé narození ve znamení kočky mají zdravé sebevědomí a většinou i velké charisma, které jim dává přirozenou autoritu.

Šíp – Také se mu říká Onyxovo znamení. Údajně se v tomto znamení vyskytla mocnost Onyx. Lidé v tomto znamení se vyznačují manuální zručností a velkou praktičností.

Medvěd – Lidé narození ve znamení medvěda působí většinou klidným vyrovnaným dojmem, jsou rozvážní a vedou harmonický život.

Drak – Také se mu říká Labirovo znamení. Údajně se v tomto znamení vyskytla mocnost Labir. Lidé narození ve znamení Draka vynikají bystrým úsudkem, přesným odhadem a samostatností.

Menhir – Také se mu říká znamení štěstí. Lidé narození ve znamení menhiru jsou většinou velmi optimističtí a prý mívají v životě štěstí.

Významné hvězdy na Equilibrijském nebi:

Aflánie – Hvězda léčitelů. Jasná bílá hvězda s trochu modrým nádechem, která se nalézá v severozápadní-západní části oblohy mezi souhvězdím draka a medvěda. Hvězda náleží bohyni Ajris a všem, kdo se zabývají léčením, nebo doufají ve své uzdravení.

Arália – Hvězda naděje. Tato jasná bílá hvězda s nažloutlým nádechem se nachází v východní části oblohy přesně ve špici souhvězdí Diamantu. Je to hvězda naděje a říká se, že když už není cesty kudy kam, tak Arálie svítí dál. Hvězda náleží bohyni Kaně.

Dargůria – Hvězda trpaslíků. Dargůria je charakteristická svým nafialovělým světlem a naleznete jí v souhvězdí šípu, v západní části oblohy. Dargůrie je hvězda trpaslíků, Hag Hargol a Durmina. K této hvězdě se upínají také lidé, kteří se zabírají řemeslnou výrobou nebo obchodem.

Dragária – Krvavá hvězda. Tato hvězda má červenou až sytě rudou barvu a je nejjasnější hvězdou z takzvaného magického čtverce, který tvoří hlavu souhvězdí hada. Hvězdu můžete nalézt jiho-jihovýchodně kousek nad horizontem. Je to hvězda krve a často jsou jí přisuzovány zlá božstva. Údajně se jedná o hvězdu Arnudenské říše.

Drakonis – Labirova hvězda a hvězda mágů. Jasná sytě žlutá hvězda v souhvězdí draka, přesně mezi jeho křídli v severozápadní části oblohy. Hvězda náleží mocnosti Labira a upínají se k ní lidé, kteří se nějak zabývají magií. Prý je to nejmagičtější hvězda celé Equilibrijské oblohy.

Elvefis – Hvězda elfů. Má nazelenalou jasnou barvu a lze jí nalézt na jiho-jihovýchodě v souhvězdí pěnkavy na místě jejícho oka. Této hvězdě je přisuzována Amfiberaj, všem elfům a mocným přírodním silám.

Envánia – Hvězda umělců. Jasná čistě bílá hvězda v souhvězdí Kopretiny. Hvězda je v jižní části oblohy těsně nad horizontem a nachází se uprostřed květu Kopretiny. Hvězda náleží všem, kdo se zabívají uměním, nebo obdivují krásná umělecká díla.

Famulia – Hvězda zvěře. Tato zelená hvězda s nádechem do modra se nalézá v západní části oblohy ve hřbetu souhvězdí Medvěda. Hvězdě jsou připisována divoká zvířata Desky a vzhlíží k ní nejenom drujdé, ale také lovci a hraničáři, kteří u ní hledají bohatou kořist.

Filinia – Hvězda vína. Tato narůžovělá hvězda svítí na jihovýchodní části oblohy mezi souhvězdími Jabloně a Pěnkavy. Tato hvězda patří všem, kdo vyrábí, skladují, čepují nebo prostě jen vychutnávají dobré víno.

Ilvánia – Hvězda cti. Ilvánia má bílé až namodralé světlo a jedná se o nejjasnější hvězdu ze severního souhvězdí meče, kde tvoří jeho špičku. K Ilvánii se vzhlíží lidé, pro které je část zákonem. Je jí připisován Mithallir a paladinské řády.

Kortéria – Hvězda bojovníků. Tato oranžová hvězda je k vidění v severo-severovýchodní části oblohy mezi souhvězdími Meče a Baziliška. Je to hvězda boje a také je jí připisován bůh Hrebog. K hvězdě vzhlíží všichni, kdo se zabývají bojem, nebo z něho mají potěšení.

