V kasárnách mithallirské stráže prý v posledních dnech nebyla o zábavu nouze. Mezi strážnými se totiž rozjela tichá šeptanda o potomcích jejich poněkud nerudného elfího seržanta. Kdo s tím začal, to dnes už nikdo přesně neví . Jako obvykle se prý jednalo o nevinnou poznámku pronesenou někde u ohně během noční služby. Jenže jak to tak bývá, podobné řeči mají ve zvyku růst rychleji než plevel mezi dlaždicemi na nádvoří. Šušká se o záhadné elfce, která mu je snad donesla až do kanceláře.
A jak praví několik svědků, jeho reakce byla… rychlá. Říká se, že nerudný elf vzal celou záležitost s takovou rozhodností, že šeptanda utichla téměř přes noc. Někteří přísahají, že následovalo několik velmi důrazných rozhovorů za zavřenými dveřmi. Jiní zase tvrdí, že padla i slova o kázni, cti stráže a o tom, jak nebezpečné je plést osobní záležitosti do služby městu. A jak každý ví, severní hlídky bývají dlouhé, větrné a velmi dobré na přemýšlení o tom, kdy je lepší držet jazyk za zuby.
V podhradí si poslední dny vystačí s jediným tématem, letošní úrodou tuřínů.
Říká se, že pole kolem podhradí, která dříve zasáhla určí válka a rodila jen tvrdé a mdlé hlízy, letos vydala úrodu, jakou Mithallir dlouho nepamatoval. Navíc se zde uchytily i tuříny, které jsou prý plné, šťavnaté a konečně i chutné. A nezůstalo jen u polí, v hostincích se na lístku specialit objevil tuřín, který vám připraví na různé způsoby.
A tak se mezi lidmi šeptá, že se v zemi něco změnilo k lepšímu...