Lanůrie – Hvězda stromů. Tato zelená jasná hvězda se na nebi nachází východním směrem kousek nad horizontem u základny kmene souhvězdí Jabloně. Je to hvězda stromů, driád a druidů.

Modrý mág - Hvězda magie a noci. Modrá sytě, ale mihotavě svítící hvězda v jiho-jihozápadní části oblohy těsně nad horizontem. Hvězda se podle mudrců objevila kolem roku 1136 p.v.d. a původ jejího názvu není jistý. Jedni ho připisují mihotavé sytě modré záři hvězdy, která sem tam problikne, a berou ji jako symbol magie. Jiní praví, že význam hvězdy je mnohem hlubší a znají ho jen ti, kdo v srdci nosí a uctívají noc.

Movilia – Hvězda piva. Žlutá hvězda v zadní noze souhvězdí Kočky ukazující skoro přesně na jih. K hvězdi vzhlíží všichni, kdo vaří, skladují, prodávají a pijí dobré pivo. U trpaslíků je to nejoblíbenějších hvězda hned po Dargůrii.

Orfia – Onyxova hvězda. Tato hvězda má jasné modré světlo a naleznete jí v severozápadní části oblohy v hrotu souhvězdí Šípu, kousek od Drakonis, Labirově hvězdě. Hvězdě je přisuzováno Srdce země a jedná se o hvězdu všech kovů a lidí, kteří je dobývají a zpracovávají.

Prvotní kámen – Kometa s jasným bílým až namodralým světlem, který je možné vidět severozápadním-západním směrem a její chvost se táhne kolem severní části oblohy Equilibrie a končí až zcela východním směrem.

Severia – Severní hvězda a hvězda skal. Tato hvězda svítí na severu oblohy a je patrná kousek nad horizontem v souhvězdí Menhiru. Hvězdě jsou přisuzovány skály a kameny Equilibrie a proto k ní vzhlíží kameníci a stavební mistři, kteří nejčastěji s kameny pracují.

Silifera – Hvězda darebáků. Svítí oranžovým světlem a naleznete jí na jihozápadní obloze mezi souhvězdím kočky a šípu. K této hvězdě se upínají podvodníci, zloději a lháři. Také je této hvězdě přisuzován Ostrov vyvrženců.

Tárunie – Jasná hvězda. Tárunie je nejjasnější hvězdou celé noční oblohy Equilibrie a svítí sitě žlutým světlem. Naleznete jí severovýchodně přímo ve středu velkého souhvězdí Baziliška. Je jí připisováno město Tirian a většina z neutrálních bohů Desky.

Tarválie – Hvězda života. Tato jasně zelená hvězda se nachází ve východní části oblohy ve špičce souhvězdí Jabloně. Této hvězdě je připisováno Srdce života a vzhlíží k ní všichni, kteří doufají v nový život nebo návrat zemřelého z Druhé strany.

[Onyx]

Pohyby Slunce a Měsíce.

Hvězdné nebe nad Equilibrií nijak neobíhá a tak jsou hvězdy stále na svých místech. Je to způsobeno tím, že i Deska se nijak nepohybuje. Co však obíhá jsou Slunce a Měsíc. Přitom platí, že Slunce jako zdroj světla i tepla obíhá relativně blízko Desky a není nikterak velké, ale jedná se malou kouličku žhnoucího ohně.

Slunce

Slunce obíhá Desku od východu na západ, přičemž vychází vždy přesně směrem na východ a to celoročně v 6.30 ráno. Zapadá přesně směrem na západ a to v 18.30 přesně. Tato eliptická dráha se ale během roku mění. Naklání se k severu (léto) a k jihu (zima). Proto je v zimě v severních oblastech velice chladno, kdežto na jihu se jedná o nejteplejší období. V létě je to přesně naopak. Místa, která jsou zhruba ve středu Desky pak mají celoročně stálou teplotu kolem 20 - 15 stupňů přes den. Náklon dráhy Slunce je cca 30 stupňů.

Měsíc

Měsíc je asi dvakrát větší než slunce, ale obíhá v mohem větší vzdálenosti, porot se jeví celkově menší. Oběžná dráha měsíce je dokonale kruhová a její umístění se mění podle měsíce v roce. Měsíc svou dráhu oběhne jednou za kalendářní měsíc a dráha se za jeden oběh posune přesně o 30 stupňů ve směru hodinových ručiček podél vertikální osy Desky.

To znamená, že 28.12* o půlnoci při změn letopisu je možné vidět měsíc vycházet přesně na severu (360 stupňů), 7.1 je přesně v nadhlavníku a 14.1 dne měsíce zapadá kousek od jihu Desky (přesně na 195 stupni). Pak je měsíc pod Deskou a jeho světlo dopadá na Druhou Stranu až do 1.2, kdy vychází na severo-severo východě (přesně na 30 stupních) a zase přejede noční oblohu. Postupně tak měsíc obkrouží celou Desku, aby zase o půlnoci při změně letopočtu vyšel přesně na severu.

Díky tomu měsíc oběhne Desku každý kalendářní měsíc jednou a v příslušném měsíci projde i svým příslušným znamením zvěrokruhu.

* nevím, jestli jste si toho všimly, ale Equilibrijský měsíc má jen 28 dní.

Důležitá měsíční data:

1.1 - Východ na severu (0 stupňů) / 7.1 - Měsíc v nadhlavníku / 14.1 - Zapad měsíce na 195 stupni
1.2 - Východ na 30 stupních / 7.2 - Měsíc v nadhlavníku / 14.2 - Zapad měsíce na 225 stupni
1.3 - Východ na 60 stupních / 7.3 - Měsíc v nadhlavníku / 14.3 - Zapad měsíce na 255 stupni
1.4 - Východ na východě (90 stupních) / 7.4 - Měsíc v nadhlavníku / 14.4 - Zapad měsíce na 285 stupni
1.5 - Východ na 120 stupních / 7.5 - Měsíc v nadhlavníku / 14.5 - Zapad měsíce na 315 stupni
1.6 - Východ na 150 stupních / 7.6 - Měsíc v nadhlavníku / 14.6 - Zapad měsíce na 345 stupni
1.7 - Východ na jihu (180 stupních) / 7.7 - Měsíc v nadhlavníku / 14.7 - Zapad měsíce na 15 stupni
1.8 - Východ na 210 stupních / 7.8 - Měsíc v nadhlavníku / 14.8 - Zapad měsíce na 45 stupni
1.9 - Východ na 240 stupních / 7.9 - Měsíc v nadhlavníku / 14.9 - Zapad měsíce na 75 stupni
1.10 - Východ na západě (270 stupních) / 7.10 - Měsíc v nadhlavníku / 14.10 - Zapadání měsíce na 105 stupni
1.11 - Východ na 300 stupních / 7.11 - Měsíc v nadhlavníku / 14.11 - Zapad měsíce na 135 stupni
1.12 - Východ na 330 stupních / 7.12 - Měsíc v nadhlavníku / 14.12 - Zapad měsíce na 165 stupni

Celkově to znamená, že první polovina měsíce má takzvané Měsíční noci, kdy Měsíc svítí na Desku a ta druhá polovina Hvězdné noci, kdy je Měsic pod Deskou a jsou o to jasnější hvězdy. Každé znamení je totiž ovlivněno podle toho, zda se člověk narodí v Měsíční (prvních 14 dní) nebo Hvězdné (zbylých 14 dní) době.

Měsíční doba: Lidé narození v Měsíční době mají větší předpoklady k tomu, že se u nich objevý umělecký či estetický cit.

Hvězdná doba: Lidé narození v Hvězdné době mají větší šanci, že se jednou naučí ovládat některý z druhů magie.

[Anade]

Díky, ještě dotaz: Svítí Měsíc svým vlastním světlem, nebo světlem odraženým od Slunce?
Dále tedy, protože je měsíc dál než Slunce, nemůže dojít nikdy k zatmění Slunce, že?
EDIT: A je možné z Druhé strany (z „podsvětí“ Desky) vidět Měsíc? Pokud ano, pak nad hlavou, nebo dole za okrajem?

Když se dráha Slunce naklání k severu v létě, tak je přeci blíž Desce v severních oblastech, tak jaktože je tepleji na jihu?

…eliptická dráha se ale během roku mění. Naklání se k severu (léto) a k jihu (zima). Proto je v zimě v severních oblastech velice chladno, kdežto na jihu se jedná o nejteplejší období.

[Dr.Lizard]

Když se dráha Slunce naklání k severu v létě, tak je přeci blíž Desce v severních oblastech, tak jaktože je tepleji na jihu?

…eliptická dráha se ale během roku mění. Naklání se k severu (léto) a k jihu (zima). Proto je v zimě v severních oblastech velice chladno, kdežto na jihu se jedná o nejteplejší období.

Výklad bych bral podle našeho reálného umístění, tedy severní polokoule a z toho vychází i kalendářní umístění ročních období. Tedy v zimě, která je určena kalendářem, je slunce nakloněno k jihu a tam je hic, kdežto na severu se umrzá.

[divozenka]

Tak nevím, ale když se podívám na noční oblohu, vidím jen kometu ale hvězdy ne čím to?

[placidity]

Nejsou na textuře nebe nakreslené.

[divozenka]

Aha, díky

[Anade]

…
Výklad bych bral podle našeho reálného umístění, tedy severní polokoule…

Deska není koule, nemá tedy žádnou severní polokouli. Deska není ani polokoule, ale je to placka. (Má mimochodem i mořepád.)
Pokud se rovina eliptické dráhy (která je kolmá na povrch desky a protíná desku středem od východu k západu) nakloní k severu, předpokládám, že se nakloní k severu na vrchní straně, tedy nad Deskou. Proto bude Slunce blíže severnímu povrchu než jižnímu.

[The_Balrog]

Díky, ještě dotaz: Svítí Měsíc svým vlastním světlem, nebo světlem odraženým od Slunce?
Dále tedy, protože je měsíc dál než Slunce, nemůže dojít nikdy k zatmění Slunce, že?
EDIT: A je možné z Druhé strany (z „podsvětí“ Desky) vidět Měsíc? Pokud ano, pak nad hlavou, nebo dole za okrajem?

Když se dráha Slunce naklání k severu v létě, tak je přeci blíž Desce v severních oblastech, tak jaktože je tepleji na jihu?

…eliptická dráha se ale během roku mění. Naklání se k severu (léto) a k jihu (zima). Proto je v zimě v severních oblastech velice chladno, kdežto na jihu se jedná o nejteplejší období.

Dyk to sedí. V zimě se naklání k jihu, tedy je teplo na jihu a na severu je zima.

[zuzuPD]

…
Výklad bych bral podle našeho reálného umístění, tedy severní polokoule…

Deska není koule, nemá tedy žádnou severní polokouli. Deska není ani polokoule, ale je to placka. (Má mimochodem i mořepád.)
Pokud se rovina eliptické dráhy (která je kolmá na povrch desky a protíná desku středem od východu k západu) nakloní k severu, předpokládám, že se nakloní k severu na hodní straně, tedy nad Deskou. Proto bude Slunce blíže severnímu povrchu než jižnímu.

Lizna myslel reálným umístěním umístění v reálném životě, tedy že se (aspoň většina hráčů) nacházíme na severní polokouli a jsme zvyklí mít v zimě na severu zimu a na jihu teplo.

Mimochodem skutečně na jižní části desky je v zimě větší teplo než v létě a na severní je v létě větší teplo než v zimě. V Tiríně taky platí, že nejchladnější místo v létě je na jihu a nejchladnější místo v zimě je na severu.


Měsíc i slunce jsou pod Druhou stranou (nahoře je strop).

[Anade]

Díky, ještě dotaz: Svítí Měsíc svým vlastním světlem, nebo světlem odraženým od Slunce?
Dále tedy, protože je měsíc dál než Slunce, nemůže dojít nikdy k zatmění Slunce, že?
EDIT: A je možné z Druhé strany (z „podsvětí“ Desky) vidět Měsíc? Pokud ano, pak nad hlavou, nebo dole za okrajem?

Když se dráha Slunce naklání k severu v létě, tak je přeci blíž Desce v severních oblastech, tak jaktože je tepleji na jihu?

…eliptická dráha se ale během roku mění. Naklání se k severu (léto) a k jihu (zima). Proto je v zimě v severních oblastech velice chladno, kdežto na jihu se jedná o nejteplejší období.

Dyk to sedí. V zimě se naklání k jihu, tedy je teplo na jihu a na severu je zima.

Ano, zima sedí. V zimě se dráha nakloní k jihu: Slunce je blíž jižním oblastem, tj. na severu je zima, na jihu je léto. Ale na zimu jsem se neptal.

Ale v Onyxově létě, kdy se dráha Slunce naklání k severu: Jaktože na severu není léto (tepleji než na jihu), když je Slunce blíž povrchu Desky na severu? A jaktože na jihu není zima (chladněji než na severu), když je Slunce dál od povrchu? Je to přece symetrie, protože pokud Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě, tak musí nutně být i stejně daleko od povrchu na severu i na jihu (v opačných polovinách roku).
EDIT: A pokud namítnete, že na severní polovině Desky jsou hory, tak namítnu, že o to je Slunce blíže povrchu.

[zuzuPD]

Nejsem si sice úplně jistej, jestli rozumím otázce, ale větší vliv na teplotu Desky má Srdce země, než slunce.

[The_Balrog]

Tak to by chtělo přečíst si IC knihu o podnebí.

Tam se píše o vlivu slunce a lávy a o jejich poměru.

V létě je na severní půlce teplo (v mithaliru je teplo, že titam neumrzne pivo u nosu) a na jižní polovině je chladno (na Tírinském hřbitově v "létě" sněží.).

A nebo nechápu, co ti není jasné.

[Anade]

Mimochodem skutečně na jižní části desky je v zimě větší teplo než v létě…

Pak je pojem zima docela zavádějící, pokud nebudeme rozlišovat zimu severní a jižní.

…a na severní je v létě větší teplo než v zimě. V Tiríně taky platí, že nejchladnější místo v létě je na jihu a nejchladnější místo v zimě je na severu.

Stejně tak léto je tedy severní a jižní.
Mimochodem, podle lokací vychází větší část Tirianu na jižní polovinu, stejně tak východní cesta je v jižní části Desky. Ostrov je celý na jižní půlce. Jen Mithallir je na severní a Hag Hargol těsně na severní. Takže odkud vychází ta Liznova „většina hráčů v severní části“?

Měsíc i slunce jsou pod Druhou stranou (nahoře je strop).

Jo, takhle jsem si to představoval. Ale otázka ještě zněla, zda je možné ho z Druhé strany dole pod okrajem spatřit.

[Anade]

Nejsem si sice úplně jistej, jestli rozumím otázce, ale větší vliv na teplotu Desky má Srdce země, než slunce.

Jo, to jsem chtěl taky zmínit. Pak ovšem nechápu, proč to Onyx podává tak, že je změna léto-zima způsobena Sluncem.

Tato eliptická dráha se ale během roku mění. Naklání se k severu (léto) a k jihu (zima). Proto je v zimě v severních oblastech velice chladno, kdežto na jihu se jedná o nejteplejší období.

[The_Balrog]

Jo, to jsem chtěl taky zmínit. Pak ovšem nechápu, proč to Onyx podává tak, že je změna léto-zima způsobena Sluncem.

To protože Sluncem způsobená je.

[Dr.Lizard]

… Takže odkud vychází ta Liznova „většina hráčů v severní části“?.

Zeměkoule, tedy Evropa. Tím jsem jen poukazoval na to, že když mi tady máme zimu tak třeba australani mají teplo, ale stále otom hovoříme jako o zimě. Není severní zima a jižní léto, na celém světě je furt prosinec.
(Asi jsem zmátl nedostatečným určením, když jsem to uvedl jen jako hráči :) Myslel jsem to zkrátka v rozdílu od postav)

Tedy i to chápaní EQ léto/zima je vztaženo na reálné prostředí, které známe v ČR. Léto je když je slunce blíže k severu. Tak si to alespoň v hlavě rovnám já.

Co se týče poměru tepla daného lávou a sluncem. 30% je poměrně dost. Pokud lávu uvažuješ jako neustálý přísun tepla, který zajišťuje konstatní teplotu tak výkyv způsobený sluncem se musí projevit a co čert(Labir) nechtěl zrovna to hapruje přes nulu a okolí.

Další věc, když už to chcete řešit takto, že pohyb teplotních mas v prostředí Desky je nutno brát hodně s rezervou a asi lépe nebrat vůbec. Když -4° v lesíku a letních 28° u Fagadu je od sebe vzdáleno 400m

[George]

OT Zajímavost (IR): -Na rovníku je nejtepleji na jaře a na podzim, v létě a v zimě naopak studeněji. Když nad tím tak přemýšlím, tak i architektura slunečních hodin by musela být uplně jiná, protože v lednu by se stíny natáčely k severu, zatímco v červenci k jihu.
-Na jižní polokouli - jestli si dobře pamatuju - se sníh ve větším množství objevuje jen v nejjižnější části And - v horách... jinde téměř nebo možná vůbec ne (nemůžu najít ten obrázek ) … To já jen tak :D

[Anade]

…architektura slunečních hodin by musela být uplně jiná, protože v lednu by se stíny natáčely k severu, zatímco v červenci k jihu.

Sluneční hodiny se dají zkonstruovat tak, aby fungovaly kdekoliv na zemi: Jejich ukazatel je rovnoběžný s osou země.

[George]

…architektura slunečních hodin by musela být uplně jiná, protože v lednu by se stíny natáčely k severu, zatímco v červenci k jihu.

Sluneční hodiny se dají zkonstruovat tak, aby fungovaly kdekoliv na zemi: Jejich ukazatel je rovnoběžný s osou země.

Neříkám, že by nefungovaly, jen že by musely být jinak udělaný, ačkoliv asi je to hloupost a rozdíl by byl jen v pár detailech. (ale byl by)